Alkoholik

Dobrý večer, mám doma 10měsíčního syna a přitele, který nemá hranici když pije. Je schopen vypít flašku bechera, nebo 6piv a půl flašky tvrdého alkoholu.
Výmluvy typu - ježíš vy z toho naděláte a není to pravidelné pití mě už nebaví.
Myslím si že syna má rád, ale nedopustím aby syn měl jen náznak toho že se jeho matka trápí, prozatím je malý ..... Zatím moc děkuju.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, jak je to s uváděním o léčení z alkoholismu.
Moje švagrová se loni 3 měsíce léčila v léčebně. Jsem strašně šťastná, že je to 11 měsíců, co nesáhla na alkohol. Jenže život se s námi poslední dobou "moc nemaže", takže léky na psychiku jsou nutné. Její psycholožka ke které chodí se zeptá co je nového, ale když se chce s něčím svěřit, hovor ukončí dotazem "pijete?".
Po odpovědí že ne, se rychle loučí a volá dalšího pacienta. Teď chtěla paní obvodní doktorka od ní zprávu, vzhledem k zhoršenému psychickému stavu a paní psycholožka napsala, že se léčila ze závislosti na alkoholu a jinak se jí jeví jako bezproblémová. Prostě typická paní doktorka, která pacienty přepočítává na body a moje švagrová pro ni není lukrativní, jinak si to neumím vysvětlit.
Proč Vás ale zdržuji. Jak je to s uváděním údajů o léčení alkoholismu. Když obvodní lékař chce stanovisko k psychickému stavu, je opravdu nutné hlavně uvádět, že se léčil z alkoholismu a zbytek odbýt 3 slovy? A může prostřednictvím obvodního lékaře změnit psychologa?
Bojím se, že u ní teď nastal takový blok, že ji k ní už nikdo nedostane a lékaře potřebuje, tuhle bitvu musíme vyhrát!

Ahoj všichni, kteří bojujete. Vím není to lehké zbavit se závislosti. Mám opravdu bohotou zkušenost na vlastní kůži. Milá Petro pro tebe mám jednu velkou radu obrátit se na na poradnu s ambulantní léčbou kde bydlíš. Já jsem si před lety říkala to zvládnu, ale nezvládla a ty chutě byly stále a stále. Bála jsem se, že to bude ostuda kdyby mě někdo potkal jak tam jdu. Vše jsem překonala. Jsem ráda, že jsem tam začala chodit.
Dnes po 4 letech mám úžasný vztah s poradnou a jsou to úžasný lidičky, na které se můžu s čímkoliv obrátit. Nenechej to dohnat až do krajnosti, můžeš přijít o to nejcennější. Já jsem si to uvědomila, když jsem málem přišla o děti. Za mámou přestaly jezdit. Ahoj Dáda

Ahoj všichni co se zde svěřujete. Dneska je mi obzvláště smutno a nejak na mne dolehlo sobectví "mého" alkoholika. Protože oni si vždy nějak seženou peníze na alkohol i když není třeba na chleba, ale to je jim jedno.
Musela jsem to dneska alespoň někde napsat, protože mne to tíží. 12let žiji s alkoholikem a jsou i dny, kdy je to v mezích, ale více v poslední době je těch nepěkných. Ty unavující diskuse o tom, že jsem nevěrná, což není pravda, o tom, že nechci *** v alkoholovém oparu a zápachu z úst, a tom, že jsem v práci a on chudák částečný invalidní důchodce je sám doma a je mu smutno a nudí se.
Musela jsem to napsat, děkuji všem co to čtou, bylo by toho na knihu a možné i dobrou. Ahoj všichni co máte doma svého alkoholička. Zase se ozvu

