Alkoholik

Mám problém s alkoholem,snažím se přestat,ale vydržím 14 dní a pak se opět napiju a tak to jde pořád dokola.Dnes jsem si uvědomila že to sama nezvládnu.Přítel semnou nemluví a já se mu ani nedívím,bydlíme v paneláku a já šla otevřít nahá.Naštěstí tam stála starší pani,ale já mám okno,takže nic nevím a ještě ta ostuda.Je mě trapně a nevím co mám dělat,jít se omluvit nebo to nechat být,ale jedno vím určitě musím přesta pít,nebo zničím sebe,ale své okolí.Chtěla bych se léčit,ale tak aby o tom nikdo nevěděl,skoro nikdo o mém problému neví a taky se za to dost stydím.

da se delat jeste vubec neco s clovekem,ktery je v poslednim stadiu alkoholismu?u nas v rodine mame jednoho docela mladehho alkoholika,uvedomuje si ze na alkoholu je zavisly,ve svych podnapilych stavech se ve spanku pomočuje a nevi o tom.kdyz chvili (cca pul dne) nepije je cely bily, strasne se trepe.s lahvi v ruce tvrdi ze nepije..da se takovemuto cloveku jeste vubec nejak pomoci?

Dobrý den. V první řadě musím pochválit pana doktora za tyto velice dobře informující stránky. Pak bych se ráda na něco zeptala. Mám přítele, který pije, pije už tak dva roky pravidelně, prakticky skoro každý den, avšak neopíjí se do stavů, kdy by nevěděl co dělá, nebo někoho ohrožoval. Udržuje si svoji tzv. hladinku. Denně vypije tak 4-6 2dcl skleniček bílého vína. Teď se rozhoduje pro hospitalizaci tak se chci zeptat zda je to nezbytné nebo se to dá léčit i jinak. Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den, děkuji předem za odpověď. Podařilo se mi "ulovit" delirium tremens. Lze na tuto nemoc dostat invalidní důchod ? Předpokládám, že ne. Ale počkám si na odpověď .Děkuji.

Chtěl bych poděkovat zřizovateli těchto stránek panu doktorovi Mlčochovi, který věnuje svůj volný čas - a to bezplatně nám všem a odpovídá na naše příspěvky a názory. P.S.Od 18.12.2009 abstinuji.Tak není třeba další komentář.Jindra.

Co se stane když se muž alkoholik opravdu vyléčí? V pořadu Dámský magazín na STV byl nedávno pořad o alkoholizmu. Bylo zjištěné, že manželství, kde se alkoholik skutečně vyléčí dojde v průměru po 6ti letech k rozvodu, protože mužovi se rozsvítí v hlavě, zlepší se jeho duševní činnost a uvědomí si, co si to vlastně vzal za ženskou v období zamilované poblouzněnosti. Teprve pak jasně vidí její vlastnosti. Videozáznam pořadu je v archivu STV asi 15.12.2009. Je to myšlené vážně.

Zbavit se závislosti sám je těžké. Ale když se to napoprvé nepovede nevzdávat to a zkoušet to znovu. Když se to nepovede po více pokusech zajít do protialkoholní poradny a jít na léčení. Léčit se s plným nasazením, nic neobcházet, nechytračit a to vše s vědomím, že jsem alkoholik, za to si můžu JEDINĚ JÁ SÁM. Sám jsem se dokázal zbavit závislosti na kouření, asi na 30tý pokus. Povedlo se. Dnes pracuji na zbavení závislosti na sladkostech. Sladkosti jsou také sebevražda. Takže letošní Vánoce absolutně BEZ sladkostí. Doma je už fůra cukroví, ale zatím se mně vede se tomu vyhýbat. Znovu opakuji, když se pokus nepovede nepropadat beznaději že se z toho už nikdy nedostanu, nedělat si výčitky a pokusy opakovat a uvědomovat si chyby kde jsem udělal JÁ přešlap. I když mně někdo vybudí k nepříčetnosti neřešit problém alkoholem a zásadně NEPÍT!!!

Abstinuji 33 let. Léčebna Šternberk.
RADA: pít co nejvíc, aby se člověk co nejdříve dostal do léčebny. Neroztahovat to na celý život. Léčbu jsem bral jako zábavu a byl jsem zvědavý co a jak se mnou dokážou udělat a povedlo se.
PODMÍNKA: přiznat si že za všechno můžu jen já, nesvádět NIC na ostatní!
Poslouchat rady lékařů a spolupracovat ve všem i když se někdy zdá, že po vás požaduji nesmysly. Jinak se úspěch léčby nedostaví. Pak je to brnkačka.
33 let jsem nevzal alkohol do úst a nemám absolutně žádné nutkání se napít. A pil jsem fest.

Dobrý den, máte zkušenosti s léčbou Antabusem? Čeho se vyvarovat? Je pravda, že se nesmí ani pralinky a raději nepoužívat parfém?? Jak je to s některými jídly - např. vinné klobásy, kefír apod.? Děkuju.

