Alkoholik

Nevadí mi otázky na tělo.
Pokud mi manžel věnuje péči, slovní,hladící, či jinou, myslím, že na pití bych mohla zapomenout.Jinak jsem nepila před 5 lety 1 rok a 52 dní.Před tím vůbec. A nebo každoročně 60, až 80 dní, To je čas prázdnin.

To mi trochu zavání takovým...něco za něco..a to dost dobře nefunguje. Nejde začít z toho druhého konce , tzn. dokázat, že vydržíš bez pití, že na sobě pracuješ a tím si větší pozornost jakoby zasloužit ??? Ty kila, co Tě štvou navíc, taky půjdou dolů, chlast jsou prázdný kalorie, a pokud vím, tak jsi zmiňovala i nějaký zdravotní problém, tak to by Ti nepít prpspělo o to víc. Přijdeš mi moc nešťastná a chtěla by jsi to vyřešit hned. Ten stav si tu prožil každý. Pila jsi dneska ??

Díky na skoro všechny otázky jsem už opdověděla. i na tu poslední- jak dlouho jsem vydržela neopít- což se zatím neukázalo_ v roce 2004 1 rok a několik měsíců a shodila jsem 11 kg, což bylo tehdy 54 kg. Soutěžila jsem v soutěži FITNESS, ale zdálo se mi, že je to málo- Teď vím,že jsem byla vyhublá a navíc mi manžel ani neřekl, že jsem zhubla, natož, aby se mnou spal.Takže jsem to zaháněla jídlem, necvičila, a bylo to.Myslela jsem si, že jsem selhala, a sklenička byla " kamarádkou".A vrahem zároveň.Ale byla to má volba. je to všechno daleko složitější.Ale i tak to neospravedlňuje moji závislost.

Ahoj,
chtěla bych mít ta kila, co jsem měla před tím.Ano, pila jsem ...
Vím, tak proč sem vůbec píšu? Na co si ztěžuju, když stejně podvádím hlavně sebe?Kam jinam tohle napsat, než sem.Dík, za pochopení.Taky bych mohla lhát.

Víš, já když mi bylo hrozně a obviňovala celý svět, tak jsem myslela na lidi, co mají fakt trápení, mají postižené děti, tragedie a v rodině a přesto ten život unesou. Nadávala jsem si, že přece nejsem taková s..čka, abych se dopracovala do alkoholismu, mám slušné zaměstnání, finančně v pohodě, dobrou rodinu a přesto..........já popíjela, abych zahnala psychické stavy. Když už jsem na sebe fakt byla vytočená, tak jsem udělala , co jsem měla dávno. Navštívila psychiatra, ten zdiagnostikoval sociální fobii, dneska je to rok a jsem v pohodě i psychicky. Roky jsem se psychiatrovi bránila, nedejbože , aby se to o mně někdo dozvěděl.Už tam nechodím, jsem v pohodě, jen kdyby se to nějak zhoršilo. Je to úžasnej chlap. Nikdo nemohl mít větší strach tam jít...a dneska jsem tomu ráda Zkus to.

Jenže druhá Andrea je na tom jasně hůř.Schovávání alkoholu, obviňování svých nejbližších...klasika, alkoholička je, a to si musí přiznat!A přestat pít, co nejdřív.Jedno s jakou pomocí, jestli psychiatr, AA, léčebna.Vyhodit tu schovanou flašku z prádla, a vydržet.

jsem na to hůř, ale třebadíky mně sem někdo napíše.")

Andrejko, zaměř se na sebe, nestarej se o jiné.Kéž bych Ti mohla dát trochu síly, chutí do života.Byla jsem na tom taky jako Ty, vše jsem vzdala, nezajímalo mně nic, jen co budu pít, ale teď pár let nepiju, vím, jak je to bezvadný, ten klid, co jsem našla, rodina zapomněla, je dobře na světě.Jde to.

Možná je na tom ta "druhá" Andrea hůř, nemůžu posoudit, neznám všechny podrobnosti, délku a množství pití. Ale myslím si, že diagnozu alkoholik může stanovit jen lékař a to po důkladném vyšetření. Nemyslím to ve zlém, že pomoc, Andrejko, potřebuješ, je evidentní, zkus alespoň ambulantně....Pročti si i jiné příběhy, je to dost drsná"realita ", ale mnohdy s relativně dobrým koncem.To když se ten jedinec, který léčbu striktně odmítal , nakonec dobrovolně objednal do ambulance AT a potom napíše, že to měl udělat už dávno.Nemusíš se přece dostat na to DNO, někdy to jde zastavit.

Poznat alkoholika není vůbec těžké, na to nemusí být odborník s titulem.Jasně, že psychiatr to zaobalí, přilepí nějakou depresi, dá prášky, stejně řekne, že skončit s alkoholem je priorita.Až člověk přestane popíjet, může začít řešit život!Deprese se ztratí.