null
Dobrý den,
můj otec je profesorem na vysoké škole, avšak v poslední době se mu vymyká kontrola nad alkoholem. Je mu 60 let, pije v rozumné míře prakticky celý život (nicméně si nemůžu pomoct, ale posledních 10 let se to pomalinku nenápadně zhoršuje).
Otec začal pít v pubertě, co si pamatuji jako malý nejdřív pil pouze na oslavách, poté mírně ráno a večer ozdravná štamprdle, posledních 5 let již celodenní konzumace cca 1 dcl denně. Otec konzunmuje prakticky bez výhrady vlastnoručně vyrobený kalvádos (neředěný cca 60%). Stále spolu bydlíme v bytě, já mám svůj pokoj a přiliš spolu nejsme v kontaktu, v naší rodině poměrně dost chybí komunikace, proto je s tímto problémem konfronkována hlavně moje mamka a od ní jsem dostal první impulz k přemýšlení. Poslední půlrok již otec konzumuje více než 1 dcl 60% lihoviny denně, nejsem schopen říct kolik, ale již se to začíná vymykat kontrole. Poslední měsíc je prakticky bez výhrady o víkendech podnapilý. K napsání tohoto článku mně donutila situace z tohoto víkendu, otec celý víkend pouze pil kalvádos (dle mámy více než litr za 24 h, nejsem schopen říci, zda to je reálný odhad, každopádně pije 5cl panáky vrchovaté a to v bujaré míře), průběžně se každých 5h probudil, doplnil zásoby alkoholu v krvi a za hodinu šel spát. Celý víkend se probudil, napil, usnul, probudil, napil, usnul. Tato situace se stala poprvé, resp. mnou byla poprvé zaznamenána a zřejmě se jedná o největší extrém zatím. Mamka mi řekla, že otec si je vědom toho, že to s alkoholem přehání, avšak již to není schopen korigovat. Nejeví prvky agresivity, pouze pokud je námitka na alkohol, ale pouze verbální agresivita, zvedne hlas, naštve se a řekne něco odmítavého. V práci pravděpodobně nepije (zatím), pouze vyjímečně s kolegy, jako profesor na VŠ si to nemůže dovolit přirozeně.
Komplikace v životě, mamka je velmi tolerantní osoba, naši se nehádají, jelikož obá víme, že s podnapilým otcem nic nesvedem, max se naštve. O léčení nemůže býti ani řeč, situce se má tak, že si to ani nedovedu představit. Můj problém je ten, že nevím naprosto, co mám dělat, máma nic nesvede, kolegové v práci jsou spíše proalkoholní, další členové rodiny na nás nemají prakticky vliv, ani s nimi nejsme v kontaktu. Nevím, co podniknout, aby se to zlepšilo.

Pane doktore, jak píši na fóru, mámu se nám nakonec podařilo přemluvit a do léčebny jsme ji dostali. Je 4 týdny na detoxu a ještě tam tak 3 týdny bude. Pomalu se zbavila závislosti na lécích na spaní, ale bohužel o přeřazení na oddělení pro alkoholiky nechce ani slyšet, hrozně se bojí změn, takže asi potom půjde domů. Jak říká její lékařka, hodně svůj problém zlehčuje. Je mi jasné, že sama svůj problém doma nezvládne, takže ji asi trošku ostřeji zkusím domluvit, i za cenu, že se mnou přestane komunikovat, protože už jsem zoufalá a nic mě nenapadá, jak ji tam udržet. Mějte se hezky a děkuji za předchozí odpovědi.

Zdravím všechny 18. prosince 2009 jsem psala o svém příteli a jeho boji s alkoholem...
24.12.2009 mě požádal o ruku a řekl mi že to má vše plně pod kontrolou. Řekla jsem že souhlasím, ale pod podmínkou že bude sekat dobrotu a nebude pít.
Trvalo to asi jeden měsíc něž začal pít. Nechodil domů. Rodina se těšila a přípravy na svatbu byli rozjeté. A jak je to teď? Jsem již 2 měsíc odstěhovaná. Mám novou práci, pronajmutý malý byt a jsem konečně vnitřně klidná. Nemusím se o nikoho neustále bát a starat se o něj. Konečně spím celou noc aniž bych se budila a měla strach. Však i my si zasloužíme být opečovávané a hýčkané. Začal mi úplně nový život.Jsem konečně v klidu. Nebojím se přijít domů, protože vím, že tam nebude sedět někdo kdo je úplně opilej a do očí vám bude tvrdit, že si vlastně dal jen jedno pivo.. nebo že mu není dobře. V lepším případě doma ani nebyl a došel ráno. No a on si teď našel přítelkyni novou a bude se 10.9. ženit. Takže to jak mě miluje a jak mě potřebuje a jak u toho plakal.. byli jen opilecké bláboly.
Každopádně chodí se opíjet spolu. Slečna je buď stejná a nebo si to neuvědomuje. Toto je asi můj poslední příspěvek, protože už nemám díky bohu důvod sem chodit. Všem moc moc držím pěstičky a přeju Vám ať jste silní. Není to jednoduché odejít, ale když ten krok uděláte strašně se Vám uleví!!! Hlavně nevěřte slibům... Krásné léto Vám všem přeje Ivana

