Alkoholik

Dobrý den
Prosím vás chci se zeptat. Můj přítel se kterým jsem rok a čekáme spolu dítě dost pije.
Už nevím co s ním mám dělat, dokáže být třeba měsíc bez alkoholu, ale pak to přijde a pije i přes měsíc pokaždé, když má volno. Už jsem mu nespočetkrát říkala, že od něj odejdu a budeme s mimčem žít samy a on vždy slíbí, že už pít nebude, že to dokáže, že o nás nechce přijít a že půjde k doktorovi, ale týdny utíkají a nic se neděje ... Sám se trápí, když je střízlivej, že takhle žít nechce, ale prostě se napije. Když je opilí mívá halucinace, že je někdo v pokoji apod, je agresivní, a druhý den má strašná okna. Pije tvrdej alkohol,ale i víno i když je sám doma. Už jednou chodil k doktorovi, ale ten mu napsal náký léky, které mu na chvíli pomohly a pak to bylo stejný. Takhle pije snad už 8let jeho táta je vyléčený alkoholik-abstinent,ale ve stáří přestal. Já nevím jestli má cenu se nadále snažit, už jsem se tolik natrápila a probrečela tolik nocí,moje těhotenství je spíš umučení vím,že to přenáším na dítě,ale nejde se netrápit. Jak mu pomoc nebo co dělat mám ho ráda,nechci ho v tom nechat a taky nechci rozbíjet rodinu, jestli je šance na to být štastný. Děkuji za odpověd.

ehm..
Co by NEměli rodiče dělat, pokud zjistí, že dítě opakovaně pije? * nepopírat problém, neignorovat pití * neskrývat, "netutlat" situaci a včas vyhledat psychologickou pomoc * neobviňovat se za dětské pití (můžeš za to Ty, protože ........) * nedávat peníze, které by mohlo dítě použít na koupi alkoholických nápojů * fyzicky dítě netrestat * nezříkat se dítěte, ale vyslechnout ho a pomoci mu * nejednat zbrkle * nikdy neztrácet naději

tolik veci se tam neguje, ze to zcela meni smysl. podle tohoto navodu bych tak mel alkoholicke ditko mlatit a vzdy ztracet nadeji.

..ach ta cestina a logika, ze...

ps: prosim o opravu, este to nekdo spatne pochopi

Dobrý den, mám starosti s mojí mamkou. Pokaždé když přijde z práce dá si pohárek vína. Pak si dá aj druhý a tak to pokračuje než jde spát. O víkendu si tak popijí sama a až má dost jde si lehnout. Už jsem jí několíkrát řekla že mi to vadí a že tu nebudu, nebaví mě se na ni takhle dívat. A ona mi řekne že se dívat nemusim. Nevím co ji mám ještě říct aby toho nechala, víno si už dokonce kupuje i sama. Strašně mě to štve. Moc děkuji za odpověď.

Davide, sstejné symptomy má kamarád, odmalička ... je to tak, že jsi nemocný, nemáš v pořádku nějaký orgán (u kamaráda to jsou ledviny) , a tímj pádem tvůj metabolismus nefunguje jak by měl, alkohol si prostě nemůžeš dovolit ... nepij ...

Dobrý den, jsem zoufalá z přítele. Je mu 34let a popíjí tak pět let určitě, ale nevím v jakém množství, protože já osobně s nim žiji rok. Abych popsala naší situaci - má takovou svojí partičku, okruh lidí se kterými popíjí. Když si čuchne k alkoholu, bývá většinou 3 až 5 dní v týdnu opilý. Kolikrát to na něm ani nepoznám, protože vydrží hodně a druhý den mu nic není. Přestalo na něj být spolehnutí. Např.v 18:00 odejde řekne mi, že přijde max. do dvanácti, protože se buď něco slaví nebo něco s chlapama řeší, ale ono ouha 1 ráno 2 ráno 6 ráno a pán nikde telefon většinou nebere, protože ví že je zle. Každopádně vím, kde ho hledat - v jednom baru, který vlastní jeho kamarád. Takže tam můžou bejt non stop. Tam se mi už od jisté doby nevyplácí chodit, protože on se mnou domů prostě neodejde a v klidu mi řekne, že pak přijde ať ho tam nechám s kamarádama, a tak odcházím uplakaná sama domů. Pak je samozřejmě doma zle z mé strany, tak mi naslibuje, že o mě a dítě které snim čekám nechce přijít, že se změní, že ví že má problém, a sliby a dokola. Celý rok. A tenhle víkend slaví kámoš narozeniny, tak se opiju naposledy a pak už na to kašlu, nebo až se narodí malá bude všechno jinak. Nevím co mám dělat, mám každým dnem rodit a teď od něj odejít nemám sílu, a pomáhat mu když on sám nechce? Nevím jak. Říkal, že si dojde k lékaři a už mu to opět třetí tyden připomínám, kdy si tam dojde. Zbytečně. Pomozte mi prosím. Je mi z toho hrozně smutno, obvzlášť protože čekáme dítě. Děkuji za radu, Jana

Dobrý den,
nechápu jednu věc.Někdy si dám třeba i 5 piv a druhý den jsem v pohodě a jindy si dám třeba jen 3 a druhý den mám kocovinu jak blázen (bolest hlavy,rudé oči...). Čím to může být?
Děkuji.

