Alkoholik

Dobrý večer, mám problém s mou matkou. Dnes snědla 60 tabletek a zapila je vodkou. Pak si zavolala záchranku, leží v nemocnici na interně. Nespolupracuje, chce podepsat reverz. Není to poprvé co to takhle udělala. Před pár měsíci utekla po detoxu dokonce z nemocnice domů, je alkoholička... to víme už dlouho (má 53let) je v důchodu (pro záda). Pije celý můj život. Vždy ohrožovala pouze sebe, ale nyní ohrozila 3-letého vnuka - měla ho hlídat a pila po celou dobu hlídání. Pila tajně že to ani bratr (20let) nepoznal. Pak mi synovce musel dovézt protože matka začala zvracet a bylo jí zle. To bylo v pondělí. Dnes ve čtvrtek ráno snědla ty léky. Nechce do léčebny - prý nemá žádný probléma nic neudělala. V léčebně byla již 2x. Vždy naslibuje, že je to naposledy a vydrží to třeba i 3 měsíce nepít tak moc. Ale pak to na ni zase příjde. Je nějaká šance ji poslat na léčení bez jejího svolení. Mučí nás tím. Ubližuje sobě, nám, všem. Děkuji za odpově%d.Z.F.

Dobry den potrebovala bych poradit. Jsem z manzelem 11 let celou tu dobu pil. Ale ted posledi dobou pije kazdy den, pije jen pivo ale dokaze pit i 2dny, pomalu nic neji. Sotva vstane a uz de zas do hospody. A kdyz je doma jeden den tak s nim neni rec je nervozni za kazdou prkotinu. Ale je zajimave, ze kdyz jede do prace a je na cestach 7 az 10 dni tak nepije, ale jak dorazi domu este ten den je v hospode. Chtela bych slyset vas nazor a radu dekuji predem ...

Dobrý den. Nevím už jak dál, proto se prosím na Vás obracím se žádostí o radu. Manžel je podle mého názoru už težkej alkoholik, nevydrží bez alkoholu víc než dva dny a pak naráz vypije půl litru rumu nebo vodky. Láhve si vždy někam schovává a pije doma sám. Už si jednou dokonce sedl pod vlivem za volant a před týdnem kvůli alkoholu přišel o práci. Když ho náhodou v tom stavu někdo vzbudí a něčím popudí chová se agresivně a ničí zařízení domácnosi a napadá i mne. Druhej den si ovšem zřejme nic nepamatuje a jěšte je uraženej, když mu neco vyčítam. Nepomohlo ani, když zasáhla Policie a ani fakt, že má dvě malé děti a na krku hypotéku a přišel o práci. Ani to mu nebrání v pití. Peníze i platební karty mu hlídám, ale zašel do banky vybral si peníze na pití přímo v bance. Nekoupí dětem jídlo, ale na alkohol má... Už jsem zoufalá a podala jsem Návrh na rozvod manželství, jenže to situaci nevyřeší, protože byt zatížený hypotékou nemůžu prodat.
Prosím poradte mi, co mám s ním dělat? Jak ho přimet k léčbě? Můžu ho nechat odvézt do léčebny nebo na záchytku sama Mockrát dekuji za rychlou odpoved.

