Alkoholik

Dobrý den.
Je mi 26 let a mám problém s alkoholem. Rozpadá se mi vztah. Přítelkyne mne chce opustit dokud se nevyléčím a nepřestanu pít. V práci potíže kvůli alkoholu nemám ale nebudu tajit, že se pár krát stalo, že jsem do práce kvúli opilosti nešel. Nikdy to nedošlo do fáze že by mi hrozili propuštením nebo neco podobného. Prvý krát jsem vyskoušel k alkohol když mi bylo 14 let a od té doby cca do 20ti než jsem začal pracovat jsem pravidelne pil cca 2-3 týdne. Vždy jsem mnel k tomu sklony.
Nikdy jsem se nedokázal opít jen do nálady, protože vždy když jsem byl v nálade potřeboval jsem se dorazit. Pak po té 20tke když jsem nastoupil do prvé práce jsem se trochu uklidnil a pil cca 1x za dva týdny. Pak jsem ale šel do zahraničí, zhruba po roce a znovu jsem se rozjel a taky jsem začal lítat v tvrdých drogách. Drogy jsem užíval cca 1x za dva týdny a chlastalo se 2-3 a nekdy 4x týdne s přáteli a kolegy po práci. Jako vždy jsem ale nedokázal být v pohode ale musel jsem být doslova na šrot, že jsem sotva přišel po svých. Taky mám problém, když ráno vstanu po flámu a ješte mám v sobě zbytkovej alkohol tak hned první co udelám je to že se opiju hned z rána a pokračuju klidne celej den do kým nepadnu. Samozřejme když mám ten den volno. Klidne i sám doma.
2016-2019 piju hlavne pivo, víno a destiláty jen zřídka, ale do té doby jsem pil jenom destiláty. Když mám volno a nedotknu se alkoholu je to v pohode. Nemám ani nejaké silné potřeby si vypít. Ide hlavne o to když se naštartuju třeba i jedním pivem a už se to veze a všechno je v háji. Dám si 1-2 piva, začnu trochu cítit, že jsem neco pil, pak si dám další 2 dostanu slinu a do večera jsem na plech.
Přítelkyne pak přijde z práce domú a já jsem vožralej. Vždy se mnou byla na alkoholu ale sranda a zábava. Asi poslední tři roky když jsem opilej celkem hodne jsem nepříjemný, arogantný, agresivný a hodne vztahovačný na všechno kdo co řekne. Nadávam přitelkyni, poňižuju ji a pár krát jsem ji v hádce i uhodil.
Jsou okamžiky kdy si ale vúbec nic nepamatuju. Proste na další den když mi přítelkyne řiká co jsem ji řikal a co jsem delal tak o tom vúbec nevím. Proste si nemúžu vzpomenout na to že by se neco podobného stalo. Pár krát už jsem mnel i podezření že si to vymýšlí a prehání to, protože jsem si to absolútne nepamatoval.
Prosím řekli by jste mi jak velký mám problém a jak tuto situaci mám řešit? Za Vaši odpoveď moc dekuji s pozdravem David.

Dobrý den, prosím vás o pomoc.
Můj otec pije.
2005 jsme byli s mým sourozencem vcelku malí a moji rodiče se rozvedli. Otec tenkrát stál o naší výchovu, sympatie měl i naše (na rozdíl od mé matky), ale po prohře u soudu začal utápět žal v alkoholu. Tehdy mu pomohla jeho sestra a on se z toho dostal, kvůli nám. Nakonec jsem si i jako dítě vydupala pár dní navíc v jeho péči. Úspěšně jsme tedy vyhráli oba.

Nyní jsme s bratrem vylétli z hnízda a tatínek začal znovu pít. Zkoušela jsem to po dobrém, po zlém (věřte, že nebavit se s milovanou osobou přes dva měsíce je velice těžký úkol - řekla jsem buď já nebo alkohol), ale zdá se mi, že jen co sem si myslela, že se srovnává, objevily se lahve ve skříni znovu.
Nevím co dělat, nevím jak ho dostat k odborníkovi.
Taťka už měl pod vlivem i nehodu na kole, občas chodí i do práce pod vlivem a já i další blízcí jsme v koncích. Ubíjí nás, že i přes snahu ho navštěvovat v pravidelných intervalech (aby se necítil sám), spoustě společných aktivit a denní komunikaci se k pití stále vrací (nebo spíš nepřestal).