Jmenuji se Andrea, je mi 16. Možná na můj vzkaz tady v návštěvní knize nebudete mít čas ale i tak se chci pokusit napsat.Źádám vás o radu.Mám podobný problém jako pani která vám psala svůj příběh a máte ho pod článkem: Jak funguje rodina, kde je otec alkoholik. Samozřejmě s pár rozdíly. Mám úplnou rodinu. Starší sestru, matku a otce. Sestru měla matka z prvního manželství. Já jsem z druhého. Začalo to přibližně před pěti či šesti lety. Otec i matka byli pracující s velmi dobrým platem. Neregistrovala jsem sebemenší problémy. Otec sice chodil do hospody, ovšem možná na hoďku a to se vracel v normálním stavu. Netuším co se stalo, ale otec začal navštěvovat hospodu čím dál častěji. Rodiče se začali hádat. Nejdříve chodil otec na pivo, potom si sem tam dal ňákou tu lihovinu. Začali problémy v práci. Samozřejmě kvůli alkoholu. Tak to trvalo dva roky. Začal pít i když věděl, že jde do práce. Před třemi či čtyřmi roky ho vyhodili právě kvůli pití - otec řídil v podnapilém stavu, vzali mu řidičák a důsledkem bylo i vyhození z práce. Matka to těžko nesla. Nabízela otcovi léčení, všechny různé způsoby. Otec odmítal nepřiznával si, že by mohl být závislý. Do hospody začal chodit v jedenáct dopoledne, vracel se ve tři odpoledne a zpět do hospody se vracel v šest večer a přicházel třeba až v jedenáct večer. Jako 14letá jsem to težce nesla. Naštěstí si našel práci, ovšem s alkoholem nepřestával. Vždy než odjel do práce, tak se posilnil třeba pivem. Jeho práce trvala přibližně dva roky. Rodiče spolu nemluvili. Otec přestal mít zájem o své koníčky. Doma se jen válel, matce s ničím nepomáhal. Začal vše ignorovat. Zajímal se jen o chlast a z povinosti o práci. Doma začalo peklo. Začal se vracet třeba i ve tři ráno v značně podroušilém stavu. Přestal dbát o svůj vzhled, nezajímalo ho co si myslíme. Před půl rokem ho vyhodili z práce. Samozřejmě kvůli alkoholu. Stal se z něj mezitím strašný člověk. Začal mít problémy s nohami. Potíže vyjít schody nebo ujít delší trasy. Začali mu vypadávat zuby a to je mu 43let. Zároveň je i závislý kuřák. Nemá zájem ani o mě, jako o svou vlastní dceru. Jediné štěstí je, že není agresivní. Je to půl roku co ho vyhodili z druhé práce. Práci nehledá, zjistil, že z dávek z pracáku se ňák přežít dá a tak se válí doma. Moje matka se rozhodla s ním skončit. Já a sestra jsme rády. Nutily jsme ji do toho dost dlouho. S otcem se to nezlepšuje. Stále je bez zájmu. Vzbudí se v deset ráno a odejde do hospody. Vrátí se ve tři odpoledne a v pět už zase odchází. Vrácí se v jednu ve dvě ráno. A každý den dokola. Jsem ráda že se matka rozhodla s ním rozvést. Jenomže co se s takovím člověkem může stát? Přídavky propije, z čeho bude platit byt? Z čeho bude platit jídlo atd. Jelikož jsem jeho dcera a mám k němu citový vztah nedokážu si představit, že bych ho měla potkávat někde v podchodě jako bezdomovce. Nebo se o něho snad celej můj život starala a tak se chci zeptat, jestli by se dalo ještě něco dělat. Léčbu odmítá, když mu před rokem umřela matka také to nepomohlo a i když se s ním má matka chce rozvést taky to nepomohlo. Vážně netuším co dělat. Přijde mě už se nic dělat nedá. Poradíte mi prosím?Děkuji předem za odpověď.