Dobrý den,
chtěla bych Vás poprosit o radu. Piji každý týden v pátek a někdy se to protáhne i do soboty, piju jen pivo,ale když si dám jedno tak pak piju jak prokoplá a dokud neodpanu tak piju. Chodím do práce, která mě moc baví a v tom je ten problém, někdy mě chuť na alkohol přepadne např. ve čtvrtek, jako např. minulý týden jdu na pivo a zaspím do práce popř. tam vůbec nedojdu, už s tím začínám mít problémy, ted jsem to ještě uhrála na nemocenskou - že jsem do práce nepřišla. Ale už jsem neměla alkoho 5 dní a cítím se nervozní a nejradši bych ted šla do obchodu a koupila si pivo. V obchodě jsem sice byla,ale koupila jsem si kofolu, ale necítím se vůbec dobře a nevím co mám ted v takové situaci dělat :-( Jak chut na alkohol zahnat??? Stavy přicházejí návalově chvíli jsem OK,ale pak jsem zas nervozní a motá se mi hlava. ted je to docela kritické tak nevím co dělat??? Předem moc děkuji za vaši radu s pozdravem petra

Ahoj někdy před vánoci jsem psala na tyto stránky o svém muži který měl problém s alkoholem. Pil tajně abych nevěděla, flašky měl různě poschovávané. Chtěla jsem ať se jde léčit. Navíc má vrozenou Wilsonovu chorobu což jsou nemocná játra (ukládání mědi v játrech). Po vánocích vydržel nepít celých 7 týdnů, ale pak nevím proč zase začal a to věděl, že už ho zlobí slinivka. Nedal si říct. V březnu byl 3 týdny na detoxu. Bylo mu dobře a v den kdy se vrátil měl fůru řečí jak už přestal. Druhý den už měl koupenou placku merunky. Další 2 týdny průběžně asi po troškách pořád upíjel nějaké tajné zásoby a já v domění že je čistej jsem mu dávala jeho příděli prášků na jeho nemoc a on na ně pil! Minulý týden už nemohl jíst pít skoro chodit. Poprosila jsem lékaře aby ho poslal do nemocnice. A tam to začlo, vidiny, halucinace okamžitý převoz na protialkoholní léčebnu. Už tři dny se utápí v halucinacích, má vidiny slyší hlasy. Je v ohrožení života, je v deliriu a já jsem zoufalá. Máme dvě dcery 9 a 12 let.Co dál, mám s ním být když dva roky sliboval že přestane a došlo to až sem, co bude dál?

