Alkoholik

držím Ti palce,já také zatím nevím jak žít bez chlastu je to takové prázdno zatím

mě vždycky dost straší ta služba ja JIP ty abstáky nejsou vůbec pěkné

právě, to prázdno mě vždycky dostane nevím co s tím

Ahoj kluci, abstinuji 8. měsíc a je to paráda. Pravda je, že najednou má člověk hodně času. Je dobré s tím počítat, nebýt zaskočen a už vůbec si neklást otázku, co budu dělat... Když nic jiného, je krásné jaro, příroda se probouzí, jít se jen tak projít, zhluboka dýchat, vychutnávat svobodu, nebo vzít kolo a šlápnout do pedálů. Hlava se pročistí, nové nápady naskakují. Je to dlouhodobý proces. Jak dlouho jsme si mozek utápěli v alkoholu ? Nemůžeme chtít ze dne na den zázrak. Jde to pomalu a každý den je hezčí, každý den je člověk na sebe pyšnější. Začne poznávat nové lidi, objevovat nové věci. Nejdůležitější je ta jistota, že skutečně se už nechci napít a nechat se strhnout dolů. Každý den bez alkoholu je super, teď je to o to příjemnější, že máme jaro. Přeji nám všem hodně síly a trvalou abstinenci.

Je pravda to, že člověk zapomene díky alkoholu, na vše, co ho bavilo, zajímalo...je tolik věcí k poznání, k radosti.Naučit se radovat z maličkostí!!!Jen hledat, určitě se nějaká zábava najde.Já nevím, kam dřív skočit,potřebovala bych delší dny, nestíhám.Dřív jsem jen pila, spala, víc nic.A dnes nestíhám, plány mám ještě na 50 let.Baví mně žít.

Líbo, když Tě tu vidím:
Kdysi jsem viděla dokument o alkoholicích, kde jsi byla jedním z aktérů, hodně se mě dokument dotknul, chtěla jsem ho znovu vidět, ale nikde už jsem ho nedohledala. Neumíš mi poradit, kde ho můžu shlédnout?

Jinak k tématu: Chlapi, držte se, půjde to určitě lépe a lépe, začátek je nejhorší, pak už si zvyknete na nový životní styl bez chlastu. Já už si na chlast ani nevzpomenu, abstinuju 5 měsíců.
Vydržte! a mluvte o tom, já to třeba vůbec netajím, řekla jsem to už i lidem v práci, nijak mi to neuškodilo, oni mě nikdy opilou neviděli, je to moje minulost a jsem na to hrdá, že jsem dokázala tak těžkou věc jako porazit závislost...skoro každý má ve své blízkosti někoho, kdo bojuje marně...a lidi dokážou ocenit, když to někdo dokázal porazit.


málokdo to dokáže a já jsem na sebe pyšná, nevadí mi, že nemůžu pít, připomíná mi to mou vyjímečnost. Tak to beru já, třeba to někomu pomůže.

Ten dokument je tady na stažení, nebo je to-Tv Barrandov, České milování-láska alkoholická.Ta doktorka, bezdomovkyně, předevčírem zemřela.No, je to hodně osvobozující, když člověk nemá strach přiznat, že je alkoholik, jenže, někde by to špatně vzali, lidi jsou zlý a neví, o čem je řeč, přijde doba, kdy alkoholikovi je fuk, co si o něm myslí, nestydí se za svou nemoc, řekne to o sobě, a jak píšeš, je na sebe hrdý, že abstinuje, drží se, zvládá život bez pití.Je to radost.Jsem alkoholička, no a?

Líbo, Petře: děkuju, vůbec jsem si nevšimla, že je to tady:) s tou paní jsem to někde četla v bulváru, že zemřela... je to smutné, ale asi stále pila, i v nemoci. Moc toto nechápu, že někdo může žít na ulici, že mu to vyhovuje, že nemá touhu se dostat nahoru.

Kterou paní z toho dokumentu myslíš natalie?