Alkoholik

Dobrý den. Mám starost o přítelkyni. Nikdy nepila, tedy ne nijak zásadně ale v posledním týdnu se stalo něco, čemu nerozumím. Po rozchodu s přítelem se zavřela doma a vypila za 4 dny dva asi litry tvrdého alkoholu. Dnes jsem jí navštívila a nebylo jí nijak dobře, tedy hlavně psychicky. S alkoholem ustala ve čtvrtek. Dnes je sobota a tak mám strach, aby se u ní nevyvinul nějaký syndrom z abstinování. Ode mě si to však nechce nechat vysvětlit, tak jsem hledala pomoc na internetu a našla Vás. Prosím poraďte. Děkuji

Muj bratr pred par lety spadl z pateho patra, uz tehdy dost pil, kdyz z okna vypadl, v krvi mel 3,5 promile, od te doby to snim jde vsechno z kopce, zada mu sesroubovali, roztristenou patu dali nejak dohromady a muze normalne chodit, pobira duchod ale bere spousty prasku a denodenne pije, da se rici ze uz nekdy i mluvi z cesty a nikdo nevi co snim...trpi hlavne rodina!na leceni nepujde..co ted? cekat az se upije k smrti? jak ho treba zbavit svepravnosti? pak ale zase budem jako rodina se o nej muset starat a on bude vesele pit dal jeste kdyz ho v tom podporuje babicka ktera taky dost pije. dnes je bratrovi 28 let a myslim ze do 30 se snad nedozije, jeste k tomu kdyz trpi epilepsii a castymi zachvaty az skoro do bezvedomi...mate nekdo nejakou radu?

Velmi zajímavé video o alkoholizmu od 22hé minuty.

Musím se přiznat,že s alkoholem bojuji už několik let ... a prohrávám. Mamka, kterou jsem měl moc rád, umřela z ničeho nic na rakovinu během nekolika dní a táta, který mě, když jsem chodil do školy fackoval a řezal páskem hlava nehlava, až jsem nemohl sedět, mě dokonce omluvil ve škole,a tak jsem při hodinách vyučování stál.Ale měl jsem samé jedničky.)Nikdo s tím nic neudělal.Nikomu to nevadilo,ani učitelce,jen mně bolel zadek a celé telo. Když mamka umřela, začal jsem pít více alkoholu,než je normální,lékař mi předepsal antidepresiva a když jsem byl z toho napůl venku táta o kterého jsme se museli se sestrou starat, protože nadával na celý svět se zasřelil pistolí. A bylo to tady znova, alkohol a zapomenout. Tak jsem začal hrát s rodinou na schovávačku.Zase jsem prohrál.Prostě mě vždy a všude našli.Co dál? Nevím?
Do léčebny nemohu (jsem podnikatel), syn studuje práva a tak ho musím nějak finančně zabezpečit. Ví to, že piju, přijede v pátek v neděli vezme peníze na studium a moc se mnou nekomunikuje. Něco jsem si o tom alkoholu přečetl zkoušel jsem nějakou samoléčbu, ale nikam to nevede. Nevím, jak to udělám dál? To není návod k tomu jak vše vzdát.Je to jen další životní příběh. Bojuji, ale bohužel stále prohrávám. Ahoj.

Dobry den,prosim o radu,prosim o pomoc
Muj manzel ted lezi v nemocnici se zanetem slinivky ale zacal mit halucinace a dr. my rekl ze ma abstak z alkoholu-neverila jsem protoze manzel se nikdy neopil,ano da si kazdy den vino ale fungoval normalne,je vzorny manzel,skvelej tata-mame maleho prcka ktery ho potrebuje nejvice.No a ted jsme si uvedomila ze ten dr. mel pravdu,ze tohle je zavislost na alkohol a chci manzelovi pomoct aby se z toho dostal.Nevim jak?Nevim si radi?On se totalne zhroutil,proste pred tydnem zustal bez prace a prestal jist,pit a je to tady.Ted chce porad odchazet,v nemocnici ho privazali ale utrhl to,vcera mne k nemu pustili a to co jsem videla mne zdesilo,poznaval mne,chvili mluvil semnou normalne,pak mel videni a je neovladatelni.Prosim pomozte mi,nevim kam se obratit,co delat?
Dekuji!