Můžete mi, prosím, někdo poradit, jak dál? Ničí to nejen mne…

Moc děkuji za jakoukoliv reakci!

Hezký den
Dcera v největší nouzi

Dobrý den, touto cestou vás srdečně zdravím a zároveň prosím o pomoc.
Žiji s manželem ve společné domácnosti v rodinném domě. Když jsem manžela poznala zdál se mi jako člověk co ví co chce do života. Po 3 týdnech známosti jsem si ho vzala za manžela a tím to vše i začalo. Ze začátku manžel pil 3 piva denně a já to brala spíše na lehkou váhu a naopak mě pobavilo když mi řekl že on bez piva neusne. Ze začátku měl velké plány jak dáme baráček do pořádku jak si vybudujeme a snažil se mi dát lásku opravdu najevo. Jenže jeho návštěva hospod mě docela štvala takže přišly první hádky a tím i jeho častější odchody do hospody. To co měl v plánu najednou nebylo a veškerý jeho čas přenechal jen hospodě.
Přestal o sebe pečovat, ztratil zájem cokoliv udělat doma v domácnosti a jeho přístup k sobě samému je katastrofální! Začínám se za něj už i stydět jelikož o sebe nedbá vlasy má mastné neupravené a celkově mi přijde že chlap kterého jsem si vzala je spíše chodící troska. Bohužel mě na to začínají upozorňovat i lidé ve vesnici, že hodně pije a jde to a ním s kopce.
Dostala jsem peníze k Vánocům 2019 a upřímně já ani nevím kde skončily, jelikož on byl ten který s tím hospodařil a mě dokonce vyčetl že jsem si koupila lak na nehty!!!
Začíná mě rozčilovat když dojde večer z hospody že si nedá sprchu a jednoduše vše hodí na zem a ráno do toho samého zase stává.

Nevím co s ním mám dělat nevím ani kam jít ale doma je dítě a přece nemůžu dopustit jako máma aby žila v takovém prostředí kdy její táta jen pije. nevím zda se to dá označit za alkoholismus ale třeba dnes řekl že jde na kávu a šel do hospody a dojel napitý a ještě byl na mě naštvaný že já sem šla za jeho mámou říci at mu zavolá a zeptá se kde je. prosím je to co jsem popsala alkoholismus? Nebo dá se to nějak řešit? Prosím poradte mi předem děkuji moc za veškeré informace.

DOBRÝ DEN MŮJ MANŽEL JE OPRAVDU HODNĚ ZÁVISLÍ NA ALKOHOLU NEVÍM CO MÁM UDĚLAT DOSTAL DELIRIUM A BYL 3 DNY ÚPLNĚ MIMO VŮBEC JSEM NECHÁPALA CO SE TO DĚJE POŘÁD HO PROSÍM AT SE DÁ LÉČIT JENO ŽE ON MI TVRDÍ ŽE TO MÁ POD KONTROLOU A ŽE SI UMÍ ŘÍCT DOST JÁ JSEM MU VĚŘILA A NAKONEC TO DOPADLO TAK ŽE UKLOUZL A ZLOMIL SI KRČEK NA NOZE V NEMOCNICI ZJISTILI ŽE MÁ 2 PROMILE ALKOHOLU V KRVI A TO BYLO V 5:30 RÁNO TAK HO MUSELI NECHAT 12 HODIN VYSTŘÍZLIVĚT A TÍM JAK VYSTŘÍZLIVĚL DOSTAL TĚŽKOU DELIRKU KDYŽ JSEM HO NAVŠTÍVILA V NEMOCNICI VŮBEC JSEM HO NEPOZNALA POŘÁD VIDĚL TRPASLÍKY POTOM PAPOUŠKA A VE FINÁLE I ČERVI CHTĚLA BYCH VÁS MOC POPROSIT O RADU NO SPÍŠ O POMOC NEVÍM CO S TÍM PROSÍM POMOZTE MI MOC DĚKUJÍ

Dobrý den,
prosím o radu mám bratra je ze Slovenska a už jednou podstoupil léčbu na alkohol. Nějakou dobu asi 1 rok s tím přestal a před měsícem do toho spadl znova. Teď je umístěn na psychiatrii - protialkoholní.
Dozvěděla jsem se že existuje tobolka ANTABUS, která se aplikuje pod kůži na Slovensku se taková aplikaci neprovádí prý nejsou kompetentní - jestli jsem to pochopila. Prosím Vás poradíte mi jak bych mohla pomoct bratrovi a jaká by byla cena této aplikace a zda by bylo možné to tady v Čechách objednat. Děkuji za odpověd. ; )

Dobrý večer.
Mám tátu alkoholika a chceme aby přestal. Sam nechce a my ho na lecbu nedostanem. Pomuzete nam prosim.

