Alkoholik

Jsem tzv. "kvartální alkoholik", což je asi - tedy dle mého - ta úplně nejhorší forma alkoholismu. Běžně nemám žádnou potřebu konzumovat alkohol. Nechodím do hospod, o víkendu (ani jindy) si nedám ani pivo k obědu - necítím potřebu... Problém nastává tak jedenkráte za tři až čtyři měsíce. Start je takový, že už od rána přemýšlím o tom, že si večer koupím láhev vodky (pouze a výhradně vodky - v mém případě kvalitní a drahé vodky). Večer si ji pak skutečně zakoupím, a to s tím, že si jen udělám hezký večer a vypiju jen polovinu láhve, zbytek pak vyliju do záchodu. Samozřejmě nic nevyliju a pak následuje třeba desetidenní období nepřetržitého pití (po úklidu za těch deset dnů pak třeba klidně napočítám 36 vypitých lahví vodky, to byl tedy poslední "výsledek").
Takovéto excesy nevznikají z důvodů nějakých depresí, problémů v podnikání, vztazích apod. Díky Bohu takové problémy - zatím - nemám a když náhodou ano, tak jen a výhradně "díky" tomu odpornému kvartálnímu chlastu. Ničím si mé pití neodůvodňuji, byla by to lež. Takto si ostatně lže spousta alkoholiků. Svému okolí i sama sobě...
Dobrá, dříve mi bylo po podobném pití neskutečně zle, a to i třeba pět dnů. Třas rukou a celého těla (říká se mu - tuším - TREMOR) býval také neskutečný. Nedokázal jsem se ani podepsat, najíst, napít - mnohdy ten třas trval až týden, fuj... Horší bylo, že po předposledním excesu nastoupilo, a to třetí den abstinence, DELIRIUM TREMENS. Start deliria byl přímo učebnicový. Více nežli dva dny jsem nemohl usnout. Třetího dne začalo "sněžení", prostě všude padal sníh, jakoby sněhová vánice. To jsem ještě netušil, že nastává delirium. Jen jsem si myslel, že mám z té nepřerušené konzumace vodky nějak poškozený mozek a že to přejde. NEPŘEŠLO to, naopak to GRADOVALO. V mém domě chodilo kotě, které tam samozřejmě nemohlo být... U televize seděla malá holčička, ta tam také nebyla... Na internetu jsem si našel symptomy deliria a sedělo to. Docela jsem zpanikařil, odjel jsem k mým blízkým a řekl jsem jim co nastává. Také jsem si nechal slíbit, že mě nenechají odvézt do nějakého blázince, pokud tedy nebudu přímo ohrožovat sebe nebo své okolí. Pak nastalo delirium. Nejprve neskutečné a vcelku i zajímavé a zábavné halucinace. U nich bylo dobré, že jsem si uvědomoval, že halucinuji, takže jsem to zvládal. Následovaly ale halucinace hrůzné, o jejichž reálnosti jsem byl už 100% přesvědčený. Pak vše vygradovalo tím, že jsem příbytek svých blízkých v podstatě vytopil ucpáním a opakovaným splachováním toalety. To už si ale nepamatuji, nevím co jsem tím sledoval... Následujícího dne (vše trvalo celkem čtyři dny) už jsem byl vlastně fit (kupodivu) a přísahal si, že s tím kvartálním pitím je definitivní konec.
Nebyl. Po několika měsících jsem se opět bezdůvodně napil a v tom pití lítal snad 14 dnů. Během té doby jsem NIC nejedl a prakticky nepřijímal tekutiny - krom té vodky... Matka tušila co se se mnou děje, a tak mě nechala z domu odvézt bratrem k sobě domů. Docela nadějně jsem se vzpamatovával, ale třetího dne opět startovalo delirium. Opět začalo "sněžit" a já v hrůze očekával to co mě nevyhnutelně čeká... Začaly i halucinace. Do nemocnice jsem nechtěl, mám z nemocnic panickou hrůzu už od dětství... Delirium jsem tentokráte prostě zastavil. Vycházel jsem z toho, že se jedná o vrcholný abstinenční příznak a dá se zastavit jediným způsobem - regulovaným alkoholem. Vypil jsem tedy - asi během minuty - půl lahve 50% lihoviny. Pak už vůbec nic a delirium bylo pryč. Tohle nechci nikomu doporučovat, asi to není moc zdravý způsob léčby... Delirium ale ustalo a byl klid. Od té doby jsem se už sedmý měsíc (to je rekord!) ničeho nenapil. Stále se ale bojím toho co budu dělat pokud přijde ta náhlá chuť.
Kvartální alkoholismus je, dle toho co jsem načetl, prakticky neléčitelný. Máté zde někdo nějaké návrhy pro řešení? Léčebna by mi pouze zlikvidovala podnikání. Ambulatní léčbu vidím také víceméně k ničemu. Pokud jsem schopný bezproblémově celé měsíce nepozřít ani kapku alkoholu, aniž bych se musel jakkoliv přemáhat, tak z čeho se mám v té době jako léčit? Argumenty proti pití znám a jsem si jich vědom, informací ohledně problému mám nastudováno snad více než kterýkoliv psychiatr. Jak z toho ale ven?

