Alkoholik

Ahoj,
jsem z rodiny alkoholiků.
Máma právě bojuje v nemocnici s posledním stádiem cirhozi + covid. A táta zemřel 2 roky zpátky.
Můj mladší bratr 34 let, pije již cca 15 let, ale zatím to šlo.
Před Vánocema se s ním rozcházela po 7 letech přítelkyně, dokončila to koncem ledna, během te doby bratr naboural cizí auto (cena 1
30 tis), naštěstí se nic nestalo, zjistil, že ho podváděla, chtěli mít dítě nešlo jim to...a pak konec, vyplatil ji a stejně mu věci odvezla. Její rodina z něj uděla nejhoršího co mohla, žije na vesnici, nechce chodit ven a jen pije, pil již dřív, ale pije už moc a má přehozený režim, nejí, strašně zhubl. Byl chvíli na nemocenské dostal antidepresiva, ted dostal vyhazov z práce a nezvedá telefony, má prášky na uklidnění, všichni máme strach jestli si neublíží nebo neupije.

Chci mu pomoci, jenže žiji na druhé straně republiky a mám 3 malé děti (6,4,3 roky). Dostat se tam je oříšek.
Chci se Vás zeptat, než to uskutečním, co jste takto pili, zažili podobnou situaci...je to volání o pomoc???
Chci tam přijet, vyřešit zpátky nemocenskou, případně zvrátit vyhazov (zaměstnavatel je ochotný) nacpat ho do auta a odvest z toho neštěstí pryč, kde může začit znovu. Stalo se to někomu? Že vás takhle odtáhli? Zvládli jste to? Nebo to jen zhorším. Než se dostane do léčebny, zůstane u nás.
Mimochodem přiznal závislost a můj partner ví, že nebudu mít klid, že musím něco udělat, jen nevím co přesně...Prosím poraďte, co vám pomohlo přestat, připadá mi, že se chce zničit a to nechci dopustit, je mladý a tolik štěstí může mít před sebou. Rodiče neposlouchali, nepřiznali si závislost, tady vidím, že by to šlo ještě zvrátit. Děkuji za jakoukoliv radu.

Již jsem si vyhlédla psychiatra s AT specializací, volala na protialkoholní (volno za 4 měsíce) do nemocnice na psychiatrii a mrkla že i kousek máme anonymní alkoholiky.

Případně poraďte, co vám pomohlo si přiznat, že to nezvládáte a jak ho přesvědčit, že pomoc tu je aby ji využil. Nechci zbytečně moc tlačit, aby se nesekl...

Děkuji

Můj bratr byl před pár lety na dost špatném místě.Ale jeho hlavním problémem byl poker. Poté, co ztratil většinu svých peněz v hazardních hrách, začal pít a nakonec se s ním jeho přítelkyně rozešla. Vzdala to, když věřila, že se jí nepodařilo přimět ho, aby si uvědomil, že jde špatnou cestou. Ztratil toho tolik, že nepřetržitě pil ve frustraci, dokud nebyl na mizině.A pak mě začal žádat o peníze.

Až do této chvíle jsem si nebyl vědom všeho, co se stalo.Z jeho hlasu jsem pochopila, že je nestabilní. Bez ohledu na to, jak jsem se snažil, nic nebylo schopno vyřešit prostřednictvím telefonické konverzace. Tehdy jsem neměl žádné děti, ale zůstal jsem daleko od domu svého bratra se svou ženou a její nemocnou matkou.Takže jsem měl více povinností podobných těm vašim.

Ale protože s mým bratrem nefungoval žádný telefon, rozhodl jsem se s ním strávit nějaký čas. Tak jsem zavolal svou matku k sobě, aby se postarala o mou těhotnou ženu a tchýni, když jsem byl pryč.

A odtamtud to šlo dobře. Můj bratr potřeboval trochu domáckého pohodlí, ale byl příliš frustrovaný, než aby si to uvědomil. Většina problémů vyřešených mluvením a poslechem a zbytek problémů vyřešen zábavnými aktivitami a relaxací společně. Nechtěl chodit do terapeutických skupin, takže jsem ho zapsal do charitativních skupin, aby byl kolem pozitivních lidí.nějakou dobu trvalo, než se věci zlepšily.

Pokud milujete svou rodinu, jednáte podle ní společně, věci budou určitě fungovat, i když to zabere trochu více času.

Navrhuji, abyste udělali totéž. Požádejte své rodiče nebo někoho důvěryhodného, aby se postaral o vaše děti a manželku ve vaší nepřítomnosti, a jděte navštívit svého bratra. Mluvení a sdílení vašich pocitů opravdu pomáhá.