Nevím co napsat, tak napíšu to, co jsem dnes ráno poslal její mámě.

+ detaily:

Katce je třicet. Pije od puberty, u nich na vsi to byl takový prima "zvyk" a taky co dělat, když je tam jen hospoda, že. To že pije a jak, vím od začátku, ale myslel jsem, že to spolu dáme. Nedali. A najednou máme doma tři děti (dvě z toho spolu) a situace je vlastně pořád horší a horší.


Ahoj,

Už moc nevim jak dál. Katka prý jede na víkend k vám, tak to zkusim u vás, doma totiž nepomáhá nic. Asi víte jak to doma máme nemáme (jsme spolu jen kvůli dětem), to se změnit už moc nedá. Asi taky víte, že Katka je alkoholik. Tak nějak leje co jsem s ní, pila předtím a bude už zřejmě pít pořád. Možná to bylo svým způsobem “roztomilé” ve Stupně s jedním dítětem, o které se téměř pořád staral někdo jiný a ne ona, ale už to není moc roztomilé, když víte, že jdete za rodinou do dětského koutku a tam zjistíte, že jejich maminka je tam ne jediná, která tam jako žena pije pivo, ale jediná opilá osoba vůbec (poslední neděle).

Včera jsem byl s přáteli točit podcast a přišel jsem domu hodně pozdě. Někdy před druhou. Doma byl neskutečný bordel (mam z toho video, které ale samozřejmě bych se styděl někde ukázat). Měli jsme evidentně návštěvu, prý Jirka Ort (náš farář). Nevim kdo to byl, ale vypilo se pět lahví vína a to moc nevěřim, že by Jirka dal víc než jednu. Je nemocnej a není to násoska, je to farář. Jáša spal nahej u nás v posteli, Anička oblečená v tom v čem přišla ze školky. Počůraná a pokaděná. A to tady s ní lítám po doktorech právě kvůli bakterii co má v moči ze stolice. Vašík taky spal v tom, v čem přišel ze školky. Nakoupit už nebyla tři neděle a když jde, přinese jen víno a třeba k němu, jako naposledy, ananas. Takže dneska děti snídaly vzduch a vodu. A pak samozřejmě to, co jsem jim koupil cestou do školky.

Neustále rozbíjí věci a hledá problémy na mně. Především proto, aby se nemluvilo o té hromadě jejích problému a hlavně ne o chlastu.

Nevim už, co mám dělat. Věděli jste třeba, že když byla s Jášou v sedmým měsíci těhotenství, že jsem jí koupil lístek na koncert, ze kterého přišla úplně ožralá (oprava, přijela autem úplně ožralá), poblila celý byt a ráno si vůbec nic nepamatovala? Asi ne. Já jo. Každopádně teď už zase pije hodně. Že pije se ví, že pije hodně vim asi jen já. Není, nikdy nebyla a nikdy ani nebude dobrá máma. To ona ví. Žít s ní samozřejmě nechci, ale mám s ní tři krásné a skvělé děti a nechci nás prostě rozdělovat. Na druhou stranu nechci žít s alkoholikem, který hledá problémy všude jen proto, aby se neřešily ty jeho a změnit se nehodlá. Teď ráno co tohle píšu mi teda poslala, že půjde na léčení. Ale já vím, že ne. A i kdyby, půjde tam jen jednou a ne vícekrát jak by měla. Stejně tak to je se vším co dělá. Kolik už začala škol? Hodně. Kolik dokončila aspoň na bakaláře? Nula. Přesně tak. A to byla víc jak šest let doma na mateřský (pravda většinu času z toho byla buď opilá nebo těhotná, případně obojí). Šest let, za které nebyla schopná naučit ani Vašíka pořádně mluvit nebo Aničku si dojít na nočník. Ale to teď tak nějak doháním na úkor práce a zvládneme to. Co nezvládnu je její pití. Už je to zase fakt hodně. Prosím, můžete mi pomoct? Ne kvůli mně, ale kvůli vašim vnoučatům?

