Alkoholik

No jo, jenže na to jsem moc blbá, jelikož se cítím být zadaná a vzhledem k mým až trapně nastaveným morálním zákonům přeci nemohu podvádět... takže nikomu nedám šanci. Pramení to i z mého nízkého sebevědomí, prostě už nevěřím, že bych mohla mít vztah naplněný harmonií a ne samotou, soupeřením a chlastem. Všechno to mám v té hlavě pomotané.

Nepsala jsem o podvádění,jen o tom že můžeme jít í jinou cestou .

Ano, to je pravda, jen se tak nebát. Paradoxně se nejvíc bojím toho, že budu litovat, že mi tenhle vztah, tenhle člověk, budou scházet. Že až se rozhodnu vrátit, už nebude kam. Když si někoho pustím do života, přilnu k němu až nezdravě a jeho ztrátu pak vnímám pomalu jako konec života. Strašně špatně nastavené hodnoty. Maris, na co se třeba těšíš dnes večer? Já si dohledávám filmy a doufám, že si už konečně večer užiju za střízliva. Ale bojím se doufat, pořád ještě mě čeká cesta domů a to nezastavit u večerky...

Hanka, píšeš:
..."už nevěřím, že bych mohla mít vztah naplněný harmonií a ne samotou, soupeřením a chlastem. Všechno to mám v té hlavě pomotané."

...a ďalej:

"Strašně špatně nastavené hodnoty."
...tak tieto hodnoty si dokážeš usporiadať na liečení aj sama!

..."alebo Ťa usmerní komunita spolupacientov a (vy)školení terapeuti a lekári."

Jo léčení změní pohled na svět,Hanko dnes večer si otapetuju skříňku do chodby,koupila jsem si rámeček ,který si tam postavím a hezkou novou svíčku.pustím si k tomu hudbu a pak budu koukat na film.A k tomu jsem si koupila zmrzku místo piva.Sice budu tlustá ,ale střízlivá. ????

...jelikož se cítím být zadaná ...

A ako si váš vzťah do budúcna predstavuje priateľ? Ako víkendové stretnutia v hospode? A ako je to s vami cez týždeň? Ste spolu?

Hanka :
A koho by jsi chtěla podvádět, když nikoho nemáš?
Najdi si chlapa, který si tě bude vážit a nevymění tě za své kumpány v hospodě a levnej chlast.Jsi sama, tak vem život do svých rukou, být sám také nemusí být vždy špatná volba - více času na sebe a svou realizaci - tím nemyslím víc času se ožírat..Hezký den

Karolína napsal:
Děkuju za podporu. Doufám, že to zvládnu. Teď jsem na sebe naštvaná a ještě pořád je mi zle, ale zejtra už snad budu v pohodě. Takže začínám nanovo. On každej střízlivej den se počítá..

"doufám že to zvládnu"?? To není moc dobrý přístup takhle připouštíte, že to nemusíte zvládnout a můžete spadnout do určitého druhu alibismu.. to se stává většině.....

Krtku, přítel o budoucnosti nemluví, jediné, co vždy plánuje, je dovolená v létě. Jeho strategie je nechávat mě pořád v napětí - do poslední chvíle nevím jak co bude, jestli chce jít do kina, uvařit oběd, jít na procházku, nic jistého, tak jen čekám a pak poslouchám, že jsem si to měla domyslet, dovtípit se, například s tím obědem... Jinak bavit se o společném bydlení, kdy děti, apod. to vůbec. I když jsem to x krát zkoušela vysvětlit mu, že už takhle dál nemůžu. Jedinou souvislou odpovědí mi jednou bylo - na otázku jak nás vidí za rok: že jestli se budu chovat tak jako teď, tak nijak - tím narážel na to, že jako rýpu a zase se hrabu ve "velkých" tématech. Nevím, asi mu to tak vyhovuje. Nebo jen čeká, kdy mu konečně dám pokoj. Ono s tím chronicky nízkým sebevědomím nedokážu soudit, vše dávám za vinu sobě. Kdybych se víc snažila, kdybych nebyla labilní, kdybych měla větší prsa a tak dál a tak dál. Prostě se neumím srovnat s tím, že mu za fajn vztah nestojím a jediné vysvětlení vidím v sobě. A tak se pořád snažím a snažím, protože bez něj by zase přišly ty záchvaty paniky s kým je a ke komu se bude chovat líp, než ke mně, protože bude lepší než já. Přes týden spolu nejsme, jen si píšeme. To je právě můj rituál večer - pivo, cigarety a psát si s ním. A říkat si, že přeci jen mě má rád, protože i když nepřijede, aspoň mi napíše. Ono prostě strašně těžko jde něco skončit, když viníka vidíte v sobě, to vás táhne pořád dál, napravit ty chyby, dokázat to. Mít toho koho chcete takového jaký by měl být. Jenže to si musím zasloužit, aspoň takhle to v hlavě mám a podle toho jedu pořád dokola jako nějaký křeček v kole.