Alkoholik

Ahoj Michale,
ani nevíš, jak Ti rozumím, jsme si opravdu dost podobní v tomto. Mě někdy abstinence strašně moc baví a skutečně si jí užívám. A někdy vůbec, závidím těm, co pijou, mám pocit, že o něco strašně krásnýho přicházím, chci prostě taky, a pak už to jede - podlehnu většinou a je to rychlý. V tu chvíli mi to přijde i v pořádku, jako žádný problém, vždyť ostatní taky pijou atd. A pak zase kolotoč: zklamání ze sebe, výčitky, beznaděj, zhnusení a z toho vedou cí špatná nálada, podrážděnost, nechu´t cokoliv podnikat - radili mi tu, ať to tak neřeším, alé já tomu neporučím, tu psychiku mám narušenou a ta úzkost a depka pak přijde, ať chci nebo ne... Plus teda i fyzické nepohodlí - bolesti všeho možného, citlivá kůže, neohrabanost atd. A den/dva/tři o ničem, škoda jich!
Kolikrát já už jsem tohle zažila!!! Co ti na to říct: budeme to prostě zkoušet a třeba se nám to někdy podaří, už pro náš klid a pohodu a komfort. Michale, nevzdávej to.

Ja, děkuji za povzbuzení ...jak píšeš to za měnikdo neudělá...teď mě ale napadlo, že by chtělo tu jednu tvarnici místo do vody hodit mi o hlavu třeba se to tam přepne

Šantal,
já už nevím no já si taky abstinenci vždy užívám, mám z ní radost a dobrý pocit a to uvědoměni si, že je lepší abstinovat místo, aby sílilo slábne až do dne, kdy to příjde znova nevím proč, nevím co dělám špatně, nevím jak to změnit prostě nevím...asi si natáčet videa, kdy je člověk po flámu, zničený a pak si je pouštět snad fakt nevím co bych napsal...vzdát to nevzdám, ALE když se to nezměnilo za rok když jsem moc chtěl co se má stát aby se to změnilo teď? ......

Hochu, to nevím. I mě by to zajímalo

U sebe mohu rici, ze nespokojenost, o ktere mluvite, gradujic v hroznou opici a dlouhy tah (x dni) prameni z neceho cemu rikam: neprijeti sebe sama. Proste me na sobe sere x veci, tim me nasledne sere okoli az to vygraduje - ted nastesti jen ve frustraci.

A jak prijmout sebe sama? Nejaky tip? ....

Michal napsal:
A jak prijmout sebe sama? Nejaky tip? ....
Mišiak,

pokiaľ  (si) sám-sebe alebo pod vedením niekoho iného/(sponzor) (ne)vykonáš zodpovednú osobnú inventúru - (ne)vieš, koho to chceš vlastne prijať!

Najprv si zisti → kto vlastne si a ujasni si *kto/čo* a kým chceš naďalej aj byť.

Inak Ti (z)ostáva iba *nahý sa postaviť pred zrkadlo* a schuti sa zasmiať tej karikatúre človeka, ktorú si práve videl.

Vnútorné prežívanie Ti však žiadne (ani krivé) zrkadlo neukáže!
(To, čo si potrebuješ odpustiť, napraviť a z čoho sa chceš (vy)liečiť...)

Na TOTO použi zrkadlo v duši, cez svedomie iného človeka (sponzor/sponzorovaný).

Vyžaduje si TO zrelého aj tolerantného človeka, ktorý už vie, čo chce, za čím ide aj čo očakáva, aj - čo si od tohoto sebaprijatia sľubuje (abstinenciu aj triezvosť).

To, čo sa o sebe dozvieš Ťa určite prekvapí.

Dozvieš sa - ako Ťa vnímajú iní - bez príkras a pomýlených vylepšení vlastného EGA. Je TO iba začiatok - prvotné prebudenie z alkosnívania do skutočnosti života.

Začiatok, na ktorom môžeš vybudovať svoju triezvosť cez *sebaodpustenie a sebaprijatie* v nápravách...

Pěkný návod/tip. Líbí se mi hlavně ten úsek "Dozvieš sa - ako Ťa vnímajú iní - bez príkras a pomýlených vylepšení vlastného EGA. Je TO iba začiatok - prvotné prebudenie z alkosnívania do skutočnosti života.". Na tom určitě něco bude...

Michale, nemam na to zadny tip. Clove si o tom muze precist xy knizek. Od nabozenstvi (vykladu) pres samanismus az po, ja nevim americke romany, o tom, jak by stastny. Jit na to pres psychologickou stranku veci. Atd. atd. Ale je to jako s nepitim - mohl jsem si o tom cist kdeco, cele toto forum a dokud jsem na to "nejak' neprisel a neprestal pit, bylo to k nicemu.

Prijmout se chapu jako;
- jsem jaky jsem
- co bylo, bylo
- co je ted, je dulezite
- co bude, mohu ovlivnit svym chovanim, jednanim

Kdesi jsem cetl: umrit a znovu se narodit. Vyklad je, nechat umrit ego a znovu se narodit

Jak jsem psal, nevim, jak na to a neumim to, ale clovek, co prijme sam sebe, musi mit krasny klidny zivot

K tomu jeste od pana Jilka (resp. z Upanisad):
Clovek se rodi podle sveho odhodlani.
A podle sveho odhodlani jedna.
A podle jednani se utvari jeho charakter.
Podle jeho charakteru jeho osud.

Takovy citatu a navodu najde clovek mraky a nakonec je to stejne jen o tom najit si tu svou cestu ke spokojenosti

Dekuji kamaradi za podporu, rady a Vase slova ja byl zrovna u psychiatra po x mesicich...a po dlouhe dobe jsem tam byl cca 45min Problem u me je, ze mam nejake rekneme problemy osobnosti, ale nejdu ani po delsi dobe pro nej zaradit do jakkekoliv kategorie, =diagnozy, tvrdi, ze nejsem pacient na hospitalizaci ale neziju plnohodnotne coz vime oba...jako kdyby v zivote tapu, nevim presne kterym smerem jit, mam v sobe mnoho otazek a zmatek-chaos, z toho pak prameni i problemy s alkoholem ci jinymi sferami zivota, rika, ze mam potencial a jsem inteligentni-jen se neumim najit-sve prave ja svou osobnost a s tim souhlasim .... doporucil mi 6tydnu psychoterapii v Kromerizi, ze to necha na me...bud budu zit takto dale a nic se nezmeni nebo to podstoupim a naleznu treba odpovedi/smer/sebe...vzdy jsem to zavrhoval, ale uvazuji ze to podstoupim...domud jsem mlady a mam zivot pred sebou....tak jenom aspin trosku pisu o sobe at mne pochopite, ze ne ze bych nechtel, ale mam v sobe chaos, ktery asi bez odborne pomoci nedokazu rozlousknout ikdyz se snazim....