2017 jsem měla těžký rozvod a mám teď v péči 3 kluky (3,4 a 6 let). Už jsem počítala s tím, že budu sama, ale 11/2018 jsem potkala řekla bych skvělého chlapa. Svobodného, bezdětného, který nás má rád bez výhrad všechny. Jenže asi jsem neviděla, neslyšela nebo spíš nechtěla. No zkrátím to, je to alkoholik. (Co vím, tak minimálně 10 let /2008-2018/ asi denně pil). Ze začátku vztahu do hospody skoro nechodil, chtěl být se mnou. Nebo se stavil z práce mezi kamarády na jedno malé pivo a pak pokračoval hned domů za náma. Neviděla jsem na tom nic zásadního. Tvrdil, že dřív pil k vůli samotě. Jenže pak se z malého piva stalo velké, a pak několik piv.
Po čase už jezdil denně z práce rovnou tam, a vracel se po zavíračce tj. kolem 22h, děti ho ani nepotkávaly. Nějakou dobu jsem to tolerovala, protože jsem si přece jen říkala, že je svobodný, jak to všechno musí být pro něj těžký (nová rodina po tolika letech samoty), mluvil pořád o stresu v práci atd.
Doba plynula a já mu jednou řekla, že bych byla moc ráda, kdyby to omezil na jednou týdně. Vnitřně detonoval, ale zkousl to a souhlasil, jenže změna nenastala. Zkusila jsem to ještě jednou o asi tři dny později. Přiletěl po jednom pivě rozzlobený a rozešel se se mnou, sbalil se a odešel od nás. Vrátil se za dva dny s prosíkem a kocovinou. Slíbil a sám řekl, že nebude pít, že už nechce, že za to ten chlast nestojí.
Nepil asi 4 týdny, pak to porušil. Já se naštvala a řekla mu, že to slíbil a chci, aby odešel. Chytil rapla a napadl mě. Nikdy před tím to neudělal. Zpětně tvrdil, že celou situaci viděl uplně jinak (že mu ode mě hrozí napadení, mám vše naplánované) - asi pod vlivem.
Sbalila jsem mu věci, on mezi tím se někde toulal po kamarádech a pil. Sešla jsem se s ním asi za 3 dny a řekla jsem, jestli to zkusíme znova a od začátku. Chtěl. Byl taky zoufalý…
Navštívil centrum pro závislosti, jenže se vrátil a s tím, že žádný problém nemá a že jsem ho tam natlačila. Jinak funguje skvěle a spolehlivě. Doma nepije, pomáhá mi se vším, je na mě hodný.
Jenže…. Teď nepil 3 týdny, odjel ke své mamce a tam si dal večer v hospodě pár piv. Volal mi, psal celej večer a vyznával mi lásku. Jenže já už ochladla. Tentokrát mi to už bylo odporné, i když nebyl úplně našrot, mluvil normálně, ale po pár pivech… Bolí mě, když vím, že ani ta nejistota a křehkost, kterou mezi sebou máme mu nestojí za to, aby se nenapil.
Tvrdí nyní, že by chtěl chodit s chlapama tak 1-2 do měsíce na pivo, což by osobně pro mě nebyl problém v žádném případě, ale obávám se, že z toho bude opět to stejné vysedávání 6 dní v týdnu (7. zavřeno). Zjistila jsem, že s jeho bývalou to 2009 skoničilo kvůli piti a nezodpovědnosti (i když on mi řekl jinou verzi). Jsem na sebe naštvaná, že už teď čekám to nejhorší. Miluju ho, jsem hrozně zklamaná, chtěla jsem trochu štěstí po nevydařeném manželství….
Vím, i mi všichni radí, ať jdu od něj a život si nekomplikuji a neničím. Jenže mi na něm záleží a mám ho ráda i mé děti. Furt to vidím jako nemoc, kdybych měla rakovinu já, taky bych nechtěla, aby ode mne lidi dali ruce pryč… Jako největši problém vidím, že nemá nadhled nebo ho má jen v okamžicích, kdy jde ve vztahu do tuhého. Každý svůj sebemenší problém rešil alkoholem, pak z problémů i relax a vlastně všechny zážitky jsou z vinotéky, hospody, baru, nonstop…
Doma ale funguje skvěle jako partner i náhradní táta. Nyní nepil 3 týdny, včera odjel pryč k rodině, psal mi, že si dal pár piv a pak asi dvouhodinovou esej o tom, jak mě miluje a chtěl by si mě vzít… Mě to ovšem po tom všem spíš nahánělo slzy do očí… Protože mě děsí, že se to bude vracet na dennodenní pití…
Předem moc děkuji za cokoliv
M.

