Alkoholik

Da sa nejako poslat osoba ktora pije a nechce podpisat papiere na protialkoholicke aby tam sla ak ano ako sa to da. Lebo ona to potrebuje jednine co tak ublizuje svojim detom tym ze pije a mne na nich zalezi velmi Prosim za skoru odpoved. Ďakujem

Dobrý den pane doktore. Prosím o radu. Nemyslím si, že bych byla alkoholička, ale problém mám asi určitě. Před pár lety jsem nastoupila do zaměstnání, které bylo pro mě velice stresující a tento stres jsem řešila večerním posezením u skelnky vína - doma s manželem. Byl to po celém náročném dni příjemný relax. To se stalo každodenním rituálem - pouze večerním, nikdy jsem nepila přes den. Nyní jsem na mateřské dovolené. O děti se samozřejmě starám, společenský problém s alkoholem nemám, ale každý večer si k vínu sednu a už jsem párkrát měla i okno. Nyní když si dám třeba i jen 2 deci vína, tak mně okamžitě zrudne obličej, a to mě už donutilo vám napsat co si o tom myslíte. Už minulý týden mě i manžel začal vytýkat tento asi zlozvyk, tak jsem si řekla, že s tím prostě končím. Prostě pár dnů nepiju, ale znepokojuje mě to, že na to slále myslím. Podotýkám, že nikdy nepiji tvrdý alkohol. Pouze víno. Pokud vím, že budu řídit,tak taky nepiju. Ale něco mě říká, že to není úplně v pořádku. Můžu poprosit o Váš názor.
Díky

Dobrý večer je mi 20 let a začínám mít problémy s pitím chtěl bych s tím přestat už kvůli mamce a rodině a nevím jak začít. Přemýšlel jsem o protialkoholní léčebně akorát nevím kolik to bude stát, jsem právě nezaměstnaný a kvůli nezaměstanosti sem sáhl po alkoholu. Prosím poradťe.

Dobrý den,
obracím se na vás s prosbou, zda mi můžete poradit. Můj problém se týká mého manžela, který je už pár let kvartální alkoholik. Před pár lety docházel cca 2 roky na ambulantní léčení a můžu říct, že v té době byla tato léčba úspěšná nebot po celou dobu docházení manžel abstinoval. Od doby, kdy se poprvé opil, opět se pozvolna začala projevovat zmiňovaná diagnoza až do současného stavu tak, že intenzita pití se výrazně zintenzivnila, dá se říct že nyní přichází tato doba už po měsíci, dříve po 3-4měsících. Já osobně už nevidím jiné řešení než ústavní léčbu, ovšem vůbec si nejsem jista, zda manžel bude s tímto návrhem souhlasit, neboť tak jako ostatní alkoholici si myslí, že zrovna on se léčit nepotřebuje a že vše zvládne. Samozřejmě je to hloupost - léčbu potřebuje stejně jako x dalších alkoholiků. Poslední dobou "tah" trvá výrazně více dnů než dříve, takže pochopitelně přijdou i jiné další existenční problémy, i když já osobně manžela stále držím a jsem jeho silná opora, nebot kromě této zákeřné diagnozy se jedná o zcela vyjímečného člověka. Vím že to zní jako klišé, ale opravdu je to tak. Proto bych mu moc ráda pomohla, ale bohužel už nevím jak na to. Začínám být zoufalá, proto vás žádnám o "jakoukoli" radu, i když mám pocit, že vše teoretické vím, přesto mám v srdci stále nějakou naději, možná falešnou, ale stále se ještě nechci vzdát. Byla bych vám vděčna o sebemenší radu. Děkuji

Dobrý den chtěl bych se zeptat: někdy se napiju a je to v pohodě a někdy se potom chovám agresivně a druhy den mám potom okno. Dokáže se s tím poprat člověk sám? Rozhodně chci přestat! Dám si něco jen o víkendu a nemusí to být každy.

