Alkoholik

Erika napsal:
Ahoj vsem, hlasim, ze jsem absolvovala tyden u more s partou cvicich a pijich zen.
Jsem na sebe hrda, vse probehlo bez ztraty kyticky.
Mela jsem z toho velky strach, ale zvitezila jsem
Preji vsem jen a jen uspechy

Ahoj Eriko,
je to radost číst. Blahopřeji.

Moc by mě zajímalo, jestli po těch letech abstinence, jsi měla chuť se napít a zatnula jsi zuby a nedala si, anebo Ti to prostě nic neříkalo a byla jsi v pohodě?

Evita napsal:
Ahoj, uf, vůbec jsem o existenci takového webu netušila a jsem fakt nadšená z téhle diskuze. Jsem alkoholička a zatím ne moc vesele abstinuju dva dny. Ale přiznala jsem si, že jsem nemocná a potřebuju pomoc, tak mi držte palce. Byla jsem v covidu dva roky na suchu, tak kéž bych to zvládla teď a lip

Ahoj Evito,
zajímavé, že v covidu jsi narozdíl od většiny národa byla na suchu
Takže to jde, viď? Co Tě přivedlo zpátky k pití? Stres? To je spouštěč u mě.

Eva napsal:
Ahojte,

mám za sebou víkend, kdy jsem jen pila a spala. Zítra do práce. Je mi že sebe tak zle, že už nevím, jak dál. Známému jsem v opilosti psala strašné věci. Chci ode dneška přestat pít. Prosím o pomoc a podporu. Protože takto to už nejde, to raději smrt než takový život...


Venku bylo tak krásně a já to prosrala chlastem.

Tak závidím každému, kdo nepije. Funguje tu něco jako sponzorství jako v AA?

Děkuji a střízlivosti zdar!

Ahoj Evi,
je to vlákno - spokojená abstinence, tzn. vzájemně se tady podporujeme a zvědomujeme si věci, pro které stojí za to nepít.
Začátek je těžký a je potřeba tím projít. Ta podpora a rozhodnutí musí vyjít z Tebe. Jen přestat pít nestačí. Je potřeba změnit své návyky, naučit se zpracovat správně emoce (to je pro mě hodně těžké). ..Poslední dobou jsem vztekloun a jak by bylo jednoduché to spláchnout, ale - nasr.. jako
Zrovna dnes na mě vyskočil podcast, kde zajímavě mluví abstinenti. Třeba Ti to pomůže začít:
magazin.aktualne.cz/hledani/?query=na%20plech&time=time

Držím palce, každý den se počítá

MichalB napsal:
Rachel, topeni a vycitky nic nezlepsi. Ledaze by vedly ke zdravemu vzteku a ten pak k trvale zmene. Ale projit si tu minulost, vyresit, odpustit - to mi prijde jako dobry napad.
V opacnem pripade to muze byt bubak ve skrini.

Me kousek chybi a je to nejake nekompletni. No mozek mluvi, napovida, obtezuje, vymysli blbosti, namisto reseni nabizi jen dalsi a dalsi kompolikace, ktere by ho dovedly k alkoholu.

Takova nudle v bandasce, ode zdi ke zdi. Ale ono to nejak dopadne, dobre dopadne.

Také mám stále pocit, že skládačka není kompletní, ale i tak je moc hezká a díky za to, že jsem v sobě našla sílu to celé rozházet a teď stavím nový, pěkný život. Odměnila jsem svojí snahu - za měsíc pojedu na 3 týdny k moři. Netroufla jsem si s partou. Budu mít apartmán u moře, jíst čerstvé ovoce, pít vymačkanou šťávu z pomerančů, cvičit jogu a odpočívat. Zjistila jsem, že je pro mě velmi důležité, na něco se těšit. Vím, že Tě hned napadne Ladis, jak se odjel koupat, no uvidíme Velmi si svojí abstinenci hýčkám, tak snad se vrátím spokojená jako Erika

MichalB napsal:
Rachel, no prave. Je to neco jako by te svrbeli ruce, honila mlsna a ne a ne to prestat, ustat az najednou .. Take me to piti dlouhodobe nenaplnovalo. Jeste ze uz me to pustilo a zatim znovu nechytilo
Jenom musim vyresit ten dilek do puzzle, at to neni rozbiti

Ano je to taková ta hladová díra v nás. Já zjistila, že u mě to je hledání něčeho vyššího, neumim to přesně pojmenovat. Začala jsem tu hladovou díru vyplňovat něčim jinym, hledam pro to slova, ale je to težký, každý máme svoje. Pro mě to nějaký druh víry, objevování jednoty s přírodou, volání po vyšších cílech, já to klidně řeknu i jako touha po bohu, to ale může být zavádějící. Každý máme jinou představu boha. Pro mě to je příroda, vše co mě obklopuje, vyšší zákony, atd. To mě začalo hodně uspokojovat a hladová díra se zmenšuje.

Libuš díky za odkazy. To je super, že jedeš k moři! To si moc užij. Jinak to jméno Ládis si pamatuju, jak se asi daří těmhle lidem, co sem dřív chodili.