Užívám hnojník trpytivý jako lék - místo antabusu.
Je to zdarma, k tělu údajně šetrnější a dlouhodobé užívání dokonce prý může stabilizovat krevní cukr.
Mám problém s alkoholem, na léčebnu to ještě asi (díky Bohu) není, ale problém mám.
Nasbíral jsem si hnojník třpytivý a nasušil ho v troubě horkovzdušné.
Když jdu s kamarády do baru nebo na kulečník a mám v plánu nepít, tak sním asi cca 4 plodnice pro antabusouvý efekt (takový sychr, kdyby vůle selhala).
To vědomí, co za hrůzy by se mi mohlo dít kdybych se napil (zvýšený tep, strach, kolísání tlaku, nevolnost, zarudnutí, zvracení) je pro mě dostatečně odrazující na to, abych něco chlastal nebo se o to jen pokusil.
Užívám to jednou týdně v pátek, kdy mi hrozí, že se zase ožeru… a jsem spokojen. Probudit se v sobotu ráno bez kocoviny je docela dost fajn. ; )
Hnojník třpytivý se dá snadno nají a určit, splést se nedá a když, tak maximálně s jiným příbuzným hnojníkem co coprin obsahuje také, jedovatý hnojník žádný není.
Pro mě skvělá volba a pro lidi, co si přiznají počínající problém s alkoholem, může být také.

Dobrý den, prosím potřebuji pomoc ze začarovaného kruhu. Můj životní partner pije. Je to běh na dlouhou trať. Bydlíme ve společné domácnosti, dlouhodobě se to nějak točí a opakuje. 2015, to bylo dle něj normální když denně se zajde po práci na pivko. V té době to nezpůsobovalo žádné komplikace. Vše fungovalo i on normálně. Zapoměla jsem dodat, že můj partner býval ůžasný muž, ktetý si prožil v životě šílený osobní pád a postavil se na nohy vlastní sílou. Byl pozorný, byl milý, byl ten co denne nosil kytky, co mě hladil když spím, dal mi pocit bezpečí a já ho miluji tak, že on a dcera jsou můj život a já jsem štastná, ze jak se říká-dýchat pro ně je mi ctí.
Byli jsme úžasný pár, který neměl tajnosti, byli jsme šťastny.
První pozorovaní už vážnějšiho pití jsme zvládli doma - já byla bachař, on bez vycházek, izolace od všech a všeho - dobrovolná a cca rok a půl bez komplikací. No, poslední 3 měsíce (08/2019-11/2019), šílený, cca půl roku (05/2019-11/201) jsou šílené zvraty a z úžasňáka je tyran. Nikdy neměl důvod mi obvinit z kurvení a jelikož slova co mi řekne jsou až top na vrcholu, uráží mi, ponizuje, dokonce si odejde z domu kdy on uzná za vhodné a klidně na pár dní, teď třeba už 6. den je pryč.
Je nespolehlivý, on je ten chudák co ho tu nechápu, pn je ten co vse musi, on je ten co ho nemuluji, on je nuceny odejit protoze nema normalni zenu atd.
Ano, jaem tak unavena, ubolena ze hysterka je klidna proti mne. Psychicky jsem se polozilo. Zivot v vecnych obavach je hrozny. Prubeh - vyprovokuje mi sny mel duvod odejit a duvod me vinit. Pak mi dokonce zablokuje abych nevolala a netravovala ho. Necha me prosit a ponizovat, abych ho vlastne prosila at jde domu. Lze kde byl s kym a pak kdyz to praskne, zakryje jinou lzi. Viní me za sve chyby. Ted dokonce uz mu je jedno ci jsem nemocna a ja musim se postarat on ne. On muze kam chce, kdy chce atd. Nějak zapomel ze existuji, dokonce nezajem o me zdravotni problemy, jsem lharka. Ten vzdy byl uzasny a vzdy mel na me chut. Ted tu muzu sedet a on v dobe strizlivosti kdybych sedela naja, tak jde vybslit bakup radsi. Kdyz mi je zle a nemuzu jit do naseho podniku delat, tak mi doporuci treba rukacice kdyz nemuzu pohnout rukou. Uprimne kdyby jsem umrela, tsk mi ani nepostradal by. Nechapu a ted uz jsme od sebe. Jsem odhodlana ho opustit nez miluji te budou je slova a on to ma uplne u zad. u. Je zlej, urazi a me je uplne hrozne. Boli slova, ale on i vse okolo znici, totalne nadela problemy, proste poradne znici vse okolo. Ja uz nevim jak a co aby aspon ro potvrdil ze pije. Ja ho nechci opustit ale musim. Neni rada jak ho donutit nepit ale jak kdyz je nekde s nekym a domu nechce. Vymysli pribehy, kterym veri. Ale toto je peklo. a ja tu nebudi s nim pokud neprestsne pit. Nejhorsi ze za par dni ho ceka operace a on to neresi. Rodina je ta zla a je to jednoduche, my branime k piti. Jen mensi naddje zda ma smysl vubec nutit k necemu? diky

