Alkoholik

Ahojky no občas tedy,abych pravdu řekla tak pokud jsem pod tlakem a nevím kudy kam tak se napiji a pravda je taková,že nevím kdy mám dost.Před 14 dny jsem se opila tak,že jsem si chtěla vzít prášky.Důvod přítele jsem načapala s jinou no prostě nepříjemné a já to chtěla nějak přehlušit.Vím a moc dobře si teď uvědomuji,že tohle nebylo žádné řešení.Od té doby jsem neměla ani hlt a nechybí mi to příležitost mám,ale nechci.Nevím co se semnou stalo,ale od té doby se na všechno dívám jinak a rozhodla jsem se jít i na léčení.Problém je v tom,že mě vezmou až 3.3.a začínám mít pochybnosti jestli to vůbec potřebuji?Jo mám 2 děti a nejhorší pro mne bylo to,že jsem s tím malým nemohla k zápisu jak jsem byla mimo a potom jsem si to všechno nějak dala dohromady.Najednou jsem si uvědomila,že jsem přišla o okamžik,který se už nebude opakovat.A jen kvůli tomu,abych zapomněla na bolest,kterou mi způsobil chlap já nechci tohle znovu zažít nechci přijít o to nejdůležitější co v životě mám.Možná to co jsem napsala nedává smysl,ale takhle nějak to cítím.

Andrejo, sama nejlépe cítíš, že něco není v pořádku, a čím dřív začneš s tím něco dělat, tím lépe.Půjde Ti to lehčeji, není to ostuda, naopak, jdeš se léčit, chceš žít s dětma hezký život.Tam si uděláš vlastně pořádek v hlavě, co vůbec od života chceš, co je alkoholismus,pít Tě neodnaučí.Jdi tam, neváhej!!!Pochybnosti jsme při čekání měli všichni, couváme, bojíme se, vydrž, jdi do toho!Kam nastupuješ?Tam budeš chráněná před chlastem, uvědomíš si spoustu věcí.........neváhej, nastup!

Nastupuji do Kroměříže nevím jestli potřebuji být chráněná před chlastem?Víš já teď za odměnu musím být u svého táty nemyslím to zle on se o mě bojí tak jsem u něj než nastoupím léčbu a tam je tolik alkoholu,že pokud bych byla opravdu závislá těžce tak mám příležitost,ale můžu říct,že mě to neláká.Jo klidně mě tam s tím alkoholem nechali samotnou a odjeli na kávu v 22.30 a vrátili se až 5.30.

andreo ted se neorientuju, jste tady nova? nebo je to pribeh na pokracovani, neb prispivaji ted 2 nebo tri andrey, ale o to vlastne nejde, ze? prectete si pribehy tady na foru a z nich je bych rekla jasne videt co za pritele je alkohol a jak nepomuze resit nic, ja to tady procitam porad a dost me to motivuje k abstinenci, nikdy bych nerekla ze jsou ty pribehy tak podobne,drzte se a at vam to do 3.3.pekne utece, a kde jsou vase deti ted?

Andrejko,necouvejte už pokud máte termín.Kdo nechce hledá si důvody a výmluvy na to jsou pijáci experti.Nechte to na posouzení odborníkům jestli ano či ne.Taky jsem měla pochybnosti.Neopíjela jsem se "klasicky" a nikdy jsem nedělala ostudu až když přišla psychická zátěž vše vyplulo na povrch.Do léčebny i zní jsem šla s pocitem,že to umím ukočírovat,pokud budu psychicky oukej.Neukočírovala a až na podruhé jsem pochopila.Není to vtom,že máte doma pití a nějaký čas si ho ani nevšimnete a ani chut není.Jsou různé tipy pijáků:hladinkář=to jsem já,kvartální´=pijí občas,ale fest.Můžete patřit k pijáků,co pijí při problémech.Andrejko,jděte do toho,když už jste udělala ten velký kroka u budete mít jistotu,jak jste na tom Kroměříž je dobrá.

Ahoj jo jsem tu nová a chtěla jsem slyšet i jiné názory proto jsem se tady zaregistrovala.Nejspíš máte pravu jo jsem rozhodnutá jít potřebuji si v sobě udělat pořádek a sama to nejspíšnevzvádnu a nějaké docházení někam je nejspíš zbytečné.Mockrát děkuji za Váš názor.

Nevím ,zda mám to tady psát nebo né a doufám ,že mě tady nerozcupujete,protože já vím ,že jsem alkoholička,ale pořád se vymlovám ,že to tak není.Přítel je ze mě neštastný,ale přitom pije taky (pár piv občas) ale obhajuje se že on pít může ,že to má pod kontrolou což já neumím.Alkohol mi ničí vztah,práci a vlastně to dobré ve mě. Všechno vím ,ale nejsem schopná s tím přestat.Říkám si že nejsem na tom tak špatně protože umím bez alkoholu fungovat ale jen jak se naskytne pidi příležitost šup a už piju jak duha. A do mrtva. Stydím se ted za to jak to tu píšu ale chci vědět ,jaký krok mám ted udělat???

Jaruš, nejdřív bys měla navštívit Anonymní Alkoholiky.Tam poznáš, pochopíš, s čím si zahráváš, kudy z toho ven.Měla bys tam zajít několikrát, než budeš soudit.Najdeš pochopení, motivaci, střízlivost.Zastav své pití, dokud je čas, máš ještě sílu.Jistě, přítel může pít, není alkoholik, podle tvého popisu ty alkoholička jsi.A nebij se, nestyď se.Nejsi sama.

Ahoj Jaruš. Podle mě máš ten první a pro některé z nás nejtěžší krok za sebou. Ono přiznat si, a napsat JSEM ALKOHOLIČKA není tak snadné, jak by mohlo vypadat, ale o to víc důležité. V léčebně jsem se setkal s lidmi, kteří ještě po dvou měsících tuto větu neuměli vyslovit. To že jsi tuto skutečnost přijala je začátek a těch možností jak dál je víc. Je na Tobě vybrat tu, která Ti bude nejvíc vyhovovat a pokud to nepůjde ambulantně, nebo za pomocí různých skupin, doporučuji absolvovat ústavní léčbu.

Správně věta zní: Jsem alkáč, no a co? Támhleten hulí jak fabrika, další je homouš, jeho brácha lže a krade. Každý jsme nějaký. Důležité je, jak se člověk se svým stavem vyrovnává, jak mu narušuje běžný život, jak zasahuje do života jiných. Všechno ostatní je byznys doktora Nešpora.
A teď mě kamenujte.