Alkoholik

Ahoj Jaroslovo,

ráda bych tě ujistila, že tvé pití vína ještě není tak strašné ale sama si uznala problém a máš pravdu. Normální to není, ale na druhou stranu je první krok to, že si problém uvědomuješ.

Nedávno jsem přispívala do fóra ohledně svého otce, těžkého alkoholika, který také kdysi pil občas pivko večer u televize a kam to dopracoval. Věř, že dokud ještě můžeš přispívat na toto fórum, můžeš se svou závislostí něco dělat.

Každý alkoholik, který je stále ještě tak nějak schopný uvažovat, by si měl uvědomit, že alkohol neničí nejen osobnost, rodinu, peníze.. Ale především zdraví i když to může znít jako klišé.

Já opecovavam svého otce, který má již těžkou alkoholovou demenci-neví ani co je za den, neudrží stolici a moč, má špatně výsledky jater, věčně padá takže stále nějaké úrazy , žluté belmo, má za sebou i alkoholové epilepticke záchvaty, abstaky kdy se totálně klepe a doprovází je bolesti. Nebydlím s ním, věčně ho někde nahánim klidně i ve 3 v noci, on totiž ani už nevnímá, kde se nachází, nezvládá ani základní úkony jako nabít si mobil atd.Je toho spoustu co s ním zažívám. To prosím dopracoval od toho nevinného pivka u TV. Tohle by jsi přece pro své příbuzné nechtěla.

Kazdy, kdo s pravidelným popíjením začíná, by si měl uvědomit, jak neskutečně si zahráva se zdravím. Bohužel to nejsou jen řeči doktorů. Asi si alkoholici neuvědomují, že jednou můžou skončit na posteli jako lezaci, pos*avat se a být odkázáni na pomoc druhých. V takovém stádiu se už ani té své milované flašky nenapiji..

Zdravím všechny, zjistila jsem, že vínko mi ani zas tak nechybí...Protě míso něj si dávám domácí limnády. Spíš mi těch prvních pár dní chyběly cigarety.

Ahoj, to je fajn. Tak at se dale dari ????

Inko, žiješ? NEBO JAK JE TO S TÍM DENÍKEM?

Můj alkodeník:
10 let totální abstinence. Jednou začít musíš.

tak jsem zpět. Piju samozřejmě celou dobu vydržela jsem asi dva dny tehdy.. pk karanténa v březnu, kdy všeci začali chodit chlastat k nám na barák.. no a teď začínám znovu..

začala jsem si psát deník i online pro sebe, tak sem ronou vykopíruju poslední dva dny. acho
Takový krásný den, po upršených a mrazivých dnech svítí slunce, teploměr ukazuje 10+ a já ležím s kocovinou a jsem nasraná. Na sebe. Mohla jsem být teď na horách s manželem, nebo v sedle svého koně křižovat les. Jenže já jsem se včera zase zlila. Tolikrát jsem si říkala, že už nebudu pít. Z mého nalhávání si sešlo vždy nejpozději druhý den, kdy jsem si opět koupila láhev vína.. přesvědčovala jsem sama sebe, že už nebudu pít celou lahev, ale dám si večer jen skleničku.. nebo, že budu pít jen o víkendu.. nebo, že jen na oslavách..že už si nekoupím domů nic..

A vždy je to stejné.. jdu jen pro chleba...5 rohlíků, něco dětem..a "ještě mi dejte lahvové víno, díky, nashle...."

Doma ho rychle schovat, aby zas manžel neměl kecy..a jen co se za ním zavřou večer dveře, hledám otvírák..

Pak křičím na děti, protože mě otravujou, nemůžu si nerušeně pochlastávat. Je mi ze sebe zle. V noci se budím s morální kocovinou, říkám sama sobě, bože holka, ty jsi blbá! Proč to děláš? Pak se v panice otočím a kontroluju jestli jsem vůbec uložila malou, sakra, nedala jsem ji ani pyžámko, spí v tom, v čem došla ze školky. Alespoň jsem ji přebalila. Slíbím si, že s tímhle je konec, že to nepotřebuju, že mi to nic nepřináší.. že od zítra je konec.. a spokojená se svým super plánem, o kterém vím, že stejně nevyjde, usínám....

