Alkoholik

Vinař napsal:
Jenže lenost je prostě přirozená lidská vlastnost a pokud je člověk alkoholik a potřebuje po náročném dni rychle vypnout mozek, sáhne spíš po flašce, než aby si šel zaběhnout 10 kilomterů. Jasně, že flaška je to nejhorší řešení, ale je nejrychlejší. Posledně jsem do sebe během půl hodiny nalil sedmičku vína a jedno pivo a stres a špatná nálada byli okamžitě pryč, v proto mě ten alkohol láká.

Vinaři,
už jsi přemýšlel nad tím, kterak to dělají "normální" lidi, kteří do sebe po náročném dni v práci tu sedmičku nenalejou...? A ani je to nenapadne...?
Jaké dovednosti ti/nám oproti nim chybí???

Sochaři ahoj, to právě znám! Dej si, však trochu, vždyť oslava atd, tak jen trochu, to není problém...no a pak . Ty samý lidí si mě berou do huby s prominutím a padají připomínky. Ale to.je FUCKT furt dokola, já vím. Jen že vím o čem píšeš... Jinak 3 dny, hahaha...

Šantalko, no právě, občas je to tak trochu slalom mezi nabízeči, ale to holt k nám patří, to jsem si sami spískali. A někteří nabízeči se vyyloženě těší, jak a co pak budeš vyvádět, je to taková až "dětská" škodolibost. Ale je fakt, že když si vzpomenu na počátky svýho suchýho období, tak to jsem se i hodně nervoval, cvičil si odmítání, nedokázal jsem si představit třeba, že měsíc nepůjdu někam na pivo. Rok byl skoro mimo představivost. Ale jde to a ne, že ne. No, projdu vítězně tím slalomem, vtrhnu sem na Forum-do bezpečný zóny-a kolega Vinař mi tu bude dělat laskominy! Teda tomu ďáblíkovi, co v sobě máme asi na furt. Ale beru to v klidu, usmívám se.

Já už to tak chci taky zvládnout. Vždyť mě by bylo fajn. Po zdravotní stránce i po psychické, nehledě na finanční... se.e mě už to moje srabactvi a to že vždy podlehnu. Je to ubíjející!!! Sakra co mi vždycky chybí že neodolam a zase "si na to skočím" a uvěřím, že to tentokrát zvládnu!

No nic. Konec skuhrani, odhodlání a záměr je jasný (jako u vás ostatních)… tak nebudu hekat a stěžovat si (jen a pouze na sebe), musím v sobě zase najít elán, sílu a hlavně tu radost z abstinence. Nezlobte se na mě, je to pro vás asi demoralizující.

Není to demoralizující, naopak, myslím, že jsi udeřila hřebík do hlavy, tím slovem: radost. Radost je v tom nepití i nekouření. Ne sebetrápení, sebelítost, neustálý truchlení po těch ohromnejch zážitcích ožralosti, zhulenosti, nikotinovýho blebleblaha. Nemusí to být jásavá euforie, to bejvá zrádný, ale docela poklidná, tichá radost. Z toho, že se neničim.

Dík za reakci. Už se budu radovat a těšit z toho života bez ztrát, újem na zdraví a psychice atd. Zní to bláhově, ale já už vím. Že to jde a že to je cesta... A dám si bacha na zrádný euforie i lákavý myšlenky, který vedou do pruseru.

Ja, však ty jsi taky dost oduševnělý,neboj Dobrouuuuu. Ozvu se až po "konání".

Když se ptáte, co příčiny pití: samozřejmě je dobré, když tu příčinu zjistíte. Třeba jeden známý si uvědomil, že ho hrozně vytáčí tchyně, se kterou bydlel ve společném baráku. Že se neopije hned, ale po pár hodinách po kontaktu s ní. Bylo mu doporučeno jít hned po setkání s ní jít štípat dříví - a fungovalo to! Ale to je takový jednoduchý případ, často pití žádnou takto konkrétní příčinu nemá. Nebo má, třeba znásilnění, zneužívání v dětství apod., ale i když si to uvědomíte, tak co s takovou věcí dělat. Důležitější než hledat příčiny je přestat pít.

A k té lenosti, že někdo se nedonutí jít běhat a radši stres rozpustí v lahvi. Mohu směle prohlásit, že abstinovat jde i s leností. Jsem toho zářným příkladem. Jsem tak stráááášně pohodlná. Televizka, gauč, dobrá kávička, čokoláda, počítač, telefonování kamarádkám.... Pohoda. Ale já nejsem moc naštvávací, spíš flegmatik. A na stres mi pomáhá to vykecání po telefonu.