Jmenuji se Mariana a jsem alkoholicka. Uvedomila jsem si to, KONECNE sama, kdyz jsem sama na sobe zjistila, ze jakmile si dam jednu sklenicku, nedokazu jiz prestat,ale musim si dat druhou, treti, ctvrtou, ...atd.
Alkoholismus je nemoc, ktere se projevuje dvemy vzajemne se ovlivnujicimi se slozkami:
1. psychickou posedlosti mysli na alkohol,
2. alergickou reakci tela na alkohol.
Jakmile si dam sklenicku, mozek me zacne 'nutit' si dat dalsi, a dalsi, a tato posedlost v pokracovani konzumace alkoholu vede k alergicke reakci tela, ktere zacne alkohol vyzadovat (zavislost) , casem, temer non-stop: napr., piti jiz po ranu, piti na uklidneni kocoviny, piti pri spatne nalade, piti pred pracovnim pohovorem, piti,abych mohla usnout, piti, abych, naopak, nespala, atd., atd.aj. Alkohol, pripominam, je tzv. depresant, to jest ma tlumive ucinky. Kazdy alkoholk chce vedet perdevsim dve zakladni veci:
1/ proc nemohu pit "normalne", jako, kdysi, drive,(napr. spolecenske popijeni),a kdy jsem se hned neopil?
2/ proc nemohu s pitim prestat napriklad ted, kdyz opravdu CHCI prestat; tak proc to nejde?
Odpoved na 1/ je , ze dotycny je nemocny - ma nemoc zvanou alkoholismus. K 2/ nejde to, nebot jeho mysl je posedla po alkoholu,a pokud se napije, tak se dostavi alergicka reakce jeho tela na alkohol a jeho telo se stane fyzicky zavisle na alkoholua dojde k bludnemu kruhu: psychicka posedlost-napiti-fyzicka reakce tela, kere vyzaduje vice-mozek vyvolava silnejsi psychickou posedlost, atd. Lecba alkoholismu? Je, zatim, nevylecitelny (stejne, jako je nevylecitelna , napr. cukrovka). Ale clovek muze mit svuj alkohol pod kontrolou - dozivotni abstinenci. Predevsim si ale clovek sam musi uvedomit, ze je alkoholik, musi si priznat sam sobe, ze je nemoceny a musi chtit prestat pit. Nekdo, kdo je tezce zavisly, plus ma i jine akutni zdravotni potize (postizena jatra, aj.), tak je pro nej vhodne projit lecebnou. Nekdo, kdo, jako ja, si uvedomil nemoc (ac az po 25 letech piti), tak ten potrebuje pokracovat v abstinenci - den po dni. K tomu mi pomaha sdruzeni Anonymnich alkoholiku. Denne jsem s nimi v kontaktu, na setkanich slysim pribehy,jak lidem alkohol skodil a jak jej zvladli a jak se, posleze, jejich zivot zmenil k lepsimu. Lide projdou lecebnou, jednou - vicekrat, ale po propusteni potrebuji pravidelnou pomoc a podporu, a tu nezistne poposkytuji Anonymni Alkoholici.

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu. Nejsem si totiž jistá, jestli třeba jen nepřeháním a příteli nekřivdím. Nicméně už asi rok trvá moje podezření, že můj přítel pije víc, než je zdrávo. Kromě několika "lahváčů", které si doma po práci otevře, popř. nějakého vína, které sem tam pijeme večer u televize spolu, si dopřává i tvrdého alkoholu. Začala jsem to řešit po té, kdy z lednice začaly postupně mizet zásoby slivovice a jiného pití, které třeba bylo otevřené po nějaké oslavě. Ze začátku - v zimě, jsme si dávali malého panáčka na zahřátí, později jsem ale zjistila, že přítel si dává i sám, že pije z lahve, abych neviděla panáka (to jsem si tedy vydedukovala sama) a v současnosti to vyvrcholilo tím, že jsem ve skříni v ložnici našla zásoby slivovice, které pije sám, vůbec mi neřekl, že je koupil a které poměrně rychle mizí (alespoň podle mého názoru). Možná to moc řeším, vím, že někteří lidé si dají doušek na chuť a na zdraví, tak je to třeba i případ mého partnera. Ale překvapilo mě, když jsem vypozorovala, že upíjí třeba v době, kdy se sprchuju, tak abych neviděla, že do té ložnice chodí. Prosím, napište mi někdo svůj názor, jestli třeba jen nejsem moc podezřívavá, třeba to tak doma dělá víc chlapů. Moje pochyby jsou totiž hodně způsobené tím, že máme partu kamarádů, kteří prostě alkohol mají rádi a hodně často se rádi opíjejí, včetně mého přítele. Mockrát děkuji za vaše názory a připomínky, co bych případně měla podniknout. Opravdu si nevím rady a bojím se, že když na něj s tímto vyrukuju, tak se urazí a pohádáme se....Na podzim se budeme brát.

