Alkoholik

Inka. Na FB Jsme v tom spolu niektoré žienky dávajú svoje foto keď pili a teraz, keď abstinujú. Tie zmeny sú niekedy neskutočné.

Všetko naj... k narodeninám. Uži si to.

Inka: a já zítra 11 let bez alkoholu a kouření ... Přeji hezké nározky

Inko,
gratuluji k 29 dni.
A vse nej k narozeninam

měsíc a něco za mnou
krtko, díky za zmínku o fb skupině, ty fotky před a po jsou hodně motivační, těším se až nějakou přidám:)

Co je u mě nového?
Jsem fakt v pohodě:) je mi děsně fajn, manžel je v tom se mnou tak mě teď nic neláká, ve stodole žádná párty : většina našich kamarádů taky jede suchý únor.
Teď se divám na masakr film. S mladým trojanem- ALKOHOLIK.. asi zatím nejsilnější co jsem kdy viděla.
Doporučuji všem.
Doma mám neuvěřitelně uklizeno jako nikdy.. každý koutek, uklidilo i ve mě samotné... je to paráda! Jedu dál!
Mějte se krásně:)

teda..film se nejmenuje alkoholik ale ABSTINENT
..jsme z něj fakt paf!

10.2. čistá 38 dní.. dnes mám opět začátek svých dnů, které těžce nesu. Přecitlivělost a podrážděnost o sobě dává vědět několik dní dopředu. Děti to díky bohu už neodnáší, ale manžel ano. Máme to tak trochu jako na horské dráze, jsem z toho všeho zmatená a potřebuju se někomu svěřit, vykecat. Jenže psychoterapii mi zrušili, zkurvený kovid. Našla jsem si adiktologa, který je trochu i psycholog, čekám na termín. Jenže co do té doby?

Manžel mi oznámil, že je toho na něj moc, a jede na Kostariku.S kámošem.
Cože sakra? Na něj je toho moc? A co já?
S manželem jsem 10 let, za tu dobu byl sám beze mě na Kubě, ve Vietnamu, párkrát v Norsku na rybách... nikdy mi to nevadilo, přála jsem mu to, a příjde mi normální, že když chce někam jet, tak jede. Nevlastním ho. Pořád jsem si říkala, že je to určitě vzájemné a že až já se rozhodnu vypadnout sama tak nebude problém. Pak přišly děti a odjet moc nešlo a s dětmi maximálně Chorvatsko, nevadilo mi to.
Jenže děti jsou už "velké" jsou hlídatelné, oba pracujeme, a já myslím že pracuju sakra dost. Vedu firmu, a kdo zkoušel podnikat a platit lidi ví, jak těžké to je.
Jet bychom mohli klidně oba. On se vyjádřil ve smyslu, že bych to s ním nezvládla, že nebudou sedět na pláži, ale opravdu to procestujou.

A tak jsem mu položila otázku, aby mi upřímně odpověděl, jak by se zachoval, kdybych mu oznámila že jedu třeba na 14 dní na dovolenou sama bez dětí, zda by se postaral o všechno, od domácnosti, přes děti, škola, školka až po moji firmu, protože to samé jsem vždy dělala já když byl pryč on.
A byl problém. Nevadí mi, že někam chce jet, vadí mi dvojí metr, že nemám penis tak nemám nárok. Vadí mi to nadřazené chování že on může a já bych přeci jako žena měla být doma, nebo jezdit s ním. Copak jsem to nikdy neviděla?
Kdo mě zná osobně, domyslí si, jak jsem v tu chvíli vybuchla a sopečnou lávu sprostých slov valila nekontrolovatelně ven.

Pak jsem se rozplakala, a začala se třást, bušilo mi srdce a já měla tak obří chuť se napít! Vběhla jsem do stodoly... a našla 7 lahví vína

jedna z nich byla otevřená a z poloviny plná...

sakra nepij to ty krávo, a už vůbec ne kvůli němu!!! stála jsem tam, slzy se mi kutálely po tváři, cítila jsem hroznou bezmoc, tíživou kouli u nohy, zlost a zmar, totální nasrání s rozhodnutím na truc odjet (a to taky udělám, ale ne na truc, ale protože mám taky sakra nárok)!

vzala jsem lahev do ruky a zuřivě ji vylila do dřezu.
Tak, ty hajzle, mě je zle, chlap mě sere a ty, můj démone, bys mě teď chtěl ovládat? Naser si.

