Alkoholik

hledal sem nekoho kdo by tam napsal ze pije sam nikdo vzdy pritel starej kamarad ja mam problemy s alkoholem jako prase chtel bych se lecit ale nemohu!!! proc? musite byt minimalne na pracaku ja sem tam mel jit minuly mesic nesel takze me vyrazily a bez toho vas do zadne lecebny nevezmou jo tomu rikam pomoc se mam asi uchlastat....

Dobrý den, moc prosím o radu. Jsem 26 let vdaná, mám syna - je mu 26 let a dceři 23. Můj problém spočívá v tom, že manžel je alkoholik v hodně pokročilém stádiu, pije denně už několik let. Je neurotický, agresivní, žárlivý, uráží mě i celou rodinu. Na radu ať se jde léčit mi vždy odpověděl, že on to má pod kontrolou a jen se vysmívá. Sama jsem vychovala dvě děti, myslím že slušně a snažila jsem se jít vždy příkladem. Mám z nich velkou radost, ale ze synem zároveň velké trápení! Už od 14 let ho otec naváděl a učil, kupoval mu v hospodě piva, se slovy: jsi už chlap a mamce nic neříkej, ženská nemá do toho co mluvit ... a podobné nesmysli vůči mě. Vím, že tím zakrýval vlastní slabost, nebyl totiž schopen se o nás nikdy starat, znali jsme ho jen z hospod, i tam za ním musely děti chodit, když chtely vidět "tatínka". Doma se pak v noci budily a musely být nechtěnými svědky toho co se u nás odehrávalo za násilí! Dopadlo to několika pokusy o rozvod, vždy marně pro mě, vždy si našel milion důvodů se nedostavit k soudu, nereagoval na doporuč.dopisy, utíkal do hospody před každým problémem... Do dnes nejsme rozvedeni, žijeme všichni i s dětmi pod jednou střechou,každý máme svoji práci a na venek působíme jako spokojená rodinka. Jenže opak je pravdou už deset let s mužem nnežijeme jako manželé, nemohla jsem se už nechat déle trápit, ponižovat, urážet, bít atd.
Díky tvrdé životní zkoušce a taky hlavně díky příteli, který mi moc pomohl postavit se na vlastní nohy, již pár let podnikám, mám vlastní firmu, práci, která mě moc baví a zaměstnává, takže nemám čas se trápit nad zpackaným životem.
Děti miluju a ony mě, máme krásný vztah a na jejich otce, který nás ničí a deptá svoji přítomností. Dělá nám naschvály a při každé příležitosti syna opíjí pivem, lihovinami i vínem. Má nesmírnou radost, že v tom není sám a pak mi háže na ,,noss,,že to je moje výchova.syna proti mě očkuje,prý ženská je to poslední,že jsou jen poddané a nemají co chlapům mluvit do života. Vím,že manžel je jen obyčejný slaboch, ale syn se mu začíná hodně podobat v pití. Nemá žádnou klapku a domů mi ho kluci nosí bezvládného. Pak třeba měsíc nepije, má výčitky, stále se mi omlouvá apod. V práci měl s alkoholem taky velké problémy a ultimátum. Zdá se,že tam už je to snad v pořádku, ale doma to pak dohání v hospodě plnými doušky. Střízlivý nebývá agresivní, je spíš veselý, pracovitý, pořádkumilovný, kamarádský a dobrák.
Prosím moc o radu, jak se mám zachovat, co mám udělat pro to, abych mohla konečně normálně žít. Nechci utíkat od rodiny jen za vlastním štěstím, to už jsem mohla udělat dávno, ale to je příliš sobecké. Jak se dá tato situace řešit? Podotýkám,že syn měl pár vstahů s holkami,které skončily díky jeho pití a nezodpovědnosti. Dcera je úplně jiná, k životu zodpovědná, pracovitá, má už několik let přítele a s ním moc hezký vstah. Dcera bydlí s námi a vidím na ní,jak se taky trápí, hlavně ji bolí, že trpím já nejvíc. Moc děkuju za jakoukoli pomoc. Milena

