Alkoholik

Tak ako nadpis vlakna hovori ze bez vulgarizmov. Uz len k tomu. Mne v zivote ublizil aj mojim detom alkoholik a aj vela inym ludom co sem prispievaju (vid prispevky deti, manzeliek,... od alkoholikov) ale nikto tu nikomu aj tak nenadaval.Podla mna nema pravo sudit a urazat a ponizovat ludi co sa snazia -Nikto. A byt agresivny. (Pozrite sa do zrkadla a zkurvili, hovada, .....)
Ja to steniatko nemam nijake pravo kazdy den ponizovat zato ze sa pokakalo. Mozem sa rozhodnut ze to steniatko nechcem a dat niekohmu kto ho bude lubit aj ked sa pokaka. Alebo ho vychovavat s laskou. Ale nikdy nikto nikomu nedal pravo na svete mysliet si ze som viac a ublizovat mu, ponizovat alebo nejako psychicky mucit vycitkami ze nema steniatko pravo tesit sa zo zivota alebo byt vesele lebo sa pokakalo. Je samozrejme ze ho nepochvalim.Ked uz si tu davame medzi nadavkami a urazanim priklady o steniatkach. A dovoli si tu niekto prirovnavat ludi bojujucich samych so sebou, so svojou zavislostou k stenatam ktore sa pokakali. Kazdy den je krasny. Kazdy ma pravo mat ho krasny a spokojny den. A tesit sa zo zdravia a vsetkeho co mame moznost zazit. A pomahat si (aj na mieste ako je toto, ktore nato vzniklo) aby sme ani sebe ani nikomu den uz nenicili je urcite lepsie ako byt hnusny a zly na ludi okolo. Tu sa podla mna nikto na nijaku hviezdu nehra a nikto sem nechodi aby ho uznavali a aj keby aj keby sem 1000 ludi pisalo sto krat za den alebo kazdu minutu a pomoze im to byt triezvy a mat spokojnejsi a krajsi zivot tak je to rozhodne uzitocnejsie a prijemnejsie ako ked sem niekto kto nepovie o sebe nic alebo sa prihlasuje pod viacerymi menami(klame) chodi a uraza a mysli si ze je viac alebo viac vie o zivote a moze urazat a ublizovat.
Ja som sa k tomuto celemu ani povodne vyjadrovat nechcela takto otvorene,nakolko vidim ze mam docinenie s agresorom a toho som si zazila v zivote dost a chodim sem absolutne koli opacnemu. Najst spokojnost a ludi co sa snazia o to iste. Prisla som sem koli podpore. A doslova sa bojim reakcie, nakolko by bolo nenormalne ocakavat ze sa mi nedostane agresivnej alebo nejakym sposobom podlym a ubohym zranujucej. Ale dovolila som si aj tak vyjadrit nazor, pretoze si hovorim ze sa tu nenecham zastrasit. To sa ako maju sem vsetci co momentalne prispievaju a pomaha im to bat pisat lebo "panovi liecitelovi" sa nepaci??? Alebo sa nedajboze netesit ze dva dni nepili? Lebo "pan liecitel zbabelec a pokrytec co nadava a uraza" napisal ze ho to vytaca? Dokonca si dovolil ich ponizovat aj za ich chorobu? Ja som bohuvdaka zdrava a aj moje deti. Ale naozaj naozaj si neviem predstavit co by som musela mat v hlave, na dusi (lebo zazila som zleho naozaj vela) aby som niekoho urazala alebo ponizovala ked je nemocny ze je hovado. A ze nema pravo tesit sa a na povzbudenie. Asi by som sa bala uprimne ze do 5tich minut budem z tej namyslenosti a zloby chora ja a invalidna, alebo ze ochoreju moje deti aby mi Panboh ukazal ze si mam vidiet dalej ako za svoj nos a nemam nijake pravo sudit ani nikoho ponizovat. Prajem krasny den kazdemu aj "panovi liecitelovi" aj panovi vcelarovi a samozrejme Socharovi,Ja, Krtkovi a holkam vsetkym a aj tym co si len citat chodia ako som si aj ja chodievala dlho. A aj tym co este nenasli silu zacat. Pekny, vesely a triezvy den spokojny najviac ako sa len da.

