Alkoholik

Nevím kam umístit svůj příspěvek a tak jsem zvolila toto téma: snažím se abstinovat.
Ano, i já jsem si uvědomila,že mám problém...Nechci tady psát svůj příběh,stydím se a mám obavu,že by mě někdo mohl poznat. Tak to jen shrnu.Začala jsem pít v 15ti letech,dnes je mi přes 30...a minulý týden jsem si řekla dost. Dělám si do kalendáře smajlíky kdy znamená den bez pití a den, kdy jsem si dala. 6 dní jsem vydržela bez pití,nabídla jsem se i řídit,když jsme jeli s přítelem na večeři-v pátek (což bylo vždy obráceně),dala jsem si pito a ani na to jeho pivo jsem chuť neměla, v sobotu jsem si s ním dala v hospodě 3 piva a šla spořádaně domů.V neděli jsem si říkala,že jsem zklamala,ale neutápěla jsem se ve výčitkách,u mě je i úspěch to,že jsem si řekla dost a šla jsem.
Ale co chci vlastně napsat...chci s tím skončit,jenže problém je v tom,že už jsem mezi přáteli zapsaná jako pařmenka a i ostatní dost holdují alkoholu,takže až jim v pátek řeknu,že jsem autem a na oslavě nebudu pít,tak jim spadne čelist docela se toho děsím předem,protože jsem nedávno úspěšně ukončila VŠ a první co je napadne bude to,že co jsem teď VŠ,tak jsem se změnila a jsem namyšlená a už se s nima ani neopiju.A budou se hrozně divit,že si nic nedám,že u nich můžeme přespat(ostatně jako vždy)a bude se pařit až do mrtva:-(
A mě se prostě nechce,není mi druhý den psychicky dobře...a nějak ani nemám chuť pařit zase do rána a pak být nepoužitelná
Jenže jak čelit dotěrným dotazům,narážkám...kazit jim náladu (ostatně umím se bavit i bez alkoholu) a poznámkám typu,s tebou už nic není:-(
Tak asi tak,snaha tady z mé strany je...dokonce i nechuť,když si představím jak mi zase bude a jak mi teď je krásně.
Trošku zmatený příspěvek,ale teprve se tady rozkoukávám.

A ještě něco,mě už to nějak přestalo bavit...říkám si,co by ze mě za pár let bylo? Chci něčeho v životě dosáhnout...mám ještě nějaký plány.Vztah mám celkem v poho,ale už to začínalo vadit i příteli,když jsem byla párkrát úplně na šrot a dělala jsem věci,který bych nikdy neudělala.Takže to mě nakoplo!Musela jsem být nechutná,fuj.
Když už jsem teda tady,tak jsem měla problém i s automatama.Bylo mi z toho pak tak psychicky špatně,že jsem toho taky nechala ze dne na den. Měla jsem výčitky a vůbec. Teď,když jdu kolem herny,sevře se mi to na hrudi a cítím odpor.

Ahoj Zlata.

No ja to mám s tým pitím tak nejako podobne. Tiež som bol a aj som zapísaný ako kalič č. 1
No a čo - na nechápavé pohľady kašlem, keď sa niekto nechápavo opýta, tak poviem,že som jednoducho prestal.Keď niekto chce vedieť dôvody,tak som úprimný a dôvody poviem.Že mi to liezlo na mozog,mal som depresie,že som pil veľa,že je pre mňa jednoduchšie nepiť vôbec a piť s mierou je nemožné a konieckoncov ani nemá pre mňa také pitie zmysel,že mi to začalo ovplyvňovať výkony v práci, v ktorej by som sa rád udržal a v mojom obore sa zlepšoval a s pitím sa to nedalo zosúladiť.

A buď si moje okolie zvykne a bude to rešpektovať alebo si nezvykne a takých kamarátov ja môžem zvysoka .... veď vieš čo Takže obavy nie sú na mieste.

A môžem povedať toľko, že nikto ma za to, že nepijem, neodsúdil. Takže smelo do toho a na otázky odpovedať priamo,vymýšľať si nemá zmysel - pravda je nekonečne oslobodzujúca - a nie len v tomto, ale vo všetkých oblastiach ľudského života.

Martine,máš pravdu...buď to pochopí a nebo ne,ale jde hlavně o mě a o moje zdraví a můj život.

Díky za podporu...asi jim řeknu pravdu a mohla bych dodat,že oni by se nad sebou taky měli zamyslet

Tak to s tým zamyslením je každého osobná vec, to som nikomu nikdy nepovedal, že by sa mal zamyslieť nad svojim pitím. Predsa nech si každý robí, čo chce.Nerád by som skĺzaval do roviny kazateľa, k čomu majú abstinujúci alkáči, narkomani, vegetariáni atď.. veľké sklony

Držím palce.

jasně,že je to každého věc. Jako je i moje věc,že s tím chci skončit,tu větu jsem brala jako útok,když se jim to nebude zdát

Prostě a jednoduše,je to každého věc. A kázat určitě nikomu nebudu

Ještě se chci zeptat a jak jsi na tom teď,nepročetla jsem tohle téma celý...jak to jde?