Ahoj Rachel,

občas, když mám pocit, že je ve mně hladová díra a stálo by za to si zase přivodit ten pocit uvolněnosti, pročítám si tady ty příspěvky, abych si připomněla, kam to vede. Přesně to si vždycky říkám, kam se ztratili ti lidé, jaké jsou jejich osudy teď, když už před mnoha lety byli v pr...? Zvládli to, anebo jsou na tom už fakt hodně špatně?
Spiritualita - je správná cesta v abstinenci. AA jsou na tom v podstatě postavení a přijde mi, že to je jedna z mála cest, která funguje. A to je i u mě hlavní důvod nepití, nechci přijít o takové to napojení, intuici atd., i když mě občas přepadne smutek, ale to je právě potřeba umět prožít, jak to hezky říkají v tom podcastu. Prostě se nevyhýbat těm stinným stránkám. V tom mám trochu slabinu. Raději jsem tomu vždy utekla prostřednictvím alkoholu a tak se v tom teď občas plácám. No co už. Pít nebudu, následné úzkosti byly horší než ty občasné chvilky smutku...
K moři jedu až za měsíc, sama jsem zvědavá na své pocity. Je to takové trochu podle toho filmu: Jíst, milovat, meditovat...

Ahoj Libus,
Musim priznat, ze chut byla. Ale uz to nebyla takova hruza, jako prvni dva roky. Kdy jsem se drzela zuby nehty, abych se nenapila. A zuby jsem se drzela tak urputne, az me bolely zvykaci svaly, jak jsem mela zkousnuto.
Ted to bylo paradoxe lepsi v hospode, kde nabizeli spoustu nealko drinku. Takze jsem nesedala jen o vode.
To takove setkavani na pokojich bylo narocnejsi, tam jsem sedela i na sucho. Ale dalo se to.
Ale citila jsem se jista, az ted. Po4,5 letech. Driv bych nic takovyho ani nepodnikla.
Drz se
Drzte se

Eriko, ušla jsi kus cesty a jsi obdivuhodná. Děkuji, že sem občas napíšeš, je to inspirace.
Já mam teprv rok a čtvrt, ale co bylo nepředstavitelný se mi děje. Teď jsem byla na večírku. Byli tam ti staří kamarádi, byla jsem tam jen na začátku a jenom hodinu. Jestli na mě přišla na chvilinku chuť, tak to bylo jenom, abych se tam nejectila tak blbě, abych zapadla. Všichni vypadali hrozně, začali se usmívat až od 3tího piva. Opravdu sebranka alkáčů. Bylo to, jako bych se dívala na svoji uřízlou nohu a byla vlastně moje a přitom uplně cizí. Už tam nepatřim, jsem už jinde. Nechci se tam ani vracet, stačilo nahlídnout.

Libuš, ano jdu cestou spirituality, mysticismu, nebo jakkoli to pojmenovat. Ještě jednu věc jsem objevila. Trauma žije v těle. Různý bolesti zad, bolesti svalů, špatný návyky za ta léta v mym těle vytvořili uložený věci. Postupně různejma technikama je dostávam ven. Musim jen doporučit. Fasciový masáže, práce s rollerem-masážnim válcem, normální masáže, joga, tanec, somatický věci. Teď si uplně ulítavam na yin joze a relaxacích. Doporučuju všema 10!!!! Dá se to dělat, i když nejste fit, i když je vám trochu blbě a fakt to pomáhá...
Krásný den

Dobré ráno ,

Eriko, je to paráda, viď? Nevyměnila jsi chvilku uvolnění za propad do bahna. Bravo!!
Popíjet na pokoj jsem nikdy nechodila, tak to bych měla vyřešené. Ostatní prozatím nee, proto jsem letos nejela. Holky posílaly fotky a já jsem byla šťastná, že tam nejsem a pravděpodobně už nikdy nebudu. Je to plíživé, ale alkohol zasahuje celou společnost. Pít je normální. Mně přišlo, že jsou na těch fotkách neustále pod vlivem Mě už vůbec nebaví, být v takové partě...

Rachel - teprve rok a čtvrt? Ty si vůbec neuvědomuješ, co to je za úspěch? Ty bláho, před lety bys na to ani nepomyslela!! Jsi skvělá a já Ti věřím, že už se sem nevrátíš s tím, že jsi někde ztratila stůl Prostě na to už kašleme a otevřela se jiná cesta. Fasciemi se zabývám už dlouho, jezdím i na různé semináře se zahraničními lektory. Práci s fasciemi vymyslela Ida Rolf a metoda se jmenuje Rolfing. Kdybys tomu propadla jako já, tak najdeš na youtube plno odkazů. Nedávno jsem byla na cvičení s Mary Bond (žačka Idy Rolf, 83 let - přiletěla z Ameriky, chůze jako dvacítka a přitom má 20 let parkinsona). Je příkladem toho, že to funguje . Má kanál : healing your posture...Tak a já jdu do posilky, to mě baví taky a protože jsem večer nepila, jsem plná síly. Ve zdravém těle, zdravý duch Držte se a jedeme dál...