Alkoholik

Pánbíčkář se ze mě fakt nestal, ale při nákuku do bible, jsem našel tohle -
Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se Bohu a přiblíží se vám. (Jakub 4:7-8a)
A čistě světsky, jak tu, dámy, píšete o kilech, během toho roku a kousek nechlastání, došlo k samovolnýmu zhubnutí, tak o 5, 7 kilo, aniž bych se o to nějak staral. Vězím v lepším těle. Holt ten alkohol je takovej cukernatej...

No jo, proto teď ale zase smejdim po cokoladkach, sušenkách, kapucinkach, atd. Ale lepší než chlast.

Ahojky.
Taky mlsám a nejhorší je pro mě pečivo
a sladkosti.Musím omezit ,ale nijak zvlášť jsem nepřibrala,je to podle toho co jím no ty chutě a večer u TV nejhorší.I když po lyžování mám pevnější nohy a zadek,pořídila jsem si bosu tak začínám.

Bosu? Co to je?

ahojte tak ja ked som prestala pit tak som bola dost chuda ale teraz po roku a pol som zistila ze vlastne mam o desat naviac:)

Kniha: Michaela, autor miloš Urban. Je to tenký erotický horor Chacha, na odreagování super

Bosu je pulkulaty mič nebo jak to napsat ,cvika jsou i na netu u nás je to v posilce populární,já to měla na rehabce

Jo já už vím. Zkoušela jsem v posilovně a málem si rozbila pusu...

Karel Nešpor letos odešel do důchodu. | foto: MAFRA
PRAHA Karel Nešpor je veřejnosti znám jako zapřísáhlý abstinent s osobitým přístupem k léčbě pacientů se závislostmi. Je průkopníkem léčby smíchem, jejíž techniky vymýšlí sám. Nejznámějšími jsou smích veverky nebo smích bobra. Letos odešel do důchodu z pozice primáře mužského oddělení závislostí v pražských Bohnicích.
Lidovky.cz: Čím jste si na oslavu odchodu do důchodu připil, pane doktore?


Alkohol nepiji od roku 1984. Konec mého působení coby primáře nadešel na Silvestra 2016. Udělal jsem nejlepší čaj, který jsem doma měl, a pocítil velkou úlevu.

Lidovky.cz: Odešel jste z pozice primáře mužského oddělení závislostí. Udržel jste si s Bohnicemi nějakou spolupráci?

Pracuji zde na 0,2 úvazku a věnuji se převážně doléčování bývalých pacientů. Jeden americký kolega napsal, že závislost je chronická nemoc a její léčba je úspěšná, pokud se jako chronická nemoc léčí, tedy dlouhodobě. Opakovaně jsem se setkával s pacienty, jejichž léčba nikam nevedla. Pak se začali soustavně doléčovat, chodit na setkání Anonymních alkoholiků a stal se zázrak. Mnozí z nich trvale abstinují a jsou prospěšní sobě i jiným.

Lidovky.cz: Máte povědomí o osudech pacientů, kteří Vám prošli pod rukama?

Jistě. Sekáváme se nimi v doléčování a víme, že řada z nich působí v organizacích Anonymní alkoholici a Anonymní gambleři. Ti, kdo dlouhodobě abstinují, se vlastně stávají tak trochu mými spolupracovníky. Svým dobrým příkladem motivují nováčky.

Lidovky.cz: Jak se měnili pacienti na Vašem oddělení v průběhu let?

Pacienty s deliriem tremens ve věku pod třicet let jsme dříve nepotkávali. V posledních dvou desetiletích to bylo běžné. Přibylo také závislých na drogách a zejména patologických hráčů.

Lidovky.cz: Co vás přivedlo zrovna k adiktologii?
Kromě jógy mě zajímala i psychoterapie, a tak jsem hledal obor, kde bych tyto zájmy uplatnil. Léčení návykových nemocí byla dobrá volba. Psychoterapii a cvičení s pacienty se věnuji dodneška.

Tolerance alkoholu u cyklistů? ‚Už dvě desetiny promile snižují schopnost řídit cokoliv,‘ říká Nešpor
Lidovky.cz: Vývojem doby vznikají i nové závislosti. Vnímáte tento trend i na Vašem oddělení?

Nezdrženlivé nakupování (shopping addiction) není taková novinka, popsal ji už Emil Kraepelin před asi sto lety. Co se takzvané závislosti na práci týče, Plútarchos napsal před dvěma tisící lety: „Práce je člověku jako vláha rostlině. Živí ho, ale může ho i zatopit.“ S těmito problémy jsme se setkávali dost často, ale spíše jako s komplikacemi závislosti na alkoholu nebo na drogách.

Lidovky.cz: Existují podle Vašeho názoru závislosti, které jsou pro člověka neškodné?
Návykové chování charakterizuje oslabená schopnost se v určité oblasti ovládat. To není zdravé a prospěšné, i kdyby se jednalo třeba o kaktusy. Víte přece, jak dopadl náruživý kaktusář z jedné Čapkovy povídky. Mexičané ho napíchli na velký kaktus.

Lidovky.cz: Jak byste zhodnotil Vaše působení na pozici primáře?

