Alkoholik

Kristyno, mam to hodne podobne jako ty. S tim rozdilem, že moje mama zacala pit az tak v mych 15, kdy zacala zapijet tatovu neveru a mozna i moji pubertu. Do te doby to byla hodna, fungujici, inteligentni zena, zdravotni sestra. Nejdrive ale pila jen po troskach, aby si dodala kuraz a nikdo to na ni nepoznal. Pote co manzelstvi mych rodicu prestalo fungovat, se od nas otec odstehoval a mama zacala pit intenzivneji, hlavne vino, ale porad tak nejak fungovala, i kdyz vetsinou jen lezela a spala. Pak prisel rozvod, stehovani, zmena prace a mama to vse neustala, stala se z ni typicka alkoholicka. Pokud mela volno, tak jen pila a utapela se v depresich. Mne uz to ale lezlo na nervy, kdyz jsem vedel, ze z ni mluvi alkohol a tak jsem ji. Potom co ji vyhodili z nove prace, kvuli podnapilosti, mela plno svobody a opijela se do stavu, kdy nemohla ani chodit a dojit si na zachod...bylo to hrozne ji v techto stavech videt. Nicmene jsme ji nejakym zazrakem dostali do Bohnic na 6 tydnu, ale melo to spise opacny efekt...videla tam horsi pripady, tak si myslela, ze na tom tak hrozne neni. Zacala hned po tydnu zase pit...vyustilo to tyden pred Vanocemi v pokus o sebevrazdu, ale nakonec se ji podarilo v nemocnici zachranit. Kvuli zraneni nepila asi mesic, nez zase zacla, kdyz musela shanet praci, aby mela dostatek penez na najem. Nakonec si nasla jednu a udrzela si ji pulroku i si nasla pritele, se kterym delala vylety. Zdalo se, ze z nejhorsiho je venku, akorat v tydnu kdy byla doma sama stale pila a to min. 2 krabicova vina denne. Podvedome jsem vedel, ze ji to muze casem zabit, ale bylo to s ni porad dokola uz jsem nemel silu to resit, chtel jsem se soustredit na skolu. Za posledni 2 roky jsme se odcizili a ja na ni mel porad hrozny vztek, i kdyz byla treba jeden den strizliva, nechtel jsem s ni o tom problemu mluvit. Pak jsem jednou prisel domu a nasel ji mrtvou lezet nahou na zemi vedle postele. Ten otresny zazitek mi zustane uz navzdy. I kdyz mi delala posledni 3 roky ze zivota peklo svou opilosti a citovym vydiranim, porad jsem si ji pamatoval z detstvi jako milujici matku a asi si to budu porad vycitat, ze jsem se ji nesnazil presvedcit, aby sla do lecebny na delsi dobu. Mohl jsem ji vice oplacet lasku, kterou mi dala v detstvi. Zemrela sama a bez rozlouceni, je to trest, ktery me bude pronasledovat az do smrti.

*tak jsem ji ignoroval

Kristyno, mam to hodne podobne jako ty. S tim rozdilem, že moje mama zacala pit az tak v mych 15, kdy zacala zapijet tatovu neveru a mozna i moji pubertu. Do te doby to byla hodna, fungujici, inteligentni zena, zdravotni sestra. Nejdrive ale pila jen po troskach, aby si dodala kuraz a nikdo to na ni nepoznal. Pote co manzelstvi mych rodicu prestalo fungovat, se od nas otec odstehoval a mama zacala pit intenzivneji, hlavne vino, ale porad tak nejak fungovala, i kdyz vetsinou jen lezela a spala. Pak prisel rozvod, stehovani, zmena prace a mama to vse neustala, stala se z ni typicka alkoholicka. Pokud mela volno, tak jen pila a utapela se v depresich. Mne uz to ale lezlo na nervy, kdyz jsem vedel, ze z ni mluvi alkohol a tak jsem ji ignoroval. Potom co ji vyhodili z nove prace, kvuli podnapilosti, mela plno svobody a opijela se do stavu, kdy nemohla ani chodit a dojit si na zachod...bylo to hrozne ji v techto stavech videt. Nicmene jsme ji nejakym zazrakem dostali do Bohnic na 6 tydnu, ale melo to spise opacny efekt...videla tam horsi pripady, tak si myslela, ze na tom tak hrozne neni. Zacala hned po tydnu zase pit...vyustilo to tyden pred Vanocemi v pokus o sebevrazdu, ale nakonec se ji podarilo v nemocnici zachranit. Kvuli zraneni nepila asi mesic, nez zase zacla, kdyz musela shanet praci, aby mela dostatek penez na najem. Nakonec si nasla jednu a udrzela si ji pulroku i si nasla pritele, se kterym delala vylety. Zdalo se, ze z nejhorsiho je venku, akorat v tydnu kdy byla doma sama stale pila a to min. 2 krabicova vina denne. Podvedome jsem vedel, ze ji to muze casem zabit, ale bylo to s ni porad dokola uz jsem nemel silu to resit, chtel jsem se soustredit na skolu. Za posledni 2 roky jsme se odcizili a ja na ni mel porad hrozny vztek, i kdyz byla treba jeden den strizliva, nechtel jsem s ni o tom problemu mluvit. Pak jsem jednou prisel domu a nasel ji mrtvou lezet nahou na zemi vedle postele. Ten otresny zazitek mi zustane uz navzdy. I kdyz mi delala posledni 3 roky ze zivota peklo svou opilosti a citovym vydiranim, porad jsem si ji pamatoval z detstvi jako milujici matku a asi si to budu porad vycitat, ze jsem se ji nesnazil presvedcit, aby sla do lecebny na delsi dobu. Mohl jsem ji vice oplacet lasku, kterou mi dala v detstvi. Zemrela sama a bez rozlouceni, je to trest, ktery me bude pronasledovat az do smrti.

