Alkoholik

Nazdar Patricie, uz jsme te tu hledali
Jsem si rikala, jestli jsi to nevzdala. Ses dobra!!!
Ja mela ze zacatku pocit, jako bych dostala ranu do zaludku. Vzdycky, kdyz jsem si vzpomnela, ze se dnes nenapiju, prisla rana do zaludku!!
Urcite se to zlepsi, ale nejakou dobu to trva!!

Jo a ještě jsem se chtěla zeptat, když jste se třeba po nějaké době znovu napili, třeba jen jednou, byly potom ty příznaky absťáku taky tak děsivé, jako když jste přestávali po delší době pití?

Ja se napila jednou asi po mesici a abstinence a nemohla jsem prestat asi 4 roky.
Tak ten abstat byl fakt znovu vostrej

Ty jo, tak to věřím, já tímto způsobem, co jsem měla do teď (tj. od rána do večera, dva litry vína denně) chlastala asi od loňského března, předtím tak litr vína od odpoledne a když jsem fakt moc chtěla na pár dní přestat, tak to šlo, sice chuť byla taky děsná, ale ne tyhle stavy pocení, úzkostí a probdělých nocí. Tohle už fakt nechci zažít a je z toho bohužel jediná cesta ven, nechlastat vůbec.

Patricie, jsi skvělá!!! Bohužel každý další napití (na to jsem odborník DD) je stejně strašný, někdy dokonce rychleji i horší. Opravdu alkoholikovi nejde pít moderovaně. Možná jednomu z tisíce, když si vyřeší všechny svoje problémy... Jsem v tom s tebou, dneska 8 den a tentokrát nechci ustoupit.

Paráda, tak máš den náskok, držím palce a doufám, že to brzy budeme počítat na týdny a měsíce

Patrícia a Rachel, prajem vám aby to tentokrát vyšlo tak ako si želáte, najlepšie na furt

Díky Meggie, snad to klapne. Ráchel, jak válčíš? Už máš snad za sebou první desítku, držím palce. Já dnes devátý den, už je to mnohem lepší, ale musím dávat bacha, ať se to nezvrtne.

Patricie napsal:
Díky Meggie, snad to klapne. Ráchel, jak válčíš? Už máš snad za sebou první desítku, držím palce. Já dnes devátý den, už je to mnohem lepší, ale musím dávat bacha, ať se to nezvrtne.

U kvartálních alkoholiků jako Rachel, Stopka nebo Sochař (jinak se dloho neozval, tak doufám, že v poho ) to funguje asi trochu jinak, pro mně jako hladinkáře se to zdá obtížnější, týdny třeba nic-pohodička a pak to na vás přijde. Neumím si to představit, jinak ta stálá sebekontrola vyčerpává, furt to chce myslet dopředu, plánovat aktivity tak, aby tam nebyla ta možnost si čuchnout k flašce. Taková banalita jako nějaký nákup třeba prádla se promění třeba v zastávku vedle u Asiata. Zatmění a jdeš, Patricia tak ti držím plečky a jak vidíš, tak ani po letech to není úplně oříškové, nezbývá než se s tím vnitřně nějak srovnat a neusnout na vavřínech, hýčkat a opečovávat svou abstinenci
Tak pěkný víkend, jako v prádelně dneska, leje ze mně jak z vola

Dneska den 10, tak to jsme na tom o den stejně! Válčim dobře, jak říkám, měsíc dva, není problém. Pak to přijde. Chci si vyrobit nějaký papír, kde si detailně popíšu pocity a co se děje a jak dlouho to trvá, když chlastam. Jak je to odporný. A co to všechno způsobuje. A když to na mě přijde, jít si ho přečíst. Asi bych ho měla nosti v peněžence...nebo na čele? to bych si na něj ale neviděla DDDD