Ahojky všem, je mi 40. Pokud zpětně vzpomínám, jsem alkoholik od začátku, prostě nemusel jsem se dopít k závislosti, závislý jsem byl už před pětadvaceti lety, kdy jsem začal pít, s kamarády hospody, zábavy karnevaly vandry, vždyť pít se dá všude, první čůča někde v parku (do 18. bylo daleko) vždy podle hesla je mi jedno co piju, hlavně,že se motám, po dvacítce diskotéky, bujaré večírky, první bolení hlavy po ránu, vše je ještě v pohodě, mladé tělo hodně snese, později setkání s mou drahou ženou, narození syna, první skryté láhve ve skříni, pořád je to v poho, nemám rád pozvání na jedno dvě, proč? Piju přece, abych se opil né? Začínají mé občasné šňůůry 2-3dny nonstop, střízlivění bolí, musím dokrmovat, pak zase pár dnů klid. Dopracoval jsem to až k půl litříku tvrdého denně, fernetu, rumu. Drahé, levné je to jedno, daří se mi to tajit jen občas mi to ulítne na ty 2-3dny total, nemám se za to rád. Říkám si chlapče, skonči s tím zavčas nebo bude hůř, není to tak jednoduché, potkáváte přátele, známé i neznámé blábolíte, v puse žvýkačku s pocitem, vždyť to na mně není poznat....JE.....
Průsery první slibování, že to bylo naposled, návštěva psychiatra a abstinence po dvou měsících, je to dobrý 1-2pivka přece alkoholika nedělá. Kontrolované pití je přece možné....NENÍ...opravdu né. A jsem zase v ..., mým nejbližším se to nelíbí (lze se tomu divit), návrh na rozvod, soud o přidělení syna. Tak to už je důvod k opavdovému zamyšlení.
A má součastnost: jsem s rodinou 8. měsíc abstinuji, neberu léky nikam nedocházím, doma je alkoholu dost. Ale já se ho netknu Už nikdy ... vím, že nemůžu. Jedna sklenička a "už v tom zase líítááme, haťa paťa" Prostě ne. Mám rád svou ženu, syna a to mi za to nestojí abych je ztratil. Tenhle web je skvělý, chodím sem už pár let a panu doktorovi za jeho práci moc děkuji.
A těm s problémy vzkazuji: bojujte, stojí to za to.

Dobrý den, chci se zeptat, jak poznám, že je někdo alkoholik? Téměř 3 roky žiji s přítelem, máme spolu 14 měsíční holčičku. Dokud jsme byli bez dítěte, tak přitel požíval alkohol myslím v normě. Od mého těhotnství chodí do hospod sám se svými přáteli.
Pivo potřebuje denně, jen výjmečně se stane, že by si nedal žádné. Během posledních 6 měsíců se opíjí do takových stavů, že ani neví v kolik a jak se dostal domů a když usne, tak se uprostřed spánku probudí a vymočí se kdekoli, zejména v ložnici. Nepřijde mi to normální, ale stává se to pravidelností :-( Je to alkoholismus? Děkuji za odpověď, Petra

Dobrý den, žiju v osmiletém vztahu a můj přítel se hodně změnil. Začalo to tím, že o víkendech chodil do hospody, vracel se v noci. Teď tam chodí každý den,mám pocit, že problémy řeší alkoholem. Je zaměstnaný a nestává se, že by šel do práce opilý, ale na to pivo si zajde. Mě bere jako součást svého života, málo spolu komunikujeme a intimní život není žádný. Připadá mi, že to pití přestává zvládat. Na jeho prvním místě jsou kamarádi se kterými vysedává v hospodě. Je mu 29 let a myslím, že konzumuje pivo a lihoviny. Kolik toho vypije, nevím. V jeho rodině je otec alkoholik. Děkuji za odpověď.

Dobrý den. Začínám nezvládat chuť se napít. Piju každý den. Samozřejmně tím řeším nebo utíkám od nějakého problému. Jsem matkou dvou dětí. Jedno z dětí je postižené a dva roky jsem sama kdy nás opustil manžel. Vím, že bych potřebovala pomoc, že už je to pro mě neunosné jen se bojím, že přijdu o děti. Prosím jaký druh léčby bych mohla podstoupit aniž bych nemusela přiznávat svou identitu? Nechci přijít o děti. Jen potřebuji poradit. Děkuji

Děkuji za možnost přečíst si knihy pana doktora Nešpora. Díky jim se mi podařilo zbavit se velkého problému a doufám, že mi to vydrží. Dík.

