Alkoholik

Ja: Myslím si, že ľudia vidia, čo prežívam, ale vzhľadom k tomu, že mám ešte kopu ďalších problémov, tak tento jeden v nich asi tak trochu zaniká a preto si ho moc neuvedomujú. Naviac tie ostatné problémy sú tu omnoho dlhšie a tento sa k nim pripojil len nedávno. Ja však viem, že je to veľmi zlé, preto som sa rozhodla, že to chcem nejako definitívne vyriešiť :/

Môžem sa spýtať, kto je ten sponzor? Necítim sa zatiaľ na to, to skúsiť, ale ani som to úplne nevylúčila. V každom prípade, vyskúšam ešte tento pokus. Úplne najradšej by som bola, keby sa mi to podarilo samej. Ono to nie je o nejakých mojich predsudkoch alebo také niečo, skôr o mojej asociálnosti/introvertnosti.

Michal: Ďakujem pekne za priblíženie.

To sa mi na tom asi páči najviac, ďakujem za vysvetlenie.

Ahoj všichni,
Catie, na setkání AA se nemusíš bát a nemusíš nic mluvit, když nechceš.

Catie, já jsem věděla, že jsem v hlavním městě a že drogy se všude okolo mně berou.
Pracovala jsem v baru a tehdejšího přítele poznala zrovna tam. Vždy mně upozorňoval, že okolo nás jsou lidé, kteří jsou dobří, ale i zlí a bohužel v tom měste, kde jsem byla jich bylo mnoho, asi i ten bar byl zlých lidí přeplněn.

Míšo, děkuji moc x za vysvětlení, myslela jsem si to, že se to dá asi nějakým způsobem do jidla nebo pití dát. Myslím si, že jsem to postupně do těla přijímala, jakým způsobem, to se asi už dnes nedovím.

Cítila jsem, že se mnou něco není v pořádku, to je jasné, ale já sama nic nedělala špatně, nic nebrala a prostě touha po vydělaných penězích v zahraničí(nebyla to malá částka)byla silnější.
Možná mi tady ještě někdo zkusí poradit, Catie říká, že se to vzduchem nedá přenést, já slyšela, že pokud někdo v sobě tu drogu má, tak otvorem ucho, nos, ústa se to dá vdechnout, jako že bývalý drogově závislý to okamžitě ucítí, je to pravda?
Myslím si, že já bych se mněla asi také zařadit do té skupiny, i když jsem sama nikdy nic nevzala, tak prostě asi to tam ve mně bylo a ten odjezd domů byla pro mně určitě záchrana.
Na setkání AA jsem si dala čaj, který tam byl už udělaný(ten jsem okamžitě přestala pít, když jsem cítila, že se se mnou něco začíná dít).

Ještě jedna poznámka, jednou jsem sedla do taxíku a když jsem si sedla tak to bylo podobné, jako bych se nadechla nebo vypila pořádně silnou štamprli. Cítila jsem v tom autě drogu. Jelikož jsem řidiče znala, na rovinu jsem mu řekla, že si asi musím vystoupit, že tam prostě cítím drogu a jsem na ní velice háklivá.
Byl to slušný řidič, znala jsem ho. On se usmál a řekl mi: "Ty to fakt cítíš? Vozil jsem tady jednoho maníka teď v autě asi 2 hodiny, chtěl jezdit tam a zpátky. Už jsem z něj chytal nerva. Když jsem ho poprosil o peníze, tak mi je v klidu dál i dopředu, tak jsem ho prostě vozil kde chtěl. Myslím si ale, že byl zdrogován."
Máte někdo takovou zkušenost, dá se to cítit a může mi to ubližovat?

Angelina : Prva vec, co mi napadla bola - preco by niekto v bare daval dlhodobo do vody drogy? Ved to by ich stalo hromadu penazi a nemali by z toho nic, jedine, ze by sa radovali, ze sfetuju ludi, co o tom nevedia. Napadlo ma akurat, ze majitel by tam mohol trebars pridavat nejake stimulanty, aby ludia robili viac, ale aj tak si nemyslim, ze by zamestnanci tou nadpracou vykompenzovali naklady na drogy. Moznost, ze tam bol proste niekto prepnuty a bohaty, mi nepride velmi pravdepodobna.

