Alkoholik

Závislost je od slova viset. Představte si, že závislý se něčeho chytil, protože nedokázal stát na vlastních nohou (obrazně řečeno) - visel na něčem. Někteří se dokážou pustit (začít abstinovat), ale kdo se pustí, musí se naučit stát na vlastních nohou (psychologicky) a taky kráčet. To znamená žít naplněný život, "nepadat". Někdo to řeší bohužel návratem do závislosti - opět se "chytí", protože se nedokázal včas stabilně postavit na vlastní nohy...

Ahoj,

jak dlouho ty depresivní stavy trvají? Chtělo by to probrat s psychiatrem a podle toho asi nasadit antidepresiva, eventuelně pokud již AD bereš, tak vyměnit za jiná... např. přítelkyně moje se vzpamatovávala z deprese a závislosti na na benzodiazepinech, skoro skončila v léčebně, 3 měsíce na neschopence doma, zafungoval ji až 3. typ AD, ale teďka je naopak tak energická a veselá, až ji někdy nestíhám. Jde to řešit a má to cenu řešit! Bude líp!

Ahoj všem, čtu vás a dáváte mi sílu. Je mi 43,Zdeněk.Momentalne jsem v lecebne, teprve od pondělí a sbírám se, hledám sílu. Je to moje třetí léčba, poslední byla v roce 2006,to se mi pak zadarilo 6 let nepit, ale posledních pět let jsem zkoušel kontrolovane a teď ke konci to bylo peklo. Jsem pivar samotar uměl jsem jich vypít hodně a za krátkou dobu. Co nejrychleji to tam pustit a úleva. Poslední rok žiju sám,no nezvládal jsem nic ani náhodou. Mám ještě oporu v rodičích a dvou sestrach a hlavně v práci, jsem na neschopence, místo mi podrží. Během těch posledních pěti let jsem přišel o řidičák, o čtyřletý vztah,o všechno dobré mínění které jsem kdy o sobě měl.Moc se mi líbí jak píše Vcelar,Krtek, Santal a další. Vcelari, díky, já už mám pocit že nemám sílu ale ty jsi to dokázal a byl jsi na tom mnohem hůř než já. Já už nikdy nechci pít ale stejně se bojím... Je to zakerna svine. Ještě jednou díky, budu se snažit psát jak to jde, mám omezený přístup k wifi,jednou za den to snad dám..

Zdenku, děkuji za odezvu. Ano, nikdy to nevzdávej. Ta naše "nemoc" má tu výhodu, že jí můžeme mít ve vlastních rukách. Ano, asi s pomocí vyšší moci, ale opravdu máme tu moc se vyléčit sami. Jsi na léčení. Snad z důvodu, že sám nechceš pít. Držím Ti palce. Vzpomínám, když jsem v srpnu 2015 bloudil pod širým nočním nebem a zíral na leonidy. S každou padající hvězdou jsem si přál, abych chcípl. Opravdu jsem byl na tom tak zle, že jsem si přál chcípnout a ani náhodou jsem myšlenky na něco pozitivnějšího. Až po pár nocích mě napadlo a upl jsem se k tomu, že se nechám zavřít a budu se léčit. Nakonec k tomu nedošlo, ale ta touha mě dostala na tu cestu, po které jdu teď. A s hlavou vztyčenou.

Reminiscence - moc Tě zdravím. Když jsem včera rozklikl fórum a vyděl Tvůj profilový obrázek, myslel jsem, že jsem se překlikl a dostal se někam do fóra o dva roky zpátky. Toto fórum mám spojené s Tvým příspěvkem, kterým jsi reagovala na jeden z mých prvních příspěvků zde. ( www.alkoholik.cz/zavislost/forum/7-snazim-se-abstinovat/14263-chci-se-stat-abstinentem.html?limit=10&limitstart=1720 )

Cítím se být vděčný za Tvůj otevřený přístup a radu. Byl bych rád, kdyby ses mi ozvala na e-mail: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript a pokusil bych se pomocí malého dárku, který bych Ti zaslal alespoň bafnout na ty tvé chmury. S přáním všeho dobrého Včelař

Ahoj Vcelari,pěkně jsi to napsal "s hlavou vztycenou". Kdysi jsem se tak taky cítil. Já když jsem seděl na rybách a taky cumel na ty hvězdy tak moje přání bylo už nikdy nepit a ještě aby se ke mne vrátila moje pritulka. No zatím se ani jedno nesplnilo. Vydržel jsem max tak tři měsíce a pak týden ze kterého jsem si toho nikdy moc nepamatoval. Tady v PL jsem proto,abych přišel na to PROČ do toho jdu znova a znova a nechám se vždycky srazit na dno. A znova se pomalu stavět.Furt dokola. Máš velkou pravdu že tuto nemoc máme ve svých rukou, já ji tam ale musím vecpat a už nikdy nepustit.Dekuju tady všem, já si teď nevzpomínám na všechna jména ale rád jsem tu četl a ve všem se poznaval S chlastem to u mne už nikdy nepůjde.Diky