Dobrý den,
obracím se na Vás s prosbou o radu. Již dost dlouhou dobu přemýšlím, jak z problému, který pohltil celou naší rodinu.
Jsem nejstarší ze 3 dětí, je mi 32. Celý život jsme bydleli dvougeneračně, na vesnici v jižních Čechách, dohromady s rodiči mamky. Měli jsme krásné dětství s Babičkou a Dědou.
Děda zemřel před 6 lety, babička v únoru 2008. Začala pro nás všechny zcela jiná kapitola života, snažíme se postarat o dům. Prostě jako každý, kdo chce být spokojen v tom, co má.
Bohužel jsme protkáni jedním zásadním problémem a to je narůstající alkoholismus bratra. Je mu 29 let a je nejmladší, tedy nejhýčkanější ode všech. Za posledních 8 let, po příchodu z vojny prostě každý víkend propaří. Odejde v pátek, přijde v neděli večer. Poslední dobou však jeho náchylnost k alkoholu velmi roste. Problémem je i fakt, že u nás na vesnici pije každý kluk jeho věku ve víkendovém rytmu, pak si začal hledat pro pořádané nalití důvody žalového charakteru – zapíjel smrt dědy, rozchod s holkou, smrt babičky. Nyní pije i sám – všichni jsme doma, makáme na postavení základů ke garáži a on je najednou jiný, pak zjistíme, že má v mrazáku rum, který pije na žízeň. Vůbec účelově schovává flašky tvrdého alkoholu.
Rodiče problém sice nepřehlíží, ale ani neřeší, nicméně naši rodinu to začíná totálně rozvracet a paralyzovat. Mamka a táta jsou podráždění, reagují přehnaně na běžné věci a jediným důvodem je nepřítomnost bratra, který zrovna někde pije a dělá ostudu za jakékoliv denní a noční hodiny a doma jsme na práci sami. Táta dělá, že se ho problém netýká a že je mu to jedno. Zatím však mamku neustále stresuje, ať bráchovi všechno řekne ona, když chalupa je napsána na ni.
Prostě dělá ramena, že ten kluk půjde z baráku. Ale když je Bratr doma a střízlivý, nikdy mu nic neřekne, a naopak s ním hrozně kamarádí. Pak se domluví práce na baráku a bratr v nepřítomnosti táty zmizí a jde to zas na novo.
Táta s námi všemi komunikuje dost obtížně, je hrozně vztahovačný a chytlavý a raději práskne s dveřmi a nechá nás na všechno samotné, hlavně, že on má pokoj. Buď bude po jeho, nebo on na vše kašle. Celou situaci to naprosto neřeší, naopak si ještě musíme udobřovat uraženého tatínka. A v podstatě určitou dobu měl problémy s alkoholem i on sám. Já osobně se snažím tuhle opakující se beznaděj nějak prorazit a s tátou se o tom snažím mluvit, ale je alibista a naopak vůči mne zaujal postoj nevyvedené dcery, která je hloupá a hloupá zůstane. Nechce si přiznat, že by jako hlava rodiny měl rázně zakročit. Jsme dvě holky a mamka, žádnou z nás ani bratr ani táta neuznává. Čili ani z mamky bratr nemá respekt a hrubě ji slovně odbývá, o sobě ani nemluvím.
Já vím, že takto to dál nejde a prosím o nějaký postup, jak celou situaci řešit. S Bratrem jsem o tom rovněž několikrát mluvila. Domluva nezabírá ani z hlediska zdraví, možnosti najít si stálou partnerku (jaké on potkává, samozřejmě nemůže jiné než hospodské typy, které s ním za tu flašku s radostí sednou), ostudy vůči nám všem.
Na bráchu prostě nikdo neplatí ani děda, kterého bral tak nějak nejvíc. Píši Vím hlavně proto, že nechci, aby brácha špatně skončil a navíc mamka si nezaslouží v tomto tlaku žít. Já osobně pracuju v Praze a téměř na každý víkend domů dojíždím. To je další věc, z rodiny jaksi nikdo nebere, že čas pokročil a rozcházíme se dle pracovních možností. Mne je naopak vyčítáno, že doma nejsem, táta mně očerňuje, jak jsem se to odvděčila a že si vždy odjedu a mám pokoj. V podstatě to berou tak, že je vlastně dost, že taky doma máknu, když se přes týden flákám mimo domov. Jenže já se bohužel neflákám a kromě vlastní domácnosti se snažím ve svém volném čase pomoci doma.
Bratr v podstatě svým chování kopíruje tátu a navíc pije, sice jen o víkendech, ale fest. Je nezodpovědný, neváží si svého dobrého zdraví, mládí, vlastní rodiny, domova, vše je automatika. Vím, že je chyba, že toto zázemí má v podstatě zadarmo a celé jeho paření mu „vhodné prostředí“ umožňuje, a tím nepřímo podporuje jet si nadále svou nezodpovědnou alkoholovou cestou.
Když je bez doušku, tak je to hezký sympaticky mladý, šikovný, usměvavý muž. Jakmile se napije, hlavně rumu - agresivní, nepříjemný, konfliktní, odporný, strach budící, tvor hulvát.
Já osobně bych mu dala v pozici rodiče na vybranou: buď se srovnáš, začneš se léčit NEBO sbal si věci, opusť tento dům a žij si, jak myslíš, Tvoje volba.
Prosím o radu. Nechci, abychom se dostali do nějakého neštěstí, ke kterému to pozvolna směřuje.
I když tuším, že první, co mi odpovíte je, že těch problémů je několik dohromady.
Jenže, jak to pomalu rozuzlovat, co léta bylo nevědomky zamotáváno?
Proto píši. Děkuji předem za Vaši odpověď.
S pozdravem, Michaela

