Alkoholik

Michal B,
ahoj to je pravda, co jsi napsal, to samé mi řekla moje obvodní suprová doktorka ke které mám maximální důvěru a úctu, ať posoudím zda je pro mne lepší brát AD či ne, ať dám na misky vah život s nimi a bez nich a plnohodnotnější cesta vyhrává , není o tom, že bych na sobě nechtěl pracovat nebo tak, ale opravdu po x leté zkušenosti vím, že někdy se člověk může na hlavu stavět, žít sebevíc v kázni a životosprávě a opravdu to nefunguje, je to pak demotivující a frustrující a člověk se cítí v bezvýchodné situaci, kde nejde o život, ale přežívání, to je realita ne výplod mé fantazie...
Maris,
já si umím posypat hlavu popelem a samozřejmě, že když teď čtu názor o zvažování léčení úzkosti či deprese alkoholem je naprosto hloupé a iracionální, že by mne nenapadlo, že to třeba někdy napíšu, ale ono to tak je... a opravdu teď abstinuji, nepíšu ani pod vlivem alkoholu ani v rámci výčitek v kocovině, ale střizlívý a snažím se jen najít cestu takovou, abych se cítil co nejlépe nic víc. Ale chápu, když užíváš AD, že to můžeš srovnat a zhodnotit objektivně nebo řekněme subjektivně ze svého pohledu, ale záleží také jak jsi pila, já nepiju stylem ( teď vůbec) že přičichnu k alkoholu a potom se v něm 2 týdny topím a uchlastávám a jsem na odpis a pak se z toho týden dostávám, nemám doma alkohol, nepiju doma, nepiju ráno, piju řekněme na zdejší poměry a příběhy umírněně a jistě, můžu také spadnout na dno, ale v mém případě to nijak zvlášť nehrozí.. je to těžké no... a není to obhajoba chlastu, je to spíš únik od té reality, ono se i o tom těžko diskutuje, když ty pocity a problémy nemáš.

Ahoj Michal,

jasne ze nepit, a my ludia s uzkostami, depkami asi 2x tak.

Alkohol- ten chvilkovy 'unik od reality; len "uprace pod koberec", kde sa to kopi, clovek unika, ale nakoniec ho realita dobehne a ziska na sile a aj chlast zacne pytat svoje, a clovek je na tom odost horsie.
Ja som tak "riesil" dlhe roky.

Myslim, ze okrem liekov, ktore tiez len tlmia, je dolezity zdravy zivotny styl, pohyb, strava, relax, spanok, fajn soc. kontakty, zaujmy.
A isto i neutekat od bolesti, zrejme telo sa snazi nieco povedat, ale s alkoholom je to cesta do pekla.
Tazsie sa to dava do praxe, na ukor asi oboch problemov.

Ale jednoznacne, alkohol neni spravna cesta, akurat tak cesta do pekla a to doslovne.

Ja tomu rozumim. Mel jsem nekolik mesicu hrozne deprese, kdy jsem byl rad, ze dolezu do prace a pak domu. Jasne, propil jsem se do tech stavu sam.
Chtel jsem ti rict, ze pokud depresivni stav narusujicic vyznamne zivot neni setrvaly, pak se akutni stavy daji resit AD. Proste je pouzit v "nejnutnejsim" pripade.
Vic jak pul roku jsem uzival AD, protoze to v te hlave bylo natolik nesnesitelne a neresitelne, ze jsem si rekl o pomoc psychofarmaky. Ted je to dobre, tak jsem je vysadil po dohode s psychiatrem.
Kdyby se mi ty stavy vratily, dojdu si znovu pro predpis, abycj se dal dohromady a mohl fungovat.

Kazdopadne alkohol, jak vime, je depresant, ne antidepresivum Takze o takovehle ceste se snad nemusime ani bavit.

Diskuze zda s AD nebo bez nich je relevantnejsi

Je pravda, že alkohol řeší tu aktuální situaci, řekněme diskomfort, kdy se člověk cítí hrozně a on ho zmírní nebo úplně odstraní.. nicméně vrátí se následující den jako bumerang a v dvojnásobné palbě , takže jo máte pravdu... zkusím na sobě více makat, mít režím, sportovat a všechny ty věci, co vlastně alespoň trošku inteligentní člověk ví, že má dělat.Ne, že bych teď žil nezřízený život to ne, ale rezervy tam jsou bohaté ...