Zdenku, mě pomáhá jedna věc. Člověk má tendenci zapomínat zlé a pamatovat si dobré. Takže problémy s chlastem spojené háže za hlavu a připomíná si jen tu srandu, zábavu a pohodu. Na ty všechny průsery se zapomene. Já si právě všechny ty průsery neustále připomínám a ujišťuji se, že tak dál už ne. A znovu opakuji. Věnovat se něčemu co mě baví, co jsem vždycky chtěl dělat. A chválit se za každý krok, který k tomu vysněnému cíli udělám. Stačí nepít a dokážeš všechno a všechno přijde. Chce to jen touhu nepít a výdrž. Mám ověřeno, že to funguje.

Děkuju moc všem za reakce na můj příspěvek. Dojalo mě to, opravdu moc. Všem, kteří radí, že nestačí nepít, že se člověk musí dál snažit o kvalitnější život... Věřte mi, že já se snažím. Jen s tou depresí, jak s dvacetikilovým báglem na zádech, je každý malý krok, třeba jen umytí nádobí, jak výstup na Himaláj. Zvládám jakžtakž zaměstnání - a pak přijdu domů a upadnu. Už není energie. Jinak bych chtěla říct, že já nemám depresi z pití, měla jsem ji ještě předtím, asi od puberty, diagnostikovanou ve dvaceti, spíš jsem pitím tu depresi zaháněla. Vystřídala jsem asi dvacet antidepresiv, od šestnácti do dvaceti jsem měla těžkou bulimii, pak jsem objevila léky na uklidnění a pak alkohol. Alkohol jsem tedy (na jak dlouho?) odbourala, ale léky a bulimie mě provázejí dodnes. Hrozně blbé je, že po antidepresivech se tloustne, proto se snažím skoro nejíst anebo zvracím. Nedoporučujte mi prosím psychology, dostala jsem se do péče asi sedmi, žádný nepomohl. Já příčiny svých depresí znám, pochází to z dětství, od matky, ale je to neřešitelné. AD mě už přes dvacet let jakžtakž drží při životě, někdy bylo fajn, nyní je to jen přežívání, ale na sebevraždu nemám odvahu ani sílu ublížit lidem, kteří mě mají rádi. Jinak ano, za tu dobu, co nepiju se mnohé vztahy upravily, hlavně s rodinou, mám i nějaké kamarádky, bohužel dva lidé, kteří bojovali se mnou v dobách alkoholismu a byli mi nesmírně blízcí, zemřeli. Jeden se upil před třemi roky a má nejlepší přítelkyně zemřela teď na jaře na předávkování léky, ne sebevražda, ale nešťastná náhoda. Chybí mi oba, strašně moc, není den, kdy by mi je něco nepřipomnělo - a to mi na náladě taky nepřidá.
Včelaři, děkuji za poděkování, pokusím se ozvat na ten mail, ale raději neslibuji. Jsem dlouhodobě v takovém stavu, že už neslibuji nikomu nic, protože nevím, zda budu mít sílu to dodržet.
Tak se tu všichni mějte, dobrou noc a hezké střízlivé ráno všem.

Dobré ráno všem a hezkou neděli. Vcelari díky.Dnes sedmý den léčby a můžu říct že jsem každým dnem stále víc nastvanej kam až mě to dohnalo a dnes si říkám že s tou sv.ní zatocim,navždy utnu kdybych tu měl být třeba půl roku.Je to nic proti prochlastanymu a proabstakovanymu casu co jsem si nechával ubírat ze života. Už jsem asi za půlkou a chci ještě žít jako člověk.Když jsem měl strizlive období chodil jsem na AA a tam jsme právě většinou mluvili o těch pruserech a o tom co jsme za dobytek,áčka mám rád a těším se až tam zas na ně vlitnu.Reminiscence,máš hodně na svých bedrech, respekt před Tebou,já strašně moc držím palce a preju jen vše dobré,sílu a víru.I vyšší moc nám je schopna pomoci, přiznám se,já žádám často Díky a všem střízlivý den

Milá Reminiscence, nezapomenu, jak jsem sem přišel, někdy před tím asi rokem a půl a tvoje příspěvky mě nakoply a pomohly mi!
Čtu tady, moc nepíšu, asi protože se pořád opakuju-ale moc Tě zdravím a držím Ti palce i pěsti.