Můj přítel ,který bydlí společně se mnou v jedné domácnisti, holduje alkoholu již několik let. Od jeho rozvodu se množství alkoholu navyšovalo.Pije pivo a každodenně 1/2 litru tvrdého alkoholu,není agresivní a chybu si uvědomuje ,jen se nechce léčit je přesvědčen,že to dokáže sám,což má zapříčinu abstinenční epilepsií,které při každé abstinenci přichází. Dnes je tomu tak opět,jen bych potřebavala poradit jak epilepsií předejít??Vitamíny i pitný režim zkouším,ale nevěřím,že to postačí.Děkuji

Dobrý den,můj manžel 38let je už osmý rok v invalidním důchodu. Máme dvě dcery. Je to asi rok a půl co přišel o práci při které si docela dost přividělal k tomu co dostává jako inv. důchodce a pak to začlo. Kupuje si vodku někam ji schová a pak chodí upíjet, takže se opije a když se ho zeptám co pil tak tvrdí že nic. Několikrát jsem flašku našla vylila, jenže se koupí samozřejmně jinou. V létě skolboval tak že nemohl chodit, paní doktorce se přiznal že takhle pije a vypadalo to že opravdu přestane. Jezdí na kontroly k lékařce protože má vrozenou Wilsonovu chorobu, tedy nemocná játra, tam to taky na sebe řekl s tím že "už přestal" ale bohužel pokračuje lže a sám sobe přesvědčuje že je vše v pořádku. Už to vidí i děti starší dcera už ho taky prosila at se jde léčit ale prostě na to nereaguje. Když se opije tak pak slibuje a slibuje že už nebude, jak mu mám pomoct sice vyhrožuji rozvodem ale tak daleko zajít nechci, teda zatím. Pořád ho mám ráda.

Dobrý den, chtěla bych reagovat na příspěvek Dana a možná tak trochu zodpovědět na dotazy dalších ohledně léčby.Jsem krátce abstinující alkoholička a léčbu jsem ukončila před nedávnem. Ráda bych Danovi řekla, ať se sebou něco tzv. dělá a k léčbě se rozhodne. I já jsem z ní měla obavy a nedovedla si vůbec představit, co vlastně obnáší. Dnes, po jejím absolvování bych ji doporučila všem, kteří ještě váhají. Naučíte se, pokud máte vy sami zájem, porozumět trochu sami sobě, svému problému,budete se vlastně věnovatsami sobě a taky zde poznáte spoustu opravdu skvělých lidí, kteří mají stejný/nebo možná i daleko větší/problém.Neboj se Dane ústavní léčby a pokud chceš, opravdu se sebou něco udělej.Třeba mi dáš za pravdu.A vám, pane doktore,děkuju za zřízení vašich stránek.

