Alkoholik

prožila jsem hořký rozchod rodičů, ve 20 se na rodil syn a starší bratr nemohl počít dítě,Zkrátka se naše situace ne hodila do plánu.V roce 2000 jsem byla svědkem tatínkova nervovéhho zhroucení.Měla jsem malinkou, roční dceru a osmiletého syna.jela jsem l nim domů, když tatínka propustili s touhou, že pomohu.Ale hned první den přišlo něco šíleného.Nevěděla jsem , jak solnou trpím depresí po tom všem, co mě potkalo s rodinou,myslela jsem si, že jsem blázen, pak jsem zjistila, že trpím úzkostnými poruchami a nejtěžším stupnwm deprese. když to všechno vypadalo, že to dopadne, přišlo to jako rána...
Málem jsem skončila v léčebně, protože jsem zažívala opravdová duševní muka a nevyznala se v sobě.Aleak mi můj lékař řekl diagnózu, a mně spadl kámen ze srdceNejsem blázen!
Byla jsem ovšem na mateřské,zatěžovala stavymanžela.Jednoho dne jsem s kočárkem vyrazila do cukrárny, doma bych se utrápila a tam si dala první dvojku.Pak to jelo dál...Na rok jsem přestala, ale při prvním selhání se k tomu vrátila. Jenom vy uvěříte, co vše si člověk dokáže vymyslet, aby se mohl napít...Aby mohl koupit...Pak jsem začala pít denně,Tak, že jsem měla oknA- te´d , po pěti letech tak, že ráno si musím něco dát, abych mohla pracovat.Doma je to pak dobrý, ale pak si dám ,,,,Stydím se, zničila jsem taneční svého syna, přibrala 20 kg na váze, prptože si své mindráky a nemanželský život léčím jídlem a pitím.Lžu ostaatním, lžu sama sobě a pořád si slibujuůj muž na mě nepromluvil, až na pár výjimek 5 let. Tp jsem se držela.
Mám vysokoškolské vzdělání a potřebuji pomoci...
omluva za překlepy:)

Andreo, víš sama nejlépe , co dělat.Léčit se.Potřebuješ to slyšet.Určitě začni se sebou něco dělat, uvidíš, že to není zase tak těžké,zkus antabus, AA, honem!Chceš vůbec přestat pít a začít žít?Vzdělání nemá nic společného s alkoholismem.

Andreo, chci Vás podpořit, už jenom to, že jste sem napsala, chcete sama něco podniknout, neodkládejte to, stojí to za to, nepijete tak dlouho, nečekejte až budete mít fyzickou závislost, takhle bude jenom hůř. Když to nevzdáte, tak Vás čeká spoustu radostí, vážně, vaše vzdělání budete moct pro sebe uspokojivě uplatnit, doma se to také zlepší i nějaká kg půjdou dolů, to je fakt na který můžete dosáhnout,zadarmo to není, nikdo bez úsilí nic pořádného nezíská. Neotálejte, vykročte a jednejte, omluvy - výmluvy, jasně o ty není nouze, ale je to chvíle a když se překoná, opět je na chvíli dobře, vždyť to znáte, teď je důležité, že s tím chcete sama něco dělat a pomoci Vám mohou na místech, která se tu dokola doporučují, důležité je jestli Vy ještě chcete. Moc Vám to i Vaší rodině Andrejko přeji.

