Alkoholik

Libuš řiká se to, že nealko spustí bažení a snáž se napiješ.

Pro mě je účinek alkoholu s tou chutí spjat. Miluju tu chut, protože cítím, jak se mi to vlívá do jazykových pohárků a nastupuje účinek.

Jinak Libuš ted jsem taky tady potkala sousedku, vyhodili jí ze 4 prací, poslali na léčení, kde měla být a ted jsem jí tu už zas viděla, myslim, že z toho léčení odešla. Hrozí ji, že ji vyhodí z bytu, život na padrť a chlast vítězí. Taky si vždy uvědomim, jak sem štastná za svou volbu.

Rachel, je to pravda. U to chápu, mně nic nechutná, protože to prostě nenahradí ten účinek, jak jsi popsala.

Ještě, že jsem sem napsala. Vypadá to, že mozek začal vymýšlet smyčky. Už jsem si objednala nějaké dobré čaje.
Opravdu ráda bych se vyhnula tomu, abych dopadla jako ty ženy.
Jdeme dál, je hezky, jdu sbírat ovoce a udělám si bio džus

Libuš napsal:
Rachel, je to pravda. U to chápu, mně nic nechutná, protože to prostě nenahradí ten účinek, jak jsi popsala.

Ještě, že jsem sem napsala. Vypadá to, že "mozek začal vymýšlet smyčky."Už jsem si objednala nějaké dobré čaje.
Opravdu ráda bych se vyhnula tomu, abych dopadla jako ty ženy.
Jdeme dál, je hezky, jdu sbírat ovoce a udělám si bio džus

..."nuž, ak si svojprávna tak si tie kľučky vymýšľaš Ty a zneužívaš týmto svoj mozog ako výhovorku pre svoju slabosť = závislosť od drogy/alkoholu!!!"

Jo, a kdo jsem já, Ja? Těžko mě k závislosti vede moje duše.

Libus, mohl by byt vyvoj takovyto: jedno nealko tydne, jedno denne, dve tri denne .. ono to nejak nedava .. jedno pivo .. dve tri .. Radi zapominame na ty spatne zkusenosti

Ahojte,

jmenuji se Eva a jsem alkoholička. S chlastem bojuju už několik let. Nejdéle jsem vydržela nepít 3 měsíce v kuse, teď nějakých 12 dní a pak najednou jdu kolem obchodu a nesu si dvě láhve vína a už v tom zase lítám. Jeden den litr a půl vína, druhý den litr a půl vína a včera už zase zapíjím zklamání a kocovinu už od rána. Takto to nejde, jsem z toho tak nešťastná. Prosím vás tady o podporu. Ve středu zase navštívím AA (v našem městě jsou jen 1x týdně). Ty úzkosti jsou fakt hrozné.

Všem děkuji, Eva

Ahoj Evi, tak to jsi na správnym místě. Je fakt dobrý , že hledáš i pomoc venku, to je dobrý začátek! Hledej motivaci a utvrzuj se v ní. Hledej důvody proč nepít (že jich je hodně) a hledej odstrašující případy ve tvém okolí. Piš si deník, chval se za každý malý krůček a nenech se odradit neúspěchem. Tady na fóru je hodně příkladů toho, že to JDE! Hodně zdaru Evi

Ahoj Evi,
tenhle scénář známe všichni moc dobře.
Úzkosti jsou na začátku zřejmě běžná věc. Terapeutka mi říkala, že pokud neodezní za 3 měsíce, nejsou pravděpodobně způsobené alkoholem.
Tyhle stavy jsou daň za chvíle euforie, kterou jsme si užívaly a nezbývá než to vydržet. Pomáhalo a pomáhá mi stále - dlouhé procházky, meditace, dobré jídlo, čokoláda, cestování (prostě najít jiné přísuny dopaminu než je alkohol). Ale hlavně a to píši za sebe - řešení problémů, které mě vlastně k pití alkoholu přivedly.
Jsou různé cesty jak se s tím vypořádat, ale boj je nejméně úspěšný.Za mě nejdůležtější je vnitřní rozhodnutí - opravdu chci přestat pít, nejen musím (ale nechci), protože mi to způsobuje problémy. AA mnoha lidem pomohly, někdo musí do léčebny, někdo má terapeuta, anebo někdo je takový frajer (Rachel), že to dává úplně sám. Ale ona také jen nepřestala pít, dělá mnoho proto, aby zůstala spokojenou abstinentkou.
Jen pít prostě nestačí, je potřeba od základu změnit svůj život, pak to funguje, ale z mých předchozích příspěvků je vidět, že to je běh na dlouhou trať a vzdávat se nestačí. A zapíjet výčitky z recidivy taky nikam nevede. Takže dnes místo okolo obchodu, běž na dlouhou procházku do lesa. Já Tě podpořím tím, že půjdu také

LIbuš, mě podporuje manžel. Ty jsi frajer

Není to jen o nalezení jakoby jiný zábavy. To nestačí. Přestat pít je podle mě právě jen začátek. Lidi si myslí, že to je jakoby o odříkání, o tom, že nemůžeš a nesmíš. Jasně. Mnohem víc je to o tom, že najdeš důvody že pít NECHCEŠ.

Je o odkrývání jednotlivých vrstev sám sebe, co se dlouho pohřbívali pod pití. Vyleze smutek, vztek, samota, zoufalost. To všechno nás nesmí vystrašit. To jsou pocity co chtěli pozornost a my jim jí nedali. Tak to tam hnilo a plesnivělo. Teď to může ven. Vrstvu po vrstvě se to dá zpracovávat. Pomalu, krok za krokem. Je to cesta. Ale v průběhu tý cesty začne šlověk vidět co to přináší. Mě konkrétně to přináší svobodu, uplné osvobození. Nejen od pití. Ale i od těch důvodů. A vrchol toho je MÍR, mír v mysli a těle. Najednou se to promítne do okolí. Najednou se začnou zlepšovat vztahy a vše kolem. Pokud je člověk správně nastaven a vydrží, úspěch je zaručen. ) Hodně zdaru všem!

Ahoj Rachel,
upřímně - máš pravdu, jsem frajer
No, já vím, zní to samolibě, ale uvědomila jsem si to o víkendu na srazu spolužáků. Byla to zatěžkávací zkouška - obstála jsem.
Moje pocity - zjistila jsem, že bez alkoholu jsem opravdový introvert. Od té doby co abstinuju, mě to v putyce vůbec nebaví.
I přes všechna moje utrpení, která mi život přinesl, jsem ze dvou tříd v životě nejúspěšnější a nejspíš i nejbohatší (po profesní a materiální stránce určitě). Byla jsem úplně v šoku, jak některé spolužačky vypadají, chlapi téměř všichni dědci. Neviděla jsem je 35 let (hrůza). Všichni říkali, jak mi to sluší. Mám husté vlasy, všechny zuby, jsem zdravá, postavu stále stejnou a hlavně NEPIJU. Já jsem si ve své bublině vůbec neuvědomila, že to ve věku 50 let není úplně normální Co mě naprosto šokovalo - skoro všichni jsou alkoholici, opravdu jak vzhledem, tak i chováním. Alkoholiky poznám, jsem jednou z nich, ale momentálně (kéž by napořád) jsem SPOKOJENÁ ABSTINENTKA. Beze srandy, utekla jsem brzy a s obrovskou pokorou a vděčností jsem děkovala za to, jak krásně se teď mám.
Michale, neboj neusínám na vavřínech