Dobrý den,
měla bych na Vás dotaz ohledně svého přítele, který je závislý na alkoholu, zejména na pivu, někdy si dá i víno. Je závislý asi tak 3-4 roky, poslední asi tak rok bývá 2-3x týdně opilý s tím, že často jezdí autem, což je velmi nebezpečné jak pro okolí, tak pro něj. Samozřejmě ve stavu opilosti si nic moc nepamatuje. Nebývá agresívní, problém je spíš v tom, že s pitím jsou potom spojeny pracovní problémy, lhaní, neplnění slibů. On si problém uvědomuje, tvrdí, že se z toho dostane, ale léčit se jít nechce, protože nemá rád dotazy psychologa atp. Nyní s partnerem čekám miminko a nevím, jestli má cenu s ním zůstávat, protože už moc nevěřím tomu, že by s pitím přestal a nechci, aby jeho pití mělo špatný vliv na dítě. Kdybych nebyla těhotná, odcházím od něj ihned. Celá situace mě velmi trápí a nevím, co mám dělat. Prosím poradíte mi? Děkuji za odpověď.

Prosím o radu, zda je možno přinutit alkoholika k léčbě, pokud je pro sebe i ostatní nebezpečný, jestli ano, tak jak....Jezdí pod vlivem alkoholu, přesto že už jednou přišel o řidičský průkaz. Přišel kvůli alkoholu o práci - nadýchal na pracovišti. Vzal si půjčku, nepřispívá na domácnost. Má halucinace - tvrdí, že je sledován, jde spát s nožem. Alkohol popíjí i sám doma.
Jedná se o manžela, o problémech se odmítá bavit. Děkuji J.

Dobrý den, mám problém s alkoholikem v rodině.
Je to můj otec, pije už od mého dětství(mamka se s ním rozvedla v mých dvou letech,kvůli pití). Bude mi v lednu osmnáct, chtěla bych jít od něj pryč, doma se to s ním nedá vydržet. Dodnes jsem jeho pití nějak tolerovala s tím, že se za chvíli odejdu z domu. Ale žije s námi děda, otec mého otce, bude mu 70 a já jej nemůžu s alkoholikem nechat doma. Vždyť by mu mohl smrtelně ublížit.
Ve čtvrtek večer jsem přišla domů a byl zase opilý, jako každý den. Začal do mě slovně rýpat, vykázala jsem jej z pokoje, ale zanedlouho jsem slyšela řev otce a dědy. Kvůli neplacení inkasa, vody a tak dále. Tato hádka nebyla poprvé. Napadl dědu, kdybych tam nebyla tak nevím co by se stalo. Nedokážu jej vidět a natož s ním bydlet, nikdy nevím co mu proletí hlavou a co udělá. Pěstmi rozbil dveře od koupelny. Mám z něj vážně strach ale větší mám dědu. Otec si neuvědomuje, že je závislý a musí se léčit jinak to nevydrží jeho tělo a ani já s dědou. Jsem psychycky na dně, ze stresu a strachu mám problémy s dýcháním. Ve čtvrtek mi nechybělo málo a udusila bych se, ale mu jsou moje záchvaty jedno, říká, že si vymýšlím. Sám do léčebny nepůjde. Jde to nějak nařídit soudně? Nebo má povinnost mi přispívat na bydlení a školu, kdybych se odstěhovala? Prosím poraďte mi. Nemám sílu s ním žít dál.

Dobry den,
zit s alkoholikem se neda! Jsem dcera alkoholika, cela rodina trpi... Proto se ptam, kolik prumerne let zije muz alkoholik? To je jedinne reseni. Prosim o odpoved. Vim, ze moje otazka zni hodne necitlive, ale ja uz dal nemuzu.

Ahoj , mám velký problém s přítelem, já vdaná za velice solidního muže dobrého postavení, zabezpečená rodina se dvěmi dětmi, je mi 40 let a on přítel alkoholik ke, kterému chovám silné citové pouto - on 50 let v rozvodovém řízení , prodělal alkoholickou léčbu v ústavu, bohužel týden po propuštění opět údajně denně opilý a to se opakuje dodnes . Jeho rodina se od něj včetně synů takřka odvrátila, můj dotaz je. Je možné věřit alkoholikovi jeho sliby, nedělala bych životní hloupost věřit mu, že jsem to já s kým by mohl opět a znovu žít atd. atd.
Ráda bych mu pomohla, ale nevím zda on je vůbec pomoc schopen příjimat, dříve to byl muž vysokého postavení , nyní je v silném úpadku a nevím jak bych mu mohla pomoci . Děkuji za vaše rady, L.

