Alkoholik

zdravím a též se hlásím, že stále abstinuji. A je mi dobře, samozřejmě se mi stává, že mě to napadne, ale nedovoluji, aby mě to přemohlo. vypracovala jsem si plán aktivit a různých druhů relaxu, které mi moc pomáhají a řídím se radami, které jsem našla zde a i na jiných stránkách. Píšu si deník a pracuji na sobě a změně principů a přístupu,aby má abstinence byla opravdu trvalá. Vlastně mi to trochu připadá, že se vracím v čase tak před 6 a možná více lety a snažím se napojit zpět na své aktivity a optimismus jen poučená a vyzrálejší.
Vím, že je to ještě krátká doba co abstinuji a ten bubák ve mě je a asi navždy bude. Hodně jsem přemýšlela a rekapitulovala svůj dospělý život a je to tak a ne jinak. Jsem alkoholička.

Děkuji Libuško psát a ptát se určitě budu, jsem ráda že se raduješ se mnou. Mám spoustu nových poznatků, nejdůležitější je ten že teprve teď jsem si uvědomila vážnost situace a v hlavě mi cvaklo. Trošku ten pocit můžu přirovnat k tomu když jsem se rozhodla přestat kouřit. Ale tohle je závažnější, páč člověk co kouří, nemá okna, nechová se agresivně, lítostivě, nechutně, sobecky to vše 100x navýšeně. Poprvé za svůj život doopravdy lituju situací které jsem propila a chovala se jak čuně ne - páč to je o mnoho slušnější . Můžu děkovat anděli střážnému že jsem se někde nikdy nezabila, ale jen dobila. Poděkovat lidem kteří mě na to upozorňovali že nemám tolik pít, kouknout se pravdě do očí že takhle pokračovat, bude ze mě duševní mrzák. Příznaky jasné, citová labilita, z každé situace na nervy, třes rukou po chlastu, šílené okna, jednou i sluchová halucinace. Možná by mi v šílené kocovině kterou bych nepřála ani největšímu nepříteli, v té hlavě fakt přeskočilo.
Pokud chci být vyrovnaný a svobodný člověk který jěště dokáže racionálně myslet, nesmím se už nikdy napít.

Ahoj všem.Gratuluji k abstinenci, jste všichni dobří! A kdyby se to třeba náhodou někdy nepovedlo, neházet hned flintu do žita ale pokračovat a vydržet bez té zničující drogy

Dívky, děláte mně radost.Každý den ráno si sami pro sebe řekněte, že"dnes se nenapiju", neřešte zítřek, budoucnost s pitím, stačí jen ten den.Napište si na papírek co vám dal a vzal chlast.Co čekáte od střízlivosti?A moc se nehrabte v minulosti, na to je čas, a stejně už to bylo, nezmění se to.Myslete na přítomnost a budoucnost, to je důležité.Potěšte se každý den, podarujte.Stačí málo, omrkněte hezké věci, kytky, chlapi, vždy si řekněte, že kdybyste byli napitý, tak tu krásu ani neuvidíte, a že je dobře, že se držíte.A smějte se, užívejte svého tichého štěstíčka.Moc na vás myslím a děkuji za radost, kterou mně děláte.A pak, že není hezky na světě, JE!

Zdravím všechny a hlásím první střízlivý rok. Je to perfektní pocit. Dnes jsem dokončila II. stupeň kurzu One brain, mám se co učit a postupně kam pokračovat (stupňů je 10), takže skvělé plány, které si postupně realizuji. Ač moc sem nepíšu, stále si příspěvky pročítám. Přeji všem střízlivou budoucnost.

Také jsi potěšila, neusínej na vavřínech, aspoň teda tady čti, aby tě to vrátilo do začátků, nezapomněla jsi na to!Je to potvora ten alkohol, čeká, číhá....

Ahojte,
Libuško tobě jěště jednou moc díky hopsalo mi srdce štěstím a u příspěvku jsem se pěkně culila.
Laničko můžeš mi tvůj rok trošku popsat? Jak proběhl a co pro tebe bylo nejtěžší.
Děkuji

Když vydržíš střízlivá, budeš se culit pořád, pochopíš až časem proč!Budeš klidná, spokojená, ráda, že už se nemusíš bát, co bude, jak bude, okna zmizí, ostudy také, .......najdeš důstojnost, hrdost.....

Já měla obrovskou pomoc v tom, že asi po měsíci abstinování jsem odletěla skoro na tři měsíce za dceřinou rodinou na Floridu. To mi hodně pomohlo. Po návratu jsem si začala dávat dohromady zdravotní stav (akupunktura, masáže), prostě jsem se učila mít se ráda, podpořila si psychiku, chodila k psychologovi a právě také na kineziologii. Chutě jsem občas měla, vždy jsem si natočila vodu a podle možností nějaký pohyb (doma mám bosu a moc mi pomáhá na něm intenzívně pochodovat, nebo kolo, či procházka), také mi pomáhá chytit si jednou rukou čelo, druhou vzadu hlavu, sedět rovně a prodýchávat. V poslední době mi hodně pomohlo rozhodnutí studovat metodu One brain, protože mi pomohla a chci se tím zabývat do hloubky. Konečně jsem našla něco, co mě úplně pohltilo. Také jsem si teď uvědomila, že chutě jsem často mívala i v době nějakého úspěchu, když jsem prožívala radost. Radost je vlastně také emoce a stres, takže asi proto mi to naskakovalo. A i toto uvědomění si mi hodně pomohlo. Závěr: ne vždy to bylo jednoduché, ale stálo to za to. Jsem střízlivá, pyšná na sebe a navazuji tam, kde jsem asi před 4mi lety přerušila...

Myslím si, že nejvíc pomohlo to, že jsi se opět naučila se mít ráda.Najednou jsi byla i pyšná sama na sebe, zní to divně, ale určitě se máš čím pyšnit, dokázala jsi hodně,ušla jsi kus cesty, doufám , že to vydrží, a bude dobře.Chce to dost síly, máš jí, a tak jedem!