Dobrý den,
jsem velice zoufalá,proto jsem se rozhodla napsat Vám o radu. Problém se týká mého přítele, kterému je 29 let, dle toho co mi říkal, tak pije cca od 17 let. V 18 letech odjel z ČR a 8 let cestoval po Evropě. V ČR se neodhlásil a nyní má velké dluhy u zdravotní pojišťovny, které neřeší. Nemůže proto vyhledat lékařskou pomoc, jelikož nemá kartičku pojištěnce a momentálně ani OP, byl mu odcizen. Následky pití se již začínají objevovat (problémy s chrupem, bolesti kloubů atd.). Jsme spolu necelý půlrok, bydlíme u mé matky v 1 + 1, takže velice stresující prostředí. Chvíli jsme byli v podnájmu, ale tam byl také problém s alkoholem. Přítel pije vždy, když je příležitost a pije do té chvíle, dokud únavou neusne. Za dobu, když jsme spolu, tak měl pár zaměstnání (samozřejmě načerno), ale vždy jej vyhodili, většinou už po 2 dnech, opět k vůli tomu, že se opil. Já jsem k vůli němu nechala studia na VŠ, nepřál si abych tam chodila, je velice žárlivý a stále mne obviňuje z nevěry, přitom já poslední dobou žiju jen pro něj. S matkou se zhoršil vztah, kamarádi se se mnou přestali stýkat a sousedi ho raději přehlíží. Stále se hádáme, když třeba pár dnů nepije (i když to je vyjímečné, na pivo si vždy peníze sežene). Je často agresivní, potí se, má paranoidní myšlenky (stále tvrdí, že jsou všichni proti nám, že nám nepřejí a jak jsou lidi okolo zlí atd). Ješte bych se vrátila k tomu zahraničí, kde takovou dlouhou dobu pobýval. Nepřivezl si sebou ušetřenou ani korunu, žil bohémským stylem života, který se snaží praktikovat i u nás. Často chodí do hospody bez peněz, ma velké kouzlo osobnosti a velice dobré přesvědčovací schopnosti, takže mu většinou každy těch pár pivek koupí. Další jeho závislostí je marihuana, kterou naučil kouřit i mě. Alkoholu se snažím vyhýbat, ale jointa si s ním občas dám. Je to jediný únik od té děsivé reality. Za těch pár měsíců co spolu jsme, tak mě již několikrát zbil (nejen mě, ale i mou matku) a co je ještě horší, tak to, že nás všechny citově vydírá a snaží se nás zmanipulovat. Sprosé slova jsou skoro na denním pořádku a také urážky, které se střídají s vyznáním lásky a sliby. Přítel je velmi labilní, jeho nálady se z minutu na minutu mění. Jeho chování je nepředvídatelné, je na mě závislý(protože ho také živíme)ale dokáže odejít a sedět v hospodě sám klidně až do rána, pak příijde tak se omlouvá anebo si z toho ještě dělá srandu. Nikdy mi nic nekoupí,jediné za co je ochotný dát peníze, tak je alkohol nebo tráva. Já ho stále omlouvám, protože vím hodně o jeho minulosti. ŽIL s matkou a nevlastním otcem(vlastní otec alkoholik-nestýkají se), který ho často bil, tak že do něj kopal na zemi atd. Navíc utrpěl hroznou ztrátu. Ve Francii, kde nějakou dobu žil, mu umřelo v 5 měsících dítě, které velice miloval a v té době se to zvrtlo úplně. Celý rok od té doby se denodenně opíjel a bral drogy. Když byl mladší, tak si prošel závislostí na pervitinu, dlouhou dobu si i píchal. Pak v Holandsku bral trávu, hašiš a velmi často kokain.
A co vlastně očekávám od Vás? chtěla bych pouze radu, jak se mám k příteli chovat, abych ho naplňovala do takové míry, že by si na alkohol neměl ani čas vzpomenout. Ráda bych docílila toho, že by se šel léčit nebo navštěvoval skupinu anonymních alkoholiků, ve městě kde žijeme, je tato možnost. Jenomže jak ho k něčemu donutit, je příšerně svéhlavý a ikdyž vím, že touží po normálním rodinném životě, tak mu styl kterým žije do jisté míry vyhovuje. Je to pohodlné, nemusí se vlastně o nic starat. Je nezodpovědný a není na něj v ničem spoleh. Věřím, že si zaslouží žít plnohodnotným životem a taky vím, jak citlivý a hodný dokáže být. Připadá mi, že má více osobností a já chci probudit pouze tu dobrou, která se v něm skrývá. Kam se můžu obrátit, když má přítel dluhy u pojišťovny a je vlastně bezdomovec?Existují nějaké organizace či poradny, kde bychom našli odbornou pomoc? Předem mnohokrát děkuji za Vaši odpověď. S pozdravem.Anet

Pane doktore,reaguji na vaši odpověď,nevím,zda jste si pořádně přečetl můj příspěvěk.Píši v něm,že moji rodiče mají problémy s alkoholem,máma pila i okenu OPRAVDU TO BYLA HRUZA!!!!!!!Radíte mi,abych se s manželem domluvila na "přiměřeném pití 1x za 14 dní".????!!!!!CO to je přiměřené pití???????To mám 1x za 14 dní tolerovat opilého manžela a děkovat za to ,že nepije každý den?????(již v létě jsme mu řekla ať se rozhodne,buď rodina nabo hospoda,ale to víte vždy se najde důvod k napít,jednou měl kámoš narozky a pak se druhému narodil syn). Jenom teď, když si vzpomenu jak ležel na podlaze pozvracený, tak se celá třesu. Jsem asi velice netolerantní co se alkoholu týče. Vůbec spolu nemluvíme a je mi odporný. Z jeho chování mám pocit,že je ještě uražený,že mu nevařím, neperu......Já se válet na zemi ve zvratkách tak se druhý den hanbou propadnu!!!!!!!!!Připadá mi, že se řeší problém alkoholiků,ale to jak OPRAVDU trpí rodina a okolí nikdo neřeší,i teď se někdy v noci budím hrůzou.Vím,mám si zajít k psychologovi,ale alkoholik si za své trable může sám a za já za své problémy vděčím alkoholikům,opravdu moc dík.Je mi ze všeho tak strašně smutno.