Zjistila jsem, že vlastně nemám komu napsat. A nakonec jsem napsala sestře.
Sestra mě rozebrala do poslední součástky a dokázala mě uklidnit.
Něco ve mě ve vztahu s mým mužem umřelo. Takový ten malý uzlík n šňůře života, vřed, rýha, kaluž, díra, smutek, žal.. otázky proč. Ty malé věci, co se ve vás sbírají a pak jednou pohár přeteče a začnete druhému vyčítat, že si před vámi prdne, nebo že chodí v teplákách když vy se snažíte vypadat dobře a vezmete si šaty a podpatky, že si po sobě neodnese talíř a nechá prázdnou ruličku od toaleťáku v držáku, že je furt na mobilu, že tu je a přitom není, že dýchá moc nahlas...
Nejsem ten typ co by hned pálil mosty po nějaké krizi.. ale na hlavu si dělat taky nenechám.

Sestra ve mě zasela semínko nejistoty, prej co jsem s ním, jsem hrozně uťáplá, mám o čem přemýšlet.

Hlavní je, že jsem se nenapila. Nemohla bych se na sebe už ani podívat do zrcadla.
Tyhlety životní a vztahové kotrmelce byly vždy důvodem se napít, utopit to všechno v chlastu.

Je to sakra těžké, ale těch dní, kdy je mi dobře, je stále víc. Děkuji za to

Inko, drz se.
Takove manzelske nesrovnalosti dokazou pekne rozhodit sandal. Mrzi me to.
Rozhodne by jsi mela vyjet na dovolenou. Ale ne jako pomstu, ale protoze si to zaslouzis.
Z osobni zkusenosti vim, ze nekdy druha strana neposloucha.
Preji pevne nervy

Inko,
podle tvýho deníku se mi tvůj muž jeví jako docela držák do nepohody. Úplně tě chápu, měla jsem stejný stavy a pocity, stejnej dvojí metr se u nás konal, já si prostě nemohla dovolit od malejch dětí zmizet. Můj manžel ale neměl čas ani chuť na děti ani když doma byl. Připadala jsem si na všechno sama (učit syny jezdit na kole, lyžovat, vozit na kroužky, prostě úplně všechno) Taky jsem chodila do práce. Nakonec mě v práci okouzlil šéf, tvářil se jako dokonalej parťák k dětem no a já se nechala zblbnout. Po pár letech to bylo zas jak přes kopírák, malý synek, ředitel věčně v práci, já věčně v kole jak zblázněná veverka, tak jsem byla taky protivná a výsledek? Jeho sekretářka protivná není a pán tvorstva se nechá oblažovat. Když jsem to zjistila, odešla jsem středem s igelitkou (dramatický odchody jsou nanic!) prošla si bahýnkem a peklíčkem. Teď se přátelím s tím prvním, i s jeho rodinou, a říkám si - měl chyby, (ty má každej) ale srdce na pravým místě.

Omego, díky, já vím, že ponožky smrdí všem stejně

a taky vím, že tam uvnitř si muž sám se sebou někdy neví rady, ovlivněn výchovou.. Dnes už to zase vidím jinak, ale někdy to na mě příjde a musí to ven

43 dní, 4300,.kč, cca 43 litrů vína, které jsem NEVYPILA

43 litrů vína, to je husté číslo, za tak málo času, který abstinuji.

Docela mě to šokuje když to vidím takto napsané.
A tak když jsme u těch čísel, zajímalo mě, kolik jsem ubyla na váze, kolem pasu a tak.. a je to husté!

4. ledna míry
prsa 98
pas 89
zadek 102
váha 73kg


dnes 15.2.
prsa 95
pas 82
zadek 100
váha 71kg

jsem bohatá! Víc peněz v peněžence..a hlavně duševně.. jedu dál a dnes si určitě nedám!
okolí si začíná všímat, že jsem hezčí, štíhlejší, mám čistý pohled, jsem veselejší, klidnější...
neexistuje žádné negativum na abstinenci!

Bojujte, stojí to za to