Dobrý den,
chtěla bych Vás moc poprosit o radu týkající se mého bratra (35 let), žije stále u rodičů (64 let, 65 let) a je alkoholik a má i neurologické problémy (tiky, škubání hlavou a celým tělem). Situace je velmi vážná i když pije jen o víkendu. Bratr je agresivní, od rodičů vyžaduje peníze, vyhrožuje zabitím a ohrožuje je i nožem. Když vystřízlivý, vše si pamatuje, peníze časem vrátí, jen se tomu všemu směje a nemá zájem svůj problém řešit. Vše se hrozně stupňuje. Bratr byl agresivní vždycky (už v dětství mi např. rozbil všechny mé panenky o okno v pokojíčku), je celkově neustále velmi nervózní a psychicky labilní. Jelikož už 20 let s rodiči a bratrem nežiji (jsem o 5 let starší), nenutilo mě to akutně tuto situaci řešit. Bratr chodí do práce od pondělí do pátku. Pravidelně v pátek večer jde bratr do hospody, hrát automaty, pije pivo (možná i tvrdý alkohol) a po půlnoci až k ránu budí rodiče s tím, že potřebuje nutně peníze. Rodiče dělali již dříve "chybu", že mu v jeho požadavcích vyhověli, "aby měli klid". Nyní je ale situace čím dál horší. Snaží se mu nevyhovět a potom jim jde téměř o život až do doby, kdy bratr dosáhne svého a peníze dostane. Asi před 15 lety jsem psala dopis panu dr. Karlu Nešporovi, který mi tenkrát zaslal knížku. Poté jsem to neřešila a rodiče dále trpěli. Nyní je situace tak vážná, že bych si o tom potřebovala s někým promluvit, bratr mě nechce poslouchat, vždy když se chci na toto téma bavit tak uteče. Svého bratra vidím velmi málo, odmítá komunikovat. Myslím si, že nezvládl pubertu, do toho ještě nešťastný způsob výchovy, nyní je velmi nevyrovnaný, vnitřně nešťastný a neví co sám ze sebou. Nutně potřebuje pomoc, kterou většinou odmítá.

Nevím na koho se mám obrátit a jak postupovat v nejkrizovějších situacích, když bratr je silně opilý, vyhrožuje zabitím pokud se zavolá policie.
Moc Vám děkuji za jakoukoli odpověď a případný kontakt nebo doporučení, nejlépe v Havířově a okolí.
S pozdravem Jarmila

Dobrý den,

chtěla bych poděkovat za tento web!! Pomáháte mnoha lidem, už jen tím, že mohou napsat a trošku si ulevit. I tím, že "vidí", že v tom nejsou sami, bohužel... Taky bych měla nějakou tu otázku, sice odpovědi jsem nalezla v jiných příbězích, přesto, to člověk chce slyšet znovu, aby se netrápil. Problém s alkoholem v mém případě má mamka. Je to dlouholetá záležitost, která začala nenápadně v mých asi 11 letech / nyní mi je 28/. Bohužel za ty léta jsem si zažila své...Byli měsíce kdy "byla v pohodě", ale pak se ke svému "koníčku" opět vrátila. Zažila mnoho zlého s alkoholem - okradení, úrazy apod... Nyní mám svoji rodinu a dvě děti, nechci být skeptická, ale šance jsou asi hodně mizivé. Žije s přítelem, s ním to nějak " plácá", asi ji to občas baští, ale už se 2x stalo, že ji poslal pryč na týden aby si uvědomila... /přičemž mamka momentálně byt nemá/. A teď chodí na antabus a přesto pije - chci se zeptat jaký to má dlouhodobě účinek na tělo.. O léčebně nemluvíme. Za ty léta jsem to vzdala, vím, že zásadní je, že musí ONA CHTÍT. Vím, že má deprese a na to důchod atd atd. Bohužel vše jsou jen výmluvy!!! Taky jsem se léčila na depresi již ve svých 24 letech!!! A nepiji!! Motivace pro ni asi taky nenajdu - to že má tři dcery a 5 vnoučat přece sama ví, nemusím ji to připomínat. Asi jsem rezignovala, pořád ji jen připomínám, že si důsledky svých činů ponese sama!! /když ji přítel vyhodí/. Je dospělá a svéprávná. Nechci však pak zažít ty pocity, když se "něco stane" - měla jsem udělat víc???