Nekdy mam pocit,ze spise pomoc by meli vyhledat lidi,kteri s alkoholikem museji zit. Denne se koukat na to jak clovek,ktereho z celeho srdce mate rad nici sama sebe. Nejhorsi je ta bezmoc. Hadky, nachazeni alkoholu po byte ... pod drezem ve skrinich atd. atd. Poslouchat jen plane sliby. Uz ani nemam silu se dohadovat, hadat se, ale mam strach,ze pokud se odstehuji a zacnu zit svuj vlastni zivot, ze ten, ktereho tak ze srdce mam rad, ze se jednou upije az na dno "lahve" a ja budu litovat toho, ze jsem se nepokusil udelat jeste vice nez jsem mohl. Existuje vubec nejake vychodisko? "konec tohoto zacarovaneho kruhu" ? S pozdravem David

Dobrý den všem, jak to tady čtu, tak jsem i na jednu stranu ráda, že v tom trápení a v tom jak jim bezmezně věříme nejsem sama, ale na druhou stranu mě mrzí, že je tolik lidí co řeší takové problémy a hlavně, že si nikdo z nás nedokážeme říct, že to co nám slibují jsou jen nesmysly a lži. Přítel byl již 2 x na detoxu. Po 7-letém pití. Nikdo z jeho rodiny problém s pitím nemá. Poprvé, když tam byl na 6 týdnů, byl jeho návrat velikým očekáváním. Všichni ho podporovali... drželi ho. Ale najednou v tom byl znovu. Schovával si pití. Po asi 3 týdnech to začalo na novo. Všude zvracel, bylo mu špatně. Nemohl stát, sedět, ležet..nic. Jistě,že jsem kolem něho lítala (stejně jako poprvé), opečovávala a bylo mi ho líto. Slyšela jsem tolik slibů. I na slzy došlo.
Po domluvě šel znovu na detox. Sliboval a dušoval se (když byl zavřený) jaký je to svinstvo, že uvažuje o léčbě v Kroměříži ... a jak plynul čas, tak to přešlo na to jak půjde na antabus jak to bude jiný, že už ví jak je to špatný pít.
A dnes po 4 týdnech co je venku? Opět řešíme to, že je v klidu a má to pod kontrolou. Na antabus nešel. Říká, že si dá jen na nějaké oslavě nebo, když půjdeme na večeři třeba jen 2 pivka. Že ho můžu hlídat. A já?! Od té doby co je venku jsem s ním. Nepiju alkohol. Ani doma nic nemáme. Bojím se, že to přijde znovu. Mám mu věřit a pomáhat mu v tom aby nepil a vydržel to. Ale to se mu nelíbí. Nebo mám mu říct, že může. Toto je moje otázka, která mě pronásleduje každých 5 minut. Strašně mě štve, jak jsme všichni naivní.
Alkoholici vidí, jak je to ničí, jak to ničí jejich okolí a je jim to jedno. Vidí nás uplakané, zničené a nedělají s tím nic. Jen slibují a slibují. Všem manželkám, dcerám prostě všem držím pěsti!!! Přeji hodně sil a klidné svátky. Ivana

Dobrý den,

jsem moc ráda za tyto stránky jsem poměrně krátkou dobu z léčebny a chtěl jsem jen upozornit na důležitost tzv. doléčování a možná poprosit o zveřejnění kontaktu na organizaci http://www.almafemina.cz, která nám všem co jsme vyšli z léčebny pomáhá udržovat abstinenci. Věra Částková

Pro Janu:
To, co jste mi napsala já vím. A víte co je na tom to nejhorší? Že to pociťuji na vlastní kůži. Píšete mi proč jsem nepřestal? Odpovím vám. Důvěru ztratíte velmi rychle, ale získat ji zpátky, je o něco těžší. Tím nechci svůj problém zlehčovat. Ano, nejsem na tom správném místě, kde bych měl být - ale snažím se to nějakým způsobem - řešit. Proto jsem napsal na tyto stránky. Víte, já nepotřebuji, aby mně někdo soudil. Já vím,že jsem vinen, vím o své chybě, za chyby se platí. Kritika, ano je určirtě na místě, ale já jí mám doma a hojnou. Tak jsem spíše zde hledal, návod k nápravě. Ale děkuji za příspěvek a za váš názor. Jindra.

Pro Danielu : Ve zkratce - Váš manžel je obyčejná slibotechna a moc dobře ví, že mu to u Vás projde. Vyšetření u psychiatra a následná léčba je jediná šance (ne jistota), jak může přestat pít. Na mě to působí tak, že jemu to takto vyhovuje, ale odnášíte to Vy a hlavně Váš syn, který pokud to necháte být může mít psychické následky po zbytek života plus předpoklad, že jednou bude pít také. Jste příliš mladá na takovéto "kompromisy".Přeji hodně štěstí a rozhodnost.

Jindrovi
můj muž je stejný případ jako vy. Vymlouvá se na všechno, ale nic proto,aby přestal neudělá.Je mu jedno co naše dvě dcery prožívají, jak ho postupně přestavají respektovat a že celá rodina trne hrůzou, jaký zas bude víkend. Nikdo sám nepřestane, kdyby to bylo tak snadný, proč jste už nepřestal? A nevymlouvejte se na studia svého syna a jak nakonci víkendu vezme peníze a odjede. Možná kdyby viděl, že jeho táta jde na léčení a udělá něco proto, aby se nemusel doma bát, nebo stydět, možná by k vám znovu našel cestu! Ale to je na vás,ne na dětech, manželkách..... Chápu,že jste měl špatné dětství, ale co vaše děti? Vy je třeba nebijete, ale psychcky jsou na tom stejně.