Jsem již 27 let vdaná a máme 2 dospělé bezvadné děti. Možná bych začala mým dojmem, že manžel je těžce paranoidní. Celá léta manželství mi přišlo v jeho chování něco divného. Když jsem chtěla mluvit s příbuznými, musel u toho být, v opačném případě nemluvil několik dnů, na mé dotazy reagoval agresí. Že prý mu mám vždycky říct, když s nimi budu mluvit, ale když jsem mu to řekla, zase to bylo špatně, snad ještě hůř.
Dvakrát se stalo, že jsme příbuzné navštívili a manžel si odskočil. Když se vrátil do místnosti, přestali jsme spontánně mluvit, neb prostě téma se vyčerpalo, zato však manžel mne vyslýchal 2 dny a 2 noci nepřetržitě, co jsme probírali, že zrovna jeho příchodem jsme ztichli. Následovaly roztrhané textily, aby věděl, co mám v kapse, prohledávání kabelek a s érou mobilů i těch. Ve vztahu k lidem má manžel tendence k trvalé zášti, většinou je velice problematické, když se velkou náhodou s někým z mála příbuzných vidíme. Manžel vydrží cca do 2.30 - 3.00 hodin ráno toto probírat, ovšem ve velmi negativním směru, rozebírá každé slovo a snaží se každou větu naprosto otočit. Běda když třeba řeknu něco já, to je pak velice nesnadná situace. Manžel se mne třeb ptá: "no řekni, proč jsi se s ní (máma) bavila". Stručně odpovím a on: špatná odpověď, já se tě ptám, proč jsi se s ní bavila. Prosím, takhle to následuje třeba i 30x za sebou. Nebo probíráme naprosto nedůležitá témata, ale kupříklad jedno u posledních: v TV byl film a tam běžely koně. Manžel, jelikož už měl lehce upito, vykřikl: takové hnusné herky, že jsou hnusné, co? Jelikož jsem nepřitakala dost horlivě, následovala výtka, že když někde jedeme, stejně se na ně koukám ..."Řekni, proč se teda na ně koukáš? jsem tě tuhle viděl, jsi se koukala..."Teda nevím, není to vůbec důležité, ale nechápu proč se musím skoro o půlnoci zpovídat z pohledu na zvíře někde v ohradě. Mám silný pocit, že to není o vztahu, o manželském vztahu, ale manžel je neustále ve střehu, aby mne na něčem nachytal a já jsem častokrát velmi vynervovaná, abych stačila být o krok vpředu a všechno zvládla. Nebo manžel po nocích křičí venku, že lidé jsou odpady a že je nenávidí,.....Každé z dětí od nás odešlo před maturitou k babičce, aby se mohly v klidu učit, manžel na to kupodivu kývl a děti se naštěstí srovnaly. Jsem velmi hlídaná, za 27 let manželství, jsem nikdy nebyla třeba jen s kamarádkou odpoledne na kávě, on musí být u toho, ještě lépe on to nikdy nedělal, tak já taky nesmím.
Dalším bodem je manželova afektovaná agresivita, mám již potvrzení od lékařky, kam jsem zašla s modřinami, když manžel zjistil, že jsem mluvila s kamarádkou.
Co mne však v současnosti velmi trápí, je manželovo pití. Posledních cca 10 let pil každý večer 1-2 piva 12 a láhev vína. Jelikož je obchodní zástupce a navštěvuje i různé likérky a výrobny podobného druhu, kde dostane občas prezent - všechno vypije. Nebylo výjimkou za večer vypít láhev vína, 3 láhve griotky ...a těch řečí. V poslední, po měrně krátké době jsem si všimla, že to už není láhev vína, ale že jsou 2 i 3. Samozřejmě do toho nějaká krajová lihovina a to bývá nejhorší. To se manželovi naprosto zatmí a je agresivní. Na začátku letošního ledna, bylo to ještě v pražském bytě, uprostřed večeře zbledl, odložil příbor a šel bušit sousedce na zeď. Hrozně křičel, že jí zabije a zaškrtí. Otloukl holýma rukama omítku až na cihly, z kloubů mu tekla krev a on nebyl vůbec schopen přestat! Bohužel na moje připomínky vůbec nereagoval. Až když bouchali na dveře sousedi, kteří usoudili, že mi jde o život, tak hned přestal. V poslední době pije pouze víno a to tak 2 - 3 litry vína denně. Kupuje si takové pětilitrové láhve , spíš demižony a nalévá si to do velké sklenice. Bohužel je vždycky znát, cca po 1,5 litru, ta "nálada". Ovšem mám pocit, že se manžel dočista zbláznil. Za 2 měsíce budeme prarodiče, synovi se narodí syn ) Manžel již nějakou dobu velmi, ale velmi ošklivě mluví o snaše,asi měl představu dlouhonové atraktivní slečny, které bude okukovat pozadí. naše snacha je velmi hodná a milá a jsem ráda že syn je sní šťastný. Manžel si jí začlenil jako nového člena rodiny, který je pro něho konkurence naprosto ve všem, zejména názorově...Takže o ní nesmím mluvit, nikdo o ní nesmí mluvit a vždycky večer vymýšlí, že nám dokonce něco ukradla, neb nám jednou v době nepřítomnosti umyla nádobí. Slovo vděk ho v této souvislosti ani nenapadne. Má pro ni pojmenování jen " zkurvená zlodějská svině, tlustá svině, děvka co si to někde uhnala ".
když to slyším, je mi velmi smutno. Když už to přišlo, chci si užít po letech pěkný pocit těšení se na vnoučka, chybí mi ale naprosto příšerně pocit jen si sednou a v klidu bez emocí si popovídat. Manžel je tou nenávistí ke snaše jako posedlý, netuším proč. Asi že to je nový člen v rodině. Když se syn ohlásí, že třeba přijede, musím několik nocí (manžel je noční typ) synovi volat a zdůrazňovat, ať přijede sám, když přiveze snachu, musela by ovšem poprosit jestli smí dovnitř ale i tak by nesměla do domu, ten se před ní uzavře...manžel se ani jednou nezeptal na zdraví svého budoucího vnuka či snachy....Připadá mi, že manžel už díky alkoholu je v nějakém svém posunutém světě ......Kolikrát mi běhá mráz po zádech, z toho co říká apod., v podstatě jen hodiny a hodiny plánuje, jak se komu pomstí a co komu udělá.
Díky těmto přednáškám jsem nervově poměrně vysílená a na nějakou revoltu vůči němu nemám žádnou sílu. On se nikdy nestyděl takového chování zneužít ani vůči dětem, u kterých jsem se snažila dbát, aby too tolik neslyšely. NEdávno manžel vykřikoval vn oci: A ty se už nikdy nevyspíš, tady nebude klid, křičel mi to do ucha,že dokud neřeknu synovi a snaše, že je nenávidíme, tak mne nenechá spát. Vstávám již celá léta v 6 hodin ráno. Když usnu díky manželovi ráno ve 2, tak jsem vyčerpaná a již navštěvuji imunologii ve vinohradské nemocnici .Marta

