Alkoholik

Angie napsal:
Prosímvás, dělají při nástupu krevní testy? Když jdu do léčebny, kde není detox a před nástupem nepiju? Mám z nich panickou hrůzu, točí se mi hlava když na to pomyslím. Asi tam omdlím. Nemám žádné zdravotní potíže - jaká je šance, že mi řeknou, že umírám? Znáte někoho, kdo se cítil zdravotně v pořádku a přesto mu po testech řekli, že umírá a opravdu umřel?
Vždycky jsem se bála, že se mi něco stane, dostanu se do nemocnice a tam mi budou dělat testy.
Teď bohužel musím do léčebny (nůž na krk od rodiny), takže testy asi jisté

Testov sa nemáš prečo báť - *boj sa chľastu!*

Testy Ťa určite nezabijú, zato chľast -> zabíja spoľahlivo a rýchlejšie ako prirodzené starnutie vekom...

Ja:
Kvůli chlastu tam přeci jdu. Jen se ptám, jestli je možné, aby měl subjektivně naprosto zdravý člověk něco chlastem poškozené tolik moc, že by mu řekli, že umírá. Prostě přijdu po svých, čilá, zdravá, jen proto, že si chci srovnat v hlavě jak už se nikdy nenapít, oni mě vyšetří a řeknou, že umírám

Angie.. prosím Tě neboj se. Pokud bys měla tak děsně poškozené zdraví, játra apod.,určitě by ses necítila "zdravá" Příznaky jako žluté bělmo, nafouklé břicho, nepřekonatelná únava .. nemáš,ne? Nepiješ a píšeš, že normál funguješ. Kdybys byla měsíc před smrtí, věř tomu, že by sis na pivoňky ani nevzpomněla. Nehledej výmluvy,proč do léčebny nejít a spíš buď ráda,že tu možnost díky rodině,práci a tak vůbec máš. Nejsme na tom všichni tak a děláme co můžem . A podle toho,cos popisovala, máš poslední zvonění Opravdu,neměj strach - hůř už ti nemůže být-jen líp. A játra mají neuvěřitelnou schopnost regenerace - stačí i Silymarin - ostropestřec. Já jako letitý alkáč mám jaterní testy i díky němu OK NEUMÍRÁŠ, ale možná by tě to čekalo,kdyby ses léčebně vyhnula - hodně štěstí a fakt neboj I kdyby byly testy špatné, od toho tam jdeš, aby se zlepšily, ne? Když neumřel Včelař (a že se fakt snažil), proč bys měla ty? Držím palce

JanaK a Ja, děkuju vám oběma. Já byla odmala hypochondr. Ten strach z každé preventivní prohlídky na dětském - co mi najdou, pak když před 4 lety jsem měla drobný zákrok, tak strach z předoperačních testů - to už jsem pila dost, a jen drobně zvýšené jaterní testy (protože jsem to vyšetření nečekala a kalila 4 dny za sebou a hodně) - jinak další hodnoty i EKG dobré.
Od úterý nepiju a cpu do sebe právě ten ostropestřec (dvojnásobné dávky ), piju čistící čaj a další vitamíny, hodně vody. Ostropestřec beru už tak půl roku vlastně. Tak snad budu mít výsledky relativně ok.. Určitě lepší jak kdybych jela den po posledním pití. Jen aby něco nebylo poškozené už z těch roků popíjení, no... Ale unavená nejsem, a normálně chodívám i cvičit a ty výkony bych s cirhózou snad nedala.

Ano, u rodičů jsem pookřála. Po počátečním šoku z toho léčení ho vidím jako světlo v tunelu. Přítel mě navštívil, bylo to fajn, jen je trochu zdrchaný - asi myslel, že do léčebny půjdu na týden nebo měsíc a já mu řekla, že když už, tak teda pořádně.

Angie - vůbec neváhej a běž. Otevře se ti spousta možností, jak prožít svůj život - budeš mít úplně jiný náhled. Opakuju,děkuj bohu nebo komukoli, že máš tu možnost na pár měsíců zmizet někam,kde ti otevřou oči jak si máš se svým životem poradit. Bez pití a i jinak. Co bych za to dala. Jenže já nemůžu - mám dost dobrou práci, která by pak prostě nebyla,starám se o mamku (80 let), o zahradu ..blala. Musím si poradit sama..jde to, ale někdy je to kujwa těžký Neboj se a hlavně... nemysli si, že to zvládneš i bez. Podle toho,cos psala tak ne. A rodina ti fandí .. tak do toho! Máš štěstí Angie,ani nevíš, jaký...

