Alkoholik

Jani,
a jak je jinak? Jak to zvládáš?

Ahoj Šantal,myslela jsem ,že píšeš mi ,ale je to jiná Jana

Před pár dny jsem tu četla o stavech při absťácích.Pavouci ,myši a tak.
To já neměla,ale příšerné sny ,plné živých mrtvol ,nepořádku,špíny a hrůz.
Byla jsem ráda,že jsem se vzbudila a nechtěla jsem už usnout.
Taky se mi stalo asi 2krát ,že po delším pití se mi nějak rozvojil mozek či co,viděla jsem se jako bych šla vedle sebe,už jsem zapoměla jak se ten stav jmenuje,dr. mi dal na to léky,přešlo to asi po týdnu.

Čo sa týka príbuzných, vedľa som spomínal dokument "Hrana", tám sú autentické výpovede rodičov, aj po rokoch sa sužujúcich otázkami či mohli niečo spraviť.

díky, u nás taky fungují, zastavím se tam

já vím, že máš pravdu, tady jsou pouze příspěvky od lidí, kteří to zvládli. ale na druhou stranu, je určitá naděje...
utíkat budu, vše se ve mě zlomilo, má poslední šanci. jinak mu zajistím ubytovnu a papa
vaše příspěvky mi hodně pomohly spoustu věcí pochopit, podívat se na vše i jinak.
rozhodně, pokud se rozhodne sám a bude chtít začít bojovat, nebude to mít vůbec lehké...je tolik situací, kdy ti alkohol podsouvají známí, kamarádi...a když si nevezmeš, tak jsi bábovka...srab..jsi pod čepcem a tak..ale jinak to asi nepůjde. musel by všem říct, kdo je, co se děje, aby i oni pochopili...

co je myšleno dlouhodobými plány? měsíc, dva, půl roku? tohle moc nechápu. takže si neplánovat, např. že pojede na dovolenou, že v létě předělá koupelnu atd.... ?

nevím, jestli jsem udělala dobře, ale vytiskla jsem pár vašich příspěvků, týkajících se absťáků, pádů zpátky...jsou plné bolesti, ale i radosti...nevím, jestli si je přečte, ale řekla jsem mu, že tohle s ním zažívat nechci a nebudu. že nechci trpět úzkostí, bát se chodit domů, jak bude vypadat, jít ven se psem a on se tam bude někde válet, že nechci aby nastala situace, kdy on bude chlastat a já se léčit na psychiatrii. tvářil se dost ublíženě, ale neříkal nic.
dneska odjel domů na Slovensko, tak ráno jsem mu řekla, ať je tam co nejdýl, at si užije děti, vnouče, sestru, prostě svoji rodinu, že ji třeba vidí naposledy, protože se tam už nikdy nedostane, jedině až v rakvi. asi se urazil..nevím.
v pondělí jsem na tom byla hodně špatně, ale večer, když jsem mu všechno řekla, se mi hodně ulevilo. ulevilo se mému svědomí, co jsem chtěla jsem mu řekla (byl střízlivý) a že víc pro něj udělat nemohu. a pokud to bude pokračovat tak ho vyhodím. opravdu se mi udělalo dobře. asi chci mít čisté svědomí, že jsem se snažila, možná je to hnusný, že si dělám takové alibi
uvidíme co bude až se vrátí. jestli se to v něm zlomí a uvidí o co přijde. nedělám si iluze...ale malinká šance je.
každopádně to nebude mít lehké ať se rozhodne jakkoliv.

ještě jsem Vám všem nenapsala: Jste skvělí, moc mi pomáháte. DĚKUJU

Katko a teď se věnuj sobě, zaměř pozornost na vlastní pohodu, na svůj život, svoje koníčky atd.

Katka, skús si pozrieť knihu návštev. Možno tam je niekto s podobným osud aj s odpoveďou doktora.