Dobry den piju 5let, pil jsem opravdu hodně a často došlo to tak daleko že duvod k piti jsem měl vlastně pořad.. (cesta do města, jizda autobusem) až teď se snažim 3 tydny přestat nechci jit do nějaké léčebny (slyšel jsem hrozné zkušenosti) vydržím nepit 2dny a třetí den už sem nervozní a pod.. Někdy se mužu uklidnit tím že si večer koupim flašku vina a přitom si ji pak nekoupim ale tim že sem si ji vlastně slíbil tak sem si udělal dobře a uklidnil jsem se na ten den..nejde to ale pořad.. když už je opravdu nejhuř tak si koupim 2 piva a vydržím dalši 3-4 dny bez.. to je u mě opravdu zlepšeni.. dřiv jsem se opijel často tak moc že sem vždycky zapomněl třeba bundu v hospodě chodil jsem v zimě domu v tryčku nikdy jsem nevěděl co jsem ten den dělal.. zajimalo by mě jestli to jak si dam max 2 piva za 3-4 dny je v pořadku nebo jestli musím přestat uplně.. když 4dny nepiju tak si začinam všímat víc věcí vidim přesněji..dřiv jsem viděl i nenapitej třesavě nepřesně.. děkuju všem co se ozvou.. Dan

Dorý den, obracím se na Vás s prosbou o pomoc. Já, můj manžel, tchýně i dědeček žijeme s alkoholikem. jedná se o babičku (63 let) pije od mládí a doposud si není schopna přiznat, že je alkoholik, podsoupila již (tehdy ještě dobrovolně, aby nám dokázala, že nepije), léčení na psychiatrii, ale léčení nedokončila.
Nyní je četnost pití alkoholu různá někdy se půl roku alkoholu nedotkne a jindy je tři dny "v lihuˇ" kdy brečí, křičí, nadává nebo jen spí a má občasné halucinace. Z tototo stavu se někdy dostane za dva dny a nikdo krom rodiny nic ani netuší, jindy se její snaha o vystřízlivění protáhne na další týdny kdy je vlastně opilá třeba měsíc v kuse. Nevíme co máme dělat. Naše snaha pomoci selhává, pokud s ní zkusím mluvit o jejím pití, tak já jsem zlá, já piju, to já jsem to vypila, to já jí rozházela věci ze skříně a pod. Nyní je babička v dúchodu a nemá žádný důvod přestat. Nevím co je jejím spouštěčem, ale před každým jejím opilstvím je abnormálně podrážděná a vyčítá vše co se dá. K lékaři či psychologovi ke konzultaci nechce. Snaha rodiny o léčbu selhala, odešel od ní manžel, který se po čase vrátil ze strachu o tehdy ještě malou dceru. Léčení na psychiatrii ukončila sama, alkohol když neni doma si buď koupí sama do zásoby nebo se v opilosti vydá do zdejšího obchodu a to vážně není příjemné .... v opilosti kdy upadne si způsobia již nesčetněkrát poranění ať drobná či vyžadující hospitalizaci jako třeba po vymknutém rameni... Ale příčinu zranění udává náhodný pád a pije jen příležitostně dle jejího sdělení. Obvodní lékař nezanesl diagnozu alkoholismus do její složky, ptž. ji nikdy neviděl opilou, testy krve měla vždy v pořádku... Každý den kdy ji vidím se ve me hromadí vztek, jak je možné že se stydime my a ne ona, co máme dělat, aby to přestalo nebo čekat až jednou upadne a praští se tak, že již nebude pomoci.... Vážně se ní nedá žít a nevíme co máme dělat, protože u ní přece (dle jejích slov) problém není. To máme všichni někam odejít a nechat ji ať se sama uchlastá? Ve stavu střizlivosti pak vymetá po doktorech, ptz. ji bolí ruce, nohy apod. Ale netuší, že je to po pádu v opilosti, protože se nic nepamatuje. Prodělala před lety CMP, drobnou embolii, ale vše bez léčby protože byla zrovna jak jinak než opilá...
Moc děkuji za odpověd Iveta a rodina.

