Alkoholik

Zdravím všechny a prosím o nezávislý pohled. Moje sestra (54 let) několik let pije (nevím přesně,bydlím od ní daleko). podotýkám, že náš otec byl těžký alkoholik a upil se v 49 letech, takže zkušenosti z dětství i dospělosti, kdy jsem byla ze 3 sourozenců nakonec jediná, kdo s ním ještě byl v kontaktu a také honašla doma mrtvého a dost let si v sobě nesla trauma a pocity viny, zda jsem mu nemohla lépe pomoci. Dnes již vím, že ne a netrápím se tím. Kdy přesně začala nevím, ale měla problémy i s depresemi a těžko dnes říci,co bylo prvotní. Ale kritické je to poslední cca 3-4roky. Na nátlak rodiny a pod tíhou důsledků jejího pití (rozpadající se manželství, problémy v práci, otřesný zdravotní stav, opakované úrazy, zabavený řidičák) nastopila před 1,5 rokem detox a s velkým štěstím jsem s pomocí rodiny sjednala následnou PAL-ústavní. Vydržela detox 2týdny, na PAL nešla, začala užívat Antabus ambulantně,chvíli se zdálo, že se drží. Dokonce jí opět svěřili nejml.syna do péče a vrátili ŘP, chvíli chodila i do práce. Proběhl rozvod (domluvený), měla i nového partnera, ale teď jede vše nanovo, opět řízení v opilosti, ztráta ŘP, 2 nehody, od kterých ujela (naštěstí nikdo nezraněn), syn opět v péči otce. Dvě starší dospělé děti se s ní nestýkají a mě už vše také hrozně deptá. Za spolupráce její dcery a ošetř.psychiatra je domluven další detox,ale obávám se, že další PAL nikdy nenastoupí. Pro mě je tohle všechno absolutní dno, nevím co ještě se musí stát, myslím si že jště nedospěla do fáze, aby sama chtěla léčbu, mám v úmyslu se od toho všeho také odříznout,nechci být spoluzávislá. Dokud má byť jen jediného člověka, který poslouchá její výmluvy a lži a manipulace, nikdy nebude mít potřebu se sebou něco udělat. Pokud nastoupí detox a bude mít šanci aspoň vystřízlivět, sdělím jí, že je to můj poslední pokus o pomoc a dál je to na ní. Jak to vidíte vy zkušenější? Děkuji

> Dokud má byť jen jediného člověka, který poslouchá její výmluvy a lži a manipulace, nikdy nebude mít potřebu se sebou něco udělat.

Presne takto jsem to mel.
Mozna pro nekoho paradoxne, ale pomohlo mi, kdyz ode me dali vsichni ruce pryc.

Děkuji za reakci, její nejbližší rodina (manžel a děti) už tento krok udělali a já se jim vůbec nedivím, teď jsem jí zůstala jen já, příp. nový partner, před kterým se jí nějakou dobu dařilo pití tajit. Je to tak těžké odříznout blízkého člověka, ale v poslední době spíš než lítost cítím zklamání a vztek, že ohrožuje nejen sebe, ale i ostatní (řízení pod vlivem-trestný čin) a marně čekám od ní nějakou sebereflexi... Poslední dobou si říkám, že už je její poslední šancí třeba i soudně nařízená PAL, která jí reálně může teď hrozit, i když to není optimální, ale aspoň by ji to vytrhlo z tohoto stavu. Nevím ale, jak rychlý proces to je a jestli by vůbec vydržela při tomhle pití, občas i vyhrožuje, že to skončí..

Sebevrazda vyzaduje notnou davku odvahy.
Ja chtel zivot taky ukoncit, ale ani ne tak zivot, jako ten bludny kruh zavislostniho kolotoce.
Ani uz nevim, zda jsem to rekl, jako zofufale volani o pomoc (vratilo se - pomoz si sam) a nebo ze jsem to myslel vazne. Asi nejspis oboji. Ale nemel jsem na to, jak se rika, koule to udelat.

Ja bych si zkusil rici toto: je tezke odriznout blizkou osobu, ale kdyz ji tim pomaham jak nejvic v dane situaci muzu, delam jen dobre.

Nevim, jak presne je to u soudne stanovenych lecenich. Mozna ji lekari mohou drzet v lecbne nezbytne nutne dlouhou dobu, aby minimalizovali riziko nebezpeci (jak se to definuje a pozna?), ale drzet ji tam do nekonecna nemohou a zmenit ji nasilim a leky mysleni take ne.
Nicmene nadeje, ze by ji behem toho pod tihou ruznych pruseru, soudu a pripadne vezeni (nekoho prejede apod.), doslo, ze nemuze pit, tu urcite je.

Obávaš sa, že ďalšiu PAL už nenastúpy. Ambulantná liečba antabusom bola a je v jej prípade strata času, ktorý ona nemá. Jediná možnosť v jej prípade je ústavná liečba, následne doliečovanie. V takom štadiu to už niekedy nejde s alkoholom, bohužiaľ ani bez neho. Aj keby neviem ako chcela. Ústavná liečba jej poskytne chránené prostredie, možnosť popremýšľať o sebe ako ďalej, dozvedieť sa niečo o zavislosti. Vieš, laikovi sa ľahko povie, že na tom nie je nič ťažké, že stačí si povedať, že nebudem piť. Takto bohužiaľ závislosť nefunguje. Píšeš: "myslím si že jště nedospěla do fáze, aby sama chtěla léčbu, ...". Možno je už v takom štádiu, že už ani nedospeje. Prvá cca minúta a pol dokonale vystihuje závislosť www.youtube.com/watch?v=jnM0L1RrYJA "

Děkuji za odpověď a odkaz. Vím, že je to strašně těžké, prožila jsem v dětství i dospělosti totéž s otcem, také měl vícekrát domluvenou léčbu, nikdy nenastoupil, i sestra ji odmítá, prakticky i z nemocnice vždy odešla buď na reverz nebo doslova utekla, i z léčebny, kam ji jednou v akut.stavu odvezli, násilím ji nikdo nutit nemůže. Dnes mi sdělila, že ani domluvený detox nenastoupí, že nemá motivaci. Obávám se toho, že to prostě její tělo nevydrží. Když jsem ji vezla na detox před rokem a půl, myslela jsem si, že ústavní PAL, kterou jsem zařídila, myslí vážně, ale bohužel na poslední chvíli ji odřekla, ztratila tím další čas a vše se ještě prohloubilo. Ona nevidí tu motivaci v sobě a svém životě a žádnou rodinu už prý nemá, je to začarovaný kruh-rodina s ní přerušila kontakt, když se nechce léčit a ona se nechce léčit, protože údajně nemá motivaci v rodině...

To jsou vyderacske kecy zavislaka. Nic jineho.

Také si myslím, po pročtení mnoha vláken zdejšího fóra se mi tak nějak potvrdilo to, co jsem si myslela a když mi dnes oznámila, že na pracně sjednaný detox nenastoupí a ani se nemá v úmyslu dál léčit, beru to jako poslední pokus jí pomoci a teď už je to na ní.

Ja sam sk sobe bych se (doufam) zachoval takto:
Mam te rad, ale moznosti jsi vycerpal. Je to na tobe . Dej si zivot do poradku a pak se muzeme bavit.

Mozna Roman zde v tomto vlakne www.alkoholik.cz/zavislost/forum/2-chci-pomoci-alkoholikovi-alkohol-v-rodine/54514-tezka-zavislost-na-alkoholu-jak-donutit-lecit.html by uvital vas pohled na vec.