Alkoholik

Ještě dodávám, že jsem si včera našla online 24hodin psychologa na telefonu, kde mi řekli, že je možné zavolat, kdykoliv, kdy Vám není dobře. Je to taková pojistka než si najdu někoho, kdo ke komu budu pravidelně docházet.
Také jsem dala na radu paní Líbi a svěřila jsem se blízké kamarádce, o které vím, že mě nebude soudit a mohu jí zavolat, když bych měla chutě. Snad mi to pomůže překonat. Je to totiž člověk, který má tak složitý život plný problémů, že pak moje problémy se mi zdají banální, myšlenky trapný a můj přítel jako polobůh :-D
Ale no nevím, nikdy jsem se nesnažila a ani neřešila se nenapít, když je ouvej, takže to bude opravdu taková premiéra.
Držte palce

Dobrý večír,
tak to jsem ráda že jsi se do toho takhle pustila, ten psycholog 24 hod. je úžasnej nápad, kdepak jsi to našla. Já jsem už byla na webu Triezvy priestor, kde jsem mohla kontaktovat přítele, ale neudělala jsem to. Vina na mou hlavu v tom, že pokaždé se nechám zdolat většinou. Začala jsem pracovat na tom být sama sebou a dělat věci tak jak to cítí mé srdce. Poslouchat své tělo, které alkohol OPRAVDU rádo nemá, to vím na 100% .
V neděli jsem se zdolat nechala jako že to bych měla jít, páč se zapíjí novorozeně a to se musí. Nechtěla jsem, přeci už jsem vydržela větší nápor. No a dodneška se detoxikuji, jěště pořád cítím tu špínu v sobě a vůbec mě to nebaví.
Poprosím Líbu o kontakt a už hloupá nebudu, za to že ostatní nezklamu to nestojí, budou si muset bobánci zvyknout na nepijící kámošku, už mě tak párkrát zažili a nic neříkali .
Je mi líto své dušičky, jak v koutě naříká abych to nedělala a nelezla zpět do pekel, je to o ničem.
Do prčic to zvládnem viď Pavlí .

Udělala jsem si test a vyšel mi oranžový předposlední pruh, pak už je jen vrchol. Jsem piják, alkoholik, proč dokážu říct ne a pak své slovo nedodržet. Jdu třeba i jednou do měsíce ale nemůžu se už od pití odtrhnout. Někdy jsem měla i kecy že kdo nepije se mnou pije proti mě. Když už piju - tak piju, proč to tak je?
Jsem s toho fakt nešťastná, kdo to vymyslel.

Ahoj. Jeden americký lékař to popsal jako abnormální reakci organismu. Jako alergii na alkohol. Jakmile se dostane alkohol těla vznikne alergická reakce, jejímž projevem je žádostivost po dalším alkoholu. Na piješ se své první sklenky a pak následuje další, další a další a tam kde střídmý piják končí my začínáme...
Vědci na metabolismus zjistili, že alkoholik má nedostatek a málo kvalitní enzymy, které jsou nutné k rozkladu alkoholu v těle.Tyto enzymy vytváří játra a slezina. Důsledek nedostatku enzymů způsobí, že v krevním oběhu zůstává aceton. Aceton způsobuje potřebu dalšího alkoholu a v důsledku toho se hromadí další aceton v krvi a tedy další potřeba pít.
Je to velmi zjednodušené, ale dává to kvalitní informaci o naší fyzické části nemoci.
Kdyby to byl jen tento problém s alergií tak stačí prostě nepít a tento problém by neexistoval a my tu nejsme...ale jak dobře víme, hlavní příčina je někde jinde.

Tak jsem se též otestovala a jsem uprostřed. Chápu, též mě to hrozně štve, nemám prostě míru a pak soudnost . Ani nechápu, když někdo po dvou sklenkách řekne..dám si už vodu. Mě by to prostě nenapadlo...ba naopak také jsem měla hlášky typu "vodu nepiju v tom pr..j ryby a jiná moudra. Ale vlastně těm lidem závidím, že pak nemusí prožívat to co já .
V dnešní době už to není jak ve dvaceti...hurá paříme, jednou to sedne a jindy se pozvracím.
Teď jdu na večeři a dám si jednu sklenku k jídlu, jdeme do baru a já si dám 2-3 koktejly. Ale najednou to přijde...to špatný jdu do baru a klidně i sama a za 3 hoďky jsem na krupici a jsem odporná,zlá, hysterická a agresivní. Úplně exploduju.
Teď je to jiný, já jsem jiná, horší a to už i dřív jsem nedokázala pít s mírou .... cca před dvěma lety jsem se zhroutila, vzchopila se, ale mám blbé myšlenky a divné stavy strachu. A takhle je mě to zničí, jestli nepřestanu.
PS: koukla jsem do kalendáře, poznamenala jsem si, že naposledy to bylo 4.8. a pak teď 10.9. je to skoro přesně měsíc...pohlídám si to. Je pro mě fajn si takové věci uvědomovat.
Doufám, že nepůsobím příliš grafomansky . Kdyby ano, klidně mě zastavte . Jsem extrovert, ale chápu, že Vás některé věci nemusí zajímat.
Mějte se krásně