Myslím,že by to mohlo pomoct začlenit se mezi Anonymní alkoholiky.Alkoholik jsi beze sporu-je naprosto jedno,jak dlouho,vydržíš nepít,jak často piješ. Ztratil jsi kontrolu nad pitím.Zvaž to.Potřebuješ UDRŽET STŘÍZLIVOST NA ZBYTEK SVÉHO ŽIVOTA.Každé Delirium-a ty už máš- poškozuje nevratně mozek.Ještě pár sice přežitých záchvatů toho typu-a jseš v prdeli!Občanku,živnost,postavení,všechno budeš mít na houby.Protože ti odejde naprosto tvůj rozum-jednoduše zblázníš z pití.

Díky za reakci. Léčba, ať už na klinice nebo třeba jen ambulatní, je u kvartálního alkoholika opravdu k ničemu. I u běžných alkoholiků, kteří pijí den co den a třeba od rána do večera je tam vlastně skoro 80% recidiva... Ještě hůře se tam "léčí" kvartální alkoholik, který vlastně nemá po nesmírně dlouhá období potřebu pít ani se ohledně pití přemáhat.
AA jsem už kontaktoval. Poblíž mého bydliště nikde setkání nepořádají. Pořádají je ale poblíž mé kanceláře. Bohužel v naprosto nevhodnou dobu, kdy jsem enormně vytížený a bohužel mě nikdo nezastoupí. V mém podnikání, kde jde o velké peníze (také je tam reálná hrozba značných ztrát) tam nemohu posadit asistentku nebo nějakého chytráka, který si myslí, že to zvládne. NEZVLÁDNE. Ačkoliv, už to OPAKOVANĚ zvládli i skoro 14 dnů beze mě, pokud jsem tedy měl ta svá "chlastací období", ale podnikání to skoro rozvrátilo. Sezení AA je jistou formou terapie, ale neléčí.
Jen tedy DOUFÁM, že mě ta dvě deliria (byla se vším všudy: halucinace, srdeční aritmie, pneumosomatické potíže, následoval i pocit ohrožení - bál jsem se, že mi moji blízcí chtějí zabít a připravit o peníze, prostě MAGOR...) dostatečně varovala.

Neléčí ani léčebné zařízení,ani lékař.Nejsi v obraze.Z alkoholismu tě nevyléčí nikdo.Nedá se léčit tak aby jsi mohl o sobě prohlásit JSEM VYLÉČENÝ ALKOHOLIK!Nikdo nikdy není vyléčený-ta nemoc je nezvratná a trvalá až do smrti-tvojí,mojí všech.Dá se zastavit!Dá se zastavit proces pití-a potom už dělat všechno proto,aby ses už nenapil!Naučil se jinak myslet,žít,více efektivně odpočívat.Co se týká kvartálního alkoholika-ten si nechce svoji nemoc přiznat.Stejně jako ty!Píšeš,že jsi alkoholik,víš,že jsi alkoholik-jak je to u tebe uvnitř s tím alkoholikem?Tam to nemáš!PRÁVĚ TAM TI TO CHYBÍ-to značí,že jsi to nepřijal!TAM VEVNITŘ TEBE JE PROBLÉM-NE V ALKOHOLU!VEVNITŘ SEBE MUSÍŠ HLEDAT-TAM TO JSEM ALKOHOLIK MUSÍ VEJÍT!!!!Každodenní alkoholici mají stejný problém,protože nestihli vystřízlivět,aby si uvědomili a přijali-tím ,že u nich toto není možné?!Umírají na následky pití!Ty neumíráš zatím!Tobě po každém Deliriu nenávratně odumřou mozkové buńky,mozkové a nervové spoje ve tvém mozku se budou po každém tvém DELIRIU nenávratně přerušovat jeden za druhým.To z tebe udělá DEMENTNÍHO ČLOVĚKA-PLNĚ ODKÁZANÉHO NA PÉČI DRUHÉHO-TITO LIDÉ KONČÍ V ÚSTAVECH,PROTOŽE NEJSOU VŮBEC SCHOPNI SE O NIC NATOŽ O SEBE POSTARAT!ZATÍM máš možnost volby!Svoji prac jde upravit,když je to v tvé moci.V sázce je hodně nemyslíš?