Dobrý den.
Chtěl jsem Vám jenom napsat, že Váš web je moc dobrý a držím Vám pěsti v jeho dalším vývoji, byl bych rád kdyby fungoval navždy. Ale hlavně, ten úvod a první odstavec, ten je dokonalý, nikdy ho nezměňte. Tak se mějte fajn a hodně úspěchů. S pozdravem J. M.
A díky : )

Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o radu. Můj otec je alkoholik a nikdo už si s ním nevíme rady. Je mi 20 let, jsem jedináček, ale jinak mám rodinu úplnou.
Pokusím se stručně shrnout jeho příběh. Mému otci je 52 let. Větší problémy s pitím začaly 2013. Pil už předtím, ale jenom v omezené míře. Nenapadá mě žádný důvod, který vedl k tomu, že otec začal pít každý den víc a víc. Pracoval jako montážník a přes týden nebyl doma. Tato práce mu však dovolovala pít i v pracovní době, takže pil už od rána. Nejdříve pil jenom piva, ale postupem času k tomu začal přidávat i tvrdý alkohol. Měl kvůli tomu problémy i v práci, což nakonec vyústilo až v jeho vyhazov. Jemu to ovšem nevadilo a v pití pokračoval. Našel si jinou podobnou práci, kde také mohl pít celý den. Z této práce se ovšem každý den vracel domů a v pití pokračoval i večer v garáži, kde má svojí,, úschovnu". Tvrdý alkohol schovává a dělá, že nepije. Rodiče se kvůli tomu začali hádat. Ale hádky se rozrostly i kvůli jiným důvodům. Momentálně už spolu nejsou schopni normálně mluvit. Můj vztah s ním se také rozpadl.
V současné době (11/2019) otec pije každý den už od brzkého rána i tvrdý alkohol. Večer přijde opilý domů, je agresivní a na všechny řve a nadává nám. Problém si nepřipouští, podle jeho slov nic špatného nedělá. Zajímá ho pouze alkohol, nemá žádnou motivaci, každý den sní maximálně jedno jídlo.
V poslední době mi začíná připadat, že hloupne, nemá racionální uvažování a pamatuje si pouze věci, které se staly v dávné minulosti.
Bohužel se nemáme kam přestěhovat, ale situace se jen horší. Nevím, co mám dělat. Léčbu odmítá a při jakékoli zmínce o jeho alkoholismu je nepříčetný. Prosím Vás o jakoukoli radu. Děkuji