Dobrý den. Moje máma je alkoholička, trvá to asi 3-4 roky. Dnes se rozhodla jít léčit(nevím jak dlouho jí to vydrží). Má od malička problém s neurózou čico, zkrátka je na hlavu. Takže tím jen řeší své stavy. Bere prášky antidepresiva, což zvýší účinek alkoholu. Je to vážně zlí. Potřebuju poradit, kam by měla jít, ona chce jít do skupiny, ale já si myslím, že by byl lepší psychiatr se zaměřením na alkohol, protože její problém je hlavně v hlavě a alkoholem to vyvrcholilo. Co radíte? Jakým typem léčby by se měla léčit? Ona má totiž představu, že až tam přijde, tak všichni uvidí, že není typický alkoholik a bude mít klid, ale je hodně tipů alkoholiků. Ona se bojí, že ji někam pošlou, chce tuhle skupinovku, že ji do toho nikdo nebude nutit a že je to anonymní. Ale ona by potřebovala individuální přístup a aby byla nucena tam chodit. Děkuju.

Dobrý den,
minulý týden mému otci bylo dost zle, měl vysoký tlak, posléze skončil v nemocnici. Byl zvyklý mít alkohol denně ve větším množství, pil i hodně v práci, atd... (moc složitější rozepisování), dneska z nemocnice utekl, přijel stopem domů, kde se mu zdálo ze nas vykradli tak byl na Polici, Policie uvědomila matku. Samozřejmě nás nevykradli, hned po tom co ráno prisel domu si načal pivo ("z důvodu žízně"), pořád má nějaké halucinace a obviňuje nás, že mu toděláme schválně (např. tahání za nitky, které mu hýbou polštářem). Také prý okolo běhají trpaslíci a kdoví co ještě vidí. Nevím, co mám dělat.

Dobrý den, prosím o radu. Tchýně již více než deset let pije. Jsou to 3 roky co s nimi žijeme v jednom domě a někdy je to opravdu přespříliš, obzvláště, když jsou nějaké oslavy, vánoce. Představte si např., že na Štědrý večer jsou s námi manželovi rodiče a tchýně je tak opilá, že zapomene zabalit polovinu dárků, motá se, že mám strach, aby nespadla ze schodů, pak ani neví co dostala za dárky, hrůza. Máme děti 7 a 1. Každý rok se zařeknu, že už s námi na Štědrý večer nebudou, ale vždycky vyměknu a doufám, že to bude normální, ale není. Její pití je ale každodenní. Je na ní poznat, když si ještě denní dávku nedala, je roztřepaná nervozní, vypadá jako kdyby měla zkolabovat. Už jsem jí i našla víno schované a zavařovací sklenice od vína. Manžel ani jeho sestra s tím nebudou nic dělat asi do té doby než se něco vážného nestane . Mě bylo řečeno, abych to neřešila. S tchánem to nemůžu řešit, protože má taky poschovávané flašky s vínem a pokud někam nejede autem tak od rána také popíjí. Díky za odpověď.