Dobrý den, měla bych dotaz. Můj přítel byl jednou v léčebně spíše jen na detoxu. Po třech týdnech odešel domů. Teď uznal sám od sebe, že tam musí znovu protože to sám nezvládne. Takže je opět v léčebně. Chtěla jsem se zeptat, jak se k němu mám chovat? Teď a potom jak se vrátí. Jsme spolu 7 let. Nevím, jestli mám být hodná, milá nebo naštvaná, že mi lhal,že si to schovával. Prosím o případnou radu nebo kontakt, kam bych si mohla přijít pro radu. Děkuji

Prosím o radu. Můj muž je alkoholik. Pije téměř denně a hlavně destiláty. Dvakrát se sám pokoušel přestat pít a vždy to končí epileptickým záchvatem. Do léčebny jít nechce. Má šanci to zvládnout sám?

Dobrý den všem. Mám obrovské trápení se svou maminkou.Je jí 56 let a je silná alkoholička.Pije denně,už ráno je opilá...pivo,tvrdé a brufeny.V poledne se prospí a jede nanovo.Do toho hodně kouří a velmi špatně se stravuje.Bydlí sama.Má nás 2 děti,vnoučata,do práce už nechodí.Všemožně se snažím mamku brát co nejvíce k nám domů...tady pije jen večer.Bratr styk s matkou vzdal.Mamka se o alkoholu odmítá bavit a to úplně.Denně pije od smrti tatínka,ale i predtím to bylo velmi často,několikrát týdně....dlouhé roky. Jak jí pomoci. Souvisí s tím řada DALŠÍCH PROBLÉMU...ŠIRŠÍ RODINA JI NEVYHLEDÁVÁ,VNOUČATA ZA NÍ NECHTĚJÍ JEZDIT,CHYBÍ JÍ PENÍZE,KAŠLE NA POŘÁDEK.....do práce už nechodí, když jsme jí práci našli, ani tam nedošla, je nespolehlivá, plačtivá v opilosti vulgární, agresivní, plazí se po mužích,rozdává věci...oba její rodiče a prakticky všichni sourozenci jsou nebo byli-než umřeli alkoholici. Někdy jí nemůžu ani slyšet, přesto jí denně volám, jezdím,beru jí k nám...k´je to moje mamka a mám ji ráda. Nechci se dívat, jak se zabíjí. Jak ji pomoci???JÁ SAMA RADĚJI ÚPLNĚ ABSTINUJI,MÁM Z ALKOHOLU HRŮZU. Děkuji za radu.

Dobrý den,
mám novou přítelkyni, která se mi hned zkraje svěřila s tím, že měla problém s alkolem. Je jí 29 let, asi před dvěma roky strávila 4 měsíce v léčebně, od té doby abstinuje. Přirozeně bych jí rád pomohl / podpořil, jen nevím jak (sám nepiju kvůli játrům). Na internetu jsem našel hodně informací pro lidi před léčbou, ale toto specifické téma nemohu nikde nalézt. Nebo stačí pouze "suchá domácnost" atd? Poradíte prosím nějaký odkaz nebo publikaci?
Děkuji.

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu - naše maminka pije již řadu let. Nejdříve to zvládala dobře (pravděpodobně se opila večer, ale ráno byla schopna jít do práce), později si vybírala k pití pátek. To už jí trvalo 2 dny, než byla schopna se z toho dostat a jít do práce. Vždy bylo období klidu, cca 1,5 roku kdy dokázala svou závislost "udržet na uzdě" a pak období zhruba 2-3 týdnů, kdy už do práce nebyla schopna jít a musela zůstat na nemocenské. V tomto období jsme ji přinutili jít alespoň k psychologovi, který ji určil ambulantní léčbu a situace se trochu uklidnila. Jenže nad námi se neustále vznášely černé myšlenky, jestli bere léky, kdy zase znovu přijde ten den, kdy nebude schopna s námi komunikovat. Tatínek je již 9 let vážně nemocný. Rakovina ledvin postupně metastázovala do kostí. Myslíme, že i tímto neustále prožívaným stresem se jeho stav velmi zhoršil. Má velký nádor na páteři a po rozpadnutí kyčle není schopen chodit ani sedět a je upoután na lůžku. Zbývají mu poslední dny, možná týdny života. Já a moje 2 sestry žijeme dost daleko od rodičů, máme rodiny a celá situace je pro nás neskutečně psychicky i fyzicky vyčerpávající. Zajistily jsme mamince pomocnici v domácnosti v domnění, že jí ubereme práce a také ji dopřejeme možnost na chvíli odejít od tatínka, který potřebuje neustálou péči. I přes toto všechno vydržela jenom 6 týdnů. Poslední víkend vypila toho tolik a následně si zřejmě vzala nějaké léky, že byla ve stavu, kdy se vůbec nezvedla z postele a nijak na nás nereagovala. Nevíme, co dělat. Tatínek i maminka jsou na sobě závislí, je nám jasné, že tatínek brzy odejde, zavíraly jsme oči jenom proto, aby byl "relativně" v klidu. Pokud ji teď necháme odvézt na léčení, je více než jisté, že už se neuvidí. Rodiče žijí na Slovensku, poblíž Čadce.