,Argusi, na AA se učíš žít vedle alkoholu, jak na chutě, a hodně dalších věcí.Je to vše už vyzkoušené jinými alkoholiky, co si tím prošli.Takže tutovka.Jsem také kvartální alkoholička, zažila jsem delírko, vím, o čem píšeš.Děs.V léčebně jsem konečně uvěřila, že jsem alkoholička, ten kvartál mě mátl, pila jsem jako Ty, později se kvartály zkracovaly.Každý z nás se musí doléčovat.Je to snad normální, každá nemoc se léčí, ne?Zkus teda TP, někdo Tě jistě zaujme, tomu napiš soukromě, požádej ho o sponzorství, ochranu, a začni s ním dělat Kroky, bude dobře, určitě.Jen to neoddaluj, bacha na ty delírka, můžou zabít.7-9. 9. je na Slovensku sjezd AA, určitě by Tě to oslovilo, klidně tam můžeš jet.

O tom, že mohou "delírka" zabít rozhodně nepochybuji. Dnes je na ně úmrtnost 5 až 15%. Dříve (než byli ti lidé klinicky léčeni) byla jednou taková... A já jsem je vždy absolvoval bez lékařské pomoci...
U mě se ty intervaly nezkracují, jsou různé. Zpravidla ty tři až čtyři měsíce. Někdy půl roku, teď sedm měsíců bez chlastu (snad to vydrží...). To pití je pak ale neskutečné. Obrovské dávky, klidně půl flašky na "ex" a za půl hodiny zbytek. Mám doma profesionální alkohol-detector (souvisí to s mým podnikáním). Mnohdy jsem tam nadýchal i skoro 5 promile (!!!!), a to jsem byl ještě relativně v pohodě a dokázal (po telefonu) komunikovat. A nikdo nic nepoznal... Kolik tam bylo ve chvílích, když jsem ležel - úplně sťatý - např. v předsíni, tak to si netroufám odhadovat.
Každopádně mě už opilého viděl syn (je mu 11 let) a přišel jsem o jednu lukrativní zakázku. Už to jaksi hraničí...
Uvidíme co dál. Krom ambulantní lečby, blázince nebo AA je zde možnost najít i soukromého terapeuta. Má to výhodu, že nejste nikde evidováni jako alkoholik, což se může kdykoliv v budoucnu nečekaně vymstít. V mém oboru podnikání je to ostatně NEMYSLITELNÉ. Ten terapeut je jistě drahý, řešení to asi není, ale pro to jaksi nezkusit? AA také nevylučuji, ale na efekt moc nevsázím.

dOSLOVA ŘERU VŠECHNY,KTEŘÍ POTŘEBUJÍ OPRAVDU POMOCT-A DOPŘEDU UŽ KAŽDOU POMOC ZPOCHYBŃUJÍ!!!JSEM PŘESVĚDČENA UŽ TED´,ŽE PO TVÝCH ZKUŠENOSTECH ZAČÍNÁ ČERNÁ DÍRA V HLAVĚ-A TO JSEM TĚ NEPOZNALA PŘED TÍM DELÍRKEM!NEBO TO JE OPRAVDU ZATEMNĚNÍ JEŠTĚ PO TAHU!ČLOVĚČE,MYSLI-A HLAVNĚ PŘEDEM NEPOSUZUJ CO TI POMŮŽE A CO NE!BUD´OPRAVDU CHCEŠ POMOCT A UDĚLÁŠ PROTO VŠECHNO CO MŮŽEŠ ALE MUSÍŠ TOMU TAKY DOPŘEDU VĚŘIT!!!!JINAK TI NEPOMŮŽE ANI SVĚCENÁ!!!TERAPIE-SOUKROMÁ ALE FINANČNĚ NÁROČNÁ-MONIKA PLOCOVÁ-TERAPEUT,KTERÁ JE TAKÉ ZÁVISLÁ-DÁVÁ DO TOHO VŠECHNO!