No, každopádně je pravda, že léčitel a "ten řízek co má ban" mají hodně společného.

Tak mě tyhle zatuchle bažiny trošku pomohly si uvědomit par věcí. Momentálně nic jiného, než tyto stránky,nemám k dispozici. Do centra zavislosti jsem objednána až za měsíc a hned poté jdu na operaci, kdy ještě nevím, zda mi zdr.stav umožní cestování. Což je někdy problém i teď. Než sedět v ukrutnych bez bolestech se slzama v očích v nějakém dopravnim prostředku, raději si v teple a klidu domova přečtu zprávy a nová infa. Přivítání od někoho moc hezké nebylo-pro mě byl sakra velký úspěch uvedomit si svůj problém a požádat zde o rady (když u lékaře jsem je nedostala), setkala jsem se s opovržením a psychicky me to docela dostalo do kolen ještě víc , ale právě to plácani po ramenou a hezká slova, příběhy ostatních,... mi dodaly odvahy. Nejradši bych všechny ty lidičky nejen poplácala po zádech, ale i srdecne obejmula a poklonila se. Jo, hloupych 12 dní bez, ale kdy naposledy to bylo? Několik lidi zde beru jako náhradu za chybějící rodinu. A moc jim děkuji. Samozrejme i panu doktorovi, ktery tyto stránky zalozil. Nebýt meho odhodlani sem napsat a těch lidi, kteří me přijali vlídným slovem, možná už k vaření neco popijim a večer se domotam do postele. Sice bych tolik nevnimala bolesti, ale ráno by byly jednou takové. Psychoterapie přeci netrvá denně do konce života. Ale pokud to bude možné, tyto stránky s lidmi, kteří se povzbuzují a placaji se po zádech, mohou být stále. Od rána do noci, 7dni v tydnu.

Mozek mi stejne nikdo nepredela a vzpomínky ani rány na duši nevymaze-a že jich je! V detstvi psychicke i fyzicke tyrani od nevlastního otce-az mi totalne vypnul mozek, v puberte posmesky ohledne me postavy, v dospivani pokus o znasilneni (k tomu nedoslo, protoze moje NE je proste NE a bylo mi jedno, ze stojim proti ostří kudly, v dospelosti smrt manzela-otce deti, vydirani od majitele domu, kde jsme bydleli, zanet mozkovych blan, stehovani se, opět posměšky kvůli postavě, operace páteře, fyzické napadeni od ozraleho partnera, kdy jsem kvuli monclum a hematomum po celem tele nesmela tri tydny mezi lidi a pred detmi oblicej maskovala tunami make-upu a diky tomu asi pate stehovani. Maminka, která není jako babička, ač je naše jediná "opora"....

Je spousta příběhu, kdy byli lide na léčení, chodili na AA, psychoterapii a stejně se vrátili po recidive do léčebny, i po několika letech a to celé se opakovalo několikrát. Tak k čemu je v takovém případě terapeut?

No a ty vaše žabo-myší války mi připomínají mateřskou školku. Vše jde napsat slušně. A ne se chovat jako nadřazený arogantní exemplář, který ví vše nejlépe a proto jsou ostatní naprosto schátralá individua

Takže na rady:zamyslete se a podívejte se do zrcadla.... NAPODOBNE!

Všem krásný střízlivý den. Slušným i neslusnym-treba potřebují pomoct vic než my a ani si to neuvědomují. Pokud někdo umí hypnózu, vymazat z mozku vse to spatne včetně alkoholu, tak jeho sluzeb velice rada vyuziji

Poslední věc, chtěla jsem si objednat jednu pomůcku na cvičení. Na můj dotaz, zda je vhodná pro páteřáky a popisu diagnózy, mi nějaká osoba odovesela, ze pro takové jedině vozik-docela rána, když víte, ze vam hrozí a děláte vse proto, abyste na něm neskoncili. Tak nějak jako vyrok toho občana, mi tu pripada i par výroku od vas

Uf Leni, co napsat, no nemáš to holka jednoduché Přeju Ti, ať se s pomocí abstinence dostaneš do lepších zítřků. A hlavně po zdravotní stránce, ať je po operaci lépe a lépe.
K těm hádkám tady: výhody a nevýhody internetové komunikace.