Prenos drogy vzduchom je podla mna akademicka otazka. Mozno by sa to dalo zmerat nejakymi extra citlivymi pristrojmi, ale to mnozstvo latky, ktore by si takymto sposobom do seba dostala, bude podla mna z biologickeho hladiska zanedbatelne. A ani to podla mna moc nefunguje, akonahle clovek uzije nejaku drogu, ta je spracovavana organizmom, cim sa to vsetko dalej riedi a telo vylucuje skor rozne metabolity, nez povodnu drogu. Inak by predsa vsetci alkoholici cikali nazad do flasky, keby telo nespracovavalo etanol.

Cim vobec nechcem povedat, ze si vymyslas alebo co - som si isty, ze tie priznaky pocitujes, ale z poskytnutych informacii si nemyslim, ze by to bolo preto, ze v miestnosti je s tebou niekto nadrogovany. Mozno by si sa nemala privelmi fixovat na tuto moznost a skusit to prebrat s odbornikom, aby si nahodou neprehliadla skutocnu pricinu (co ja viem, nejaky stres, neurologicky problem...). Nie je velmi tazke oklamat sameho seba - ak si presvedcena o tom, ze vzdy, ked sa ti zatoci hlava, ta niekto chce zdrogovat (alebo je pri tebe fetak), je extremne jednoduche si najst "dokaz" - ten chlap ma akosi privrete oci, tamta baba sa bez (zjavnej) priciny usmieva, podozrivy caj na AA, atd atd. Opat by som chcel zdoraznit, ze si nemyslim, ze to, co prezivas, nie je skutocne - hovorim len, ze by si mozno mala zvazit aj ine mozne vysvetlenia.

Angelino, teď ti napíši mou zkušenost, kterou bych nikomu nepřál prožít. Byl rok 2008 a já byl na vrcholu konzumace alkoholu, ale zvládal jsem to, na léčení jsem se necítil.
Večer jsem šel do malé hospůdky v rodinném domě s přístavbou. Zde jsem si vklidu popíjel své páté pivo a vodku. V přístavbě seděli dva týpci, a ti si že servírky dělali srandu, nadávali jí a nakonec měli problém s při placení. Já se jí zastal, na typany trochu více zářval, no demonstrace síly. Ti se zklidnilo, zaplatili a zůstali sedět, já seděl v druhé místnosti u stolu. Šel jsem asi na WC, nebo se díval na šipky, nebyl jsem celou dobu u stolu. Když jsem se pak vrátil, kopl jsem do sebe vodku, co jsem měl na stole a zkřivila se mě hořkostí celá pusa. Rychle jsem to zapil pivem a ptal se servírky, co mě to nalila za vodku, že byla příšerně hořká. Ona nechápala, ale řekla, že to byl asi zbytek z flašky, že teď načala novou. Vzpomínám, že ti dva, tam pořád seděli, a vzpomínám, že se usmívali. Dopoledne jsem pivo a šel domů. Co se dělo pak , následně popíši.

Doma jsem lehl a začal jsem slyšet Pepu Dvořáka, jak vypráví tak neuvěřitelné historky, že jde se musel smát jak blázen. Ani jsem nezkoumal odkud zvuk vychází, následně jsem hledal rádio, ale ní nebylo zaplé, a mě bylo fajn. Na stropě jsem viděl barevné výjevy jak z kaleidoskopické, pršely diamanty. Chtěl jsem aby kolem tančily nahé ženy a byly tam reálně, byl jsem v ráji, bylo to moc fajn. Ale podvědomě jsem nevěděl co se to se mnou děje. Byl jsem přesvědčený , že mám schizofrenií, slyšel jsem hlasy co mě tu nemoc vysvětlovali, ale pořád jsem byl na vrcholu blaha, to jsem nikdy nezažil a přál si, ať to neskončí.
Druhý den, jsem měl takový stihomam, že jsem viděl kolem domu na stromech odstřelovače, co na mě míří, zatahoval jsem žaluzie, slyšel jak se zásahová chystá u mě udělat domovní prohlídku. Nachodil jsem bytě tak 10 kilometrú, přes žaluzie kontroloval odstřelovače a volal svému právníkovi o pomoc. Ten mě telefon vzal ale neměl čas a ani nevěřil, tomu co říkám, že se to děje, ale já to reálně viděl. Slyšel jsem sousedy, jak mě pomlouvají, a pořád chodil a chodil a chodil ve středu.