Dobrý den, chtěla jsem se vás zeptat na postup, tedy co dělat. Starosti mi dělá moje sestra. Je jí skoro 40, má dvě děti. Pije už myslím tak 5let ,možná víc. Před pár dny jsem s ní na toto téma poprvé hovořila. (Nevídáme se často, tak se ke mě jen občas něco doneslo a já to bagatelizovala). Uvědomuje si, že to nezvládá, že má s alkoholem problém. Pije víno a pivo. Je z Trutnova. Co teď?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
chtěla jsem vás moc požádat o radu, ocitla jsem se v situaci se kterou si úplně přesně nevím rady jak naložit, vypadá, že jsem s přítelem na dobré cestě a ráda bych věděla jak ho v jeho momentální snaze co nejvíce podpořit.
S přítelem jsem dva roky, když jsme se seznámili měl asi rok po léčbě s alkoholem v Bohnicích, sám přišel s tím, že se chce léčit. Léčbu plně nedokončil, ale odcházel s tím, že už je vyléčen, doktor mu také předepsal nějaké antidpresiva s tím, že by měl pokračovat v užívání, ale přítel je nebral. Z počátku jsem si ničeho nevšimla, přestože problém s alkoholem se vyskytl přímo v mé rodině, otec pil, ale nějak výrazněji mě to v dětství nezasáhlo, jelikož mamka se rychle rozvedla, až později v pubertě jsem viděla, že má otec problém s pitím...Občas jsme si s přítelem dali marihuanu na relax, ale on začal kouřit čím dál víc, práci měl na poloviční úvazek a hodně času na to být doma sám....několikrát jsem si také zažila alkoholové dny, to když přítel popustil uzdu v pití a několik dní byl "vyřazen mimo provoz" pak přišly sliby, že už se to nestane největší scéna přišla během naší první dovolené tam jsem poprvé viděla, že umí být i pod vlivem alkoholu agresivní a zase sliby, že příští dovolenou si užijeme. Po roce našeho chození jsme se sestěhovali spolu do podnájmu a já tak byla svědkem toho, že kouření marihuany je denodenní záležitost ke které se občas přidal i alkohol (pivo, občas i tvrdý alkohol, který vím, že pil s obrovským odporem protože ve skutečnosti mu vůbec nechutnal, jen ten mimo realitní stav co nabuzoval....) došla má trpělivost a já jsem ho žádala aby nesliboval ale činil, že už ty planý sliby nemůžu poslouchat, několik pokusů z jeho strany bylo ale vždy jen tak max na 3 týdny, mé prosby zintenzivnily a s tím i ultimáta, najít si pořádnou práci (přítel je velmi talentovaný a šikovný) a hlavně přestat kouřit marihuanu a pít. Nejdříve si plánoval, že skončí k novému roku, pak od svých narozenin (má je v únoru), nakonec se odhodlal s tím něco dělat a přihlásil se na týden na detox k Apolináři, odešel po týdnu a třetí den si opět zapálil jointa, řekla jsem že ještě jednou a rozejdu se s ním, bohužel hned druhý den si opět zapálil..., dodržela jsem slovo a ukončili jsme vztah s tím, že je tu možnost se vrátit zpět k sobě, když s tím vším něco udělá, je to 3 týdny co je pryč, občas si zavoláme, napíšeme za tu dobu jsme se viděli jednou, přítel zatím dodržuje vše (nepije, nekouří a hledá si práci) věří stejně jako já v nás dva, že spolu budeme šťastní, ale ví, že musí tyhle věci odbourat jinak to nepůjde.
S rodinou má relativně dobré vztahy nikdo z jeho rodiny nemá s pitím problém, je z rozvedené rodiny stejně jako já. Můj dotaz zní oproti příběhu velmi stroze, ale můžete mi prosímn poradit jak nejvíce mohu příteli pomoc v této těžké životní chvíli?
Mám s ním být v kontaktu, chválit ho nebo ho nechat naopak úplně být aby věděl, že vše co dělá, dělá hlavně pro sebe... Děkuji moc za radu
Amélie

Ahoj Dádo, tak tedy klobouk dolů. 3 roky je pro mě nepřectavitelný, ale budu o to usilovat. Já si myslím, že je super, když chodíš na tyhle stránky a bojuješ. Je to vždycky lepší to s někým sdílet. Přeji Ti sílu odolávat a snažit se nasměrovat myšlenky jiným směrem i když je to někdy nad lidské síly Drž se Katka

Ahoj Katko,děkuji za podporu.To co jsi napsala tím jsem prošla. Chodila jsem s turistama, dodělala další vyšší studium. Vím nesmí být nuda a využívat veškerý volný čas k odpočinku, práci která nás baví - zahrádka,cvičení, turistika,apod. To se snažím dělat znova. Nejhorší je já vydržela nechlastat 3 roky! Začínám od nova. Jenže ty myšlenky se objevují a nyní dělají větší potíže je zahnat. Tobě drží pěsti a vydržiž neudělej kravinu jako já. Dáda