Nevím, že by se tu lidi poplácávali po zádech po pár dnech abstinence, spíš se hecují a podporují. Jestli tomu chce někdo říkat poplácávání, tak klidně může
A lidi co vydrží déle např. měsíce i roky, tak to je přece super, vždyť je to jedno jestli se léčili tak či onak, jistou sílu v sobě našli a hlavně abstinují.
Tak se tady děcka nehádejte, vždyť máte nakonec všichni pravdu!!!!
Hlavní je: abstinence

Teda děvčata, klobouk dolů. Před vašimi osudy, nemocemi a té chuti do života. Akce vyvolala krásnou reakci jsem s vámi... A díky, že jste

Ahojte děvčátka,

také to neberu jako poplácávání po zádech. Nebo aspoň si nejsem vědoma, že by to tu někdo dělal. Pro někoho je už třeba měsíc abstinence obrovský úspěch, protože se mu to dřív nikdy nepodařilo. Takže chápu euforii a radost z toho, že to i po několika neúspěšných pokusech jde. Přesně tak to mám i já. A znovu opakuji, že v začátcích mi nejvíc pomohlo tohle forum. Tolik potřebných informací, tolik lidských příběhů...výborný startér, alespoň pro mě. Pak vše záleží na člověku samotnému, to je pravda, ale i tato podpora je velmi důležitá.

Takže taky díky za to, že tu jste, píšete své starosti i radosti. Moc mi to pomáhá.

Držme se a čisté hlavě zdar!

Možná předtím ne, ale teď už se určitě poplácáváme (= vtip)

Fénixi co radím já? Jo, vypadnout z toho kolotoče chlastání, přečkat prvních pár dnů a pak na sobě hned začít makat. Když přečkáš pár týdnů, tak to neznamená být na sebe moc hrdej, že pár týdnů nepiješ. To znamená, že jsi se přiblížil k těm, kteří to mají za standart. Též jsem byl takový, když jsem začínal. Fórum mi dalo strašně moc. Ale ne samo. Já to tu pročetl skoro všechno. V knížkách jsem ležel, na filmy koukal. Zpětně, když se na to dívám, tak mě nejvíc pomohlo, že jsem se upřel k jedné věci, která mi vždycky šla, ktrá mě bavila a kterou jsem vždycky chtěl dělat, ale díky chlastu to šlo všechno do kopru.

Jinak já jsem zastáncem tvrdého přístupu k alkoholikovi - jako k sobě samému. Nikomu jasně nepomůže, když mu furt bude někdo předhazovat, že je alkáč a, že to stejně jednou posere, že je sračka. Takový lidi jsem naštěstí nepotkal a ženě jsem řekl, že jestli mi něco takovýho bude předhazovat, tak ať se rovnou sebere a jde pryč. Byl jsem na sebe zlej i tady, když jsem o sobě psal. Nikdy jsem tu nic nenalhával, vždycky jsem se snažil psát tu surovou pravdu tak jak to bylo a jak to vidím.

Než stát, koukat do zrcadla a chlácholit se tím, že nepiju je lepší, když se před to zrcadlo postavím a řeknu si přesně to co psal léčitel. Ty šmejde jeden. Všechno jsi tím chlastem posral, všechny ničil a ty se chceš teď dělat dobrým, že měsíc nepiješ? Sakra jak dlouho jsi všechny a všechno ostatní kolem dokola sral? Každý alkáč má takový období pár let dlouhý. Já se i dneska zachvěju, když si vybavím některý věci ze svý minulosti. Jednou rukou se ty vzpomínky snažím zatlačit, protože mě dodneška sere co jsem byl za debila. Druhou rukou ty vzpomínky zase vytahuju, protože to připomínání si toho zlého mě drží od toho abych se vrhnul zase do těch alkoholových sraček.

Mě pomohly úsměvy smutných mužů. Vysral jsem se na všechny kolem a na to co si myslí. Začal pracovat sám na sobě. Sám jsem si připomínal to zlé a sám se i snažil pochválit, když se miněco povedlo. Ale všechno sám. Nevzpomínám si, že bych se chválil. Jo, borečku, jsi frajer už měsíc nekalíš... Vždycky jsem se spíš snažil myslet na to, že nikdy nejsem dost daleko od toho, abych do toho zase spadnul.

