Alkoholik

Ahojky,
tak mám za sebou víkend a osmý den mého abstinování. Zvládla jsem to, ikdyž byly nabídky typu pojď s náma na pivko. Včera večer jsem se dlouho dívala na filmy a v lednici objevila Birela. Tak jsem si ho dala a to jsem neměla dělat, tak mě to nachutilo, že jsem měla dobrou půl hodinu v hlavě 2 hlasy. První mi říkal běž dej si jedno pivko, to ti neuškodí a druhý hlas mi říkal, ne nesmíš. A já ani nevnímala ten film a poslouchala ty dva hlasy které se mi v hlavě dohadovali, nakonec zvítězil ten druhý, který mi řekl,když už jsi to vydržela týden, tak to nevzdávej!!! Jinak cítím se pořád stejně jako od čtvrtého dne.. Je mi moc fajn, akorát mám najednou strašně moc energie, chodím spát pravidelně ve 2 ráno, dříve to prostě nejde a ráno vstávám v 7 a přes den jsem v pohodě, nechápu

Birel není dobrej,přestal jsem pít alkopivo a nahradil birelem.Za den padla bedna a začly ještě větší chutě na normální pivo.Přejdi třeba na sladký,ale ne rumový pralinky a podobný.Sladký a pohyb,cvičit,běhat a pořád něco dělej,zvládneš to jako já.Po čase se to ztlumí a zlepší.Mám 11 rok.

Sando,nehledej náhražky.Chut´se tím jenom zvýší a máš zaděláno na malér.Poslouchej JEN TEN ROZUMNÝ HLAS-ten druhý je pokušitel alkoholická.Taky to tak mám.

Sandro a co partner?To je také důležité,jakou máš doma pohodu,sám přestal pít a jestli Tě podporuje...Dá to pořádnou fušku než to zmákneš.

Ještě napíšu něco zkušeností a k čemu jsem došel.Věci se pořád vyvíjí a mění,neustále.Sám jsem to všechno čekal horší a už jsem byl rozhodnutý na léčebnu.Antabus nee,mám špatné zkušenosti psycholog-psychiatr,někde jsem o tom už psal.Po roce a pár měsících jsem se nechal tak nějak ukolébat,je mně fajn,nic se nestane.Málem se stalo,v té makovici to pořád je zapečené,doživotně.Přišel jsem na to,že víc se hlídat a na velkých akcích dávat pozor.Jinak s odmítáním nemám problém,spíš se vždycky něco v zábavě zvrtne a nejlepší je radši odejít.Vědět kdy zavčasu odejít,jinak mám zaděláno na problém.Taky sem čekal nějaké šílené nutkání a bažení,je to jinak.A je to individuální,to je jasné.

Ke konci svého pití bylo psycho a pak ty první měsíce abstinence.Hrozné stavy,jiné myšlení,hrabání,ty výkyvy nálad,emotivita.Tam byl problém,trvalo než se to srovnalo.Vytočí Tě kdejaká blbost,dávej bacha aby to kluk moc neschytal.Ani nevíš,nechceš a pak lituješ cos provedla.

Drž se.

Ondro, díky moc za příspěvek. Já jsem až překvapena jak to zvládám, myslela jsem si opravdu , že ty absťáky budou horší. Co se týče malého, tak na toho opravdu jen minimálně zvyšuju hlas. Je to strašné zlatíčko. Ve školce je nejhodnější a nejposlušnější mi stále říká ředitelka, stále ho chváli jak je samostatný a rozumný ve svých 3 letech a musím říct, že i doma,v životě jsem ho plácla přes zadek jen jednou. Je to opravdu andílek a musím taky uznat že je hodně rozumný, když mu něco zakážu, tak se nezačne vztekat, ale normálně mi řekne ano mami, prostě nechápu, po kom ten náš kluk je. Už jako miminko byl strašně hodný, já dodnes nevím co je to být nevyspaná. Když jsem přišli z porodnice, tak se mi za noc budil jen 2x a to na kojení, vždy začal plakat jen když měl hlad...Taky všichni co mě znají tak stále dokola opakují, že všechno ale na to jak se starám o malého nemůžou říct ani půl slova..opravdu se mu věnuji jak jen to je možné.Snažím se od malá na něj nekřičet, ale vždy se s ním nějak domluvit a dělat kompromisy a ono to opravdu funguje. no trošku jsem vybočila, jen jsem chtěla říct, že na malého bych si vztek nikdy nevybíjela, já si to právě vybíjím na příteli což mě taky štve.Samozřejmě mě podporuje a taky nepije.. hodně často si sem zval i kamarády se kterýma taky občas něco popil.Takže je v tom se mnou. U nás je taky problém, že příteli umřela maminka před půl rokem, na kterou byl hodně závislý, jenže mě postavil před hotovou věc a řekl, že se stěhujeme k dědovi do bytu , aby tam nebyl sám. Takže se dělíme o byt s dědou, což už taky mě začíná psychicky deptat... Protože děda odjakživa pivař. Ráno si zajde za kámošema na pivo,pak si jich dalších 6 přinese domů, takže to pivo mám pořád na očích v lednici, ale jak jsem psala držím se a vím že to zvládnu..

