Alkoholik

ak si na tej foto ty, tak tvoj manžel musí byť vadný. Ja by som sa bál ničo také nechať same doma nech sa darí aj naďalej

krtko
díky moc. Jo jsem to já kdo jiný

Mne neďakuj. Je to tvoja zásluha. Nech sa Ti darí aj naďalej. Deň po dni. Nie je to ľahké, ale nie nemožné.

Sedím tady a už ani nevnímám. Paralyzovaná událostmi předchozích dní. Došla slova.
S dvojkou červeného koukám z okna na probouzející se přírodu, kočka na terase trhá svého poprvé uloveného ptáka. Roztátý sníh ukazuje naplno marný pokus zakrýt všechen ten bordel zametený pod koberec.
Srdce mi buší, ruce se chvějí. Zklamání ze sebe sama se umocňuje s každým dalším dnem sklenky.

Zavřené školky zaryly první dráp pochybností, zda to všechno zvládnu. Doma se třemi dětmi neudržím pořádek, natož myšlenku. Roste ve mě napětí a do mysli se vkrádá ten, jehož jméno nechci znát. Hezky čeká za rohem. Synova učitelka má pocit, že mám na starosti pouze jeho přípravu do školy, to stejné si myslí učitelka mateřské školky mojí prostřední dcery- předškolačky, které zadává spousu úkolů s termínem včera,protože předškolní rok je povinný..my chápeme, že toho máte moc, ale to my taky, píšeme nesplněno, na shledanou.
Do toho tu pobíhá dvouletá, marně se dožadující pozornosti ve chvíli, kdy mám v jedné ruce propisku, v druhé vařečku kterou míchám oběd a křičím na syna "zapni si kameru".

Do toh mi neustále vyzvání telefon z práce, ve které mám být, ale nemám hlídání, a zaplatit si ho nemám momentálně ani z čeho. Do výplaty daleko, manžel na Kostarice.

Démon se plíží stále blíž, cítím jeho dech za krkem.
Zvedám telefon a jako ve zpomaleném filmu poslouchám ten obří průser, který se v práci momentálně odehrává. Staré zametené věci pod koberec vyplouvají na povrch. Dostihly mě v nejhorší možnou chvíli. Průser je to gigantický a potopí to nejspíš spoustu lidí a firem. Východisko by bylo zázrakem.

Není to vůbec omluva ani důvod se napít. Ani se neobhajuju. Nemám k tomu co říct.
Adiktologa mám poslední den v březnu. Bude mít ze mě radost.

Shit

Inko,
když se to se.., tak se to se..!
Nemám slov. Proč my ženy máme naloženo 1000x víc než muži?

Ivanko, nevím, možná nemáme, možná jen o tom víc mluvíme, tak to tak vypadá. Já už ale nemůžu fakt. Prostě nemůžu.

Inko, nebylo by reseni, jit do lecebny?
Nechat vse na manzeloj a jit si do lecebny “odpocinout”?

moje první myšlenka po přečtení tvého příspěvku Eriko byla: tak je normální? si neuvědomuje doprdele, co mi tu nabízí? kolik lidí tady zreclo a nikou to nenapsala a mě joo???? kdo se postará o 3 děti, co ta nálepka okolí až tam budu, co moje firma, jediná ještě zatím funguje v téhle zkurvené době..

a pak jsem si to nechala projít hlavou bez emocí
a jako jo, odpočinek potřebuju jako sůl. jestli v léčebně nevím. jsem nekorektní člověk, co se covid šílenství týče, nenosím respirátor, odmítám si ho koupit, roušku venku nenosím, stýkáme se tajně s přáteli, v léčebně s pravidly bych nepřežila den a rozhodně bych si tam psychicky neodpočinula..
ale napadlo mě, že bych si zažádala o lázně! mám na ně po operaci páteře totiž nárok... hmmm díky za impulz! takový měsíc v lázních!!!!

Inko,
asi si Covida neměla. Tohle mě nadzvedne, odmítám roušku atd....
tomu říkám bezohlednost...a lázně v téhle době? Sežeň si soukromou kliniku, tam se schováš a vzpamatuješ se!!! Přece to nebudou odnášet děti...
I podle toho tvého příspěvku jseš ve fázi nášlapné miny.....zapoj chlapa a odpočiň si.....

Inko, nastvat jsem te nechtela. Ale bojim se, jak to s tebou dopadne. Motas se v kruhu. Mas nalozeno, jestli si neodpocines od deti, domacnosti, prace, tak budes hledat uvolneni ve sklenicce.
Mas tri deti. No a?
Mas snad i manzela. By ses divila, co jsou schopny zastat, kdyz musi. A to by musel.
Lazne mi nepripada jako dobrej napad. Tam ten pristup k alkoholu je.
A co se rousek v dobe covidu tyka, k tomu se vyjadrovat nehodlam.
Ja jen, ze ted covid mam. Po 12 dnech mam znovu horecky a za tech 12 dni chodim do sprchy, na wc a do postele.