Alkoholik

..

Tebe jsem nemyslela. No mě právě některé komenty připadají, že vezou do mě, ale třeba to taky není pravda.
Když jsi nic takového nepsal, tak proč se tě to dotýká? Nechápu.

Tak sorry. Jsem někdy sebestřednej.. Smazal jsem to. Tak mohl jsem to být ja. Jsem střízlivej přes 2 roky, v léčebně jsem nebyl, o Birellu jsem psal, vynechala si mě v přání, co jsem si měl myslet..

Aha, tak Pijáku, přeju Ti moc krásný střízlivý sluníčkový letní den
O té léčebně psal pan Nespoznaný. O Birellu nevím, hledám to, bylo tam, že sám alkoholik nabádá k pití Birella. To zas přišlo mě, že strefuje do mě, ale já jsem tady několikrát psala, jak nás Birrel vrátil zpět na začátek a jednou jsem jednomu pánovi co vypil asi 15 piv na grilovačce položila otázku, proč si nedal radši Birell. To ale není nabádání, nebo panu Nespoznanému jsem psala, že si nemyslím, že by ho po takové době abstinence vrátilo ke chlastu jedno ovocné NEALKOpivo omylem vytažené z automatu, když vždy záleží podle mě na tom, jak to má člověk v hlavě srovnané, co se týče priorit.
Možná se to taky netýkalo mě. Taky jsem asi vztahovačná, jak říkáš, patří to k té naší emoci.

Jj. Tak to ti taky přeju krásný ráno. To jsem tak slyšel, že to patří k tý naší nemoci.. Jak pořad upravuju příspěvky, tak je to už divný ta debata

No, ono to občas ustoupí. Spatný je, když jedu na silnici v koloně a někdo zatroubí (ne za mnou) a já stejně myslim, že je to na mě.. To už čichám malér.

Vím, že se tady spousty lidí jen vytočí, zamachrují jak týden nepijou a už se neukážou, ale zase jsou tací, že se ukážou znova a zkusí to znova, několikrát třeba a nakonec přece najdou sílu a smysl, jen je to někdy cesta po schodech. Jeden nahoru- dva zpátky. Ale co je pro někoho rok teprve začátek, pro někoho je velký úspěch dva měsíce, má z toho radost a chce to sdílet. Všem tady fandím i Tobě Pijáku- Nepijáku

Tak pro mě by dřív ty dva roky taky něco nepředstavitelnýho. Ale teď je mám a připadá mi to málo

Jakou jsi měl motivaci nepít Pijáku, došel jsi na to sám, že už dál takhle nemůžeš, nebo tě donutili okolnosti, abys šel na léčbu?
Alkohol mi připomíná prsten z Pána prstenu- "můj Milášek". Člověk se ho vlastně nechce vzdát, vyžaduje to obrovskou vnitřní energii odstčit ho od sebe.

Pardon, na léčení jsi nebyl. Teda myslela jsem za jakých okolností ti to cvaklo v hlavě. Zkusí to pohledat, jestli jsi to už psal a nechceš se opakovat.
Myslím si, že už to musí být moment, kdy se člověk zhnusí sám sobě.

Tak já to zkoušel víckrát. Poprvé deprese, úzkost, bezradnost. Podruhé řekněme vážný úraz. Nebudu specifikovat, nebyla to vlastně jen moje vina, bylo v tom víc opilých ale kdybych nepil, tak se to nestalo.. Skoro jsem umřel, pak se mi rozsvítilo.