A tedy ok Stef, ahoj jinak chlape!! Vysvětli mi, když to všechno víš, máš za sebou léčení, řekněme moc neúspěšné, byť Ti určitě něco dalo, tak proč nejsi nějak v pohodě nebo stabilizovaný, když to víš, píšeš to, tak předpokládám, že se tím sám v reálném životě řídíš a praktikuješ, tak mi vysvětli proč? ...

Michal, chodis do nejake terapeuticke skupiny?

Ad Stef, pripomina mi to moji situaci pred 3lety. Vedel jsem kdeco, chtel strasne moc nepit, ale vlastne jsem chtel chlastat, jen bez tech nasledku

Michale,
tato varianta mne napadla, jelikož jsem nikdy nechodil, jen k psycholožce, která mi nic vlastně pozitivního, konstruktivního nepřinesla, jen takové s prominutím obecné bláboly, které každý ví, tak jsem si jednu našel a zrovna včera na noční, respektive dnes ráno jsem psal mail, tak uvidím, co mi odpoví je to denní stacionář, kde jsou psychoterapie apod. jednou týdně cca 6 hodin vkuse v době, kdy to mohu skloubit s prací, tak vyzkouším, pokud mi to umožní připadá mi to mnohem nadějnější než psycholožka 550Kč/50MIN ( což o peníze nejde primárně) a ve výsledku Ti řekne, lidi jsou na tom hůře, máte kde bydlet, co jíst apod. nejste na tom tak zle.. což neřeší situaci, kterou člověk má

Ahoj MIchal,

ano, taku otazku som ocakaval

Mam nejaky problem, skor za tie roky spletenec problemov, snazim sa na to prist.

Dlhe roky alkohol, zabava ako zivotny styl,hudba, baby, zmysel zivota, clovek sa s tym stotozni, vytvori si identitu. (ako mladsi, mal som pocit, ze ma holky nechceli, chalani casto chceli zbit, a zrazu som nasiel ludi, svet, kde som patril, nieco akoby znamenal).

Ak uz to prestava zvladat, zacina brat lieky, ale len aby o nic neprisiel. Je to jeho vsetko a jedine co vie.
Lipne na tych veciach, zije v iluzii, so slobody sa stava nesloboda.

A teraz po rokoch, ked sa mi ten "zivot" (davno rozsypany) cely rozsypal ako domcek z karat, neni kam utekat, realita za cele cele tie roky ukazuje, kam som prisiel.

A je pravda, dlhe roky hladam cesty ako z toho von :/

Snazim sa davat do praxe tie teoreticke veci zdraveho zivotneho stylu.
Pred rokom sa Odstrihol od alkoznamych, zacal prechadzkami, zdravsie jest, v lete zacal behavat ale ...

Najviac ma trapi ten craving :/
Komplikuje to, ze nejaka moja cast sa stale drzi zubami nechtami stareho zivota 'i love rock n roll' a bojim sa i spolocnosti, kedze stale ma kritizovala, Nikde zatial som nenasiel, ale riesenie je asi prekonat strach zo vsetkeho

Stef,
ono my dva, já už to psal kdysi jsme si v něčem podobní, neumím to přesně napsat, ale když píšeš, tak si řeknu, jo vím jak mu je Ale je to asi i logické, to jak se cítíme apod. je to daň, daň ta ty prochlastané roky. A když se nad tím zamyslíš, když piješ 10 let, tak Ti to příjde "vpohodě", pak se dostaneš do bodu řekněme B-bod mrazu, jsi na dně, ale změnu k lepšímu by jsi chtěl/chceme nejlépe hned! Tak to asi nefunguje a chce to dlouhodobou práci na sobě, abstinování, sebekázeň a hlavně trpělivost.. snad se toho kýženého štěstí a spokojenosti dožijeme

Michale, vím přesně, o čem mluvíš. Trpěla sem depresemi strašně dlouho a antidepresiva vůbec nezabírala, takže jsem je léčila alkoholem. Bohužel, alkohol byl jediná věc, která zabírala. Nedávno jsem odstranila příčinu depresí pomocí určité kontroverzní metody a od té doby nepiju, nemám důvod pít, je to snadné.

Myslela jsem, že bude stačit nepít a budeme zase šťastní. Já jo a moc, ale bohužel u partnera proběhla pouze začáteční euforie, ale jinak evidentně spokojený není.