Primářem jsem se stal proti své vůli. Tehdy jsem pracoval na malém, ženském oddělení, moje nadřízená mi nechávala volnost a já byl spokojený. Jenže pak odešla paní primářka do důchodu. Tehdejší ředitel nechtěl ani slyšet o tom, že by mě ponechal na vcelku poklidném místě. Vyzval mě, ať se přihlásím do konkurzu. Byl jsem jediný kandidát. Myslím, že jsem tehdy řekl komisi cosi jako: „Tak já to teda vezmu.“

Lidovky.cz: Co je Vaším největším úspěchem?

Se spolupracovníky jsme drželi krok s tím, co se našem oboru dělo ve světě. Byli jsme jedni z prvních, kdo se u nás věnovali patologickým hráčům. Soustavně jsme také se zabývali bažením, známým pod anglickým termínem craving, hodně pracovali s motivací a byli si vědomi užitečnosti svépomocných organizací typu Anonymních alkoholiků. Při práci s pacienty jsem zjistil, že emoce, stres i bažení lze zvládat stejnými nebo podobnými postupy. To byla klíčová myšlenka mých knih „Sebeovládání“ a „Kudy do pohody“. Zejména druhá z nich je hodně populární. Mám také radost ze svépomocných návodů pro různé návykové problémy, které jsou volně na mém webu.

Lidovky.cz: Veřejnosti jste znám především díky svému přístupu k léčbě lidské duše pomocí východních praktik. Vy sám svoje léčebné postupy aplikujete na sobě samém a na vašich blízkých?
Samozřejmě tyto postupy používám i pro sebe. Skoro bych řekl, že čím je člověk starší, tím je to důležitější. Není na tom nic tak mystického. Prakticky všichni lékaři se shodují v tom, že je třeba cvičit nebo chodit, správné dýchat a umět se uvolnit.

Při převozu na psychiatrii sebral muž policistovi zbraň, postřelený skočil do Labe
Lidovky.cz: Jóga se momentálně těší obrovské popularitě, vy jste k ní však našel cestu již na konci šedesátých let. Popíšete vaší jogínskou cestu?
Tehdy přijela do Česka učit jógu paní Ossius, americká jógínka českého původu. Působila na mě jako zjevení. Bylo jí přes sedmdesát a cvičila fantasticky. Později jsem navázal kontakt s Bihárskou školou jógy v severní Indii, kterou tehdy vedl Swami Satyananda. Byla v tom opět náhoda. Za studií jsem chodil dost často do lékařské knihovny. Nevím, jak se tam ocitly v době hluboké normalizace texty tohoto mistra. O mnoho let později jsem Bihárskou školu jógy navštívil. Bylo to užitečné, i když ne bez problémů. Cesta do Indie byla pro člověka, který byl před tím nejdál v Rumunsku, pořádný šok.

Lidovky.cz: Co vám konkrétně jóga přináší?
Větší klid. Lze tak doplnit síly a protáhnout tělo. Navíc při cvičení jógy, čchi-kungu nebo procházce se často objeví inspirace, které bych u počítače nepotkal.

Lidovky.cz: Na YouTube máte vlastní kanál, který má poměrně vysokou sledovanost. Snažíte se přispívat pravidelně?
Není v tom žádná pravidelnost. Záleží na tom, jestli mi některý z našich střízlivých přátel pošle svoji skladbu nebo dostanu vhodný nápad. Pro naše střízlivé hudebníky jsem vymyslel společný pseudonym maestro Eversober. Jednou mi napsal jakýsi Američan, že by maestra angažoval, ať mu dám kontakt. Odpověděl jsem, že to nejde s ohledem na povinnou mlčenlivost. Řada našich videí má instruktážní charakter a jsou mezi nimi i relaxační techniky a nějaké ty legrácky.

Lidovky.cz: Čemu se teď budete věnovat?
Letos povedu několik seminářů a je třeba se na ně dobře připravit. Mám teď více času a mohu zvolnit. Už bylo načase.

Lidovky.cz: Budete pokračovat ve psaní?
Letos mi vyšla kniha „Jak být milejší“, která se týká pozitivních emocí. Toto téma mě zajímá. Jestli napíšu na podobné téma další knížku, to se ještě uvidí.

MUDR. KAREL NEŠPOR, CSC.
Narozen: 24.8.1952 v Karlových Varech
Studium: v roce 1976 ukončil studia na Lékařské fakultě UK v Plzni, atestaci z psychiatrie vykonal roku 1981 a následně, v roce 1984, vykonal atestaci pro obor léčení návykových nemocí a roku 1982 završil dlouhodobý výcvik v psychoterapii. Titul kandidáta věd (CSc.) získal v roce 1992.
Kariéra: V roce 1991 se stal, podle vlastních slov, tak trochu proti své vůli, primářem mužského oddělení závislostí v Psychiatrické nemocnici Bohnice a také přednášel pro zdravotníky v rámci jejich vzdělávání. Funkci vědeckého sekretáře Společnosti návykových nemocí České lékařské společnosti vykonával do roku 2006. V rámci Evropského akčního plánu o alkoholu SZO pro českou republiku působil jako koordinátor. V roce 2017 odešel do důchodu.

Náš Karel