Alkoholik

Dobrý večer.

Už několikrát jsem se díval na tato fóra, neboť řeším několikaletý problém s pitím u své manželky, které už zašlo příliš daleko a potřebuji poradit.

Když jsme se poznali, bylo vše v pořádku. Jednou za čas se šlo na akci, kdy jsme se připili ona většinou hodně. Přikládál jsem to menší postavě a že jde o ženu. Běžně jsme si dávali na půl jednu lahev vína večer a vše bylo v pořádku. Z mého pohledu nejdůležitější zlom přišel po porodu našich dvojčat. Několikrát se mi po příjezdu z práce stalo, že manželka byla opilá do němoty na zemi rozbitý telefon, děti lezli bez hlídání po zemi, atd. Tehdy jsem poprvé začal svou ženu opravdu sledovat a hlídat. Musel jsem kontrolovat veškeré pití v domácnosti a zlikvidoval veškerý tvrdý alkohol. Vše jsem přikládal náročnosti mateřství, ještě pokud jde o dvě děti najednou. Těšil jsem se, že vše poleví po nástupu do práce.

Jakmile žena nastoupila do práce (pracovali jsme ve stejné firmě, takže nad ní člověk měl aspoň trochu kontrolu), vše vypadalo v pořádku. Časem si zvykla vypít každý den 0,7L lahev vína. Říkal jsem si, je dospělá, ví co dělá - byť mi to přišlo na ženu dost. Samozřejmostí je pivo či víno k obědu. Několikrát se mi stalo, že manželka byla připitá i v práci, takže jsem ji odvážel. Tento rok už bylo vše tak rozjeté, že při příchodu ženy do ložnice jsem cítil zápach alkoholu. Určitě je vše umocněno tím, že jsem se stal alergickým na její pití a sleduji vše kolem něj.

Nastoupil jsem na ni poté, co jsem ji musel ve 3 hodiny odvézt z práce, kde se válela po zemi ve své kanceláři (já jsem na konci roku 2012 změnil zaměstnání, takže ji již nemohu tolik hlídat). Vše vypadalo, že jsme si vyříkali, ač rozhovor byl velmi nepříjemný - řekl jsem vše tak , jak jsem cítil. Bylo mi slíbeno, že pít se nebude nebo jen občas. V domácnosti to tak bylo, koupíme si jednou týdně jednu lahev, kdy si ji dáme na půl a vše funguje.

Stále se bavíme o tom, že vše jsem se snažil řešit sám.

Tento týden došlo k nejhoršímu. Ve středu jsme měli domluvený společný večer a hlídání dětí. Volal jsem půl hodiny před příjezdem k práci a už v telefonu jsem poznal, že není něco v pořádku, ale domluvili jsme se, že ještě něco dodělá a zavolá mi. Po půl hodině mě našla v kanceláři s tím, že mě hledá po celé firmě - byť jsme byli domluveni, že zavolá. Už od pohledu jsem jasně poznal, že je ve svém hrozném stavu. Šli jsme na večeři, kde jsem se nedokázal ovládnout a sdělili jí, zda ji něco není, že mi přijde opilá. Vše popřela a rozčílila se na mě. Odjeli jsme směr kino, do kterého jsme nakonec nešli, neboť jsem ztratil chuť. Myslel jsem, že pojedeme domů. Žena ovšem zvolila jiný směr a mě nezbývalo než jet domů za dětmi - cca 19h . Žena dorazila ve 2 ráno, dělal jsem ,že spím. Čtvrtek jsem o ni neslyšel, dorazila v 21h z práce opět totálně opilá - zároveň jsem zjistil, že doma nalévá do lahví vodu, aby zakryla úbytek pití - dávala si totiž ráno 2dcl "na srovnání". Řekl jsem si, že tím už končí má trpělivost řešit to po své stránce a vzal si na dnešek dovolenou. Jel jsem za její sestrou a vše s ní probral. Byla velmi překvapená a začala rozebírat historické zážitky, které ji v této souvislosti napadly. Dohodli jsme se, že s ní musím promluvit a donutit jí k nějaké pomoci. Když jsem jel z práce, volal mi její kolega, se kterým měla být na jednání - nezvedá ji telefon a když ano, nikdo se neozve a típne to. Tím mi bylo jasné, že je opět ve stavu opilosti. Zároveň jsem náhodně zjistil, že občas chodila po cestě z práce do baru. Obešel jsem v okolí všechny bary s její fotkou a v jednom mi bylo řečeno, že je prakticky každý všední den zde. Evidentně tedy chodí z práce dříve a víno, které si nemůže dát doma si dá prostě v baru. Ženu jsme nemohli najít - mezitím jsem managoval odsun dětí z bytu. Nakonec jsem zjistil, že je v práci opilá ve své kanceláři (volal jsem asistence). Během jejího hledání, kdy jsem volal všem jejím kamarádům a spolupracovnicím jsem již neváhal a o její závislosti všem řekl. Ze všech vypadli nějaké zážitky, které s její opilostí souviseli a všichni ji chtějí podpořit. Ani jsem nevěřil, co všechno dokázala udělat.

Teď je stav takový, že ji držím zamčenou doma, bez pití, bez cigaret a čekám , zda vystřízliví, abych jí mohl vše v klidu říci. Potřeboval bych poradit, co dále. Vím, že se musí rozhodnout sama a zároveň ji chci podpořit. Máme dvě krásné děti a nechci o naši rodinu přijít. Je možné někam zavolat a s někým se poradit? O všechny v mém i jejím okolí se samozřejmě mohu opřít, ale pokud sama chtít nebude, nikam to nepovede.

