Alkoholik

Ahoj Terezo, zkus v Praze zajít na setkání AL ANONU, chodí jich tam, pokud vím hodně. Schází se, myslím dvakrát týdně a můžeš mít přímí kontakt s blízkými alkoholiků. Já jako alkoholik tam parkrát byl, a opravdu to byla síla. Slyšet matky, přítelkyně, ženy, ale i chlapy, tátové, synové atd. Fakt stojí za to, tam zajít, když Tě to tolik zajímá. Adresa a časy setkání jsou na webu jak Al Anonu tak i AA.
Michal K alkoholik

V praze je AlAnon každou neděli od 17,30 Na Poříčí 16, Praha 1.
Máma tam občas chodí, dnes asi půjdu s ní, choděj tam i alkoholici samotní

Petře, znáš už asi vše o své nemoci, proč už konečně nezačneš s ní něco dělat?Chceš skončit jako dement?Umřít?

Ahoj, máte někdo zkušenost jako matka alkoholika, který se stal bezdomovcem? Je mi 70 let a synovi 51 let. Poslední rok - do unora 2015 žil snámi v bytě, lhal, že pracuje, byl bez peněz, podporovali jsme ho z důchodu, takže jsme se sami dostali do finančních problémů. v únoru to završil tím, že nám ukradl počítač a odešel. Pak začali výhružky a psychické vydírání sebevraždou, že nemá co jíst atd. Někdy je na chvíli na brigádě-aspoň to říká. Nyní o něm nic nevím, protože jsem si jeho číslo zablokovala. Ale mám stále výčitky, že on je na ulici a nemá co jíst a kde spát, zatímco já jsem v posteli a jím. Mám mít tyto výčitky? Nesnu bez prášků na spaní, je to jediný syn a je mi z toho smutno. Léčil se ze závislosi na alkoholu, ale vydržel to tam jen 1 měsíc a odešel. Nechci nad ním zloit hůl, ale nevím co mám dělat. Jsem zoufalá. Poradí mi někdo? Tátu nemá, jen otčíma. Děkuji za radu Johna

Johano, proč se trápíte, vyčítáte si něco?On je dávno dospělý, svéprávný, svou cestu si vybral dobrovolně, žije tak, jak chce.Přeci ho nechcete živit do smrti.On by měl mít starost, jak se máte, jestli jste zdráva...., kašle na vás.Je to smutné, bolí to, jenže to tak je.Vím, že to trápí každou mámu, když děti zlobí, nežijí hezky, jenže 51 letý chlap už ví, co chce.V době, kdy vy jste pracovala, on se nyní povaluje a nechal by se od vás živit?Vy byste ho vlastně podporovala v jeho stylu života.Musí si nabít hubu, spadnout na úplné dno, aby se měl od čeho odrazit, a doufejme v zázrak, přestane.Moc bych to přála jemu, hlavně vám.Určitě si nic nevyčítejte, on tak žít zatím chce, pít přestat nechce, nikdo s tím nic neudělá, jedině on sám.

Líbo,
moc děkuji za Vaší podporu. Vechno vím, ale stejně mě to trápí stále. Nevím vůbc co s ním je-kde spí, jestli má co jíst, kde se umýt, vyprat si. On byl vždycky hodně čistotný. Do nedávna fungoval normálně, nevím, co se v něm zlomilo. Bude asi trvat hodně dlouho, než se z toho dostanu. Díky

Vy se trápíte, on popíjí, sladce spí, vůbec ho nezajímáte.Prostě takový je.Určitě jste nikde neudělala chybu, uvědomte si, že on tak žít chce.A neděkujte, není opravdu zač.

Johana napsal:
Ahoj, máte někdo zkušenost jako matka alkoholika, který se stal bezdomovcem? Je mi 70 let a synovi 51 let. Poslední rok - do unora 2015 žil snámi v bytě, lhal, že pracuje, byl bez peněz, podporovali jsme ho z důchodu, takže jsme se sami dostali do finančních problémů. v únoru to završil tím, že nám ukradl počítač a odešel. Pak začali výhružky a psychické vydírání sebevraždou, že nemá co jíst atd. Někdy je na chvíli na brigádě-aspoň to říká. Nyní o něm nic nevím, protože jsem si jeho číslo zablokovala. Ale mám stále výčitky, že on je na ulici a nemá co jíst a kde spát, zatímco já jsem v posteli a jím. Mám mít tyto výčitky? Nesnu bez prášků na spaní, je to jediný syn a je mi z toho smutno. Léčil se ze závislosi na alkoholu, ale vydržel to tam jen 1 měsíc a odešel. Nechci nad ním zloit hůl, ale nevím co mám dělat. Jsem zoufalá. Poradí mi někdo nemá, jen otčíma. Děkuji za radu Johna
Milá paní,netrapte se mněla jsem otce alkoholika manžela alkoholika a sama jsem pakhledala útěchu v alkoholu.nechto ho a(t chlast á už mu nepmáhejte a myslete na seb ,udělala jste co jste mohla on si musí nabít hubu poznat že je na Vás zlý,krade Vám věci dostal Vás do dluhů.i když je to Váš jediný syn vy jste zase jeho jediní rodiče,Věujte mu tichou motlitbu a to je vše.Já jsem nikoho taky neměla jen dcerku,maminka zemřela na raka mi v náručí,pak jsemse znovu vdala a zachraňovala alkáče tak dlouho až jsem tomu sama propadla.naštěszí jsem vychovala chytré dítě přese všechno co jsem vytrpéla a uchránila jsem ji alkoholického nebezpečí.sama jsem pak po rozchodu seutápěla v alkoholua blbě se trápila pro někoho kdo zato nestál.Naštěstí pro mě jsem spadla na držku,řádně jsem si natloukla,věřte že alkáč když nechce přestat nepřestane žádné prosby lěčebny aačka,musí chtít sám.vy si dopřejte lázně dovolenou a věřte není chyba na vaší strané,on si vybral cestu on ji musí najít znovu sám.pustte to z lavy vím že to jde špatně ale jde.Vám život nadělil pánbůh tak ho žijtea netrapte se udělala jste co jse mohla,držím vám palce a přeji krásný život bez sarostí.anka

Včera opakovali film o zakladatelce Al-Anonu, "Když láska nestačí", moc hezké, smutné pravdivé.

Al-Anon, společenství pro příbuzné alkoholiků-www.alanon.cz a ještě přidávám SASA, pro lidi, kteří přežili sexuální útok, zneužité ženy, znásilněné Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ,většinou jsou z nich pak alkoholičky, není to reklama, je to zdarma a mohlo by pomoc spousta lidem.