Ráno zjišťuju jestli jsme se třeba nepohádali s manželem, ale usmívá se na mě, takže asi ne. Uf. Projíždím facebook jestli jsem zas nepsala nějaké své chytré a vtipné příspěvky, a mažu..

Dnes mi to prošlo, neudělala jsem žádnou ostudu -hurá. Tohle už ne, musí to přestat..

"Mami, zastavíš v obchodě a koupíš nám něco dobrého?" žadoní děti...3 kindrvajíčka, chleba...a sedmičku vína, díky nashle ...

Včera jsme šli po dlouhé době s manželem ven na oslavu. Bez dětí.. udělala jsem se krásná, sedli jsme si do restaurace, dala jsem si dvojku vína, pak druhou.. vše bylo sluncem zalité, bavili jsme se.. pak si vybavuju že objímám kamarádku, vystupuju z taxíku u dalšího kamaráda, který má garden párty..a najednou je ráno, vzbudí mě šílená bolest hlavy a tuším, že bude zle. Kocoviny téměř nemívám, za ty roky co piju jsem se naučila alespoň nelít do sebe co teče, ale vybírat si kvalitní vína. Včera to trochu nevyšlo. Manžel vedle mě spokojeně oddychuje.. bože, jak moc ho miluju. Tak moc bych ho chtěla obejmout a přivonět k němu.. ale netuším, jestli jsem mu v opilosti zase něco nevyčetla..a taky se snažím přesvědčit své tělo, že zvracet se nebude..

Manžel se začíná budit, využívám situace a pokouším se o úsměv. Opětuje mi ho-super nepohádala jsem se s ním.. Konstatuju že je mi pekelně zle, vysměje se mi a já běžím obejmout mísu.

Ruším domluvenou jízdu na koních, nadávám si, slibuju, že už nikdy nebudu pít. Manžel už mě zná. Moje sliby si nahrává na mobil, aby mi moje plané sliby nejpozději za týden pustil.

Nesnáší, když piju přes míru, tolikrát mě prosil.. pak vyhrožoval že mě opustí, snažil se mě přesvědčit, abych tolik nepila. I přes jeho úsměv vidím v jeho očích zklamání.

Mám problém. Už dlouho. Takhle chlastám už minimálně 5 let. Že mám problém si připouštím poslední 3 roky. Pokaždé stejné. Při pohledu do zrcadla vidím své obří špeky, kdysi vosí pas je pryč, a jen kvůli chlastu.

Proč to píšu? Je na čase s tím opravdu začít něco dělat. Podaří se mi to?



moudřejší ustoupí
DVA V JEDNOM
První den bez chlastu je za mnou. Je to horší, než jsem si myslela. Když jsem v minulosti byla skálopevně rozhodnutá, že už se nikdy nenapiju, alkohol mi začal chybět asi po týdnu. Každý další pokus se mi můj mozek snaží vsugerovat, že dělám z komára velblouda. Zatím nemívám velké fyzické příznaky absťáku, ale nervní jsem teda fest. Tyhle stavy, kdy mi buší srdce, mám pocit, že mě nikdo nemá rád, že nic nemá smysl, utužené až skoro agresivní náladou, se dostavují stále dříve. Odsekávám manželovi, nic mě nebaví a jsem jen kousek od vybuchnutí. Děsí mě, že je to teprve první den bez alkoholu a už jsem v tomhle stavu. A to se blíží Vánoce, svátky kdy jsou všichni vždycky nervní už jen tak z principu.

Připadám si, že jsem dvakrát. Jedno moje já má své priority srovnané, už si maluje jak začne cvičit a makat na své postavě na léto, jak si každý den přečte knihu, kterou už léta odkládalo, protože VÍNO. Jak dětem přečte pohádku a naplno je bude vnímat...haha.

Serou mě. Všichni. Děti vyluzují zvuky ze kterých šílím, pořád se na něco ptají, manžel zase neutřel psovi z venku packy , sotva jsem sakra vytřela! Jak já bych si dala dvojku vína! Jen dvojku! Fakt! Přísahám, zbytek bych úplně s klidem zavřela do lednice. Humor mě neopustil. Každé cinknutí skleniček, když syn vyndává nádobí z myčky ve mě budí pocity bažení.. Bažení po trošce vína.

