Alkoholik

Jo jo. Mám pocit, že to sám nedám nebo by se brzy objevilo bažení a jednoho dne znovu...
Potřebuji odstranit nějak příčinu. Nebo alespoň si srovnat život a všechno.

Zdravím...mám absťák, zkouším přestat pít a dnes je to čtvrtý den abstinence, prý je nejhorší den druhý, ale já mám krizi dnes, vůbec nevím, jestli to ustojím nebo poletím do hospody..

Romiano: je to celkem jednoduché - pečlivě si přečti příspěvky Šantal. Jak den po dni prožívala depky a euforie.. a cca po měsíci abstinence se to ustálí. Pokud nepiješ první ligu (tj.litr vodky denně),nepotřebuješ detox a jen tu psychiku. Gratuluji, pro mne byla psychika to poslední.. Velmi dobře Ti rozumím..Ale.vynecháním chlastu ve finále zjistíš, že jsi naprosto normální ..jen to chvíli trvá a průvodní jevy nejsou zrovna povzbujující.. jen to chce vydržet zvítězit - na rozdíl od ostatních .. a za ten pocit to stojí,ne? Když ne za nic jinýho - mmch vlastní zdraví.

Děkuji za povzbuzení. Ne, litr vodky denně to ještě není ))) Ale rozpíjím se dost. Pil jsem vždycky, ale taky jsem to nakonec vždy nějak ukočíroval. Někdy více a potom pár let celkem v klidu. Ale nějak cítím, že to jde teď více z kopce. Těžké období - krach v podnikání, rozvod a naschvály okolo toho. Zdravotní problémy a prostě poslední čtyři roky byly těžké.

Kamarádka mě říkala, že špatně skončím a taky dodala - musím tě nakopnout. Ale teď si skoro myslím, že měla pravdu - a špatně skončím.

Pořád si myslím, že příčina je ještě v moji hlavě a mám čas se zachránit, co se týče fyzického bažení. Když jsou dny v pohodě, vůbec si nevzpomenu a potom to jede....

Přečtu si raději příspěvky Šantal.

Říkám si teď: Díky za každý nový ráno neničený kocovinou, obavama, výčitkama, stresem, nemluvě třeba kupříkladu o alkopotu, do psychózy rozvibrovaným srdci, mozku, či ještě horších věcech.
Budu jich mít brzo za sebou 100 klidnech rán a nesvíjivejch, nezničenejch dopolední, kdy je svět v pořádku.
Něco takovýho by mi dřív přišlo nemožný, něco jako výstup na Mattehorn.
A jde to.
A napadl mě vtip, nějak se vynořil, anekdota, tahle:
Přijde chlápek k doktorovi, ukazuje si na čelo, sténá: Pane doktore, mě strašně bolí hlava! A klepne si do hrudníku: Tady mě svírá! Mám nemocný srdce? A doktore, poklepe na kolena: Bolej mě nohy, kolena! Ukáže na žaludek:Tady mě bolí! Ukazuje na krk, hrtan, srašná bolest. A záda, slezina je tady? Tak tam mě, doktore taky strašně bolí! Kam ukáže, všechno špatně. Ledviny mi snad odcházej a dokonce tady? Co je to za orgán? Aha, tak tam mě taky bolí. A tadyhle! Au, au, a tady tayk!
Doktor ho kompletně vyšetří a říká: Pane, jste úplně zdráv, akorát máte zlomený prst.

Sochař -
David:je to různé. Já měla při největším absťáku nejhorší třetí den. To jsem myslela,že budu volat rychlou. Ne že si půjdu pro panáka - bylo mi tak blbě, že bych ad a) nikam nedošla,ad b) jen při pomyšlení na chlast jsem zvracela o to víc ..!!! Ono to přejde a pak je jen líp. Překonala jsem to meduňkou,cigaretama, sledováním TBBT a čtením tohoto fóra furt dokola.Je fakt, že nikdy mi čas neubíhal pomaleji. Modlila jsem se,ať už je o minutu, o hodinu,o den, o týden pozdějc. No a ono pak bylo a teď mi třeba čas chybí. Škoda takových propitých a proabsťákovaných hodin a dní. Jak praví Sochař - díky za každé střízlivé ráno a našlapanej střízlivej den

