Alkoholik

Lída Závislá napsal:
Díky Maris za povzbuzení. Věřím, že to dokážu, tentokrát opravdu ano!

Dokud si věříš, určitě se nenapiješ. Horší je, pokud víru ztratíš a začneš pochybovat.

Milane, tentokrát si opravdu věřím a cítím, že ta víra mi vydrží. S alkoholem jsem skončila a už nepatří do mého života.

Ahoj všichni! Tak jak trávíte víkend? Tady je mrazivo, v noci něco napadalo, tak je trochu bílo a nevlídno. Jsem doma,Peru, poklizim a pouštím si filmy. Vybraly jsme s dcerou 3 druhy cukroví, které postupně upečeme. Zítra na je nakoupím. Všechno si prostě dělám postupně. V týdnu jsme byly na nákupech a máme hlavní dárky, teď už chybí jen drobnosti. Tak se mi ulevilo už a celkem si všechno užívám, a bez alkoholu a cigaret Co vy ? Ozvěte se

Dnes v práci denni,zi volno,co budu dělat nevím.Na zahradě stříhat stromky,což v té zimě se mi nechce,protože jsem líný a je hnusně.Pojedu se někam podívat autem,týden už zase jezdim,po čtyřech a půl letech a je to nádhera,nemůžu se nabažit,takže asi "on the road"

Ahoj Zdendo! Tak to chápu, klukovská radost (bude brm brm to je lepší než stříhy stříhy v zimě). Tak hlavně bacha na náledí!

..jo,ježíšmarjá,hlavně aby to už nikdy nebylo brm,brm,bumby,bumby,brm,bum,bac...

Email jsem zaslal panu Nesporovi a na pavilon 31. - zavislosti.
Konecne jsem se k tomu po x mesicich dostal

Dobry den,

jestli si spravne pamatuji, byl jsem u vas na oddeleni lecby zavislosti v dubnu/kvetnu 2015.

Jak uz to tak byva, lekari, terapeuti a psychologove maji diky sve praxi a znalostem v oboru zavislostniho chovani pravdu.
Bohuzel jsem opustil lecebnu, i pres upozorneni, po mesici s naivni predstavou, ze abstinence je vec, kterou se mi podari udrzet.

V tuto chvili neni dulezite, kde vsude se vyskytla chyba na me ci jine strane.
Z lecebny jsem se vratil k exmanzelce a k detem. Vlastne do prostredi, ktere me velmi stresovalo. Hlavne pocit viny vuci rodine, exmanzelce a detem, kolegum v praci.
Zpetne toto vidim jako chybu, kdy jsem mel nejaky cas bydlet sam.
Do terapeuticke skupiny v ESETu jsem zacal chodit nasledujici tyden po opusteni PLN Bohnice.
Doposud to bylo vse v poradku. O hodne se zlepsil vztah s exmanzelkou, opetovne jsme navazali i sexualni kontakt.
Zel bohu (urcite na tom nese velky podil to, ze jsem abstinoval pro vztah s exmanzelkou a detmi, rodine, mame, otci, sestre; nikoli vyhradne kvuli sobe) s exmanzelkou se neustale snazil navazat kontakt jeji (ex?)milenec.
Toto vedlo k tomu, abych si krasne a jednoduse oduvodnil duvod se znovu napit a tim to provzdy vsechno “vyresit”.

Vlastne ja se nechtel napit. Pricilo se mi to. Chut na alkohol jsem nemel. Do skupiny jsem dochazel pravidelne.Ale vedel jsem, ze je to RYCHLY prostredek na reseni akutni situace nezladnutych emoci, ktere me zaplavovaly.
Ale veci se sesly a ja neustal tlak a misto behu venku nebo na kole, jsem zkratkovite jednal a dosel do hospody, kde jsem se opil.

Z tohoto opiti, jak spravne tusite, byla rocni opice. Ve tme alkoholoveho oparu. V bolestech, jak psychickych, tak fyzickych. Delirium tremens. A zase piti a tak porad do kola. Prosil jsem “boha”, aby mi z toho pekla na zemi pomohl. Jakkoli. Byl jsem exmanzelkou vystehovan a za to jsem ji neskutecne vdecny. Zachranila sebe a deti prede mnou! A tim mne pomohla jak nejvic mohla. Nechat me v tom. At si uziji tu pro mne nevyhodnou situaci, kdy jsem vsem ukradeny, protoze se neumim chovat a ovladat touhu pit, chlastat.

Po deliriu jsem chtel skocit z okna z 11. patra bytu. Natolik jsem byl plny smutku, bolesti, bezradnosti, bezvychodnosti z dane situace, kolotoce zavislostniho chovani.
Vlastne jsem pak pil cim dal tim vic, s tim ze si preju, aby alkohol ukoncil muj zivot a tim tu hroznou bolest a utrpeni. Bolest z toho ze ublizuji svym blizkym. Ze ani detmi a peci o ne jsem se nenechal navest na tu lepsi a snadnejsi cestu zivotem.

Bylo to jako by mi nekdo neustale slapal na hrudnik, spatne se dycha a clovek se nemuze nadechnout, zvednout se a jit dal.
Zpetne si uvedomuji, ze jsem prosel alkoholovou psychozou - ocni a sluchove halucinace, pocit, ze na me vsichni koukaji jako na trosku, ze me pozoruji, ze jsu vsichni proti me. Ta nespravedlnost, list sama na sebou, a opetovne opice a cim dal tim vetsi s hlubsimi a hlubsimi nasledky na socialni, psychicky a osobni zivot.
Zel bohu, trva hrozne dlouho, nez se clovek upije k smrti a zemre v neskutecnych bolestech.

Prosel jsem si peklem na zemi, ze ktereho jsem nevidel cestu ven, nemel energii na to ji hledat.


PS: nepiji alkohol od 11.9. 2016 do dnesniho dne. Nekourim od 27.6. 2018 do dnesniho dne.
Dochazim pres dva roky na terapie do Sananimu a budu dochazet na dale. Stale mi to hodne dava.

PS2: dekuji vsem lekarum, terapeutum, psychologum a veskeremu personalu za pomoc a peci v PL Bohnice!

PS3: vztah s exmanzelkou je do dnesniho dne bohuzel stale hodne naruseny. Preji si, abychom se dokazali oba vyrovnat s minulosti, kterou bohuzel nezmenim a abychom fungovali jako rodice dvou malych deti (6 a 8 let - kluci).

PS4: snad jsem na nic podstatneho nezapomnel. Vlastne jeste vec. Otec byl alkoholik a zemrel na nasledky zneuzivani alkoholu a tabaku ve svych 36 letech. Ja v 36-ti letech prestal pit.
I pres tuto hroznou zkusenost s otcem alkoholikem, jsem ho presne okopiroval az na tu jednu vec, ze nyni abstinuji 2roky a skoro 3 mesice.

Michal

Michale! To je poučný čtení...
Prostě není nad čisté ráno Káva v klidu. Teď si půjdu nakoupit vše na oběd a na cukroví a užívám si střízlivost. Ten klid,bez stresu z toho jak po včerejšku vypadám, bez stresu z lidí,bez potřeby nalejt do sebe aspoň tři dvanáctky aby to nějak šlo ta neděle atd. Zdravím všechny

MichalB preji hodně zdaru a ať se vztah s dětma zlepší.Držím Ti moc pěsti.