Dobrý den, jsem závislá na alkoholu a ráda bych s tím něco dělala. Piju 2-3x týdně, víno nebo pivo a to do mrtva. Nemůžu přestat. A pokud by to šlo, a neměla jsem nějaké povinnosti, tak piju asi denně. Třeba když je delší víkned nebo dovolená je to malér. Nějak se nedokážu ovládnout. Děkuji za radu. Je mi 37.

Dobrý den,
obracím se na Vás s mým problémem nebo možná mým a mého partnera. Žijeme spolu druhým rokem. Partner je alkoholik, ráda bych napsala, že abstinující, ale bohužel nemůžu. Byl v léčebně už asi 2-3 krát, z toho naposled v roce 2009. Po léčbě se zdálo všechno v pořádku. Měl novou práci, spolu jsme si rozumněli. Pak letos na jaře začal znovu pít. Dostal se z toho nakonec sám - měl objednanou léčebnu, ale tam pak nejel, protože to "zvládnul". Řekla jsem mu, že pokud nechce do léčeby, bude se léčit ambulantně, s čímž souhlasil. Ale pořád mu prostě nedokážu věřit, mám neustále pocit, že mi lže. Ten měsíc, co pil, to byla hrůza hrůzoucí, každá žena, která žije s alkoholikem si to umí představit. Vracela jsem se z práce domů se strachem, co bude. Nebyl agresivní, to ne, ale prostě se s ním nedalo o ničem mluvit. Jen jsme se dohadovali, slovíčkařili a já jsem nevěděla, co si pamatuje a co ne. Co si chce pamatovat. Prostě jsem byla neustále ve stresu, podrrážděná... Nebudu to dál rozepisovat. Chtěla jsem od něj i odejít. Dokonce jsem měla sbaleno, ale pak jsem si uvědomila, že kdybych opravdu odešla, že v těch "sračkách" zůstane a co pak s ním bude? A co vlastně od vás chci? Existuje něco, co by mě přesvědčilo, že je a bude vše v pořádku? Že mu můžu věřit? chce to čas? Asi hlavně záleží na partnerovi, co bude dál, nebo ne asi ale určitě, a jak můžu pomoct já? stačí mi být trpělivá, být oporou? jenže mám pocit, že to prostě nestačí, že to nezvládám...jen potřebuju vědět, myslíte, že ambulantní léčba stačí po měsíci pití? teď je už zase měsíc "čistý". Ale pořád mám strach, že se něco stane... Děkuji

Dobrý den. Mám 12 letou kamarádku. Její otec se opíjí, někdy i vícekrát za týden. Nedávno se dokonce opil a močil v obýváku. Kamarádka má také bratra, kterému je asi 17 a taky se opíjí, už od 15 let. Ona z toho byla vždycky nešťastná, plakala a říkala jak nenávidí alkohol. Rodiče se pak vždycky pohádali a vyhrožovali si rozvodem. No a ted o čarodějnice ta moje 12 letá kamarádka sama popíjela alkohol a trošku se připila. Když jsem jí to vytkla a poukázala na to, co alkohol dokáže udělat s lidma, tak se naštvala a řekla mi že už není malý dítě, že už jí není 8. Mám docela strach, že taky podlehne alkoholu když tak brzo začíná a ještě k tomu může mít dedičný vlohy. Poradte mi prosím, jak na ní zapůsobit, aby si dala pozor a nespadla do toho Děkuji za odpověď.

Pokusím se být velmi stručná. Maminka je alkoholička léčila se již před cca 20ti lety a pak asi 10 let abstinovala a nyní znovu už téměř 10 tým rokem pije. Nicméně její chování už překračuje veškeré meze a já "my" potřebujeme poradit, jestli skutečně nemáme nějakou možnost jak ji do léčebny dostat. Naposledy například rozsekala sekerou zamčené dveře od místnosti, kde měl táta schované klíče od auta. Auto mu následně sebrala a opilá s autem jezdila téměř dva celé dny. Vrátila se až druhý den - auto bylo nabourané a maminka namol. Jiný případ opět z nedávné doby, kdy jsme přijeli domů a na plotýnce hořelo spálené jídlo - plotýnka puštěná a maminka opilá spící vedle v obýváku. Její stav se v tomto směru stále zhoršuje a je už otázka času, kdy někomu nebo sobě něco provede. Dokud jen ležela doma opilá, tak se věc dala "vcelku" snášet a tohle již překračuje veškeré meze. Ona už prostě přestává být soudná a v době kdy se napije je schopná čehokoli. Není přeci možné aby takto alkoholikům vše procházelo, ničení majetku manžela, dětí, ohrožování svého zdraví i zdraví cizích osob. To opravdu nemáme žádnou možnost a musíme čekat než se skutečně stane něco vážného?
Předem Vám velice děkuji za odpověď. Už jsme opravdu bezradní.

Obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Moje maminka má problém již cca 10-12 let s alkoholismem. Letos jí bude 65.let. Je již 42.let vdaná za taťku. Samozřejmně, že nějaká ta hádka je a byla. Ze začátku to asi tak nějak měla pod kontrolou, i když skleničku s vínem si schovávala pořád někde. V současné době pije 12-ti stupňové pivo na 2x a občas se ztratí i tvrdý alkohol.Ráno to s ní jde, ale pak začne být taková nepříjemná a kolem 15. hodiny už sotva stojí na nohách a pořád vše komentuje a opakuje po Vás určitá slova dokola. Klátí se a hádá. Už se jí stalo, že měla dva úrazy a kvůli pití vyhledala pomoc až druhý den. Jednou jsem to už psichycky nezvládla a rozpoutala kvůli jejímu pítí hádku mezi mnou, sestrou, taťkou a mamkou. Kdy jsme jí žádali, aby už přestala pít. Došlo k hrozné hádce, kdy nás vyhodila a řekla, že nás už nikdy nechce vidět a odjela z chaty vlakem, kde k hádce došlo. Pak to nějakou dobu bylo jako že dobré, ale zdání klamalo. Láhve schované všude. Nyní je to každodenní záležitost, tedy posuzuji podle toho když s mamkou v odpoledních či večerních hodinách telefonuji a o víkendu, když ji vidíme na chatě, kterou máme vedle rodičů. Taťka, ten se s mamkou raději hádá a mávne rukou a odejde se dívat na televizi. Víte strašně se za mamku stydím, když ji vidí sousedi na chatě a jak sotva s nimi mluví a sotva stojí na vlastních nohách. Vím, že sama se léčit nepůjde, což je veliký problém. Nevím co mám dělat. Děkuji předem za radu. Pavlína.

Dobrý večer. Máme již delší dobu problémy s naší mámou (50 let, po 5 dětech, děti 28,25,16,12,10). Máma již cca tři roky pravidelně holduje alkoholu. Stane se že třeba 3 týdny max je vše OK, ale pak se dokáže během cca hodiny dvou opít "do němoty" už párkrát se nám stalo že jí přivezla policie protože nebyla schopna dojít domů, nebo soused. Špatný je, že pije i v práci. Dnes jí odvezla záchraná služba, protože se po cestě domu zhroutila na chodníku, samozřejmě v kabelce měla téměř vypitou dvoulitrovku vína. Dříve (cca půl roku) už přešla i na tvrdé (rum, slivovice, vodka). Tátovi potajnu (samozřejmě o tom každý ví) prohledává garáž jestli tam něco nemá, krade mu peníze, půjčuje si od mladších sourozenců, mě vyhazuje z domu (vrátil jsem se zpět z VŠ abych jim pomohl). Když je opilá,odmítá se s kýmkoli o alkoholismu bavit (ona přece není alkoholik) a když je střízlivá tak si vůbec nic nepamatuje a bavit se nebude taky protože to nikdo z nás nechápe. Byla u psychologa, ale jen jednou, nikomu neřekne nic, s nikým si nepromluví, protože nepřipustí že by měla nějaký problém. trpí božským komplexem a má pocit že se bez ní doma ani neuprdnem. Zhoršil se její vztah s manželem (občas mu sprostě nadává, svádí to na něj že za to může on, že si ho neměla brat.. táta je naprosto bezproblémový, postará se o vše co mu kdo řekne, co je potřeba zařídit, udělat v tom se na něj člověk může spolehnout, od hlídání dětí, po vytírání baráku a sobotní úklid). Ale to ona nevidí. Pořád je nespokojená s něčím, čte romantický bichle který jí kdo ví co dávají ale určitě nic pozitivního. Má pocit že musí vše řídit, každýmu pomáhat, přitom potřebuje pomoci sama, ale to nikdy nepřizná. Na léčení jí nikdo nedostane, promluvit si o tom nehodlá, pije a bere na to prášky na nervy, takže víte jak to vypadá. Co s ní? Sme nějak v koncích..

Můžete mi poradit co dělat když se manžel nechce léčit a je to s ním k nevydržení? Je napitý třeba už dopoledne, má silnou cukrovku a celý den nejí. Neustále hubne, okolí si dělá srandu že mu nedávám jíst.

Zdravim mam takovej dotaz včera mě chytli na zátahu policajti v hospodě asi ve 2 ráno. Bylo to poprvé a určitě i naposledy Můžou mi něco uděla když je mi 15? Děkuji za odpověd.