Dobrý den, obracím se na Vás prosbou o radu. Jedná se o moji bývalou třídní učitelku ze základní školy. Jsme skupina jejich bývalých žáků, v současné době již pracujích anebo studujících vysoké školy. Už v době, kdy nás učila měla problémy s alkoholem (jedná se tedy hruba o časový interval 7let) po 2 letech ji vyhodili z pozice učitele. Pokud je nám všem správně známo, tak se jednalo o alkohol ve formě piva a jeho denní vysokou spotřebu. Dnes to vyústilo do situace kdy přišla o střechu nad hlavou a my se rozhodli, že bychom se měli pokusit nějak jí pomoci. Problém je s tím, že nikdo z nás nemá skušenosti s tím, jak takovou situaci řešit. Její věk je kolem 55 let. Manžel se s ní rozvedl ještě mnohem dřív, než jsme ji vůbec poznali. Dcera bydlí v Americe a evidentně zájem a svoji matku neprojevuje. Pokud někoho z nás potká snaží se spíše schovávat, než byse s námi snažila dát do řeči, proto bohužel informace o její chuti, či nechuti se léčit prozatím nemáme. Nejsme si jisti zda je správné rozhodnutí abychom se do toho vůbec pletli. V současné situaci se nám jeví jakoby neměla pro co žít a tak máme obavy, abychom vůbec udělali správně, kdybychom se motali do její situace. Z jednoho hlediska, se pravděpodobně před námi totiž stydí a nebude od nás chtít jakoukoliv pomoc, z druhého hlediska nás měla strašně ráda, vždy nás brala jako svoje partnery a ona sama nám pomáhala ve všem. Pro upřesnění jedná se o bývalou vrcholovou sportovkyni, magistru a vysoce inteligentní ženu, kterou její naivní žáci nechali dojít až do této situace. Omlouvám se, pokud používám zbytečné detaily, nebo nenacházím ta správná slova. Poraďte prosím, co nejdříve to bude možné.

Dobrý den, je mi 20 let a piju zhruba od 16-ti let, zprvu jsem si říkal že jsem mladý a že je normalní pít, teď ale pociťuju že to není v pořádku, nepiju třeba měsíc a pak to na mě příjde a dokážu pít i tři dny v kuse a samozřejmě z těch dnů si pamatuju minimum, nevím co mám dělat, nebavé mě takový život, mívam celkem i deprese v posledni době, proto jsem našel Váš web, snad mi někdo poradí co mám dělat, nevím jestli opravdu nejsem alkoholik,děkuji.

Dobrý večer, je jednoduché říci "neodsuzujte alkoholiky", ale pokud jste součástí jejich života, prožíváte peklo.Vím,že alkoholika pochopí jenom alkoholik, tak jako např.rybář si nejlépe o svém koníčku popovídá s rybářem a ne se včelařem. Je jasné, že alkoholismus je sice nemoc, ale bacila nechytíme ze vzduchu, alkoholikem se staneme při nadměrné konzumaci alkoholu do které nás NIKDO nenutí a každý je za své jednání zodpovědný. Já jsem zase zodpovědná za život své nezletilé dcery. Jak se svým životem v dospělosti naloží už bude jenom na ní. Ode mě však bude vědět, že alkohol je návykový a nebezpečný. Když mně poprvé zavolali, že ja mamka na JIP v kritickém stavu (z důvodu totální opilosti) byl to pro mě konec světa, když zavolali x-krát během let (vždy se z toho zázrakem dostala), tak otupíte a říkáte si, no už zase a nic. Myslím si že, rodiny alkoliků jsou citově zdeptané a otupělé, já si tak alespoň připadám.