Dobrý den, pane doktore.
Děkuji za možnost odborně zhodnotit mou situaci.Už přes rok žiju s partnerem /33, já 26/, který je rozvedený a má dvě děti. Spočátku přede mnou svůj problém s pitím maskoval. Pil tajně, pak začal lhát, svou slabost vykupoval dárkama, tak jak mu to procházelo v bývalém manželství. Po nějaké době se mi u něj povedlo lži alespoň omezit a mluvit s ním o jeho chuti k pití.Pije v průměru zhruba 3 pracovní dny po směně, víkend od pátku do neděle, přičemž na spravení si musí dát po ránu až do úplného debaklu. Dochází u nej i k inkontinenci moči. Je schopen slíbit víkend dle mého přání,/bez pití/ ale není schopen dodržet. Hledá záminky, aby mohl jít chlast koupit ... cigarety, jídlo. Na druhou stranu je schopen řešit problémy v domácnosti i pouklízet. Pochází z rodiny, která si velice ráda vypije. Jak jsem pochopila, názor rodiny je: Vypij si, ale neblázni, zítra jdeš do práce. Sám tvrdí o čem by ten život bez chlastu byl. Jeho vnější prostředí tvoří kamarádi, kteří v hospodě sedí nonstop, přičemž jeden z nich už se pokusil o sebevraždu. Poraďte prosím jak dál. Život s alkoholikem je psychicky velmi náročný. Budovali jsme si domov,který už pro mě pozbývá smysl. Můj partner leží na zemi, oblečený a v botách, spitý jak dělo, zítra vstane, usměje se a popřeje mi dobré ráno. Pak se omluví, a prakticky se nic nezmění, dokud on sám nebude chtít..

Dobrý den, velmi mi pomohly informace na webu alkoholik.cz. Pokračujte, pokračujte, děláte velmi užitečnou práci! Moje tchýně je už několik let závislá na alkoholu, poslední měsíce to s ní šlo úplně z kopce, měla delirium, výpadky paměti atd. Ve čtvrtek 29.10. nastoupila do protialkoholního programu v křesťanském středisku Teen Challenge. Teď se jen modlím, aby v programu vytrvala. Než se nám podařilo ji tam odvést, často jsem si nevěděla rady s jejími stavy, jak postupovat, aby se šla léčit apod. Váš web byl a je výbornou příručkou, co a jak s alkoholikem dělat. Velmi děkuji. Markéta

Vážený pane doktore, i já bych Vás ráda požádala o radu. Týká se to mého otce. K alkoholu měl velmi blízko celý život. Asi před 6 ti lety se rozvedl a bohužel přišel i o práci a později i o bydlení. Pití se stupňovalo a poslední rok je opilý hned od rána. Stal se z něj bezdomovec, přežívá jen díky částečnému důchodu a i ten propije během pár dnů. Snažila jsem se mu pomoci, zaplatila ubytovnu, scháněla práci, ale bohužel všechna snaha byla marná. Veškerou pomoc i jídlo odmítá. Chce jen peníze a pak ho vidím, jak si hned běží koupit krabicové víno. O práci evidentně též nestojí. Úplně rezignoval, čeká až umře, pomoci nechce a léčení odmítá. Včera jsme se potkali, byl tak opilý, že mě nepoznal! Má mnoho zdravotních problémů, lékaře též odmítá. Nechci to takhle nechat, je to můj táta, ale už nevím, co dál. Zkusila jsem snad vše, po dobrém, po zlém.
Budu vděčná za každou radu. Bojím se, že brzy umře.
Ještě jednou se omlouvá a děkuji za Váš čas.
Předem děkuji za odpověď. Katka V.