Dobrý den,
prosím Vás o radu se svým problémem.
Manžel přešel asi před rokem a půl z příležitostného pití piva večer v hospodě s kamarády, což mi nikdy nevadilo (ani obden nebo často i 3 nebo 4 dny za sebou) na každovečerní pití piva doma. Do té doby to skutečně nebyl problém, chodil do hospody spíš kvůli těm známým popovídat si a co jiného si dát, než pivo, to souhlasím. Ale kamarádi se různě rozprchli, někteří už večer zůstávají doma a manžel najednou zjistil, že musí také víc večerů trávit doma.
Začal si zásoby piva doma sledovat a chodí si pro něj do obchodu tak, aby náhodou nezůstal doma bez piva. Je mu lehce přes 30 a zezačátku jsem si z toho dělala legraci, že je jak starý dědek, co si doma večer otevře lahváče, ale po čase mi to začalo vadit a netajím se tím, manžel o tom ví. Připomněla jsem mu, že mi nikdy nevadilo, když chodil do hospody a tam si jedno dvě piva dal, ale pak už mu samozřejmě dvě piva nestačila a to samé doma. Vypije tak tři lahve a to už v dnešní době i poté, co přijde z té hospody nebo třeba z bruslí s kamarády. Začne třeba v 10 večer a spát chodí pozdě, kolem půlnoci. Sedí u počítače nebo u televize a popíjí to pivo.
Je na něm vždycky poznat, že pil a i kolik toho vypil – stejně jako na jeho tátovi a jeho bráchovi. Na moje otázky, kolik měl piv, odpovídá často, že jedno a ptá se proč? Řeknu mu, že jedno určitě neměl a to proto, že to na něm vidím, jak se uculuje, má lesklé oči a je z něj to pivo cítit. To skutečně každodenní pití mi přijde jako závislost, jako alkoholismus. Sám přiznává, že už by bez piva neusnul. Je podnikatel a celkem dost pracuje a je často ve stresu. Ten tedy řeší jednak tímhle, druhak, a to mi také vadí, si s železnou pravidelností po odjezdu z práce zapálí v autě cigaretu a za 10 minut přijde domů, takže si umíte představit, jak je „příjemně“ cítit, když jde ke mně, aby mi dal pusu.
Máme rok a půl starou dcerku, ze které jsme oba nadšení, a za měsíc přibude další miminko. Obávám se, že budu naštvaná, když bude dál popíjet večer pivo, aby tvrdě spal. Ráno je pak na něm vidět, že se tak trochu z těch piv „probírá“. Manžel říká, že mu to pivo chutná. To je ale podle mě hloupá odpověď, alkoholikům asi taky alkohol chutná a přesto pro sebe nedělají pitím nic dobrého. Nezdá se mi šťastný. Mám se smířit s tím, že budu už do konce života slyšet to večerní zasyčení při otevření láhve (a že pokaždé, když pojedeme autem, ucítím ten cigaretový kouř a uvidím těch asi 5 prázdných krabiček od cigaret ve dveřích auta?). A chci včas pomoct hlavně jemu, jestli to nevidí a řítí se někam, kam nechce. Já myslím, že by mu pomohly nějaké koníčky. V současné době je myslím jeho skutečným potěšením naše dcerka, další v pořadí je pak chata (ale tu sdílíme s manželovými rodiči a sourozenci a je nás tam moc, já už tam kvůli tomu nechci moc jezdit, ale jezdím, protože vidím, jak se tam těší) a pak už opravdu snad jen to večerní pivo a cigareta… Jinak je moc hodný, i když občas mívá výbuchy vzteku kvůli prkotinám. (Ty výbuchy znají jeho máma, ségra, táta, prostě jeho rodina a já. Myslím, že ke kamarádům by si to nedovolil). S námi dvěma už to taky není takové, jaké to bylo dřív, už na mě umí být pěkně nepříjemný, což by se dřív nikdy nestalo, to jsme byli ukázkový pár bez hádek a plný radosti jeden z druhého.
Řeším s tím pitím zbytečný problém nebo ne?
Děkuji za radu.
Marta