Vzpomínám si, že můj pisatel eseje mi dal dobrou referenci už dávno. V tomto článku se můžete dozvědět o typech léčby alkoholismu.Neříkejte svému bratrovi, aby se k těmto aktivitám připojil úplně sám.Na začátku musíte být po jeho boku.
www.alcoholrehabguide.org/treatment/types-therapy-alcoholism/

Ahoj držím ti strašně moc palce, ale s tímto zkušenost nemám. Změna prostředí by mu určitě pomohla, pokud ho to v práci nebaví, skuste najít něco nového.

Díky za povzbuzení.
Já se nedala a pro bratra jela, byla jsem s ním v nejtěžším, 4 kdy abstinoval, třes, zvracení, deprese, frustrace.
Bohužel na hlídání nikoho nemám, muž to musel zvládnout sám.
Po 4 dnech jsem se pokusila převest bratra z Olomouce do Písku. Po cca 50 km na dálnici chytil epileptický záchvat z deliria (a to mi Dr. převoz schálila) - málem jsme se zabili. Zůstal v Olomouci v nemocnici 14 dní, já musela pokračovat v cestě. Nějakou dobu se držel, v nemocnici ho dali do kupy, pak pustili a po měsíci opět začal pít. Bohužel naše maminka 13.4. zemřela na cirhozu jater a 14.4. jsem odvezla bratra se selháním orgánů po 2 na ARO. Doktor co ho znovu viděl řekl, že nepije, ale upíjí se k smrti - pil slivovici. Řekla jsem mu, že maminka věděla co dělá, tak umřela, aby ho zachránila, protože jen o par hodin, dní a byl mrtvý....

Na pohřbu nebyl, já měla sama co dělat, dávám si za vinu, že jsem to s mamkou nezvládla a nevzala si ji k sobě, když chtěla, úplně mě to ubíjí.

Asi se v něm něco pohlo, protože od té doby se nenapil a zatím se drží...

Táta umřel na rakovinu 2 roky zpětně...tady nic neuděláte, ale když vám umře někdo na cirhozu jater, je to strašný...uvědomíte si, že jste to nezvládli, neudělali dost. Pokud to čte někdo, kdo tak moc pije jako moje maminka, zamyslete se nad sebou, vaše blízké to trápí a utrápí...nechte si moct a jestli to myslíte vážně, nenechte se odbít...

Ahoj Martino,
moc smutne cteni.
Je mi lito, jak to dopadlo.
Ale myslim si,ze se opravdu nemate co vycitat. Pokud alkoholik nechce SAM prestat, nebo-li mu v hlave neprecvakne, tak mu muzete treba “ruce lamat”, ale vubec nic s nim nezmuzete.
Drzte se.

Taky jsem pila dost, teď už jen pivo večer, sice denně, ale bez problémů.
Do léčebný mě donutili dvakrát, nikdy to rodičům neodpustím, je to nějaký rok, ale trauma mám v sobě. Nic horšího mě nepotkalo. Sice jsem se tam snažila prostě to přežít, a vlastně se mi tam nic nestalo, ale nikdy, nikdy víc a ani náhodou dobrovolně, no to radši skočit.Takže to je osobní zkušenost.

Angie napsal:
Taky jsem pila dost, teď už jen pivo večer, sice denně, ale bez problémů.
Do léčebný mě donutili dvakrát, nikdy to rodičům neodpustím, je to nějaký rok, ale trauma mám v sobě. Nic horšího mě nepotkalo. Sice jsem se tam snažila prostě to přežít, a vlastně se mi tam nic nestalo, ale nikdy, nikdy víc a ani náhodou dobrovolně, no to radši skočit.Takže to je osobní zkušenost.

No ahoj , jsem rád, že se občas ozveš koukám po čtyřech letech Tož 2x tě dostali do léčebny, tak asi jsi to hodně přeháněla a jestli třeba k vůli chlastu přišlas o práci nebo vzpomínám, žes měla nějaké ty úrazy... zpětně si pročtu tvé příspěvky, zatím tě zdravím , drž se s jedním tím pivkem, pěkné vánoce přeju, když jediná tady v předvánoční čas napíšeš...

A jsou horší věci než léčebna, zkus se přes to přenést a rodičům odpustit

Pert, ale ona pise, ze pije jen pivo. Nepise, kolik jich denne vypije. Snad neverime, ze jenom jedno .

Michale no jasně Ale mám obavu, že se to dozvíme až za další čtyry roky

Jinak dárky všeci máte? Krom sobě piva samozřejmě
Já už si sobě nakoupil dvě masové krabky, ale bude to chtít ještě jednu

Ja obavu nemam zadnou. Kazdeho vec a neni potreba se starat o kde koho .
Ja darek sam pro sebe na Stedry den mam. Je to takovy kazdorocni ritual.