Alkoholik

Milá Angie, ty jsi hrozně sympatická, ale zřejmě mimořádně zlobivá holka. Ty kam šlápneš, tak si okolo sebe vytvoříš takovou docela fajn léčebnu.
Máma táta tě odvážej k doktorovi, krměj, pečujou a povídaj si o Tvých problémech pořád dokola. Tvoje sliby berou vážně. Tvůj přítel Tě taky opečovává, vždy vyslechne, stará se. Když tak zavolá rodičům-ale oni, zdá se, už třeba nechtějí pořád starat se, posluhovat, třeba už jsou z těch slibů unavení - ať Tě mají sebevíc rádi a chtějí Ti pomoc. Možná bys měla myslet i na ně a ne jen na sebe.
Možná jim i příteli prostě docházejí síly, možná jim odlehčíš, když se o Tebe zase bude - kvalifikovaně - starat někdo jiný.
Odpusť, že ti to takhle píšu, sám mám s pitím problémy, které řeším tak primitivně, že prostě nepiju.
Ale staral jsem se anebo alespoň soužil s alkoholiky v rodině vlastně od útlého dětství a promiň, že to takhle píšu: ulevilo se mi až když pít přestali - a to úplně všechno, protože to prostě jinak nešlo.
Ber mě s nadhledem, moc Ti držím palce a přeju všechno dobrý.

Angie, se stavem mysli, s kterým tam jdeš je to ztracenej čas jak Tvůj, tak léčebny a někoho, kdo se tam nedostane, protože mu tam vyloženě zbytečně zabereš místo. Do léčebny se musí s tím, že chceš. Ty to prezentuješ tak, že to děláš kvůli druhým. Slyšel jsem už hodně, ale ještě nikoho s tím, že si jde přetrpět blázinec na čtrnáct dní, aby ostatním ukázal, že je v pohodě.
Můj názor je ten, že doktoři Ti nepotvrdí Tvůj pocit, že léčebnu nepotřebuješ. Podle mě Tě tam ani těch čtrnáct dní nenechaj, protože jestli jim řekneš to, co jsi tady napsala, tak nemá cenu na Tebe vynakládat prostředky a čas.

Měla jsi šance chodit na AA, měla jsi šanci jít na ambulantní léčbu - každý jí má. Co jsi udělala Ty? Nic.

Přeji Ti, aby jsi se probrala a v tý léčebně zůstala tak dlouho jak jen to bude potřeba a vzala to jako cestu k nové Angie.

Přeji Ti úspěch ať ho budeš dosahovat jakou-koli cestou. Ale způsob jakým se hodláš pokusit o své znovuzrození se obávám Tě přivede do pekel. /Až opadá listí z dubu/

Už jsem nějak zkrotla. Možná mi to něco dá. Možná to nakonec zvládnu celé. Už nemá smysl se bránit, nevyhnu se tomu. Tak se pokusím si z toho něco vzít. Jak se znám, zítra odpoledne už se budu chtít zapojovat, budu hledat aktivity, kterým se můžu věnovat, zajímat se o dění a jak se můžu realizovat. Teď už není jiné cesty a když už tam jdu, tak to přece nebudu bojkotovat.
Ano, nedělala jsem nic - AA, ambulantně. Protože jsem stejně nikdy nechtěla úplně abstinovat. Když jsem se pro to rozhodla, už mi nikdo nevěří a je pozdě. Moje blbost.
Už jsem se s tím smířila a spíš myslím už prakticky - co všechno vzít, abych nic podstatného neopomněla. No taky možná pomohl ten Xanax 0,5mg, který jsem zobla. Ale není to nová závislost - beru tak jeden týdne ve stresu. A když jsem po emocionálně vypjatém dni chtěla jet od přítele k našim a na potvoru přestalo jezdit metro (ale kdo by se zlobil na toho pejska, co běhal někde v kolejišti - debil páníček), to už bylo moc. V tramvaji vedle mě mladý kluci polobezďáci s vínem v PETce, který jsem pila minule. Tfuj. Ale jinak dobrý, naposled jsem si aspoň neplánovaně projela krásnou trasu (Hrad, Karlův Most, podél Vltavy...).
Držte mi palce, to zvládnu..

Angie, přesně! Jdi a zabojuj. Nauč se věcem, který mi teoretici nevíme. Pomůžou Ti do první stovky dnů a Ty tu pak budeš s náma nad věcí besedovat. Pomůžeš i svým příkladem jiným v boji s drakem.
Strašně moc Ti přeju, abys tam prozřela.
Hodně štěstí. Budeme se tu na Tebe těšit. Na novou Angie.