Reaguji na L. Je mi to líto. Ja prožila před rokem to samé.. Smrt maminky bolela nejvíc nás, kdo jsme jí do poslední chvilky navštěvovali. Maminka už nevěděla, byla v komatu. Ten pohled bych opravdu přála všem nastávajícím alkoholikům. Bylo to hrozné a veliká beznaděj. Po tolika letech stresu, trápení, přemlouvání a hrozného strachu kdy tato chvíle příjde ale i svým způsobem úleva. Myslím že jsem to nesla statečně, upnula jsem se na své děti a moje každodenní starosti..Ale teď po roce najednou nemůžu spát, mám o mamince děsivé sny které mě budí a já už pak neusnu. Často na ní myslím a přemítám jestli jsme opravdu nemohli udělat víc... zároveň vím že jsme udělala maximum. Najednou mě chybí i přesto že mi dobrou maminkou většinu let nebyla.
Chtěla bych se zeptat jestli máte zkušenost že tyto stavy se mohou dostavit až po tak dlouhé době, jestli samy odezní nebo bych měla hledat odbornou pomoc? Mamince jsem vědomě vše odpustila, milovala jsem jí do poslední chvíle, ale někde hluboko ve mně ten vztek asi pořád nosím. Mám na to zkusit zapomenout nebo s tím bojovat? Poraďte tímto prosím i L. a všem koho něco podobného potkalo. Žádné rady nebo podpory v nemocnici kde maminka už po druhé umírala se nám nedostalo. Jen jsme byli rádi že už je to za námi, ale je to opravdu za námi?

Dobrý den,
mojí mamince je 45let a již zhruba 2roky má problémy s alkoholem. Našla jsem u ní krabicové víno,fernet. Když se ji zeptám, co mi na to řekne, když u ní najdu schovaný alkohol, neodpoví mi na to. Je možné, že alkohol kombinuje s nějákými prášky. Když je potom opilá nemůže téměř chodit, nemůže mluvit, má nepřítomný pohled, někdy je agresivní. Nepřiznává si, že má problémy s pitím a tudíž nechce navštívit ani žádného doktora. Nevím co mám dělat. Mohl by ste mi prosím poradit, jak ji třeba přimět,aby zašla za doktorem nebo nějaký způsob jak ji odvyknout pití? Za každou, třeba jen nepatrnou radu, bych byla velice vděčná.

Dobrý den, já se zeptám jen stručně na pár věcí. Doposud nepiju ani nekouřím, díky čemuž jsem už přišel o podstatnou část duševního zdraví, tak se rozhoduju jestli čekat až o ně přijdu úplně nebo jestli začít pít (nebo dělat jinou zábavu).
Tak hledám odpověď na pár otázek, na žádné poradně jsem nenašel odpovědi a myslím že by se hodily nejen mě ale všem kdo o pití uvažují.

- Myslíte, že je skutečně možné vydržet až do 18 let bez alkoholu (i jiné zábavy jako je s ex nebo marihuana) a jen otročit rodičům a školám? A současně se z toho nezbláznit? Já jsem to sice vydržel ale kdybych věděl jak to bude nesnesitelné tak bych se asi zabil už tenkrát na základní škole. Nechápu proč to neudělá každý když zjistí že musí na alkohol i s ex čekat 18 nebo 15 let?
- Je možné se seznámit s partnerkou (hezkou) a mít s ní se.x (zadarmo) když není opilá ani zfetovaná? Mě aspoň se to ještě nepodařilo. A opilých holek bohužel potkávám venku dost málo, na čemž se podílí celá společnost, protože zejména těm starším lidem se to nelíbí.
- Má smysl být fyzicky zdravý až do 100 let a celý život si nic příjemného neužít?
- Je možné zažít něco příjemného (pro co by mělo smysl žít) kromě alkoholu, drog, se.xu či jiných rizikových věcí? (mě aspoň se to zatím nepodařilo).
- Tohle není moje zkušenost ale slyšel jsem to na mnoha místech: Do 18 let musí každý všechnu příjemnou zábavu dělat tajně (alkohol, kouření, a se x kvůli rodičům prý jen se „slušným“ partnerem, což znamená nejhnusnější holku ze třídy, atd.)
Tak proč se za to zkažené dětství každý rodičům nepomstí až je dospělý??