Jekyll a Hyde, ano, to velmi dobře znám.
Teď je to k neuvěření, ale před rokem touhle dobou, kdy jsem se rozpil a jel pak celé léto, přišel do naší venkovský putyky občan, zvaný Prase, s kterým jsem měl nějaké to kočkování už za sebou, plivnul mi do piva a s pozdravem, Čau, zmrde!, do sebe otočil i mýho panáka, já řval: Dobiju tě na vozejk, zmetku! a už to jelo.
Pár dní poté jsem s bandážovanými žebry (on vyhrál, hrome) a shaved a sober v jedné metropoli otvíral jistý kulturní event. A moc se těšil do hospody, protože když tohle zvládnu, tak, co, že jo?
A mě ten Jekyll a Hyde právě dost bavil, ne, že ne. Stavy vyčerpání a stavy alkoklidu, roztřesený svět. No, pak to de do mrtva a to se zas zaleje, že jo. A tak to jelo furt, sem tam pár dní nebo i týdnů na zotavení i s návštěvou doktora třeba a taky plavání a kolo a pak další a další ožíračky a psychický seberozeptávání.
Pořád jsem se hlavně jen ujišťoval, že já pít můžu, že to ještě de, když teď jsem dva dny třeba nepil, tak si přece můžu dát!
Alkocentrický myšlení, jak z brožurky.
Pak šílený léto s prací na festivalech, stavění pódií a podobně, zázemí těch koncertů, to jednou popíšu, jako ukázku, jak se dá vytvořit kvartálnický mozek a jak s ním-nějakou dobu-velmi dobře fungovat.
Tohle Fórum mi dává hodně, ale dnes si zřetelně uvědomuju jednu věc. Bere mi pocit mojí výlučnosti.
Každej jsme jinej, ale tím chlastáním jsme si dřepli do jedný hnojný řádky.
O své výlučnosti, o svým individálním osudu, o obrovskosti svých problémů, ty propady, vyhazovy, rozvody, utracený prachy, vztahový věci, maléry ... v každé alkomysli to nabobtnává do obrovských rozměrů.
Ale průšvihy a selhávání jsou přece součástí všech životů, víc nebo míň.
Jen některý lidi se ale opíjej, zmrtvujou chlastem. Démon, černý drak, on, temná energie, stará svině ...
Až teď mě pomalu, pomaličku tyhle dny napadá, že v tom asi nebude žádná mystika.
Nic moc výlučnýho, nic moc tajemnýho.
Učím se koukat na svý pití, prostě na alkoholismu, jako na nemoc, třeba, jako je žloutenka.
Takový a takový je průběh, léčba nesnadná, samosebou individuální, ale je možná.
A hlavně-k čertu se svou vyjímečností, chlastem to ego právě děsně nabobtnává-všichni přece nosíme hlavu nahoře a nohy máme dole i třeba v Austrálii, vono v tom nebude moc čárymárů, nic moc zvláštního-je to léčitelný, JDE TO.
O tom jsem dřív třeba slyšel nebo četl, ale až díky pročítání těch příběhů tady, to vím.
A už do toho nejdu.
Nepotřebuju to.
20 procent úspěšnosti, jak tu psal Zdeno, to mi přijde slušný.
Budu v nich.
Chlastání je pro sraby.

Sochaři, buď realista. Pokud by to tu mělo úspěšnost 20%, tak zavřou léčebny a budou rozdávat notebooky. Léčebny maj úspěšnost nějakých 10%. Tady na fóru si myslím, že to bude pětkrát míň. Ale to Ti přece nemusí bránit, aby jsi ten druhý ze sta byl Ty. První bych se vší skromností byl já. Síla tohohle fóra je, že je tu kdykoli. Kluci na AA by mohli tisknout bedekry po alkoléčebnách, protože je zrajzovali všechny, ale až díky AA přestali lejt. Myslím si, že na tohle fórum spíše zabrousí lidé, kteří jsou, teď nevím jak to napsat, no nejsou inteligenčně úplní debilové. Uvědomují si do čeho spadli a chtějí s tím něco dělat. Statisticky je malá šance se z těch sraček vyškrábat, ale dokud ta šance není rovná nule, tak jakýkoli kousíček za desetinou čárkou je naděje a tý je třeba se chytnout.

Ja tam chci bejt taky A moc. Ale clovek proste nevi, co bude. I kdyz moc chce...

MÁŠ PRAVDU - "Statisticky je malá šance se z těch sraček vyškrábat, ale dokud ta šance není rovná nule, tak jakýkoli kousíček za desetinou čárkou je naděje a tý je třeba se chytnout."

Já to beru.