Tak napotřetí, jelikož jsem se před tím asi nezaregistrovala.)Děkuju Vám, kteří ,které jste mi odepsaly.Trvalo mi dlouho, než jsem podobný krok udělala, snad z ostychu, nebo prostě proto, že vysokoškolačka a alkohol nejde k sobě. Ale teď mě to natolik dusí, že už volím takovouto variantu. Navíc Váš manžel jako šéf....:)Vím, jaké jsem měla sebevědomí před tím, ale to se motám pořád v bludném kruhu. když nemáte podporu doma, navíc bydlíte s rodiči manžela, vaše rodiče Váš manžel zrovna nemusí, a vše špatné, co mají Vaše děti, je z vás, navíc se na sebe podívej, jak vypadáš, už dávno nemakáš, jako dřív - objímajíc se s kolegyní o 20 kg lehčí a 1000x leštící kliku u dveří pana ředitele, jo a mladší.
ne, nejsem zhrzená žena, která je zapšklá, jsem jen žena, která se motá kolem sebe sama, a nechce mít nálepku alkoholička, protože si to o sobě nikdy nemyslela.A nachce jí už být po tolika letech.Jen potřebuje trochu lásky, kterou už pěkných pár let nemá:)
Jelikož můj muž je o 2 patra níž se synem, mohu pokračovat dál.taky bych nesnesla vedle sebe někoho, z koho TO táhne na sto honů, když jdu spát. Ale zeptala bych se, co se děje? Pročto dělá, Jak mu můžu pomoci? Což se u mě nestalo. Možná, že tole téma už překročilo tak velkou mez, že jsem sem začala psaát, což bych neudělala, ale o tom jsem skoro psala.Moji rodiče nevěří, nebo už nechtějí věřit, jaký mám problém.Porotože se k ejich systému zkrátka nahodím Třeba tím, že sem začnu psát, podnítím ty další, aby se svěřily, protože ženy jjsou vynalézavější, vědí, jak svého dosáhnout.Udělají cokoliv, aby dosáhly svého. Znám se, a nikdy bych nevěřila, kolik lží jsem schopna udělat.Jen proto, abych se napila....Ale to si samozřejmě nepřipouštím. Tohle píšu pro všecny, kteří jsou na tom , jako já, které si nechtějí připustit, že jsou alkoholičky. Které to trápí, budí se s nočními můrami, ale stejně mají vínko zašité za oblečením, jako já,.Ale které to štve, jako mě, protože jsem taKové nebyly nikdy. A oni nás v tom chtějí nechat utopit, aby se mohli pomstít. teď už se nedivím, když se na sebe podívám, taky bych si vedle sebe nelehla. A to mi kolegyně říkají, že jsem atraktivní,ale váš chlap flirtuje s jinou a a ny jsou buď o 20 let starší, nebo chtějí toho Vašeho klofnout.Ano, mám láhev pod prádlem, ale aspoň to teď někam můžu sdělit a stydět se za to. A do 1.1. opět stejné předsevzetí:)Jsem s Vámi a napište.A co se mi nevešlo do předchozího?nenávidím antabus, už jen když mi ho lékárnice vydávavaly-dál jsem vždy cítila, že je to něco divného, takže, i když jsem tušila, že s kombinací s alkoholem to bude průšvih,a navíc, lékárnice se dívala velice příjemně:) udělala jsem to stëjně.To není nabádání, bylo mi pěkně zle, bolela mě hlava-hrůza, byla jsem samý červený flek, ale pak jsem ty prášky vyhodila, nevím, myslela jsem si, že když je beru, tak jsem ve stresu, také jsem byla, protože jsem si připadala méněcenná...takže z mého hlediska,ale opravdu jen z mého antabus- hrůza, ale bez něj , ale nepít, daleko lépe.To se mi osvědčilo. Nebyla jsem pod tlakem.Ale teď jsem bez něj a přítel mě tísní dál...
Potřebuju pomoci, do léčebny nechci, nenávidím nemocnice, užila jsem si jich spousty, s narozením dětí.
Potřebuji pomoci, protože ríno a během dne hrozně kašlu, chce se mi zvracet, ale dokázala jsem to jen jednou:) a na zvracení je i pořád. Ten kašel, z toho máj strach, mám ho už 2 roky je to jako bych měla vyplivnout plíce

Andri nejsem alkoholik, ale se závislostí mám své zkušenosti.
S alkoholem taktéž. Moc bych si přála, aby každý kdo nenalézá východiska vyzkoušel jógu, i pan dr. Nešpor , kapacita přes závislosti je dlouholetým jogínem. Pokud máš ve svém okolí skupiny jógy / nedoporučuji komerční power jógy, pilates jógy apod. ale klasickou, nejlépe rádža jógu - možná jógu v denním životě. Není to sice klasická protialkoholická lečba, ale terapie to je. Navíc ti pomůže ve všech směrech. Pravidelnost tě naučí mít vnitřní sílu k dalším krokům.
Snad se to může jevit jako blbost, ale pomáhá to. navíc zhubneš a získáš ztracené sebevědomí, otevře se ti nový svět. Ber to jako fyzické cvičení, které jednoho dne přeroste v duchovní disciplínu.
Přeju úspěch a vytrvalost.

andrejko mila, dusi te to a neni to pritel, ani pomocnik,
alkohol vse jen zhorsuje a mota cloveka do siti, bez prosim
nekam, k AA jsou vazne prima, nebo k lekari, udelej to jen a jen pro sebe, skoda zeny, vse bude zase dobre, najdes sve lidi, najdes klid,myslim na tebe, vanoce asi daly lidem pekne zabrat,
svatky klidu a miru, ach jo, jak jsou lide zmateni a nestastni, ja jsem dobra, nepiju a je mi fajn, porad se drzim toho prave dnes se nenapiju a zitra uvidime, a pomaha mi i cist si pribehy ostatnich alkoholiku, tak se holka drz a dej vedet, necekej na 1.1. udelej to zitra, petra

