Alkoholik

Jinka zitra snad konecne poprve do AA!!!Tak drzte palce,snad to bude alespon trochu dle mych predstav a pokud ne mam uz zaplaceny 8mi tydenni kurz zamereny na zavislosti a positivni pristup k zivotu v jednom budhistickem centru,tam se opravdu tesim,obcas tam chodim na meditace.Tak dobrou vsem,Marky

jeste k te knizce,kdyz jsem ji pred par lety cetla,tak to bylo spis ze zvedavosti a tenkrat jsem jeste ani nahodou neuvazovala o tom prestat pit uplne spis jak se neopijet a presto jsem po jejim precteni nepila vubec nekolik mesicu,Myslim,ze kdyby mi prisla do ruky ted,kdy uz opravdu chci prestat driv,nez zacne byt pozde-mohla jsem si usetrit par neprijemnych chvilek,ale to uz se clovek nedovi,kazdopadne je vyborna!!!!

Zdravím.
Já opravdu ze srdce přeji všem, kteří po dvouměsíční abstinenci věří tomu, že už se nikdy nenapijí, aby tomu tak skutečně bylo. Mně se to bohužel nepodařilo, dokázala jsem abstinovat i dva roky, a pak mě to zas přemohlo.......

Tím se Magdo netrap, nejsi jediná.Znám lidi, co léta abstinovali, zkusili něco málo popít, a už v tom jeli, jako dříve.Musí se dodržet to"už nikdy ani kapku".

Libo, já bych to definovala spíš tak, že mně to velice lidově řečeno se.e a mám na sebe vztek, že jsem taková slaboška.

Magdo, já bych to zase řekla, jen se tím trap. To nejde, každé napití, recidivu zvládnout tím, že se tady přiznám a jedu dál. Ano, jedu dál,ale jestli nechci jet pořád v tom periodicky opakujícím kruhu, abstinence a selhání, recidivy, napití, tak bych měla setsakramensky vážně přemýšlet o tom, proč jsem zase selhala. Kde je chyba v tom mechanismu, proč nepít. Já tady hodně píšu o změně, že by na sobě měl člověk pracovat, přijít na to co mu nejde. Vychytat ty okamžiky, kdy se radši napije, než by něco řešil nebo dělat jinak. To je jedna stránka toho, proč nepiju, ale já spíš říkám, nepotřebuju pít. A ta druhá je, že vím do čeho bych šla. Že mi došlo, že já prostě pít alkohol nejsem schopná zvládnout. Takže, to, že bych se jen trochu napila vína, tak se 100% rozjedu. S tím změněným vnímám, nic z toho co mám v hlavě za střízliva přestane platit.
Magdo, i když toto píšu, tak vím, že se můžu kdykoliv taky napít. Ale vím určitě, že pokud bych to přežila, tak bych se hezky pokorně vrátila do léčebny, protože bych věděla, že je něco zase hodně špatně.
Rozhodně bych byla nerada, aby jsi měla pocit, že tě odsuzuju, to vůbec. Píšeš, že máš na sebe vztek, že jsi slaboška. Nepřemýšlej teď tolik o alkoholu, ale proč jsi taková slaboška, co jsi nezvládla.
Psala jsi tady jednou o vyšší moci. Každý to máme asi jinak. Já mám taky svoji vyšší moc. A to jsou zákony a pravidla, jak se chovat, jak žít. Spousta z nich by se by se našla i v desateru, ale v žádnou konkrétní víru, příslušnost k jednomu náboženství nemám.V životě jsou dvě roviny. To co jsem schopná řídit, ovlivnit,zvládnout. A to se vracím na začátek mého příspvěvku. A když mi něco nejde, když vidím, že se to lidem kolem mě nelíbí, tak se to snažít dělat jinak. A pak ta druhá rovina,vědět, že jsou v životě věci, události, situace, které ovlivnit nedokážu. Ale můžu ovlinit to, jak zvládnu se k nim postavit.

Recidivu už nevrátí, nemá cenu jí řešit, poučila se, vyzkoušela si, co je to alkohol,co s ní dělá, doufám, že se poučila.Ale trápit se nad něčím, co nejde vrátit je ztráta času.Mě by napití zabilo, už bych asi nechtěla vystřízlivět, vidět se, začínat znovu, asi bych to nezvládla. Hnusila bych se sama sobě.Proto s ní taky nesouhlasím, ale stane se, a je nutné jít dál, nestát a naříkat.Ale někomu prý pomůže ta recidiva , aby si člověk konečně uvědomil, že ten alkohol je silnější než on.Jestliže se opakuje, utíkat do léčebny.

V tom s tebou Líbo naprosto souhlasím, mě by recidiva taky zabila. Mám přesně stejné pocity, jako ty.
Samozřejmě nikdy člověk nevrátí co se stalo, ale je důležité to nebagatelizovat. Brát to naprosto vážně. Proč jsem se zase potřebovala napít. Ano, pro někoho je toto právě ten rozhodný okamžik, kdy člověk cítí, že už chce jen abstinovat.
Ale,z vlastní zkušenosti u léčebny,jsem zažila, jak tam někdo chodí téměř pravidelně. Tak jsem se napil(a), tak si posypu na chvíli hlavu, dám se dokupy, budu navýsost oceňovat abstinenci a za nějak dobu se znovu napiju. A v tom si určitě rozumíme, je nutné jít dál, ale právě nestát a nenaříkat, ale přistupovat k životu jinak. A pokud toto nenastane, je alkohol vždy silnější.