Z počátku jsem svoje pití nepovažoval za vážný problém. Utěšoval jsem se, že vlastně nejsem alkoholik. Že se mě to netýká. Faktem zůstává, že jsem alkoholik! Piju téměř každý druhý nebo třetí den. Ne tvrdý alkohol, ale víno nebo pivo. Jak snadné je dostat se k lahvi, ... hrozné! Snažím se s tím poprat, ale je to náročný boj i snad proto, že okolí mi ani nevěří, že bych vůbec mohl mít problém s nadměrným pitím.

Držím palce ať svůj denní boj zvládneš. Je to boj, který nikdy neskončí.

David

Davide, chlastat je v této republice normální.Bohužel.Dočteš se, že v Klokánku měli 5leté dítě, co mělo!!!absťák, nemělo přísun piva od mamičky!Že mladí vidí víkend v alkoholickém opojení,jen tak si užijí .......

Davide, přesně můj případ, taky jsem pila hlavně pivo a taky tak jak píšeš co 2-3 den. Takto jsem to dělala asi 1 rok, než jsem si uvědomila že mám asi problém. Dneska je to 10 den co nepiju a opravdu se to dá vydržet, ikdyž včera jsem byla zase podrážděná a usla až ve 3 ráno, ale probudila jsem se střízlivá Je to boj, ale v životě jsou opravdu horší věci, myslím na nemocné lidi atd...opravdu někdo trpí daleko víc než my...Já se držím a jsem ráda, jak už jsem psala , myslela jsem , že ty absťáky budou horší :-)Nejhorší na tom je, že na to pivo pořád myslím. Držím pěsti

Sando já taky slintám,ale vím,že pokud se nenapiju a vydržím?Že se to časem bude zmenšovat-myslím ty chutě.Zatím chodím na skupiny AA.Zjišťuju,že mám problém vydržet se soustředit,ale to se srovná taky časem a hlavně tréninkem.V léčebně to budu potřebovat jako pes drbání.

Sandro,z počátku abstinence není dobré mít doma vůbec žádné pití,ani ten Birel,v hlavě to šrotuje a hledáš nahrážku.Pořád sem si říkal,nejsem na tom tak zle,když budu chtít tak přestanu.Vydržel jsem maximálně pět dní a dostalo mně to znova.Teď opravdu stačí pivo a jedem v tom zase.Je to spouštěč a začíná se od začátku.Než mi to došlo taky to trvalo.Já už to pokoušet nebudu a nechci.Je to už na celý život,dávat si pozor,stát se může cokoliv,takže tento web je fajn,člověk se tu vypíše,chutě Ti tady rozmluví...

A nejsme na tom tak zle jak tady čtu ty příběhy.Otřesné,šílené.Myslel jsem si jednu dobu taky,že horší to být nemůže,ty tlaky na prsou,zmatenost,zblblost,čímdál horší absťáky,vnitřně prostě na sračky,třesy rukou sem neměl,spíš tam vevnitř a neměl jsem ani takové ty zkraty,kdy to fakt neovládneš a jdeš na jedno.Bez léčebny,doufám,že k ní nedojde.Záleží už jen na nás samotných jak vydržíme,další sklenka a budu do té léčebny muset,je mně to jasné.Nebudu si nic namlouvat.Ta hlava je ale nevyzpytatelná,podvědomí něco může vymyslet,jak mně donutit se napít.

Ještě napíšu,že jednou z příčín mého nadměrného pití byla ta složitá životní situace.Pil jsem,abych na to tak nemyslel,prostě sem to splách a hotovo.Pak se to pití zintenzivňovalo a stal se ze mně alkáč.A teď ve střízlivosti jsem se nějak se vším vyrovnal,naučil jsem se se vším žít,je mně fajn a užívám si i při tom všem života.No a občas mně přepadnou ty vzpomínky,taková ta nejistota jestli zas nedělám něco špatně,uf to je zamotané...Ale na to alkohol je totální hovadina,to je cesta tak do propasti.

Ta potvora podrážděnost mně dlouho držela,zvládneš to,drž se.