Dane, netrap se.Nemohl jsi nic dělat.Maminka by stejně tvé nabídky odmítla, ona věděla, kde hledat pomoc, ale nechtěla ji přijmout.Vybrala si svou cestu dobrovolně, jako svéprávná, dospělá osoba,ke konci ji už alkohol ovládal natolik, že tušila konec, neměla sílu skončit s pitím.Ty fakt za nic nemůžeš, i kdybys jí násilím odvezl do léčebny, podepsala by reverz a byla druhý den doma.Ona nechtěla přestat pít.Jen se na ní nezlob, alkohol ji dostal, už má klid.

boze dane...tys ji nasel..ctu to az tedka...jsi tu?

je mi to líto,ale mamka je a bude stále s vámi i s konmi a psi,je jí už dobře a vy všichni ji máte v srdci,jaká byla doopravdy,ne když nad ní vládl démon alkoholu,znám to,takto mi zemřel otec v necelých 5O letech. Vzpomínej na ni v dobréma věz,že je stále s Tebou at bdíš,či spíš.

především špatná volba partnera - vzala si tzv. "citového upíra" co vysává životní energii a sílu k životu / škoda, že nenastoupila léčbu...při terapiích by na to třeba přišla sama a potom se to dá řešit - třeba i rozvodem

Dan napsal:
Kristyno, mam to hodne podobne jako ty. S tim rozdilem, že moje mama zacala pit az tak v mych 15, kdy zacala zapijet tatovu neveru a mozna i moji pubertu. Do te doby to byla hodna, fungujici, inteligentni zena, zdravotni sestra. Nejdrive ale pila jen po troskach, aby si dodala kuraz a nikdo to na ni nepoznal. Pote co manzelstvi mych rodicu prestalo fungovat, se od nas otec odstehoval a mama zacala pit intenzivneji, hlavne vino, ale porad tak nejak fungovala, i kdyz vetsinou jen lezela a spala. Pak prisel rozvod, stehovani, zmena prace a mama to vse neustala, stala se z ni typicka alkoholicka. Pokud mela volno, tak jen pila a utapela se v depresich. Mne uz to ale lezlo na nervy, kdyz jsem vedel, ze z ni mluvi alkohol a tak jsem ji. Potom co ji vyhodili z nove prace, kvuli podnapilosti, mela plno svobody a opijela se do stavu, kdy nemohla ani chodit a dojit si na zachod...bylo to hrozne ji v techto stavech videt. Nicmene jsme ji nejakym zazrakem dostali do Bohnic na 6 tydnu, ale melo to spise opacny efekt...videla tam horsi pripady, tak si myslela, ze na tom tak hrozne neni. Zacala hned po tydnu zase pit...vyustilo to tyden pred Vanocemi v pokus o sebevrazdu, ale nakonec se ji podarilo v nemocnici zachranit. Kvuli zraneni nepila asi mesic, nez zase zacla, kdyz musela shanet praci, aby mela dostatek penez na najem. Nakonec si nasla jednu a udrzela si ji pulroku i si nasla pritele, se kterym delala vylety. Zdalo se, ze z nejhorsiho je venku, akorat v tydnu kdy byla doma sama stale pila a to min. 2 krabicova vina denne. Podvedome jsem vedel, ze ji to muze casem zabit, ale bylo to s ni porad dokola uz jsem nemel silu to resit, chtel jsem se soustredit na skolu. Za posledni 2 roky jsme se odcizili a ja na ni mel porad hrozny vztek, i kdyz byla treba jeden den strizliva, nechtel jsem s ni o tom problemu mluvit. Pak jsem jednou prisel domu a nasel ji mrtvou lezet nahou na zemi vedle postele. Ten otresny zazitek mi zustane uz navzdy. I kdyz mi delala posledni 3 roky ze zivota peklo svou opilosti a citovym vydiranim, porad jsem si ji pamatoval z detstvi jako milujici matku a asi si to budu porad vycitat, ze jsem se ji nesnazil presvedcit, aby sla do lecebny na delsi dobu. Mohl jsem ji vice oplacet lasku, kterou mi dala v detstvi. Zemrela sama a bez rozlouceni, je to trest, ktery me bude pronasledovat az do smrti.

To je mi moc líto a na co zemřela? Sebevražda?