Sama sebe přesvědčuju, že přestat pít ze dne na den je nesmysl, že je potřeba začít postupně, snižovat si dávku, tak bláhová jsem. Tak slabá v kramflecích se cítím.

Je večer. Nejtěžší část dne. Unavená z práce, doma tři děti lačné po pozornosti, všude se válí nepořádek, který jsem před chvíli přece uklidila. Zbytečná práce, rezignuji. Chtěla bych jim přečíst pohádku, ale jsem tak unavená, že se zmůžu leda na to, strčit každému do ruky telefon.

Moje sny o tom, jak žít se mi boří jako domky z karet. A to je teprve začátek. Vím to, protože jsem se pokoušela přestat pít už tolikrát. Dnes už to zvládnu. Nemám doma díky bohu žádný alkohol. A kdybych měla? Napiju se.

Inko, nutno podotknout, že psaní Ti jde fakt dobře.
Ale jinak je to smutné čtení.
Psycho poradna? Nepřemýšlala jsi o tom?
Nebo ten kořen Kudzu? Někdo si ho chválil. Magne B6 na nervy.
Ale jinak je to o tom zatnout zuby.
Kdyby na to existoval prášek , to by byla krása.

Ahoj Eriko díky, radši bych byla kdyby mi šlo líp abstinování. Koupila jsem si novo passit a Goodby Stress tak snad rychle zaberou, ještě by mohlo existovat něco na potlačení chuti na chlast .. už bych si dnes klidně dvojku zas nalila :/

inka, píšeš:
Ahoj Eriko díky, radši bych byla kdyby mi šlo líp abstinování. "Koupila jsem si novo passit a Goodby Stress tak snad rychle zaberou, ještě by mohlo existovat něco na potlačení chuti na chlast .. už bych si dnes klidně dvojku zas nalila" :/
Chemické riešenie (tabletky alebo rôzne zázračné elixíry) sú istou cestou do pekla...

Izolácia v psychiatrickej klinike je najschodnejšia priama cesta.

"TOTO Ti odporúčam absolvovať ako prioritu."

...na prioritu nadväzuje aktívne doliečovanie v klube abstinentov, anonymných alkoholikov alebo v iných podobných združeniach pre odliečených závislákov.

"Ako prvý krok si priznaj svoju závislosť!!!"
Ako druhý krok:
..."navštív psychiatra ~ špecialistu na závislosť od alkoholu."
(Všetko potrebné sa dozvieš TAM, práve VČAS, na mieste!)

Inka,
"prajem Ti zdar a úspech!"
(Čím skôr začneš, tým rýchlejšie budeš odliečená späť doma, medzi svojimi!!!)

12-krokový program anonymných alkoholikov je výborná barlička, ktorú máš vždy a stále poruke. Sponzora, ktorý Ťa povedie si tiež určite nájdeš!...

Ja- novo passit je sirup -přírodní sirup, který obsahuje pouze výtažky bylinek v bezpečném množství-třezalku, mučenku, kozlík... když jsem poprvé navštívila psychiatra a chtěla jsem se jen vypovídat, hned mi dal lexaurin, citalec a další antidepresiva- tolik k tvému doporučení najít si pschiatra.
izolace v psychiatrické léčebně není má cesta- jsem jediná vydělávající osoba v rodině, když manželovi zavírají politici kvůli kovidu hospodu jak se jim zrovna chce. Doma 3 děti, zvířata.. to by se pak manžel se mnou v té léčebně akorát vystřídal.

Nepotřebuju tady číst, že každý můj pokus snaha, hledání nečeho e špatně a jen ty víš co je pro mě nej. Jde mi pouze o to, nekazit své rodině nadcházející dny, protože všichni víme, že prvních 14 dnů je nejhorších -psychicky. Pokud mi pár bylinek pomůže v tom, nekřičet na všehny, tak je to podle mě super.
že jsem závislá jsem si přiznala, pokud jsi četla co jsem psala