Byly doby, kdy bych Ti strašně moc záviděl tuto možnost. Tak jdi a vem si tam toho tak moc jak je jen možné.

Včelař

Ahoj, tak uz jsem tu. Cesta a prijem byly sok. Holky jsou nastesti super, ale taky mi nektere potajmu rekly, ze si nemysli, ze by jim to neco davalo. Terapii se jeste neucastnim, do komunity vstoupim az v pondeli-musim napsat zivotopis a opsat treba denni rad. Ackoliv jsme v krasnem parku tak kdyz uz jsme venku, jsme na betonovem dvorku. Nejvetsi efekt zatim je ze kourim mnohem vic nez normalne protoze to je asi nejuzitecnejsi co jde delat. Tesim se na terapie-uklizeni mi sotva neco da. Snazim se co nejvic abych rychle postupovala a presvedcila rodice a pritele. Pro ne to zvladnu.
Telefon muzeme mit hodinu odpoledne a pak vecer, coz je fajn.

Angie, ty jsi na nějaké soukromé klinice? Nevyznám se toliko v léčebnách, ale extrabuřty v podobě telefonů od prvního dne - to mě docela překvapuje.

Drž se.

Angie,
uvidíš zítra, přeci je to dneska jenom první dojem, ale je dobře, že holky jsou tam v pohodě. Co se týče cigaret , je celkem logické, že teď jich padne více)))
Bezva, že jsi se ozvala a dala o sobě vědet.

Tak jsem přečetl "Usměvy smutných mužů".

Když jsem nedočkavě nakoukl v busu, padlo mi do oka:

"O to horší bylo ráno. Musel se hned napít, aby se mu vrátil alespoň zlomek toho příjemného pocitu z minulého dne."

No a lidi, udělalo se mi úplně špatně!

Cituju dál:

Václav K. se usmál: "A divíš se? Když si ministr zdravotnictví dovolí před národem prohlásit, že je pití prezidenta v pořádku, že je v normě vypít denně šest skleniček vína a tři panáky tvrdého alkoholu, je to, jako kdyby mi někdo tvrdil, že je normální píchat si heroin. Léčebny praskají ve švech, čekací doba na místo je měsíc až dva. Alkohol je prostě droga chráněná českým státem, který z něj má obrovské peníze, tudíž vysílá jednoznačnou zprávu: Jen si dál palte chlast, zásobujte národ, dokud ho úplmně nezhuntujete."
Taky každá česká rodina skrývá před světem svého kvartálního alkohlika nebo hladinkáře, který si myslí, že pití je normálka," dodal Milan P.

A zpráva z tisku:

Prezident Agrární komory ČR a vlivný zemědělský lobbista Miroslav Toman podpořil akci producentů alkoholu s názvem Alkohol zodpovědně, reagující na zpřísnění zákonů o pití alkoholu. Podle Tomana české instituce dělají z pití alkoholu zbytečného strašáka a statistiky nadměrné pití alkoholu v Česku zkreslují.

Angie píše :
„ Těším se na terapie – uklizeni mi sotva něco dá. Snažím se co nejvíc abych rychle postupovala a přesvědčila rodiče a přítele. Pro ne to zvládnu “

Angie, pokud léčbu závislosti nebudeš brát vážně se vším všudy, tedy i úklid apod. a nehodláš změnu provést pro sebe, ale jen pro něčí uspokojení (přítel, rodiče), je zbytečné zabírat místo jinému, který léčbu potřebuje mnohem více. Mrzí mě, že to takto píšu, ale léčba má efekt pouze v případě, že to člověk podstoupí kvůli sobě.

PS: Sochař, úsměvy jsou zajímavé a poučné čtení, doporučuji, jen mě mrzí, že to Pepík neustál a (musí – musel) si léčbu zopakovat. Uf, když si to jen představím, nechci chlast ani vidět

ladis

Neni to soukrome. Telefon je v osobnim volnu, hodinu odpo a pak dve vecer. Ale ostatni rikaly ze je to tu prisnejsi nez bohnice, kosmonosy nebo lnare. I nez vezeni a nektere to muzou srovnavat.
Beru to jako to nejhorsi co me kdy potkalo. Kdykoliv budu chtit pit yak si na to vzpomenu a bude to lepsi nez antabus. Jeste mi zakazali skoro kourit, podezreni na virozu. Uklizet jsem ovsem samozrejme schopna... ja se snazim to brat odpovedne ale vidim jak to pomaha ostatnim-i po trech mesicich pry nijak..