Alkoholik

Oba moji rodiče jsou alkoholici,díky tomu jsem si vypěstovala k alkoholu doslovný odpor.Ale čím jsem starší žjišťuji,že dospělí lidé se už bez alkoholu neumějí bavit... Kam se má jít? ... do hospody... Když navrhnu třeba vánoční či velikonoční trhy tak první stánek kde se staví je grog... Na hrad či zámek? Nejdřív do podhradí do hospůdky... Mé okolí si na mě už reletivně zviklo,ale čím poznávám víc lidí, tím si připadám divnější... A to jako vůbec nepiješ? Ani na oslavách? No tak vždyť mám narozeniny...
Nechci na potkání vysvětlovat proč nepiju,ale o to víc to lidi zajímá...Každý den si připomínám,že nechci zkončit jako ubohá troska,vím,že po 1 pivu člověk hned není alkoholikem, ale mám tak silné genetické vazby... je to vážně tak nenormální,aby mladý dospělí člověk nepil?

Ono je to tezke.Lidi jsou od mala vychovavani oslava=alkohol.Uz maly deti-detske sampano.
Vim,clovek je za exota, ale pratele to pochopi a ostatni Ti mohou byt ukradeni.Nemusis nikomu vysvetlovat sve rozhodnuti.
Proste nechci a hotovo,tecka.

Ivan má pravdu,přátelé to pochopí a ti ostatní tě nemusí tolik trápit,pokus se trvat na svým a nezatěžuj se vysvětlováním.Je to přece tvoje rozhodnutí tak si ho nenech vzýt,za sebe odpovídáš jen a jen ty sama,pokud by se něco zvrtlo kdo bude za tebe situaci řešit?Jen ty sama!!!

Kateřino, určitě je lepší říkat, že nepiješ, protože nemáš alkohol ráda, než abys musela říkat, že se léčíš ze závislosti na alkohol. Ty svoje rozhodnutí nemusíš nikomu zdůvodňovat, to je jedna ze zásad asertivního chování. Pokud některá společnost po tobě vysvětlení přesto chce, tak bych asi zvážila, jestli mě stojí za to?

čau Hani,vítám Tě zpátky.Co vnouček?Zlatíčko vid mám taky vnuka je mu pět a protože jeho druhá babička chlastá první ligu musela jsem já /protože jsem rozumnější cha cha/ přestat.Zvládala jsi to?Neměla jsi bažení?

Ahojda Ivliku, bylo to super, užila jsem si to. Jsou mu 3,5 měsíce, na všechno se směje a pořád něco žvatlá. Všechno jsem zvládla. Ale doma je doma.

Já taky nepiju. Můj táta je alkoholik, tak k tomu mám dost vyhraněný postoj. Snažím se hlídat, abych ostatní moc nebuzerovala, když jdou "na jedno", ale stejně mám strach, kde to skončí. Přátelé jsou vesměs mladí, zdraví vysokoškoláci a mají dobře nakročeno do života, ale už teď jdou alepoň dvakrát týdně do hospody a každý vypije čtyři piva, aby byl v povznesenější náladě. K tomu jednou až dvakrát týdně nějaká párty, tam se pije víc a tvrdší alkohol. Čím víc lidí se ztříská do němoty, čím víc lidí se poblije, tím je akce považována za povednější a tím déle se na ni vzpomíná. No můj táta začínal taky na pár pivech. Alkohol je společensky ne příjimaná, ale vyžadovaná droga. Ostatně to začíná už po tanečních - v šestnácti, nikdy nebyl problém, všude nám nalili. Hlavní argumenty přátel - je to příjemné, v ničem nás to neomezuje, školu zvládáme a je to nejlevnější pití, v podstatě nejlevnější trávení volného času. To poslední je bohužel pravda.

Nepiju! A je to tak dobře. Je to již několik let, kdy jsem ze svého seznamu nápojů vyškrtla pivo, víno a tvrdý alkohol. Nyní hasím žízeň výhradně vodou, čajem, nebo minerálkou. Je to o mnoho lepší, když se nemusím probouzet s bolavou hlavou a výčitkami. Moje okolí má pro mně pochopení a už nemusím nikomu sáhodlouze vysvětlovat proč nepiji alkohol. Jenom mojí mamince to stále nějak nejde. Vždy se musím usmát, když k ní přijdu na návštěvu a ona přede mně postaví nealkoholické pivo s tím, abych si dala alespoň toto, když nepiji. V její představě je stále usazená představa, že bez alkoholu to není jaksi ono. Nevyvracím jí to, ale stejně nepiji. Jsem ráda, že nyní žiji tak, jak chci žít. Bez alkoholu, bolavých rán a nočních děsů. Je pravdou, že si stále pamatuji chuť a vůni jednotlivých alkoholických nápojů a občas to ve mně probudí touhu po alkoholu, ale již tomu umím udělat rázný konec. Zůstane jen u chuti a ta po nějaké době sama odezní.Taková malá perlička na závěr. Na vánoce jsem dostala od ježíška šampusovou sklenici a v ní byla gelová svíčka. Zapálila jsem ji a pozorovala tančící plamínek a tu mně napadlo, že kdysi bych v té sklenici měla určitě víno. Dnes je v ní gelová svíčka a krásnější využití této sklenice si neumím již představit. Vaše Rousice

Hm, todle je fakt nepříjemné. Hodně lidí tady píše, jak je jednoduché to nevysvětlovat, proč nepijete, ale vzhledem k tomu, že většina Čechů pije dost, tak vypadáte obzvlášť exoticky a každý Vás má za alkoholika, proč byste jinak proboha nepil?

Já si často vzpomenu na svého strýčka, kterej se propil z primáře až k bezdomovci a delíruju. Je to velká ostuda a velká lidská tragédie a když se mi lidé říkají, že jedno nevadí, tak jim říkám, ať neplácaj nesmysly, když nevědí, o čem mluví.

Co je ale společensky únosná omluva, protože my abstinující se defacto musíme majoritní společnosti omlouvat, že jim nastavujeme zrcadlo, to opravdu nevím... Možná ani nic takového neexistuje, protože to prostě podle pijanů není normální.

Zkuste si představit moji situaci, v nové práci jsem vysvětloval, že nepiju, starší kolegové se hned do mě pustili, aniž by mě jakkoli znali: No jo, kdo se léčí, ten nesmí vůbec... je to od nich sprostý, mít tak v ruce něco, co by je odzbrojilo, aniž bych musel vysvětlovat rodinou anamnézu, to by bylo opravdu bezva.

Vím, že je to moc těžké u nás nepít, vypadáš divně, podezřele.Já musela najít sílu nebrat ty lidi vážně.To, že nepiji je opravdu má soukromá věc, nikomu do toho nic není.Také neprošetřuji nikoho proč pije, tak ať se stará každý o sebe.