Ještě je tady možnost léčení toho svinstva přes jednu paní z Arménie. Prý léčitelka a vědma... No, uvidím. Prý se ale do ústavů opakovaně vrací 8 z 10-ti alkoholiků. Ona prý má úspěšnost opačnou - tedy 8 vyléčených a maximálně u dvou recidivu. Je ale nesmírně drahá, nicméně to léčení trvá jen asi týden. Navíc tvrdí, že alkoholismus je posedlost zlým duchem...
To je tedy dosti pochybná "diagnóza". Mám ale doporučení od dvou BÝVALÝCH neskutečně silných a každodenních alkoholiků. Ty znám asi 15 let a vím co s nimi dřívě chlast napáchal. Dnes jsou dlouhodobě OK, daří se jim, nepijí. Vyzkouším a dám vědět.

Právě,že je alkoholismus NEVYLÉČITELNÁ RECIDIVNÍ NEMOC,KAŽDÁ RECIDIVA JE PROGRESIVNĚJŠÍ,NEŽ TA PŘEDCHÁZEJÍCÍ-A JEDINÁ CESTA JE STOPROCENTNÍ ABSTINENCE,KTEROU MUSÍŠ NEUSTÁLE UDRŽOVAT,CHRÁNIT.VÍM O ČEM JE ŘEČ,NEŽ JSEM SE VŮBEC CHYTILA? A TO JSEM X KRÁT ABSOLVOVALA PROTIALKOHOLNÍ LÉČBU,VRAZILA DO TOHO ZE SEBE MAXIMUM,KTERÉHO JSEM BYLA SCHOPNA? A BYLO TO JEŠTĚ MÁLO!POŘÁD JSEM S TÍM CHASTEM VEDLA BOJ-BOJOVALA PROTI NĚMU!STAČILA JSEM SE PROPÍT DO KONEČNÉ FÁZE.TO UŽ JSEM VĚDĚLA,ŽE JESTLI NEUDĚLÁM PRO SEBE VŠECHNO-JSEM ODEPSANÁ!VYDRŽELO MI TO POMALU 9LET-TO UŽ JSEM DOKÁZALA CELÝ SVŮJ ALKOHOLISMUS PŘIJMOUT,UŽ NEBYLO S KÁM BOJOVAT-PORVAT SAMA SE SEBOU JSEM SE MUSELA DÍKY PSYCHOTERAPIÍM-DÍKY ZA NĚ!DALY MI HODNĚ!PAK ZAČALA NASTUPOVAT DO POPŘEDÍ MOJE PÝCHA A S NÍ PŘIŠLA I RECIDIVA-OPĚT LÉČEBNA,POTOM PŮL ROKU ČISTÁ-recidiva,nato už mi zbývalo pár dnů a měla jsem první nejtěžší rok za sebou-a už ošklivá recidiva.Po ní chodím každý den na Antabus,2x týdně do AA a 1x za měsíc na terapeutické sezení s lékařkou a ostatními alkoholiky,kteří se snaží,za sebou 1 a půl měsíce-věřím,že se mi podaří odlepit a znova nastartovat!

Je tady další problém. Mám potíže se žlučníkem. Ne moc často, tak jedenkrát do měsíce. Pak pomáhají kapky CHOLAGOL. Pěkné svinstvo, ale účinkuje. Jinak zbývá cesta na operační stůl a tady je má fóbie a hrůza z nemocnic... On ale Cholagol obsahuje alkohol. Kombinace s Antabusem je vcelku zcestná.
Mám takové "řešení". Mám doma krabičku Diazepamu (dříve Valium), pokud by nastala potřeba nebo chuť na pití, tak se tím prostě uspím. Ne, nehodlám přesedlat z vodky na návykové léky! To balení je doposud netknuté, ostatně to jednou týdně kotroluje máma. Je tam preventivně, prostě případný odklon (jednorázový) v případě, že by hrozila recidiva. Prostě to zaspat a žít dál. Snad k tomu ale nikdy nedojde. Pro dnešek jdu spát, případné reakce až zítra.