Alkoholik

pavel napsal:
Gennosuke napsal:
Drahoslava napsal:
Bože pomož mi, dej mi sílu s tím zkurveným chlastem zkoncovat!!!

Buh Ti nepomuze - ver mi, taky jsem prosil ....

ale pomůže, ale jinak než si člověk přeje Určitě ne "zázračným uzdravením" že najednou bude zvládat kontrolované pití jako spousta ostatních kolem...že si bude moci tu drogu ponechat...tak takhle to nefunguje.
Člověk vždy musí udělat svůj díl a Bůh potom dodělá třeba zbytek... Pro někoho to třeba může znamenat podstoupení ústavní léčby - projít si tím "údolím šeré smrti".
Už "jenom" to, že léčbu zvládne řádně dokončit a vnitřně se "přenastaví" na trvalou abstinenci je takový "malý zázrak" spirituelně obrácení.
Realita života pijícího alkoholika je ale taková, že prosí o pomoc jenom v těch chvílích, kdy mu je zle...hodně zle, jakmile se mu udělá líp "mydlí" do toho dál.
Cesta ze závislosti je hodně bolestná a není to ze dne na den, to jsou měsíce roky, kdy se člověk znovu učí chodit. A musí se tomu hodně obětovat - vzdát se spousty věcí v životě - krev, pot, slzy a...možná vítězství
Tím že v tom vlastně "jedou" oba, je hóóódně špatná startovní pozice, partnerství dvou a to i třebaže abstinujících (!!) alkoholiků se vůbec nedoporučuje.

Musím se tady k jedné věci přiznat a třeba mi tady i někdo vysvětlí, co se to vlastně stalo. Přestal jsem pít 21.srpna, ale v litopadu na mě dolehly deprese a já jsem se 8. a 11. a 13. listopadu opil, sám doma tajně s falškou vína a pár piv na to. Od té doby jsem se zase alkoholu nedotknul. Ale záhada je, že od toho 13. listopadu už deprese nemám, ale od konce října až do 8. listopadu, tedy do toho prvního napití jsem ji měl příšerné. Pomohla mi ta lehká otrava alkoholem někjak odstranit ty deprese? Nebo jsem měl ty deprese z toho, že jsem se 79 dní (od 21.srpna do 8.listopadu) nenapil? Nebo je to náhoda, že ty deprese zmizely? Teď nepiju a chci věřit, že ani pít nebudu. Navíc, ty stavy silné opilosti nebyly až tak příjemné, jak jsem od toho očekával.

"...v litopadu na mě dolehly deprese a já jsem se 8. a 11. a 13. listopadu opil...ty stavy silné opilosti nebyly až tak příjemné, jak jsem od toho očekával...."

Možno si len veľmi chcel piť a zároveň nechcel. Ten vnútorný boj tie depresie mohol spôsobiť. A keď si sa konečne napil, prišla úľava. Tie myšlienky na alkohol už u teba zrejme boli dlhšie. Možno to bola určitá forma cravingu u teba. Možno by som to nenazval ani depresie, ako takej vnútornej nepohody, nervozity. Ale vyriešil si to dosť nebezpečne. Získal si nebezpečnú skúsenosť do budúcnosti, teda vyriešiť podobný stav napitím sa a stav "depresie" zmizne.

Milane, deprese jsou velmi nebezpečné, u mě taky byly důvodem k pití. Mně pomohlo jít po příčině depresí (střevní mikroflóra) a vyléčit je. Když jsem se depresí zbavila, zbavila jsem se i pití. Prostě nemám už potřebu pít.

Ahoj, jsem tu nova. Studentka VŠ, pracuji k tomu, praxe k škole, bydlím sama a je mi 23 let. Rodice jsou na me pyšní, ale nemají ani ponětí. Jakmile mam volny den, udelam úklid doma a kolem poledne zacnu pit. Pod vlivem alkoholu mam depresivní stavy, pocit opustenosti. Nekdy se zase "propiju do strizlivosti". Zacnu varit, žehlit nebo delat povinnosti do skoly. Kdyz se to stane, jsem neprijemna, podrážděná. Vcera u sousedů byla hádka v noci, jako skoro každy den. Slušně jsem ji požádala, jestli by se nemohli ztisit,ze potrebuji spat. Poprve, podruhe.. Pak uz jsem to nevydržela a zavolala na ni policii. Chci prestat pit, ale jde to jen,kdyz jsem cely den pryc. Nevim, jak to resit..

Nika, kdyz to nejde sama, vyhledej pomoc psychlog, psychiatr, AA, non-alko skupiny.

Ahoj, tak manžel po 11 měsících abstinence přišel na to, že už mě nemiluje Prý mu nechybím a má mě rád jen jako matku svých dětí. A já si blbka říkala, že je na mě furt hnusnej. první půlrok abstinence byly jako líbánky a teď... už mě nemá rád Nikdo jiný prý v tom není a rodinu rozbíjet nechce, tak asi budeme žít bez lásky nebo tak něco. je mi moc zle a cítím, že mi každou chvíli pukne srdce.... a to byly opravdu krásné první střizlivé vánoce a bylo to fajn. Tak je aspoň upřímný, ale nevím teď co si mám se sebou počít. Bolí mě všechno...Mějte se hezky přátelé

Ach jo, to je mi moc líto. Obzvlášť když na sobě tak makas.
Snad se to nějak uklidní.
Hlavně Prosím bud silna a nepij. Mysli na to, že to děláš kvůli sobě a že to stojí za to, i když je to momentálně takhle zlé

Ahoj Allie, děkuji Ti, pít rozhodně nechci. Všechno vygradovalo, když jsem nám dala jako dárek společný víkend na Rejvízu v chajdě s wellness, že si oživíme romantiku. tak se rozčertil, že nikam nejede a vylezlo to pomalu ven. Taky nejsem co dřív, vše se točí kolem domu a dětí, jenže já jsem chtěla oživení vztahu, ale on prý už nemá zájem

Drahoslavo, je mi líto, co prožíváš. Mě 1.1. řekl, že musí odejít a být sám.. Také v tom nebyla jiná žena. Zkrátim průběh mnoha bolavych okamžiku tohoto roku.. a v jeho závěru se hrozně snaží a chce se vrátit, a já už o to nestojím. Je mi fajn, jsem spokojená, klidná a díky tomu, že vše řeším s čistotu hlavou už šestý měsíc, jsem i silnější. Na ten Nový rok jsem se jen litovala, plakala, naříkala, jaká jsem chudinka, jak mám všechno těžký. A pila o to víc. Zkus neřešit vše hned, dej tomu čas... A viš co, když teď bydlíme zvlášť, jsou chvíle které jsme spolu moc pěkné, a máme si co říct. Hlavně prosím nesahej pro lahvi, zkus si dát odstup, ono to nějak dopadne a třeba se i tvůj života posune k lepšímu, či máš otevřít nové, zajímavé dveře. Jo, a také jsem četla, že i chlapi mají přechod , tak ho nech v klidu, třeba toaletní má teď těžký sám se sebou HODNĚ MOC ZDRAVÍ A ŠTĚSTÍ DO DALŠÍHO ROKU VŠEM