Ahojte,
Pavlí nějak jsem to nepochopila co ted 10.9 bude měsíc?
Přišla jsem ted z lesní prochajdy kde si pokaždé čistím hlavu a medituju, na něco jsem přišla.
Nikdy mě nikdo nepřinutil pít přes den, neni to divný? Já totiž nikdy přes den nepiji, páč vím že pak bude stát celý den na pytel a nebude mi dobře. Ani na dovolené, nepiji tam kde si to nechci zkazit, tj zajímavá myšlenka ne. Budu šťastná za Vaše odborné názory. Moc Děkuji a přeji krásný den

No, holky, pěkný... Prostě já zjistila, že je to průser u mě ve chvíli, kdy to nade mnou mělo moc... Nějaká kompenzace nudy, ani nevím proč... Motivací mi bylo, že chci zpět svou psychickou vyrovnanost, a že nemohu přijít o nejlepšího chlapa, kterého jsem potkala. Alkoholiky jsem měla v rodině také. Bohužel i můj táta, kterého miluju, má problém s alkoholem, ale takový, kdy to okolí toleruje... Doma nepije nikdy, jen jde třeba několikrát týdně do hospody a vrací se domu napitý, je to vidět, je to hrozný. Já tam naštěstí už nebydlím a když se tam náhodou vyskytnu, utíkám pryč, abych ho v tomto stavu neviděla. Moje máma je samozřejmě z toho nas*aná, trvá to od mých 15ti let (je mi 33). Můj přítel je nyní v pohodě, ale má už u mě ve spojitosti s alkoholem výstražné znamení, což je jedině dobře. Nyní jsme ve fázi, kdy si hledáme domek ke koupi, takže super. To, že mi zase věří, to, že já sama sobě věřím, že jsem vysadila antidepresiva, že vím, že s alkoholem nemohu být kamarádka, protože na mě prostě nemá dobrý vliv. Na téhle cestě o to více výrazně vidím, kolik lidí chlastá a jak je pro ně normální pít doma víno a být opilí doma, chlastat každý víkend, mít kocoviny... Teď fakt nechápu, kolik dní s kocovinou jsem vyměnila za možné krásné dny, které bych naplnila opravdu něčím smysluplným. Prostě normální je nepít. Pokud někdo zvládá dát si alkohol a mít to pod kontrolou, tak ok. Ale já to nejsem. Své cesty bez alkoholu jsem od toho rozhodnutí nikdy nelitovala. Naopak. Držím palce a pište. Zajímá mě, jak jste na tom. Nechodím sem už tak často, ale zjistila jsem, jak je člověku hej, tak prostě lítá někde jinde.

Ahojky,

jj, moc jsem se zalistovala kalendářem :-D. Ale myslela jsem tím úterý tohoto týdne, takže 3.9. ... takže je to vlastně přesně měsíc mezi mými incidenty.
Jinak Justýně děkuji též za podporu a je super, že máš nový power do života ;-)a moc ti přeju životní spokojenost.
A co ty Pavlí, jak se vede?
Co se týče té telefonické pomoci, tak je to přímo centrum krizové intervence v Bohnicích, je tam 24hodin online na telefonu psycholog tel: 284 016 666.
Dala mi na to doporučení má známá, jenž má sice jiné psychické potíže, ale říkala, že tam už volala a že umí pomoct.

Ahoj všichni. Po přečtení spousty příspěvků od mé poslední návštěvy zde jsem si uvědomil, že čtení a psaní na tyto stránky je pro mě svým způsobem forma doléčování. Já po absolvování léčby abstinuji cca 2 roky a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že sebelepší nabídka práce alkoholika k abstinenci nedovede. Já jsem byl také jeden z kvartálních alkoholiků kdy týden 18 hodinových šichet bez kapky alkoholu a pak holaj... Myslel jsem si, že je to tak normální, ale teď vím, že normální je nepít. 100% souhlasím se Standou v tom, že pití není o fyzické závislosti na alkoholu, ale o našich hlavičkách. Ani na genetiku bych to nesváděl. Podle mě je to o psychice. Já jsem do sebe ty panáky neházel proto, že by mi chutnali, ale proto, že jsem věděl, jaký stav bude následovat a o ten mi šlo. Během léčby se mi podařilo přijít na to proč jsem pil a po léčbě jsem prostě příčinu mého pití odstranil a nepiji. Zní to strašně jednoduše, ale tak jednoduché to samozřejmě není. Také souhlasím s Líbou, že doléčování v jakékoliv formě je strašně důležité. Já od 19.9. začínám opět docházet na terapeutické skupiny do A-klubu a nejintenzivnější forma doléčování je moje přítelkyně, se kterou jsem se seznámil v léčebně a s kterou problematiku závislosti řešíme vlastně každý den. Všem přeji co nejvíc dní bez alkoholu - každý takový je krásný.

Kájo, já zase pila, protože mně to moc chutnalo, a myslela jsem si, že jsem děsně!!svobodná, piju kdy a jak chci.Justýno, lidí pije daleko víc, než si každý z nás dovede představit.Snad v každé rodině je někdo s problémem alkoholismu, jenže se to tutlá, stydí, nebo to připadá rodině roztomilé-zatím, a hlavně , netuší, co alkoholismus je!Nuda, řeší se každý maličký problém chlastem, tajné pití je dobrodružství....hlavně ženy kolem 50 let.