Ahoj Lenko, no to já znám.
Záleží na Tobě, co chceš - zda pít míň nebo pít přestat. Já o sobě už loni věděla, že si na těch horách nesmím dát, protože bych to neukočírovala. No pak jsem na to po návratu teda pozapomněla a během dalších měsíců se rozpila. Přestávky pití a nepití čím dál kratší, chlast začal vyhrávat. Já teď stojím na křižovatce, dál chlastat a skončit blbě a nebo to ukočírovat. Volím druhou možnost. Poznala jsem, že to u mě začíná nabírat rychlý směr a ničí to mě i moje nejbližší.
Myslím, že jsem to, co popisuješ, zažívala také - chvíli se dalo krotit, ale jak jsem se pak dorvala ke špuntu, pila jsem jak ze řetězu urvaná... A to se postupně zhoršovalo, už jsem se kolikrát ani neobtěžovala najít skleničku...Teď už s chlastem nebojuju, snažím se fungovat vedle něho, ale to by bylo psaní nadlouho, všechno jsem tu už myslím napsala dřív nebo to najdeš i v jiných příspěvcích.
Zkus si sama sobě po pravdě odpovědět, co chceš. Nepovedl se Ti únor? Nevadí, zkus březen