Mám v sobě 2 piva a láhev vína a ted už i deci cinzana, protože vínko došlo a necítím se opilá, takže by mě zajímalo, jestli jsem už tak otrlá, nebo proč poslední dobou potřebuji více a více alkoholu denně a přitom nejsem, necítím se opilá? Piju asi 3-4 roky a víceméně z nudy. Je mi 33 let, většina říká, že jsem hezká holka, ale přítel ženatý, moc se nevídáme, práce je nenáročná, sekretářka, většinou se nudím a tak piju. Opravdu piji denně, což mě děsí, ale já nejsem opilá, nechápu proč. někdy začnu po obědě, někdy večer, spíš po tom obědě. Někdy vypiju stejné množství a mám okno, ale kamarád mi říká, že jsem se chovala ok a nenapadlo by ho, že mám okno. tenkrát jsem to řekla své MUDr., na testech zjistila zvýšenou hladinu něčeho co určuje pravidelné pití alkoholu, ale nikam mě neposlala a já piji pořád. Nechci pít, poraď te mi, prosím, co s tím, kam zajít, co udělat. Děkuji moc. L.

Dobry den chci se zeptat, jak poznam, ze ma nekdo krizi, kdyz nepije alkohol. Dekuji prdem za odpoved.

Dobrý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc, která se týká mé matky - alkoholičky. Pije už zhruba 8 let, ale poslední dobou je to čím dál horší. Nevím, kam se máme obrátit, zda na nějakého psychologa, který by ji navštívil u nás doma, protože ji nikam nedostaneme, aby se šla léčit a zda by ji ten psycholog nějak vysvětlil, že léčení pro ní bude nejvhodnější řešení... Myslím se, že jí je už jedno, co pije, koupí si vodku, rum, víno ....
A pak nás psychycky tak deptá,že už z ní mám nervy v kýblu... Už se mezi sebou nedokážeme normálně bavit, návštěvy si už radši také moc nezveme, protože nevíme, zda zrovna máma bude opilá či nikoli. Prosím o radu s čím máme začít.