Andrejo, hlavně nechtěj po rodině, aby Ti rozumněli, nemůžou, nejsou alkoholici.Nepozoruj a neodsuzuj příliš okolí, zaměř se na sebe,jen Ty bereš tu flašku, jen Ty si to leješ do krku!!Alkoholička jsi, tak s tím něco konečně začni dělat.V Praze jsou AA každý den, zaručena anonymita, zkus je.Na internetu je seznam měst, kde existují, nelituj se, a makej, uvidíš , poznáš úlevu, klid, bude dobře.

zase chyba. Neopsla jsem kód, takže těch milion řádků napíšu znova.
Děkuji všem, kteří mi napsali a podpořili mě.
Teď už jen v bodech
1.Nebudu obviňovat svou rodinu, znám ji.
2, Pokud jsem chtěla pomoci, manžel nevěděl ,jak.
3.Nevěřila bych, že se to může stát mně.
4. MŮJ SYN OPĚT BOUCHL DVEŘMI,PROTOŽE POZNÁ, KDY MÁM NĚCO V SOBĚ.
5.Alkoholik je člověk vynalézavý, lže okolí a sám sobě.
6.Já si připustila číslo 30, ale stejně BUDU muset nakupovat na zítra.
7.Ano, obviňuji všechny kolem sebe,protože jsem byla v pohodě, dokud jsem se nevdala.
8.Výmysly - jen obviňování a lhaní.
9. I když ví, že dětem ubližuji, dělám to stále
10.Neustále si vymýšlím úschovny a výmluvy, aby na nic nepřišli.
11. I teď mám pod prádlem....
12. Jsem nemocná, srdce, plíce-dávivý kašel a snaha ke zvracení.Našla jsem si bulku v prsu.
13. 27.6.-Nabourala auto.Vlastně ho zrušila.jen jsem se otočila, abych dceři vynadala, a bylo to....,srážka se stojící aviií asi 10 m před domem.Budu ho splácet ještě 6,5 let.NAŠTĚSTÍ JSEM NEPILA.Byla to jedna z mála věcí, která mě držela dál od mé závislosti.Miloval jsem to auto, lavně proto, že jsem si uděla řidičák před dvěma lety. Před tím jsem nesměla:)

Vy, co můžete, pomozte nám...Nejsme nevzdělavatelné, naopak, máme vysokou školu. ale já nesnesu a mám obrovské stavy a úzkosti z léčeben..
14. to poslední, kterým chci vyluvit teď hned!Pokud, jako já, na základě ovínění, vezmete do ruky hrst prášků, protože Vám řekl Váš syn, že Vás nechce, stydí se za Vás a chce, abyste odešla, ale vy přesto tu hrst spolknete, tak vás varuji, já se v noci probrala,ale takové stavy, jako tehdy, nechci prožívat. Zapomněla jsem v noci, co jsem udělala,a pak v půl pátý mi to došlo. Zvracela jsem, necítila prsty, nemohla dýchat, třásla se po celém těle.Tohle bych nechtěla, aby se někomu stalo. víte, co bylo nejlepší?Že váš manžel jel v tu dobu na nějaký zápas. Byla jsem tam bez všeho, a proto si to už nechci vyzkoušet")-bez mobilu, šampónu, noční košile, knížky, spodního prádla- asi potom šoku se tenktát na mě vykašlal.

Podívej se na to očima manžela, syna!Zhnusíš se sama sobě.Proč kvůli tomu, že TY jsi opilá, by muž neměl jet někam, kam se těší.?Myslíš, že syna nebolí, když s Tebou takto mluví?Co Tě děsí víc?Léčebna, nebo to, že třeba přestaneš pít?Být Tebou, uháním do léčebny, prosím o pomoc, za chvíli už může být pozdě.Můžeš skončit jako dement, umřít, ale taky sama, v bídě, bez domova, a hlavně bez té trošky sil, co zatím máš!

Píšu pod tímhle jménem sem už delší dobu, tak to nebudu měnit, i když teď pod tímto jménem píšeš i Ty. Snad se v tom ostatní vyznají, ale to není podstatné. Mrazí mě z Tvého psaní v zádech, chvílema tomu nerozumím, ale hlavně. Na co ještě čekáš, mám pocit, že léčení potřebujsš jak sůl. To jsi nezkusila ani ambulantní ?? Prtomiň, ale dost hážeš věci na ostatní. Se vzděláním to nemá nic společného, VŠ nás tu má taky dost........