Alkoholik

Na vire je postaveny cely svet - nase realita .

To víš, že to dáš Lajko, to je jasný. Já osobně nemam zkušenost s AD, jen sem občas při strašný kocovině sezobla neurol. Osobně bych se vyhnula AD a chlastu dohromady. Nemysim si, že to je dobrý na hlavu, ale je to můj osobní názor, nejsem doktor! Snižuj dávky, přestan, nasad prášky. Nebo nejlíp skoč k doktorovi. Hele já taky nejdu k doktorovi, když nemusim. A když musim tak taky nejdu DD. Ale občas je to asi fakt dobrý.
Bohužel být opilý věčně prostě nejde. Zkoušela jsem to dost dlouho... DDDD
Hodně sil a humoru, ten je nelepší, zvládneš tom neboj se!!!! Uč se řízenou relaxaci, soustřed se jen na pozitivní myšlenky. Jeslti má zvíře, pomazli ho. Zakaž si myslet na to nějaký negativní věci. Tvoje tělo to zládne, když ho ted podpoříš a nebudeš už dělat extremy, neboj.

MichaleB, věčná pravda. Já kam až si vzpomenu byla vždy hrozně negativní, všeho se bála. Tohle by chtělo změnit.

Rachel, moc děkuji, hrozně mě zpráva zahřála u srdce!! Zrovna jsem si četla, kolik lidí pije doma potají a uvědomila si, že v tom vážně nejsem sama.

Budu se dál snažit, den za dnem. Prášky vysazuji, brala jsem je jen krátce, není to poprvé. A až se dám do kopy, začnu zodpovědně zobat. Zatím si zkusím vystačit s meduňkovým čajem. Je fakt, že než aby mi prášky v téhle fázi pomohly, jen to zhoršují. Takže svoji úzkost musím ještě chvíli snášet, ale lepší než z jedné závislosti řešit dvě a mozek na padrť.

Nakonec nezbyva nez si to tak nejak protrpet, pretrpet ty zacatky. To je se vsim u vseho. Je jedno, zda se jedna o zmenu navyku stravovani, prestat pit kafe, chodit driv spat, drive vstavat, pravidelny sport atd. Vzdy je to svym zpusobem tezke a naopak lehke vratit se do vyjetych koleji. Ale jakmile tu zmenu clovek provede, zjisti, ze na tom vlastne nic nebylo a ze si to nove osvojil a uz tu zmenu ani nevnima a bere ji za fakt.

Pro mě bylo zlomem uvědomit si, proč piju. Jak to, že jeden v hospodě pije ještě víc než já a druhej den vstane a nic mu neni. Dá si kafe a normálně funguje. Zato já se vzbudim, mam pocit že sem celou noc pila savo. Vnitřní prázdnota ze mě zeje na kilometry daleko a úzkost je nesnesitelná. Všechno je mi vzdálený a připadam si jak Zeman v akvárku:)Jediná záchrana je pokračovat v pití. Záchrana jen na chvíli. Je to past.
Jen přesat pít by u mě ale nestačilo. Dala jsem se na detektivní práci a zjistila, že piju, protože se snažim zatlačit bolest, co se občas pokusí zalézt z místa ve mě, o kterym dělam že neexistuje. Hloubala sem hluboko. A tu bolest vytáhla. Je to teda hnus a síla, ale pomohlo to. Vim ted co tu bolesti způsobuje, umim to pojmenovat. Učim se s tim pracovat. A pomalu to ze sebe čistim jinak než chlastem. Kdybych nezačala dělat tuhle práci, asi bych se v tom pořád motala. Každý ale máme svojí cestu. Všem hodně sil. R

Ahojte všem. MichaleB, Rachel, máte naprostou pravdu. Začít je to nejhorší, ale jakmile dny plynou, nakonec člověk vlastně ani neví, proč to dělal, ať už jde o jakýkoliv návyk.

Rachel, já to mám úplně stejně. Na ten problém, ten prvotní spouštěč, se také zaměřuji. U mě to je především samota. Včera jsem sama nebyla, pohodička, půl dne jsem si četla knihu, byla nakoupit. Až na ty blbý cigarety jsem nic jiného nepotřebovala.

No jo, jenže přišel večer, sedím v tom bytě a říkám si, tak buď na chvíli uteču skrze svůj rituál nebo tu takhle budu čučet celou noc. No dala jsem si. Ale stále dodržuji pravidlo snižování dávek. A o Vánocích, až bude klid, s tím chci seknout zcela. Záměrně píšu chci, ne seknu. Ale bojuju, protože zůstávat v tomhle by bylo smrtelné.

Držte se!!

Lajka, boj, bojuji. To uz tu parkrat probhelo. Boj evokuje, ze to bude stat spoustu energie a navic riziko, ze clovek muze prohrat.
Z toho my vyplyva, ze vychazi lepe veci prijimat, jak prichazeji, bez boje a postavit se k nim celem a vyresit je. Bez toho boje se pak resi tak nejak lepe.

MichaleB, v tom máš pravdu. Když mně přijde, že ten boj začal už dáááávno v těch patnácti, co jsem se poprvé napila. Tehdy jsem si to neuvědomovala, celé dlouhé roky, ale problém jsem měla od první chvíle. Od první chvíle se mi zalíbilo to vyklidnění, jako bych přepnula do jiné dimenze. A právě to je ten strašnej strašák, co místo ke smíření vede k věčnému boji

To asi vetsina z nas najde nejake varovani jiz v minulosti a je jedno, zda se to tyka vyberu partnera, prace, skoly, investic. Pouceni z predeslych zkusenosti ulehcuje nastavajici situace. Uryvek o moudrosti z wikipedie: "K moudrosti nutně patří rozvaha, zkušenost a odstup od bezprostředních podnětů a okolností."

Ten odstup se jeví být jako dost velký problém. Jak jsem psala, včera pohoda a dneska? Mám pocit, že zešílím, že můj život skončil, už nikdy nebudu normální. Protože jiní lidé to nepochopí, nikdo by to do mě neřekl. Vím, je nás takových spousta, jen píšu své aktuální pocity. Zmar a selhání. Zkazila jsem si život.