Dobry den, potrebuji poradit. 10/2018-10/2019 ziji s clovekem, ktery je alkoholik. Zjistila jsem to po par mesicich spolecneho bydleni, kdy mne i fyzicky V opilosti napadl. Kamaradka musela zavolat Policii. Samozrejmne jsem ho vystehovala. Zacal mi vse vyciitat ze za vse mohu ja. Ze zacatku bylo vse idilicke. Je velmi uspesny v praci, a kdyz nepije, je velmi galantni a chytry. Bohuzel alkohol u nej Z nej dela dva jine lidi. Po dvou mesicich po incidentu, mne premlouval a omlouval se ze mne miluje. Bohuzel mame spolecnou praci a podlehla jsem slibum. Ale bydlime kazdy zvlast.
Kdyz zacne pit je schopen pit tyden v kuse, uz to dospelo tak daleko, ze mu je tak hrozne, ze kolabuje. V tech opilych stavech je sprosty, vydiramne citove, depta mne. Vzdy to chci ukoncit s pak mi ho je zase lito. Ted nepil mesic, skvele fungoval, a doufala jsem ze to zvladne. ale odmitl jit na leceni. Po mesici, se opet opil, opet kdyz jsem za nim prisla byl opily, samozrejmne lze ze nepije, prosi, nadava sebrala jsem se a odjela domu. Vlastne uz jsem unavena, prestavam mit silu s energii, zacinam byt citove vycerpana a labilni, podvedomne vim, ze se od nej musim odpoutat, postupne mne to nici. Milovala jsem ho, ale vim, ze odbornou pomoc odmita. Samozrejmne to zasahuje o do pracovnich vztahu. Dekuji

Dobrý večer.
S manželem jsme spolu 2009-2019, máme 2 letého syna.
To že popíjel vždy trochu víc než ostatní mi nikdy nevadilo, prostě jsme si 2x v týdnu další lahvinku vína, tedy já a on rum s kolou.
Při těhotenství a po narození syna se to úplně změnilo.
Zřejmě mi to začalo více vadit a také jsem kvůli synovi sundala růžové brýle.
Manžel pracuje na patologii jako sanitář. Myslím, že kvůli tomu má psychicky problém, který řeší alkoholem.
V pubertě měl problémy s tvrdými drogami, ale přestal samovolně bez léčebný.
Teď pije cca 2x až 3x týden. Což by nevadilo, ale on vypije 0,5 až 1 litr rumu s colou za večer. Samozřejmě se opije tak že skoro nemůže mluvit a je hrozný.
Není agresivní, ale vše mi vyčítá, druhý den si nic nepamatuje, dělá ostudu, padá, komolí myšlenky, takže nikdo neví co vlastně chce říct.
Když jdem někam na párty, tak je vždy během dvou hodin úplně na prach. Pije dvojitý rum s deckou coly.
Několikrát jsem ji v afektu řekla, že je alkoholik, tak vždy řekl že přestane. Ale vydrží to 14 dní.
Nehledě n sto že když pije, je neopatrný k synovi a chová s sprostě hrozně.
Prosila jsem ať si dá skleničku třeba až večer. Ale většinou si otevře flašku už ve 2 odpoledne.
Chtěla bych slyšet, zda je to opravdu tak špatné, abych to začala řešit, či zatím sečkat. Dekuji

Můj přítel 23 let (1996-2019) pravidelně pil, hlavně o víkendech, kdy" se věnoval sportu", mnohdy se vracel až v neděli, někdy ho dopravili kamarádi dříve. Nikdy si nic nepamatoval. Další dny se tomu jen smál, jak se zase opil. S lety a ukončením sportu (dnes je mu 65) se víkendovky změnily na příležitostné pití třeba jednou za měsíc. Oslavy, návštěva (kdy sám nabízel) ale to do mrtva. Padá… A poslední 2 úrazy, které skončily s RZS v nemocnici, byly vždy s alkoholem.
10/2018 po mé oslavě 50. narozenin, která byla opět zpestřena jeho opilstvím, zvedáním ze země a urážením se po týdnu pokusil o sebevraždu. Nekonečná noc, hledání, policie. Nakonec návrat po svých ale silně pod léky a alkoholem, zase spadnul a zase RZS, špitál, a psychiatrie. Málem jsem tam skončila i já, protože od té doby jsem nejhorší. Ublížila jsem mu prý velice a udělala z něj alkoholika. No dobrá…
Je za námi rok a začínáme znovu. jednou týdně, dvakrát týdně pár piv, teď už i návrat po 8 hodinách a ve stavu nepoužitelném, dezorientovaný, znečištěný byt atd… Já vím, ale přesto se ptám. Je to alkoholik?