Ahoj,
také hlásím střízlivost
Podle všech definic jsem normální alkoholik. Když jsem před 7 týdny začal abstinovat, tak jsem si to nechtěl moc přiznat a řekl jsem si, že to zkusím bez alkoholu do konce půstu - jako cíl jsem si dal Velikonoční pondělí.
Shrnutí mých zkušeností: Přestat pít pro mě bylo mnohem těžší, než jsem očekával, myšlenky na pití/nepití mi každý den zabírají nečekaně mnoho času a energie. Ale stojí to za to. Bez alkoholu se mi hodně projasnil pohled na můj život a na svět. Nepít je v některých ohledech mnoho jednodušší. Mám více energie, chuti do života, méně se bojím, jsem veselejší a sebevědomější. Stačí mi méně spánku a jsem aktivnější. Věci mám více pod kontrolou. Neriskuju řidičák. Projasnilo se mi myšlení, což se hodí nejen v práci. Mám příjemnější rána bez otupělé nebo bolavé hlavy. Přestal jsem si vymýšlet záminky pro chození na různé nákupy, chodit na tajné nákupy a přestal jsem úplně chodit do vietnamské večerky. Při venčení psa nechodím na jedno rychlé a panáka do hospody. Nemusím řešit schovávání láhví, tajné pití, alkoholické výpary v dechu a zbavování se prázdných lahví. Více si všímám negativních důsledků pití alkoholu u lidí ve svém okolí. Na oslavách jsem jediný, který si nepřipije alkoholem. Začal jsem chodit na AA, které mi kromě nepití přinášejí i další zajímavé podněty pro svůj další rozvoj. AA mě baví a těším se tam. Moje žena nechápe, proč tam chodím, vždyť "přece nejsem alkoholik", ale respektuje to a odvodila si úplně jiný důvod, proč tam chodím. Několikrát denně navštěvuju tyto stránky. Začínám si dělat pořádek v některých věcech, které jsem dlouhodobě zanedbával (to bude práce na hodně dlouho). Celkově je mi lépe a cítím se být lepším člověkem. Jedna část mého já si stále myslí, že nejsem alkoholik. Jedna část ví, že jsem. Vůbec nechápu, jak jsem mohl dříve tak chlastat - přijde mi to nereálný jako nějaký sen. Mrzí mě, kolik let života jsem ztratil svými závislostmi a o co jsem během toho přišel. Chtěl bych to všechno nějak dohnat a těžko se smiřuju s tím, že řada věcí je nenávratně zmařená. Divím se, co všechno mi i přes moje drogy prošlo a vyšlo, je to napůl zázrak. Na alkohol mám stále chutě ale zároveň z něho mám strach. V abstinenci chci pokračovat dále, minimálně do konce roku a ještě lépe napořád. Nevěřím sám sobě, že se už nikdy nenapiju. Těším se na svoji další abstinenci.