Pomohly mi bez měsíce dva roky totální abstinence. Za tu dobu jsem měl čas naučit se žít sám se sebou - coby střízlivým, naučil jsem se řešit všechny problémy - všechny jsem si vyřešil, lidi si za ty dva roky zvykli, že nepiju.

Je celkem překvapivý jak rychle se Ti lidé, kteří mě pak už zavrhovali a lámali nademnou hůl zase vrátili. Byla to rodina i lidé z okolí. Zbyl jedinej člověk, kterej mi ty všechny zlý vzpomínky předhazuje. Jsem to já sám. A dělám to záměrně, protože vzpomínky na minulost mě drží dál, abych měl pomyšlení zase začít chlastat.

Někdo tu kdysi psal, že člověku je odpuštěno až, když si odpustí sám. Na lecos se zapomnělo, na lecos jsem zapomněl sám, ale je tu spousta věcí, který jsem si neodpustil. A teď se snažím tyhle věci odčinit a žít tak, aby další vroubky nepřibývaly. To mi pomáhá.

Vcelari Ty si mal pri sebe zenu, co za Tebou stala, mozno mas aj rodicov. Sice nic vediet nemuseli ale vedel si ze mas. Ale su ludia na na svete co nikoho nemaju. Nijaku oporu. Lasku alebo ani rodinu.
A je docela rozdiel byt sebareflexivny a vstupit si do svedomia a konat, ako hladat pomoc a tam kde ju caka mu niekto nadava a ponizuje ho.
Vies niektore stenata a deti mozi zacat sa pokakavat z toho, ze nemaju dost lasky alebo ze im niekto ublizil, alebo ze okolo nich vladne nasilie a strach.
A prave laska, podpora, povzbudenie je to co potrebuju aby aj ten prvy den a kazdy dalsi zvladli nenicit sa ani okolie. Lebo ich v zivote postretlo tolko zleho alebo skaredeho, alebo im nebolo dopriate mat mat laskavu rodinu, zdravie... zdaleka nie kazdy hlada unik len preto ze je sebec alebo sa nudi. A lasku okolia a uctu a aj od seba sameho si zasluzi kazdy. A nepit z tvrdosti k sebe sabemu alebo nenavisti k svojim zlyhaniam a nepit z lasky k blizkym, z lasky k seve sabemu a ucty prinesie krajsie dni. Co ak raz zabudnes na to zle? Zacnes pit? (To si ja hovorim sebe) ak sa naucit milovat seba a kazdeho okolo a nesudit nemusis si nic zle pametat. Ale chce to rozhodne viac sily a trpezlivosti.
A pisem to len pre jedno
Keby som videla ze niekto nadava dietatu ze sa pokakalo a skaredo a ponizuje ho a este je nato pysny. Rozhodne by som nebola ticho.
Mne ked moj manzel mlatil ozraty a prisla zachranka a aj moju dceru a museli sme byvat v chranenom byvani na adrese utajenej nepomohol nikto z okolia. Nikto. Kym sanitka neprisla lebo sa mi podarilo telefon ukradnut, ked konecne po mesiaci odpadol tak ze o sebe vobec nevedel a ja som prekonala strach ze aj ked spi a sa zobudi nas zabije. Ze chceme ujst. A nikto nikto na svete nema pravo nijake nikomu nadavat nikoho ponizovat a ani spochybnovat akukokolvek snahu aj ked len jednodnovu prestat s niecim co ublizuje im alebo hocikomu v okoli. Sam sebe ked chce nech si hovori a ublizuje kolko chce.

My jsme lidi! Nemotej sem pořád štěňata. Alkoholik, když chlastá, tak ho může milovat okolí, nebo ho nenávidět všichni kolem, ale alkoholikovi je to jedno, protože pro něj existuje on sám + chlast.

Není na světě nikdo a nic, co by mohlo za to, že druhej chlastá. Za to si může taky každej sám. Jasně, řeči o strašlivým osudu možná na někoho zabírají, ale ne na mě. Taky jsem měl pocit, že se proti mě celej svět spojil, a okolnostmi mě donutil chlastat. Přestaňte si nalhávat, že za vaše chlastání může někdo jinej! Za to si může každej sám a můžeš mi tvrdit cokoli chceš a nepřesvědčíš mě o opaku.