Diky všem.
No, k těm dvou litrum jsem se pravda nejakou dobu propracovavala, ale těch osm let jsem pila až na nějaké chabé pokusy o nepiti opravdu denně.
Zpočátku aby člověk nemyslel na zlou věc, co se stala, a pak už setrvačnosti...
A poslední roky už v lihu při každé příležitosti. Rychle z práce domů a lít to do sebe. Volný cas a víkendy furt v lihu, a ráno člověk sotva vstal a v zrcadle hledal sám sebe... A to nakupování tech kvant chlastu, na normální věci nebyly prachy, na chlast vždycky.
Však to znáte.
Včera jsem bohužel viděla, co jsem vidět nechtěla. Na rodinném setkání jsem viděla strejdu, po delší době. Na prvni pohled vim, ze je ztracen. Vim, ze pil, naposledy, když jsem ho viděla, nevypadal dobře, Ale po dvou letech, co jsem ho neviděla prostě vim, ze je pryč.... Nalil toho behem oběda co šlo a vytuhnul, byl s námi jen chvíli, pak už prostě lil až nebyl.... Hrůza... A tam jsem směřovala taky, doufám, že jsem to stopla. Protože dopracovat se do stavu, kdy duše odejde driv než tělo, to je hrozný pohled.....
|