Děkuji za jakýkoliv nápad nebo připomínku, už jsem ve stavu, kdy nevím co nejlepšího udělat.

Pěkný večer, Lukáš

Lukáši, zkus manželce doporučit léčebnu, 3 měsíce je dlouhá doba, ale může jí pomoc, pak AA, antabus, psychiatra...nic nevyčítej, jen jí zdůrazni, že jí máš rád, chceš hezkou rodinu, že máš strach o děti...o ní.

Ahoj Líbo.
Moc děkuji za informaci.

Vyčkal jsem celý pátek až do soboty, kdy jsme vše za střízliva probrali. Řekl jsem jí, že nyní má poslední šanci s tím něco dělat, že jí všichni pomůžeme, ale musí sama chtít. V opačném případě již váhat nebudu - rozvod, odebrání dětí. Se vším souhlasí a společně vyhledáme psychologa, který by mohl vyřešit důvody jejího pití. Také navštívíme nějaká sezení anonymních alkoholiků, aby člověk věděl, jakým způsobem se to dotýká ostatních lidí. Příští týden si bereme dovolenou, abychom vše zařídili. V tuto chvíli si myslíme, že není důvod pro léčebnu a pokusíme se to zvládnout vlastními silami s pomocí doktora - samozřejmě ještě bude záležet na jeho doporučení.

Moc doufám, že toto vyjde. Sama navrhla pořízení alkohol-testeru, pro mou případnou kontrolu a jistotu. Velice mě její přístup překvapil. Možná i pro to, že nyní šlo poprvé do tuhého a hlavně se o jejím stavu dozvěděla spousta lidí z jejího okolí, kteří jí chtějí také pomoci.

Ozvu se zas za čas, jak postupujeme a zda se nám vyléčení podaří.

Lukáš.

Lukáši, musíš být důsledný, až tvrdý, neodpouštět ani malé pivo, ani kapku! To pití se bude jen zhoršovat.Jen úplnou abstinencí se z toho dostane, AA jí pomůžou hodně, i Tobě, pochopíte, s čím si zahrává, co je alkoholismus, ale hlavně to, že bez alkoholu lze žít hezky, v klidu.......moc vám přeji, aby vaše rodina zůstala celá, měli jste pohodu, ne trápení s chlastem.Vydržte všichni!

Ahoj, jen takový postřeh k tomu příběhu. Nemyslím, že obcházet bary s její fotkou a obvolávat všechny s informací, že tvoje žena je alkoholička bylo nutné.
Ale jednat je určitě třeba, nic ve zlém, jen léčba tvé ženy není tvůj projekt, je to její léčba.

Taky si nemůžu pomoct a musím to napsat:

Jsem neskutečně vděčná svému partnerovi, že o mém alkoholismu řekl jen mým sourozencům. Je pro mě velmi důležité kvůli vlastnímu sebevědomí a sebedůvěře, abych před lidmi neměla ten "cejch". Občas to někomu řeknu, ale až poté, co jsem si jistá, že to přijme bez odsudku a hlavně já sama se rozhodnu a sama to řeknu.

Jinak vše ok, až na to, že jsi to takhle všem řekl(hlavně lidem v práci, to by ji taky mohlo pracovně hodně ublížit, mohla by ztratit důvěru, fakt to je docela průšvih).

Držím pěsti, můj partner na mě byl taky na začátku trochu přísnější, ale jakmile viděl, že to beru vážně, tak už jen chválil, podporoval a chválil. A to pomáhá...že mi věří a že je na mě pyšný...abstinuju 4 měsíce a jsem rozhodnutá abstinovat do konce života

držím pěsti i Tvé ženě!

a snad jí to v práci dobře dopadne...

Ahoj Lukáši. Můžeš kontaktovat nejbližší skupinu AA a požádat, aby některý s uzdravených alkoholiků promluvil s tvojí ženou. Nejlepší doba je ve chvíli, kdy je po tahu a je přístupná k hledání řešení. Včera zemřela jedna žena, alkoholička. Znal jsem ji. Kdysi velmi atraktivní žena plná života. Postupně přišla o rodinu, práci. Po autonehodě přišla pod vlivem přišla o svoji atraktivitu. Nebyla ochotná ukončit léčbu, nepřijala AA, kde jsem ji potkal jako zlomenou ženu bez duše. Aby nedělala ostudu rodina ji neustále zásobovala ředěným množstvím alkoholu až do její smrti. Bylo jí 53. Bratr mého přítele byl o mnoho mladší. Dvě vysoké školy. Nikdy jsem ho neviděl. Nevycházel ven ze svého pokoje. Zemřel stejným způsobem...sám. Vlastně se svojí lahví alkoholu.
Jsem nepijící alkoholik a jsem přesvědčený, že kdybych si nepromluvil s druhým alkoholikem, zemřel bych. Možná by to trvalo ještě mnoho let, než bych ztratil práci,rodinu,důstojnost zdraví...ale je jisté, že bych zemřel. Díky Bohu, společenství AA a programu AA nepiju tři a půl roku. Jsem svobodný. Žiju naplněným životem v radosti, štěstí a pokoji.
Lukáši neradím ti, jen říkám co můžeš a s čím mám osobní zkušenost.
Přeji ti opravdu hodně štěstí a trpělivosti.