Ide to v pohode, nepijem zhruba mesiac a polmmmmprvý týždeň bol trochu ťažší, hlavne som sa tri - štyri dni spamätával z víkendového ťahu a mal som poriadnu depku Tak som čakal,že či ma to rozhodnutie nepiť neprejde,keď pokocovinová depresia opadne. A zatiaľ ma to neprešlo.

Zlato, Martine, výborně.Jste oba mladí, alkohol Vám krade čas na hezký život, tak si ho nekažte, užívejte co nejvíc, bez pití.Jde to.

Martine: tak to musíš být na sebe pyšný,viď?
Já se právě divím,že nemám žádný abstinenční příznaky...nebo si je třeba neuvědomuju.Ale bylo mi spíš vždycky hůř druhý den po opití se než teď.Měla jsem vždycky takový hnusný psychický stavy,ale nějak jsem je překonala,protože jsem si řekla,že mi to patří a fungovat prostě musím. Ale léty jsem na sobě viděla a vidím změny,štvou mě lidi (dřív jsem byla usměvavá),připadá mi,že většina lidí jsou falešný a že takový je prostě teď svět.Snížilo se mi sebevědomí,občas jsem zrudla v obličeji,když jsem se měla vyjádřit a prostě jsem si přestala věřit.Hlavně v poopičních stavech jsem byla taková roztěkaná...píšu v minulosti,je to směšný prostě to se mnou takhle je.
Ale i přes to všechno jsem dokázala nedávno ukončit VŠ a přes rok sportuji,takže jsem dokázala zhubnout 20kg. Pila jsem ob den pivo a tloustla a tloustla a pak jsem se na sebe naštvala a začala si hlídat jídelníček a zaměřila jsem se hodně na sport.Z piva jsem přešla spíš na víno a teď si říkám,jaká to byla škoda...takový dřiny, 4x týdně jsem běhala a pak jsem to zazdila litrem vína v hospodě. Teď jsem měla 14dní se sportem pauzu,ale začínám znovu,protože sport mě dává hodně a taky mě unaví a já doma padnu a nemám na nic myšlenky si kolikrát říkám,že když budu mít chutě,tak se radši utahám během a pak se po horký vaně ani nebudu moc zvednout a půjdu utahaná spát
Zajímavý je,že doma mám dvě lahve vína a nenapadne mě je načnout...to zase sama bych nepila,to už mě přijde hodně blbý
Ale jinak v hospodě dokážu trhat rekordy co se alkoholu týká,však jsem si to vyčítala a jak vypadám před ostatníma?Copak takhle se chová ženská?
Martine,takže nám držím palce
Líbo: moc děkuji,čtu tady od tebe hodně příspěvků a snad si některé vezmu k srdci.
Já nechci dopadnout špatně...tak a za 5 let si to tady přečtu a bude ze mě třeba troska jak to tak bývá...a to je přesně ono jak si člověk věří nebo spíš nevěří.Brrr

To ja som pil s prehľadom sám doma pred PC alebo pred telkou - najmä dobré červené víno. Osobne nevidím žiaden rozdiel v pití doma a v pití v partii alkoholikov
Proste mi to chutilo, niekto popíja čaj alebo vodu so sirupom alebo milkshake, mne chutilo červené víno. A dva deci bolo málo, dve fľašky boli tak akurát :)Pitím som si nikdy neriešil nejaké mindráky, proste mi to chutilo.

Ja celkovo nevidím problém vo večernom pití nejakého množstva alkoholu. Po jednej-dvoch fľaškách vína večer som bol ráno v pohode, žiadna kocovina, vedel som fungovať. Problém som mal hlavne s víkendami, kedy som sa nevedel ovládať a často som ťahal nonstop celý víkend. Po takýchto ťahoch som sa dostával do poriadku tri dni a tieto tri dni som bol úplne márny. Presne to, čo ty popisuješ - "roztěkaný", zlé psychické stavy, nemal som chuť s nikým komunikovať, riešiť veci v robote, proste len niekam zaliezť pod perinu do postele a pozerať do stropu.

Mne dalo pitie celkom dosť, najmä mi pomohlo socializovať sa a naučilo ma komunikovať s ľuďmi, čo mi kedysi robilo veľké problémy. To teraz zvládam bez problémov. Ale najmä vďaka tým víkendovým ťahom som začal byť presne opačný, skôr negativista, nedôverčivý a uzavretý, začalo si to pitie vyberať svoje dane na mojej psychike. Aj preto som s tým skoncoval,nechcem skončiť na psychiatrii.