Alkoholik

No jo, Genno, Ty porád zmiňuješ ty statistiky a mně jsou nějaké statistiky u prdele. V hlavě se mně to nějak seplo a už to neřeším. Provedl jsem se sebou co sem moh a nějak žiju, že to občas přichází s tím neudělám už nic a nějak moc mně to neobtěžuje. Nepočítám dny, žádný den po dni. Nesnažím se vyhnat z hlavy něco co se stalo mou součástí. Je to ta blbá stránka, přijal jsem ji, nejde odstranit. Možná jí někdy taky podlehnu. A třeba ne, je mně to fuk, udělal jsem pro sebe co jsem moh, život plyne, při chvílích si pročítám zde, už nechodím ani k terapeutce, no myslím v únoru jsme skypli a byly to tak tlachy o ničem, jen nám to sklouzlo do politiky...

Zkrátka v této mé věci alkoholismu bývají blbé chvíle, to je fakt, ale převažují ty lepší, žádný boj, žádné velké trápení a rok od roku se cítím lehčeji.

Zas vánoce na krku a mám hafo plánů, bez chlastu. A pohoda, celkem.
Pohodu i Vám všem

Gennosuke napsal:
Lucie napsal:
tak to pak fakt potvrzuje, že člověk z toho není NIKDY ÚPLNĚ VENKU

Bohuzel, zda se to tak byt. Ja mam dnes 2 roky a 215 dni - a behem posledniho pul roku bylo tech neprijemnych a hrozivych momentu krok od selhani tolik ze me to docela desi .

Podle moudrych lekarskych knih by mel byt alkoholik abstinujici +2 roky povazovan za vyleceneho. Nekde je asi chyba protoze ja se citim vsechno mozne jenom ne vyleceny. Ano, drzim se a ukrajuju den za dnem ale " jak dlouho se dá něco takového ještě vydržet?"
..."každý deň stačí "iba" dvadsaťštyri hodín a zajtra opäť. Zvládneš to - ver si!"

Gennosuke, nevylecis se, muzes byt uzdraveny dozivotni abstinenci a disciplinou.

Lucko, to mas jako s kazdou nevylecitelnou nemoci. Proste to mas do konce zivota a musis se s tim naucet zachazet. Prijdes o ruku, tak se naucis zit jen s jednou a vypesujes si techniky, jak s jednou rukou prezit. To same se zavislosti.

Hlavne se z toho neposrat!

Svatá pravda, Michale.

Ahojte všichni.. Mluvíte mi tu z duše... Skoro pět měsíců držím, ale zase poslední týdny, jak je toho moc, se myšlenky na chlast vrací skoro pořád. Tak se pokouším zkrátka nenapít. Lezu sem častokrat za den, pro připomenutí a pomáhá to. Zatím. A odháním ty myšlenky, no booože tak si dám skleničku, vždyť o nic nejde... ale vím, že by to do pár dnů byly zase litránky. A cigára jsem teda fakt nedala. Ach jo, jsem strašnej slaboch. Mám dnes nějakou lítostivou , jsem strašnej chudák . Ale jsem tu stále s vámi!! tak se mějte báječně, a držte se, jinak budu muset pít taky

Agi, za me - hlavne se nelitovat a moc prisnosti take skodi. Stejne jako vseho moc skodi
Ad cigara: ja nekouril 3 mesice. Pak jsem udelal tu kravovinu jako kdysi s alkoholem. Zapalil jsem si. A omluvil si to - mam toho moc, tak si zapalim jednu. jiste. Jednu. Blbecku!
A tak si zas dojdu pro champix a znovu a lepe!

Hlavne s tim nijak moc nebojovat, nelamat to pres koleno jinak z toho bude desny debakl a pruser. Myslenky a emoce prichazeji a odchazeji stejne jako lide. Jen to pozorovat, nechat prijit a nechat odejit. Zadny stres.

Ahoj Agi ahoj všichni.Mam 11 měsíc bez a nemám žádné myšlenky na to, že bych se napila.Už nepřemýšlím nad recidivou ,reklamy v televizi na alkohol mě už taky nerozčilijou.Ani regály v obchodě a pod. Prostě to přešlo,tím jak jsem se rozhodla a co pro to udělala.Nemám na alkohol žádnou chuť,až mě to překvapuje. Už jsem si to tak nastavila v hlavě a někdy přemýšlím jak jsem mohla tak pít a co se stalo,že teď ne.Dostala jsem moudrou radu Nebádej nepřemýšlel proč to tak je .A nezapomeň. Když mám z něčeho nervy zakouřím si.A to nejsem stálý kuřák.A jede se dál.Ráno s čistou hlavou ,to je paráda.Antabus beru pořád. I když občas zapomenu .A k psychiatrovi na kus řeči.Cítím jak jsem se změnila.Jak se moje povaha zlepšila.Jak jsem jistější. A jak se cítím líp.Přeju všem ať se daří.

Maris, to neni o chuti, bazeni. To je proste blik, cvak, zkrat. Proste to prijde, aniz to poradne cekas, pokud se v sobe poradne nevyznas, zaskoci to.

Michale vím.o čem píšeš,měla jsem to tak předtím. 3 měsíce pohoda a pak najednou šup a běžím.do večerky.Ale teď je to jiné;cítím to jinak,prostě bažení nemám.Co bude nevím a nepřemýšlím.Nepřivolávám si to .Žiju pro střízlivost.Je mu v ní dobře.

Maris, ja ti to rozhodne nerozporuji. Jen popisuji, jak to vnimam u sebe. A zit pro strizlivost je pro mne nesmysl. Strizlivost je prostredek jak prezit a zit normalni zivot se vsim vsudy.