Dobrý den, máme problém s kamarádkou. Doteď jsme si myslely, že je to mentální anorexie. Vždy když je v nemocnici,tak je ji lépe a jí. Vrátí se domů a je zase tam kde byla (nejí, zvrací), alkohol nás vůbec nenapadl. Až teď jsme zjistily, že pije. To jsme ji načapaly s lahví. Tvrdila, že si musela dát, aby usnula. Když pije tak nejí, už teď váží asi 45 Kg, je jí 41 let. Prosíme o radu jak ji pomoci a kde se obrátit. Její rodina moc nefunguje.

Dobrý den, ráda bych Vás požádala o radu či náznak řešení problému, který v mé rodině nastal. Jedná se o mojí matku (40 let, pije +-3 roky).

Krátký popis matky:
40 letá žena pracující na LDN, 20 let vdaná, má dvě děti - mě a mladšího bratra. Máma má nejspíš psychické problémy z práce (smrt starých lidí), pocit málocenosti, sebelituje se, nemá koníčky, nežije sociální život (nemá moc kamarádek). Matka vždy když přijde z práce, tak první věc je, že si jde nalít sklenku vína. Bohužel to neskončí u sklenky. Alkohol si před námi často schovává. Lže nám kvůli alkoholu (nepila jsem -> je z ni alkohol citit a motá se). Vztah mamy a taty se postupně zhoršuje-> otec k mámě chová jen úctu (starala se mu o jeho nemocnou matku asi 7 let).Při zmínění toho, že pije víc než by měla odpoví, že je vše v pohodě a že měla jen skleničku (i když je třeba otevřená už druhá láhev). Kdyz se nenapije, je protivná. Při napití trochu je v pohodě, usmívá se, dá se s ní i víc bavit. Pak to však přežene a je úzkostlivá a paranoidní.

Otec odmitá řešit tento problém, jako manžel by jí mohl pozadat o to, aby se šla léčit, ale je zatvrzelý proti ultimatu. Navic se otec bojí to resit. Má představu, že až by se matka vrátila z léčebny, byla by z ní neživotaschopná troska.
Bratr je na řesení malej (13 let) a navíc prochazí obdobím puberty. Řesení problemů, že máma každý den vypije min. 1 láhev vína tedy připadá mě. Chci se poradit, zda bych to měla řešit nejdříve s psychologem nebo rovnou psychiatrem a zda by bylo možné mamu nějakým způsobem přesvědčit, aby se šla léčit.
Případně mi prosím doporučte nějakého odborníka z Pardubickeho kraje či Hradce Králové, se kterým bych se mohla poradit.
Děkuji, D.N.

Dobrý den. Máme s manželem veliký problém se synem. Je mu 20let a poslední dobou pije skoro denně a k tomu ještě kouří trávu a hraje automaty. Chodí do práce a nepřipadá mu že začíná být závislý, ale bohužel v naší rodině jsou k závislostem předpoklady. Můj otec byl agresivní alkoholik a manželova matka po asi 8 neúspěšných léčeních zemřela na selhání organismu na alkohol a prášky. Od útlého věku jsme mu říkali že dědičné geny na návyk tam jsou. Jenom kroutil očima. Máme strach že dopadne moc špatně, ale on si žádnou závislost nepřiznává. Domlouváme mu prosíme nadáváme, ale není to nic platné. Poraďte prosím jak na něj, než bude pozdě.Je nám líto jeho mladého života. Děkují nešťastní rodiče.