Angie, taky ti moc schvaluju tvoje rozhodnutí. Cirhozy se fakt neboj, to by opravdu byla unavená, oteklá, měla nažloutlé bělmo, nafouklé břicho a tak. Můžeš mít játra ztučnělá, to jo. To je takový předstupeň, ale to se životosprávou srovná a je fakt, že játra mají obrovský potenciál samoregenerace, já sama se divím, že tu cirhozu nemám, protože jsem pila s několikanásobně větší razancí než ty (pak už v absťáku včetně voňavek a čisticích prostředků - no síla). Spíš je blbé, že alkohol nechává nevratné změny na mozku a taky na ledviny a slinivku je to sviňa. Dostalo mě, když jsem se dověděla, že Richard Hess, ten tanečník, alkoholik co pár let už abstinoval někdy loni zemřel na rakovinu slinivky. Jinak léčebny se neboj, je to tam sice občas nepříjemná buzerace, otravné pro mě bylo hlavně každodenní psaní deníků a pak taky psát svůj životopis a zpovídat se na skupinách, pracovní terapie ani soužití s ostatními mi nevadilo, to vůbec. Naopak když se sejde dobrá parta, dá se tam zažít spoustu legrace. Navázala jsem tam i přátelství, která mi vydržela doteď (no, taky jsem si tam našla dva maníky - to ti vřele nedoporučuju, jak se tam zaláskuješ, jde veškerá terapie do kopru a opravdu neznám člověka, který byl navázal vztah a pak to po léčbě zvládl. Na to si dej opravdu pozor, i když to hrozně svádí, člověk si tam přijde osamocený, ti kluci alkoholický když jsou střízlivý mnohdy fakt nejsou k zahození a opravdu to v léčebnách "jiskří". Je to zakázané a vyhazuje se za to, ale stejně k tomu dochází. Ale ty máš přítele tak snad budeš rozumná. Kdybys měla nějaké otázky, klidně se ptej, já mám hafo zkušeností. Držím palce.

Reminiscence, moc děkuju
Už jsem se trochu uklidnila. Včera byl u nás přítel a všichni mi promlouvali do duše a smáli se mým šíleným obavám o zdraví - to mě uvolnilo a zatím dobrý.
Co jsem si nadrobila s tělem už se stalo a jednou bych stejně na vyšetření musela (úraz, těhotenství, co já vím) a bylo by to po letech horší. Unavená nejsem (šúruju, uklízím, zařizuju - trochu už vím, jak se cítí člověk, co si zařizuje "poslední věci" ). Žlutou hledám opravdu jak detektiv ale nenacházím, břicho ploché (když se nepřežeru zeleninou ) a leda tak opálené. Ledviny proplachuju, pila jsem i čaj na ně. Se slinivkou nevím, ale poškození minimálně neregistruju.
Pokud jde o mozek - nevím, nepřijde mi, že bych něco ztratila z inteligence a bystrosti (jako naprostý idiot jsem se projevovala s tím chlastem, to uznávám).
Tyjo, já nechápala, proč nesmím mít do léčebny kosmetiku s alkoholem, protože mi stačí si stříknout omylem do pusy a prskám ještě hodinu.. a po tom cos napsala už chápu

Přátele bych si tam našla ráda - všichni co mám, tak chlastaj, možná víc, ale ustojí to. Já to ustojím měsíc (nepít vůbec nebo dvě tři pivka a konec) a pak chuť se nalejt namol a jedu pár dní . Chlapy chci nechat na pokoji. A když to budou zkoušet, tak to ustojím - na větší pozornost jsem zvyklá i na svobodě. Stejně se tam pokouší minimalizovat kontakt ženy x muži. Miluju přítele, asi mě má fakt rád, když mě tak moc podporuje, i když mívám ještě stavy, kdy se na něj strašlivě zlobím za tu jeho podmínku.
No a pracovní i sportovní terapie, na ty se těším vysloveně. Psaní deníku nebude novinka, psala jsem si ho spoustu let. O tom "životopise" jsem někde četla, že je to psycho, když tě pak třeba hodinu všichni pitvají.

Hele a prosímtě pokud můžu k praktické stránce - můžu si vzít úplně normální civil? Myslím ten pohodlnější, tílko, sukni, šortky (samozřejmě vím že ne elegantní šaty co jsem nosila do práce nebo podpatky..). Můžu nosit čočky, když jsem na ně zvyklá? A kosmetika - musí být všechno v originál balení, nebo můžu vzít třeba načatý sprcháč? A můžu se aspoň minimálně líčit? A nechat si umělý nehty, když si je nechám udělat fakt krátký (do první propustky s nima vydržím úúúplně v klidu, už jsem vydržela i dýl)? Kdybych je musela sundat po těch letech, pracovní terapie by byla asi passé.. Jsou to pro někoho asi kraviny, ale mě to pomůže se připravit...

Tyvole Angie, sorry za to oslovení, ale ty tu jeden den řešíš strach o kejhák a druhej den řešíš nehty a šminky... V léčebně jsem nebyl, ale podle mě by ses tam měla starat o duši a mozek. Na nehty a šminky se vyser. ...

Taky me to pobavilo. Temer chorobnej strach z "cehosi" zivotberouciho a na druhe strane holčičinky, ale je to lepší než ty řeči o smrti, zbytečný podle mě